Opel vstupuje do Formule E: Proč se do ní značce vyplatí investovat desítky milionů eur právě teď? Rozhovor se CEO Opelu

Madrid letos nebyl jen o návratu Formule E na „old school“ trať Jarama, o dramatickém závodě rozhodnutém v posledních metrech nebo o hořkém víkendu pro DS Penske. Jak jsme už psali v předchozích článcích, celý víkend měl mnohem širší kontext – a právě v zákulisí se odehrávaly možná ještě důležitější momenty než na samotné trati.

Jedním z nich bylo bezpochyby oznámení Opelu o vstupu do Formule E. Zatímco odchod DS Automobiles uzavírá jednu kapitolu, příchod německé značky otevírá kapitolu novou. A právě přímo v paddocku madridského okruhu jsme měli možnost mluvit s generálním ředitelem Opelu Florianem Huettlem a CEO Formule E Jeffem Doddsem o tom, co tento krok skutečně znamená – nejen pro samotný šampionát, ale i pro celý automobilový průmysl.

 

Tradice a inovace: proč právě Opel a proč právě teď

Z Huettlových slov je od prvních vět patrné, že Opel nevstupuje do Formule E jako outsider, který hledá svou roli. Naopak – vnímá to jako přirozené pokračování své historie, ale zároveň jako nutný krok směrem k budoucnosti.

„Motorsport byl vždy v srdci Opelu. Vždy inspiroval naše silniční vozy a byl součástí toho, čím značka je,“ říká.

Zároveň ale okamžitě přidává druhou, neméně důležitou rovinu: elektromobilitu. Opel dnes patří mezi značky, které transformaci berou velmi vážně a systematicky.

„Byli jsme jedním z prvních výrobců v Evropě, kteří se vydali cestou elektromobility. Dnes je každý náš model dostupný i v plně elektrické variantě. Spojení motorsportu a elektrifikace je proto pro nás naprosto přirozené.“

Právě kombinace tradice a inovace vytváří základ celého projektu. Opel se tak nesnaží jen „být vidět“, ale zapadnout do širšího příběhu značky, která se mění spolu s celým odvětvím.

 

Nejde o náhradu za DS. Je to nový začátek

Načasování vstupu Opelu – prakticky bezprostředně po oznámení odchodu DS – samozřejmě vyvolává otázky. Nabízí se jednoduché vysvětlení: jeden odchází, druhý ho nahrazuje.

„To by nebyl správný předpoklad. Vstupujeme do Formule E jako plnohodnotný tovární tým s vlastní licencí, o kterou jsme požádali a museli si počkat,“ říká jednoznačně.

Jenže realita je složitější a mnohem zajímavější. Huettl vysvětluje, že Opel bude mít vlastní zázemí a sídlo v Rüsselsheimu. Nejde tedy o převzetí existující struktury, ale o budování projektu od základů – včetně vlastního vedení týmu.

„Budujeme tým krok za krokem, s jasnou strukturou a odpovědností,“ naznačuje Huettl v obecné rovině.

A jedním z klíčových jmen už nyní je Jörg Schrott, který se stane team principalem Opelu ve Formuli E. Pro české fanoušky přitom nejde o neznámou postavu – právě s ním jsme měli v minulosti možnost hovořit například během Barum Rally Zlín, kde detailně popisoval fungování Opel Motorsport i přístup značky k mladým jezdcům. Jeho příchod tak zapadá do celkového obrazu – Opel nestaví projekt na zelené louce bez zkušeností, ale opírá se o lidi, kteří mají s motorsportem dlouhodobé zkušenosti napříč disciplínami.

Zároveň ale Huettl nezapírá, že v rámci koncernu Stellantis existují určité vazby. Synergie dávají smysl zejména na technické úrovni, ale na trati zůstávají jednotlivé značky konkurenty. To přesně zapadá do toho, co jsme slyšeli o den dříve od Citroënu. Navenek oddělené týmy, uvnitř sdílené know-how.

 

Gen4: ideální moment vstoupit do hry

Klíčovým faktorem, proč Opel přichází právě teď, je příchod nové generace monopostů Gen4. A podle obou aktérů rozhovoru jde o zásadní moment, který dává celému projektu smysl.

Huettl mluví o tom, že pokud má značka vstoupit do šampionátu, chce to udělat naplno a jako tovární tým. Právě změna technických pravidel a nová generace vozů je podle něj ideálním okamžikem, kdy nezačínat s handicapem.

Jeff Dodds k tomu přidává širší kontext. Vysvětluje, že vstup na začátku nové éry znamená pro výrobce mnohem vyrovnanější podmínky, protože všichni začínají s novými technologiemi a učí se nové principy závodění.

Pro Opel to znamená jediné: nevstupuje do rozjetého vlaku, ale na startovní čáru nové kapitoly.

 

Kolik stojí Formule E? A proč se to vyplatí?

Právě v tomto kontextu dává smysl podívat se i na ekonomickou stránku šampionátu, která často zůstává stranou, ale ve skutečnosti hraje zásadní roli v rozhodování výrobců.

Formule E totiž patří mezi málo motoristických sportů, kde jsou náklady poměrně přísně kontrolované. Rozpočtový strop pro samotné týmy se pohybuje kolem 13 milionů eur na sezónu, zatímco výrobci pohonných ústrojí se musí vejít přibližně do 25 milionů eur, které pokrývají vývoj a evoluci technologie pro danou generaci monopostů.

V praxi to znamená, že celý program jedné značky se pohybuje v řádu desítek milionů eur ročně – tedy výrazně méně než například ve Formuli 1. Právě tento model, kombinující technologickou relevanci s kontrolovanými náklady, je jedním z hlavních důvodů, proč Formule E dokáže přitahovat jak tradiční, tak nové automobilky.

Vstup Opelu tak není jen technologickým rozhodnutím, ale i ekonomicky racionálním krokem. V momentě, kdy se mění generace monopostů a zároveň jsou náklady relativně kontrolované, dává takový krok z pohledu automobilky mnohem větší smysl.

 

Z rallye do Formule E: zkušenosti, které dávají smysl

Na rozdíl od některých jiných značek Opel nepřichází do Formule E bez zkušeností. Naopak – jeho elektrický rallyový pohár představuje jeden z nejzajímavějších projektů posledních let, který dnes slouží jako přímý odrazový můstek směrem k vrcholnému elektrickému motorsportu.

Huettl se k tomu vrací poměrně detailně a dává jasně najevo, že nejde jen o marketingovou aktivitu, ale o skutečný technický program: „Začali jsme s Corsa-e Rally Cupem úplně od nuly. Vzali jsme sériové auto a přetvořili ho v závodní. A to pro nás byla obrovská zkušenost.“

Právě v rally se podle něj ukázalo, jak náročné je zvládnout elektrický pohon v extrémních podmínkách, které nemají s běžným provozem nic společného. „Když jedete elektrickou rallye v horách nebo v náročném terénu, baterie dostává obrovsky zabrat. A právě v těchto podmínkách se naučíte nejvíc – o chlazení, o řízení energie, o tom, jak systém funguje na limitu,“ popisuje.

Zkušenosti z těchto projektů dnes tvoří základ, na kterém může Opel stavět i ve Formuli E. Nejde tedy o skok do neznáma, ale o logické pokračování vývoje, který už několik let probíhá. A právě to je možná nejdůležitější pointa – Formule E není začátek, ale další krok.

 

Hluk jako emoce. A proč to není tak jednoduché

Jedním z nejzajímavějších momentů celé diskuse byla debata o tom, co vlastně fanoušci od motorsportu očekávají. Pro mnoho z nich je totiž motorsport neoddělitelně spojený se zvukem spalovacích motorů – s burácením, vibracemi a atmosférou, která k závodům desítky let patřila. A právě to je jeden z hlavních důvodů, proč část publika vnímá elektrický motorsport s odstupem. Nejde jen o technologii, ale o emoci, která byla dlouhodobě definována právě zvukem.

Huettl to dokáže velmi dobře ilustrovat osobní zkušeností: „Moje dcera má 18 let a jezdí elektromobilem. Nikdy nebude řídit spalovací auto. Naopak můj otec by do elektromobilu nikdy nepřesedl. Jsme uprostřed transformačního období.“ 

Jeff Dodds pak přidává pohled, který celé téma posouvá ještě dál – od emocí k fyzice. „Motor Formule 1 je zhruba z 45 % efektivní. Zbytek energie se ztrácí – a to je ten zvuk, který milujeme,“ vysvětluje.

A následně přidává zásadní kontrast: „Pohonné jednotky Formule E Gen4 budou mít účinnost přes 97 %. To znamená, že ta energie se neproměňuje ve zvuk, ale v pohyb.“

Právě v tom spočívá zásadní změna. To, co jsme si zvykli vnímat jako esenci motorsportu, je ve skutečnosti vedlejší produkt neefektivity. Elektrická éra tak nepřináší jen nové technologie, ale i novou definici emocí.

Dodds to shrnuje možná nejvýstižněji: „Vyrostli jsme na zvuku neefektivity. Ale budujeme motorsport pro další generaci, ne pro tu minulou.“  Neznamená to proto, že emoce mizí. Znamená to, že se proměňují.

 

Fanoušci, emoce a nová generace

S tím ale logicky souvisí další otázka: jak na tuto změnu zareagují fanoušci? Opel má silnou historii v DTM i rally a přechod do Formule E představuje zásadní změnu nejen pro značku, ale i pro její publikum.

Huettl si to uvědomuje a nesnaží se to zjednodušovat. Naopak zdůrazňuje, že emoce zůstávají klíčovým prvkem: „Motorsport byl vždy o emocích. O soubojích, o technologii, o tom, jak se lidé dokážou ztotožnit se značkou. A to se nemění.“

Zároveň ale věří, že fanoušci jsou schopni se přizpůsobit. „Máme velmi silnou fanouškovskou základnu a věříme, že ji dokážeme vzít s sebou i do elektrické éry,“ říká.

Jeff Dodds pak přidává širší pohled na vývoj samotného publika. Podle něj je klíčové, že Formule E oslovuje novou generaci fanoušků, kteří motorsport vnímají jinak než jejich předchůdci.

Nejde tedy o to „nahradit“ staré publikum, ale rozšířit ho. Vytvořit prostor, kde vedle sebe mohou existovat různé formy motorsportu – a různé způsoby, jak ho prožívat.

 

Madrid jako bod zlomu

Když se na celý madridský víkend podíváme zpětně, začíná do sebe všechno zapadat mnohem jasněji. Už v úvodu jsme mluvili o očekávání – návratu na okruh Jarama, o posledních šancích pro DS a o otázkách, které nad šampionátem visely.

Závod pak ukázal realitu. Nepředvídatelnou, strategicky náročnou a často nemilosrdnou. Přesně takovou, jaká Formule E dokáže být.

A právě rozhovory v zákulisí dodaly celému víkendu třetí rozměr – pohled do budoucnosti. Citroën, Opel, nová generace monopostů i proměna samotného motorsportu se v Madridu protnuly v jeden moment.

Jak trefně poznamenal Jeff Dodds, Formule E dnes už není experimentem, ale platformou, která má reálný dopad na celý automobilový průmysl. A právě proto dává smysl sledovat ji nejen na trati, ale i v zákulisí, kde se rozhoduje o tom, kam se motorsport – a vlastně celé odvětví – bude ubírat dál. Madrid tak nebyl jen jedním závodem v kalendáři. Byl momentem, kdy se začala psát nová kapitola.

 

Jan Novotný