Test výdrže: Mazda 3 1.6 MZR

Naplánovali jsme si jeden den pro otestování vozů určených k prvním článkům. Našla se tady však jedna taková výjimka. Neoznačil bych tento článek jako test, je to spíš takový pokus. Nejedná se totiž o poslední model a ani o nikterak sportovní či nějakými vlastnostmi výrazně vyčnívající vůz. Jednalo se o Mazdu 3 z roku 2009 v motorizaci 1.6 MZR (77 kW). Co bylo tedy primárním účelem? Vyzkoušet, co takový průměrný vůz vydrží, kde jsou jeho hranice a jak dlouho nám bude trvat zničit pneumatiky, či ostatní spotřební díly. Jak jsme již naznačili, Mysleli jsme si, že toto auto nebude nijak výjimečné, ale nechme teď předsudky a podívejme se na to, jak si Mazda vedla.

 

Jak nás zaujal exteriér a Interiér:

Nejdříve začněme tedy trochou teorie. Mazda se nám po stránce designu karoserie líbí. Interiér však není nikterak líbivý. Mazda disponuje, japonskými rysy, jako jsou například protáhlá světla až do japonských očí, přední a zadní nárazník, apod. Toto vše může přispívat k dojmu, že Mazda 3 vypadá na první pohled jako sportovní hatchback, přitom jde vlastně o normální hatchback s výkonem pouhých 101 koní. Interiér je dle mého názoru spíše pro ženy, volant je velmi malý, plný až zbytečných tlačítek a palubní deska není nijak zvlášť zajímavá. Jsou na ní pěkné prvky, které jsou zase laděny spíše do sportovního auta, například červeně podsvícená tlačítka. Zároveň je vše na jednom místě a ovládání není nijak složité, nic jsem na palubní desce nehledal dlouho. Mazda má spoustu zajímavých základních prvků jako je připojení telefonu přes bluetooth za účelem handsfree telefonování (ovládání je samozřejmě na volantu), dále také připojení USB a AUX. Musím ocenit audio, které hraje velmi slušně a čistě. Budíky jsou pěkné a vypadají jako vytažené z nějakého sporťáku (další prvek, který dle mého názoru do takového auta nepatří). Interiér je látkový a na zadních sedadlech není nijak komfortní sezení, vzhledem k malému prostoru pro nohy. Zavazadlový prostor o objemu 340 l není příliš malý, ale domnívám se, že pro čtyř člennou rodinu by nevystačil.

 

Jízdní vlastnosti:

Mazdu jsme vzali na letiště do Mnichova hradiště. Byli jsme moc natěšeni na celé „testování“, jelikož jsme si řekli, že se Mazdu pokusíme zničit. Měli jsme s sebou i náhradní kola s pneumatikami. Ty první jsme měli v úmyslu „odpálit“. Začali jsme jezdit a byl jsem až překvapen, jak Mazda drží na dráze. Do první zatáčky jsem ihned „svištěl“ tak o 20 km/h vyšší rychlostí než jsem chtěl a v trávě jsem nakonec na štěstí neskončil. Vyjel sem ze zatáčky krásně, bez pískání gum, šlápl na plyn a vytáhl to až na nějakých 110 km/h. Do 2. zatáčky už sem se řítil velkou rychlostí, trošku jsem přibrzdil a prolítl zatáčku rychlostí ještě vyšší s ohledem na toto auto, ale stále jsem, ale byl na dráze. Jak je možný takový výkon podvozku u průměrného hatchbacku vybavené standardním podvozkem? Může to být snad tím, že se jedná o Japonce? Můžeme tedy obecně říct, že Japonci mají lepší podvozky? To se dozvíme, až po testech s dalšími japonskými auty.

 

Výměna kol:

Měli jsme v plánu zničit první pneumatiky. Proto jsme si s sebou vzali i všechno potřebné náčiní, takže vytahujeme hever a říkáme si, že tedy vyzkoušíme, jak rychle nám to půjde jen s nářadím, které je v autě již z výroby. To by zde ale nejdříve musela být klika k heveru. Vzali jsme klíč, který jsme nalezli v nářadí od Mazdy a po úporných 15 minutách točení jsme zadní kolo Mazdy konečně dostali do vzduchu. Klíč vytahujeme a začínáme s odšroubováním kola. Po dalších promarněných deseti minutách jsme si řekli, že je to ztráta času, „hodili“ zpět první kolo a pokračovali v ježdění. Naštěstí se nám pneumatiky do večera (limitu otevírací doby na místním letišti) nepodařilo zničit a nebylo tak potřeba pneumatiky měnit.

 

Zrychlení a maximální rychlost:

Mazda má sice pouhých 101 koní, je lehká, ale zrychlení asi také kvůli tomu, že nemá turbo, není nijak oslnivé. Jako poslední test jsem však stejně chtěl zkusit zrychlení Mazdy. Vzal jsem ji tedy na dlouhou rovinku, zařadil jedničku a šlápl na „plyn“. Dle mého názoru nemá cenu sem psát, za jak dlouho zrychlila, jelikož se jedná opravdu o líné auto. Chvíli jí trvalo, než se rozhoupala. Zrychlovala jakž takž, ale po překročení 130 km/h jako by jí někdo vzal výkon, vytáhla to na 180 km/h, ale to byl strop, dál už nejela.

 

Závěr:

Původním záměrem bylo vůz „zničit“. Z celého článku už asi tušíte, že se nám tento cíl úplně nepodařil. Možná můžeme být rádi. Přišli jsme na fakt, že vzhledem k nízkému potenciálu motoru není zcela jednoduché „odpálit“ dané spotřební materiály. Pneumatiky tedy přežily, spojka také, z brzd se ani nekouřilo a vůz dojel v pořádku domu. Srandy jsme si však užili poměrně dost. S úsměvem můžeme říct, že není umění jezdit 200 km/h po rovince s automobilem o výkonu 300 koní či více, ale dostat co nejvíce z pouhého 100koňového hatchbacku a přitom ho ani zcela nezničit. Jsme tedy výsledkem potěšeni a můžeme se těšit, zda se nám třeba někdy v budoucnu podaří vůz znovu otestovat a třeba zničit o něco více.

 

Lukáš Jeřábek

 

 

Model	Mazda 3 1,6 MZR
délka (mm)	4460
šířka (mm)	1755
výška (mm)	1470
rozvor (mm)	2640
zavazadlový prostor (l)	340
max. výkon (kW)	77
max. točivý moment (Nm)	145
max. rychlost (km/h)	184
0-100 km/h (s)	12,2
prům. spotřeba (l/100 km)	6,3
základní cena (Kč)	399 900