Nový Opel Mokka poprvé za jízdy: načerpali jsme první dojmy

Co si budeme povídat, tohle auto možná až trochu překvapivě vzbudilo poměrně velký rozruch. Třeba je to už jenom tím, že s předchozí generací nemá vůbec nic společného (opravdu jen jméno). Pak je tu ještě několik „ale“, o kterých si řekneme za chvilku. Možná jste to nevěděli, ale pro Opel jde v případě Mokky o velmi důležitý model (a novinku). Nový designový styl přezdívaný „Vizor“ jsme sice na silnicích mohli poprvé vidět právě v rámci modernizace Crosslandu, tou pravou novinkou, která se zbrusu novým podpisem designérů Opelu přišla, je však právě nová Mokka. Ta mimochodem navazuje na povedený koncept GT X. Od zástupců značky jsme poměrně do detailu přesvědčováni, jak velmi málo dělilo původní koncept právě od sériového vozu. Je pravdou, že tohle se příliš často nevidí. I proto nová Mokka, ač jde o zástupce velmi nabitého segmentu B-SUV, jenž se poslední roky rozrůstá více než kterýkoliv jiný, na silnici vzbuzuje opravdu velký rozruch, a to tím spíše, když máte možnost jezdit ve verzi s velmi výstřední tříbarevnou kombinací lakování. O ní ale také až za chvilku. Abych vás nevodil příliš dlouhou dobu za nos, prozradím, co je dnes v plánu. Zatímco začátkem loňského listopadu Opel přivezl Mokku k prvnímu statickému prohlédnutí (protože vzhledem k současné situaci a absenci mezinárodních autosalonů bychom jinak auto před lokální prezentací neviděli), teď už jí tu máme v plné parádě tzv. „na značkách“ a konečně se můžeme projet. Čekalo nás tak pěkných pár hodin s Opelem, který má alespoň po designové stránce nastínit směřování tradiční německé automobilky pro příštích pár let. Tak jdeme na to. Jak nám chutnala tahle „luxusní“ kávička během pár prvních kilometrů za volantem?

 

Jaká jsou ta „ale“?

Nakousl jsem to v úvodu. Pojďme si proto hned v začátku odpovědět a probrat ta slibovaná „ale“. To největší se jmenuje Crossland, tedy konkurent vyjíždějící z vlastní stáje. Určitě se mnou budete souhlasit, že není úplně běžné, když se jakákoliv značka (a v autech tím spíše) snaží konkurovat sama sobě. Opel na to má však poměrně jednoduché vysvětlení. Zatímco Crossland (i po modernizaci) je příbuzným modelem Citroenu C3 Aircross, orientuje se tak spíše na mainstreamový proud a jeho přednostmi mají být skvělý poměr cena/výkon a výborné praktické využití, nová Mokka je po boku prémiovějšího DS 3 Crossback poněkud výstřednějším modelem pozicovaným přeci jen o kousek výše. To, do jaké míry budeme Opelu tuhle historku věřit (a chápat nasazení dvou modelů do B-SUV segmentu), je už jen na nás. Mně osobně pak příliš nejde na rozum, že ačkoliv má být Mokka o půl stupně „výše“ v modelové řadě Opelu, většinou rozměrů je spíše o něco menší (na délku o 7 cm, rozvor o 4 cm, na výšku o 7 cm a základním objemem kufru o 60 litrů). Porovnání s původní Mokkou takřka nemá smysl, a to hlavně protože v první generaci šlo o svébytný model Opelu vyvíjeného pod taktovkou GM společně s Chevroletem (Trax). Shodou okolností bych se nebál původní vůz označit více za SUV, zatímco novinku spíše jako městský crossover. Abychom si dnešní modelovou řadu SUV s původním Opelem už vůbec nespojovali, ubylo také kouzelné písmenko X, u něhož nás kdysi zástupci značky přesvědčovali o symbolice „SUV“, ačkoliv nemělo nic společného s pohonem 4×4 (dostupným odjakživa právě výhradně Mocce). Upřímně nemám za potřebí rozpitvávat, jestli je pohon všech čtyř kol u takového auta potřeba, snad jen prostě a jednoduše škoda, že zákazník v tomto ohledu nemá možnost volby, což platí především pro větší modely. Na druhou stranu Grandland, dosud největší SUV značky, může vyjíždět s plug-in hybridní čtyřkolkou, a tak asi není potřeba do ničeho rýpat. Pojďme tedy už k nové generaci Mokky tak, jak k nám přijela.

 

Mokka: upoutá pozornost a vzbudí rozruch

Ano, to je přeci cíl, že? Možná je právě Mokka tolik důležitá právě proto, že Opel po designové stránce jasně vymezuje vůči konkurenci a samozřejmě i k sesterským modelům. Ruku na srdce, ať jsou Astra, Insignia nebo třeba i nová Corsa povedenými vozy jakkoliv, nenesou se v duchu jasného jazyka designérů značky. A pokud mají mít všechny budoucí novinky značky Opel onen „Vizor“, pak to rozhodně nelze označit za špatný krok, a to ačkoliv se jednomu může líbit a druhému nemusí. Na první pohled bych i díky tomu novou Mokku nebyl schopen připodobnit k jinému modelu koncernu PSA. Relativně dlouho mi tak vrtalo hlavou, kdo je bratrem této novinky, než mi došlo, že jde právě o DS 3 Crossback. Troufnu si tvrdit, že DSko v nové Mocce uvidí opravdu ale jen málokdo. Konkrétně mnou jeden necelý den zkoušené verzi hodně slušela zvolená barevná kombinace. To bych se ale možná už opakoval. Kromě už relativně osvědčeného černého lakování střechy a zrcátek jde Opel s výstředností ještě dále, když se nebojí černě lakovat i kapotu a část přední masky (pás spojující přední světlomety). Shodou okolností nejde o masku chladiče, neboť průduchy najdeme nezvykle ještě o něco níže. To je způsobeno mimo jiné menším sklonem kapoty, díky němuž jsem měl i já se svým posazem vždy co nejníže po dlouhé době v zorném poli právě kapotu a její atypickou dělící linku vprostřed. K tomu všemu naší Mokku decentně doplnili designéři o červenou (lišta kolem oken a části kol). Zbytku pak vévodí základní pastelová bílá. Kombinace je to opravdu natolik lahodná, že se za vámi při jízdě v jinak relativně konvenčním voze budou lidi na ulici otáčet.

TEST: Opel Insignia GSi – zkrocená síla pro rodinu, manažera i fajnšmekra

 

Nové motory i elektrická verze Mokka-e

Spalovací motory (zážehové i vznětový) nové Mokky nabízejí výkony od 74 kW/100 k až po 96 kW/130 k. Základním agregátem je tříválec 1.2 Turbo o výkonu 74 kW/100, vyšší výkon 96 kW/130 nabízí druhá verze zážehové 1.2 Turbo. Základní motor 1.2 Turbo 74 kW/100 k je vždy propojený s manuální šestistupňovou převodovkou. Motor 1.2 Turbo 96 kW/130 k může být propojený s manuální šestistupňovou převodovkou, nebo s osmistupňovým automatem s adaptivním řadicím programem a technologií Quickshift. Automatická převodovka umožňuje i manuální řazení rychlostních stupňů pomocí pádel pod volantem. Na vyznavače nafty čeká pod kapotou nové Mokky čtyřválcový turbodiesel 1.5 CDTI o výkonu 81 kW/110 k, který je propojený s šestistupňovou manuální převodovkou.

Trakční elektromotor nové Mokky-e disponuje výkonem 100 kW/136 k a jeho točivý moment 260 Nm je k dispozici prakticky okamžitě po rozjezdu. Z klidu na 100 km/h zrychlí během 9,1 sekundy a ještě působivější je zrychlení z 0 na 50 km/h během pouhých 3,7 sekundy. Řidič si může zvolit jeden ze třech jízdních režimů: Normal, Eco a Sport. Jízdní rádius Mokky-e s baterií 50 kWh (dle WLTP) činí 324 km, maximální rychlost je elektronicky omezena na 150 km/h.

 

Aktivní žaluzie: Inovace pro vyšší efektivitu a nižší odpor vzduchu

Kromě efektivity pohonných jednotek hraje stále důležitější roli aerodynamika. Nízký odpor vzduchu znamená, že vůz potřebuje k pohybu méně energie, což přináší nižší spotřebu paliva i nižší emise. Stejně jako u všech nově vyvinutých modelů optimalizovali inženýři automobilky Opel aerodynamiku nové Mokky ve větrném tunelu Stuttgartské univerzity (ve Výzkumném ústavu pro automobilový inženýrink a motory). V závislosti na modelové variantě se podařilo snížili koeficient aerodynamického odporu vzduchu na vynikající hodnotu cD 0,32. Konstruktéři automobilky Opel se výrazně zaměřili také na redukci hmotnosti a podařilo se jim v porovnání s předchozí generací ušetřit až 120 kg váhy. Zároveň ale dokázali zvýšit tuhost karoserie nové Mokky o výrazných 15 procent.

 

A jaké tedy jsou první jízdní dojmy?

Od zástupců značky jsem dostali pro první svezení na výběr mezi „tradiční“ 1.2 Turbo a Mokka-e. Možná byste tak čekali, že půjdu bez váhání do elektrické verze. Jenže opak je pravdou. Začínám mít totiž pocit, že elektromobily PSA jsou si, co se jízdních vlastností týče, velmi podobné, a tak jsem prostě a elektrickou verzi prostě nepovažoval za ideální k prvnímu seznámení. O to více jsem byl překvapen, že i benzínová verze mi připomínala ostatní zástupce koncernu. Skoro bych měl chuť nechat si jednou zavřít oči a hádat, do jakého B-SUV od PSA jste mě posadili. Teď možná trochu přeháním. Mokka je v každém případě na silnici dospělým autem. Abych vše uvedl na pravou míru, musím uznat, že po jízdní stránce nemá blízko k jednomu důležitému modelu – ke Crosslandu. Jak to jen říci – Mokka je jistější, je tvrdší a zároveň má citlivější řízení. Na konci první naší společné cesty jsem se záměrně šel podívat na kola, abych odhalil relativně netradiční rozměr 215/55 R18. Je možná trochu škoda, že jsou osmnáctky jedinou možností, jak do Mokky dostat dvou resp. tří barevná kola. Osobně bych se ale spokojil se 17“ disky, které s rozměrem 215/60 R17 nabízejí buď klasické stříbrné lakování nebo zcela černé. Za sebe ale musím říct, že mi námi zkoušená Mokka přišla podvozkově spíše tvrdší, než bych čekal a zároveň i uskákanější, a to dokonce o trochu více než Crossland. Právě tento projev přisuzuji užším pneumatikám a relativně velkým kolům a věřím, že se sedmnáctkami bude auto příjemnější. K benzínové jednadvojce s osmistupňovým automatem toho není moc co dodat. V nízkých otáčkách o ní příliš nevíte, automat s hydrodynamickým měničem řadí bezchybně a já nemám potřebu auto příliš vytáčet. Když se tak výjimečně stane, tříválec „absenci“ jednoho válce nezapře a dá o sobě vědět. Není to ale nic vyloženě nepříjemného. I spotřeba bude ale v takovém případě růst. K nějakým závěrům je ale pořád přeci jen brzy.

 

Mokka boduje, a to především designem – zbytek ukáže až klasický test

Možná to po předešlých řádcích vypadá, jako kdybych po pár hodinách byl nějakým odborníkem na novou Mokku. To samozřejmě není vůbec pravda. Rozepsal jsem se asi především proto, že ve mně tato novinka zanechala lehce rozporuplné dojmy. Je to způsobeno mimo jiné asi natolik povedeným designem, že holt máme velká očekávání už od začátku. U statických dojmů, a to včetně hodnocení interiéru by nová Mokka dostala jedničku (možná i s hvězdičkou). Uvnitř mi sice v kombinaci s novou, jinak povedenou digitální přístrojovou deskou trochu vadí ovládání přes páčku blinkrů vlevo pod volantem, to však dobře kompenzuje moderní nádech celého vozu, který Opel opět posouvá dost kupředu. Rozporuplné jsou tak dojmy především z jízdy, jenž zřejmě jen v mém případě zatím nenaplnily očekávání načerpaná zvenčí. Pořád jsem navíc nenašel jednoznačnou odpověď na otázku, jestli mi vedle o něco většího, levnějšího a praktičtějšího Crosslandu dává nová Mokka v modelovém portfoliu Opelu smysl. Je to možná i škoda, protože přiznejme si – tohle auto je prostě strašně krásné. A tak nezbývá na závěr než jen doufat, že mě (nebo nás všechny obecně) Mokka přesvědčí v rámci klasického redakčního testu, až bude na letních 17“ kolech anebo případně elektrická verze Mokka-e. O to více se těším…

 

Jan Novotný