TEST: Opel ADAM S, svým stylem probouzející i samotného pana Adama

Design už od prvního pohledu prostě bezesporu můžeme nazvat jedním slovem „pecka“. Test tedy nemohu celkově pojmout jinak než ověřením jeho jízdních vlastností. Jednou jeden moudrý člověk v naší branži řekl o autě, že na něj působí jako hárající fena na psa. Tak nějak bych si dovolil nazvat i celkový design a image prvního „mini-OPC“ z Russelsheimu. Zajímat nás však ale musí samozřejmě i jízdní vlastnosti, od kterých očekáváme opravdu dost. Stačí se podívat na, řekl bych asi největší vzor pro našeho Adama, i na jeho konkurenty. Do této role bych pasoval Mini Cooper S nebo chcete-li ve specifikaci John Cooper Works. Jízdní vlastnosti tohoto auta byly vždycky na nejvyšší úrovni a vlastně i takovou vlastní kategorií. Na jednu stranu by se mi pár koníku navíc pod kapotou hodilo a na druhou stranu si nedokážu představit pod kapotou takovéhle „motokáry“ značně těžší dvoulitr nebo jiné více-objemové motory. Jak to bude s Adamem, který na mini ztrácí částečně i objemově a částečně i výkonově?

 

Představení

Opel při představování standardního Adama před několika lety hlásal poměrně marketingově hezky znějící myšlenku. Podle výrobce je s nadsázkou řečeno totiž prakticky nemožné vyrobit dva identické vozy s nápisem Adam na zádi. Důvod je jednoduchý. Existuje neuvěřitelné množství prvků, které si můžete do Adama objednat a tak si ho individualizovat. Hovoří se dokonce o několika milionech možných variant. Každopádně ani přes velkou marketingovou podporu včetně tehdejší tváře Adama v podobě Valentina Rossiho se příliš velkému úspěchu tomuto vozu nedostalo, alespoň ne u nás. Tím hlavním důvodem je zřejmě cena a nízké slevy. Dneska si ale nebudeme pokládat otázku, zda Sko přispěje k číslům v tabulkách prodejů, ikdyž by u něj problém s cenou měl být značně minimalizován, když se podíváme na cenovku například již zmiňovaného Mini.

 

A jak že vyjíždí malý hot-hatch za bez mála 440tisíc?

17ti-palcová nízkoprofilová kola, sportovně vypadající plasty, LEDky v předu i vzadu, červené třmeny brzd a bohatá výbava? To je prostě stylovka! Před nedávnem jsem objevil definici sport-hatch. Bohužel pocházím z doby, ve které jezdili vozy označované jako hot-hatch s jejich dnešními konkurenty ani zdaleka porovnávatelné a tak i já sám jsem si dlouho pokládal otázku, co si pod tímto pojmem představit. Asi každému dojde, že by se mělo jednat o nějaký sportovní vůz, který ale nemá ambice proměnit se na závodní dráze v závodní speciál. Na jednu stranu, hlavně na papíře, Adam vypadá, že by nám do této kategorie náramně zapadal. Takže nemůžeme než doporučit vydat se na nějaký z našich okruhů nebo alespoň opatrně do některých z vyhlášených silnic pro testování takových vozů, jaký máme dneska. Pro nás je tímto místem okolí Berouna, kde se nachází zhruba 10kilometrová krásná technická pasáž zatáček s kvalitním asfaltem. O té jsme mluvili již několikrát, a tak není důvod se znovu opakovat s představováním.

 

1178Kg hodně nebo málo?

1178Kg samo o sobě není na auto vůbec hodně. Jedná se o skvělou hodnotu. Uvědomme si ale, že před námi stojí malá nákupní taška, do které se pohodlně vejdou jen 2 osoby a malý nákup. Navíc pod kapotou našeho závodního stroje prostě není vyhoněný dvoulitr s 280 koni, jako je tomu například v Astře OPC. Technicky by dle našeho názoru Adamovi tak neuškodilo ještě pár desítek kilogramů odtučnit. Když už jsme mluvili o hnacím ústrojí, tak si jej pojďme podrobněji popsat. Před prvním usednutím jsem se bál, že motor má základ v současné čtrnáctistovce, která například v Astře není úplně špatným motorem. Jenomže jedna vlastnost mu opravdu chybí. Je jí schopnost sportovní jízdy. Naštěstí, jak jsme se před nedávnem dozvěděli, se jedná o kompletně přepracovaný motor s Opelácky novodobým označením SIDI. Nárůst výkonu není tak dramatický- 7kw a 20Nm, avšak posunuta byla i charakteristika motoru. Zatímco kroutící moment šel o něco výš, výkon šel naopak o něco níž, což nám ve výsledku dává širší pásmo k dosažení optimální tažení motoru. Celkově to tak s tímto malým „rightsizingově“ vyhoněným SIDI nevypadá tak špatně.

 

Tak už na trať…

Možná jsem na začátku trošku předběhl myšlenkou, že papírové hodnoty nejsou vším a nejdůležitější bude u takovéhleho typu vozu samotná jízda a pocit z ní. Tak už se nenapínejme a pojďme do toho. Možná by se dalo přemýšlet o použitelnosti samosvorného diferenciálu na přední kola, se kterým má automobilka již velké zkušenosti. Při prvním agresivnějším průjezdu zatáčkou si ale říkáme, že nebude potřeba. U rozjezdu Vás velice potěší pásmo otáček od zhruba 4000 až po absolutní vrchol někde okolo 6,5tisíci. Motor zde chytne jakousi druhou mízu a zrychlování je s takovou koncovkou vždycky větší a větší radostí. Subjektivně výkon vadne až při vyšších dálničních rychlostech (nad 150km/h), kde začíná být znát lehký objemový deficit. Při běžném zrychlování a vlastně i na celé naší testovací dráze jsme tak nezaznamenali zmíněné vadnutí. Do kopce by se sice hodilo zejména pár Nm navíc, ale není to zásadní překážkou. Stačí si ráno dát o jeden chleba míň J Hlavní vaší zbraní a výhodou nad všemi konkurenty budou průjezdy ostřejšími zatáčkami. V těch se skvěle poznají možnosti podvozku a výhody malé a lehké stavby karoserie. Dalším milým překvapením jsou brzdy. Na rozdíl od Astry nebo Corsy OPC zde nejsou perforované (děrované), což nám způsobovalo jisté obavy z jejich funkčnosti. Těch jsme ale nedosáhli. Naší testovací trasu jsme si dali dvakrát, ale i na konci brzdy byly krásně tuhé a reagovali zcela ihned. Skvělé! Takže milí zastánci kategorie sport-hatchů. Adámek vám může s radostí zamávat, protože na rallyové trati byste mu díky vašim pár koníkům navíc prostě neujeli.

 

Verdikt: Jako motokára dobrý!

Hodnocení slovy dobré v mnohých z nás vyvolá představu školní známky 3, tedy průměr. To jsem ale u našeho krasavce nechtěl ani v nejmenším říct nechtěl. Má samozřejmě své mouchy, palubní systém by mohl mít intuitivnější ovládání, motoru přeci jen pár těch koníků chybí a základní sedačky nejsou dost „sportovní“, nicméně vše se dá řešit. Za přiměřený příplatek si můžete dopřát péči skořepinových sedadel Recaro a výkon se dá už vlastně téměř továrně navýšit softwarovými úpravami, se kterými už naši čtenáři vědí, že nepřijdou o záruku. Za téměř poloviční cenu tak dostanete podobně nabroušený vůz jako je premiant od Mini, o adrenalin v žilách a neuvěřitelnou image extravagantnosti také nepřijdete. Možná se můžeme zamýšlet nad otázkou exkluzivity. Kdo z nás si ale chce připlatit za srovnatelný vůz téměř dvojnásobek? Odpověď už nechám na vás. Opel jednoznačně znovu ukázal své umění stavět sportovní auta a ačkoliv mají své mouchy, tak vám vykouzlí na tváři takový úsměv, že nebudete chtít vystoupit. Omezením pak bude pouze miniaturní objem palivové nádrže (35litrů), kterou při sportovní jízdě budete plnit opravdu často. Při rozumné jízdě umí jezdit ale i tento jinak žíznivý vůz poměrně úsporně. Nám se podařilo docílit hodnoty pod 7l/100km. Nezbývá než v době zvyšujících se emisních norem a snižování atraktivnosti sportovních vozů poděkovat za každý takový kus, se kterým se jen těžko loučíme.

 

Jan Novotný