Citroën C3 Aircross: extravagance na prvním místě

Citroën C3 Aircross: extravagance na prvním místě

SUV jsou v módě a všiml si toho samozřejmě i koncern PSA. Dnes recenzovaný extravagantní Citroen C3 Aircross si tak můžete pořídit i v elegantnějším balení ve formě Peugeotu 2008 nebo pak i jako o něco levnější Opel Crossland X. I když je tento přístup občas kritizován, pro zákazníka je to nakonec dobře, protože si může vybrat osvědčené technologie v kabátu, který se mu líbí.

 

První dojem: kam jej zařadit?

Opel Crossland X jsem měl o pár týdnů dříve než C3 Aircross, srovnání budu směřovat tedy především k těmto dvoum sourozencům. Nejvíce se zmiňovaná auta liší samozřejmě zvenčí – u Citroënu je znát, že se v případě Aircrossu soustředil zejména na mladší klientelu. Zvenku je tak vyvedeno mnoho výrazných designových prvků včetně chromované masky pod kapotou lemující horní řadu světel. Spodní části pak dominují masivní, téměř čtvercové „lampy“ a pod nimi nalezneme matně šedý nárazník ve stylu SUV. Design je extravagantní, auto budí pozornost, ta je ale téměř bez výjimky pozitivní. Jistou podobnost bych zde našel s Hyundaiem Kona, Citroënu se ale dle mého názoru design malého SUV povedlo vyřešit daleko elegantněji.

Zadní část vozu pak už tak divoká není, avšak do designu i tak pěkně zapadá. Pěkným detailem je barevně odlišená střecha, naopak AirBumbs, tedy měkké „nárazníky“ na boku vozu, které najdeme třeba na standardní C3, zde nejsou. Jako designovku shledávám i v zadních oknech umístěné barevné pruhy, které by měly být také funkční jako stínění. Obecně je C3 Aircross dobrou volbou, pokud se chcete odlišit. Barevných kombinací exteriéru i interiéru totiž nabízí opravdu mnoho, k těm výraznějším patří modrá Breathing nebo oranžová Spicy, kterou bylo lakováno i moje vozidlo.

 

Interiér: moderní, příjemný, jen občas trochu nedotažený

Interiér je pro mě nejrozporuplnější kapitolou. Líbí se mi pěkně zpracovaný multifunkční volant, příjemná řadící páka i výdechy klimatizace s barevným detailem, jinak bych si ale interiér dovedl představit ergonomičtěji. Ruční brzda má sice o dost hezčí tvar než u Crosslandu X, nicméně zabírá opravdu hodně místa, tudíž se do středového tunelu nevešel prostor pro držáky nápojů. Ty jsou sice ve dveřích, tam ale zase zabírají další užitečné místo – praktičtější by bylo je mít uprostřed. Abych ale Citroënu nekřivdil, zajímavý detail nabízí prostor před spolujezdcem, kde je pogumovaná polička po celé délce palubní desky, ideální třeba na mobilní telefon. Pro řidičův mobil je pak určena přihrádka před řadící pákou, kde může být i bezdrátová nabíječka. Oproti Crosslandu X se tam i iPhone 8 Plus bez problémů vejde, což je plus.

Palubní desce dominuje velký dotykový displej, který je lehce předsazen a budí tak dojem tabletu. Co je ale dle mého řešeno neprakticky, je ovládání klimatizace. Pod displejem totiž chybí klasické voliče automatické klimatizace, místo nich je zde Grip Control – otočný volič systému, jenž vám umožňuje volit jízdní režimy podle terénu. U auta s pohonem přední nápravy se to může jevit zvláště, nicméně jsou situace, kdy změnu nastavení stabilizačního systému využijete. Těchto situací ale v běžném prostředí kompaktní předokolky nebude mnoho, protože zkrátka C3 Aircross je městské SUV a ve většině případů stráví sotva pár dní v roce na sněhu. Právě proto obětování mechanického nastavení klimatizace, kterou používáme denně, pro tento terénní systém působí při nejmenším rozporuplně. A pokud to opravdu nešlo, jistě by se zde k asistentu pro sjezd z kopce vešlo alespoň tlačítko pro vypnutí systému start-stop. Ten lze totiž vypnout pouze v nastavení na dotykovém displeji, což je nutné udělat po každém startu vozidla. Start-stop v kombinaci s manuálem mi zde úplně nevyhovoval – při rychlých rozjezdech se mi několikrát stalo, že auto nastartovat prostě nestihlo. Minimálně nalevo od volantu, kde se vypíná i hlídač jízdy v pruhu je několik pozic pro tlačítka volných. Na druhou stranu je ovládání klimatizace na displeji pouze o zvyku a minimálně s příplatkovou automatickou klimatizací (jednozónovou) do jejího nastavení moc často sahat nemusíme. Vyhřívaná sedadla se pak nastavují u PSA už klasicky – zboku sedáku. Se start-stopem se dá naučit žít a v nouzi se dá vypnout na dvě kliknutí – mohlo by být i hůře. Za příplatek dostanete i bezklíčový vstup a startování, oproti Crosslandu X nemá senzory pro odemknutí na zadních dveřích. Příjemný detail je automatické sklápění zrcátek při zamčení.

Sedadla nemají nijak velké boční vedení, ale jsou příjemná. Pokud však na kvalitě sezení lpíte, Crossland X bude lepší volba – má totiž zdravotní sedadla AGR. Loketní opěrku Aircross má, nicméně je řešena na „autobusový“ způsob (pouze na řidičově straně) a není úplně slučitelná s používáním ruční brzdy, která je přímo pod ní.

 

Ovládací prvky: u PSA standardní ovládání občas překvapí i (ne)mile

Infotainment má mnoho funkcí a podporuje i Apple Carplay/ Android Auto, což je dle mého názoru zásadní funkcionalita, díky které multimediální elektronika auta příliš nezestárne. Citroën si dokonce dal práci i s detaily  že při zrcadlení smartphonu vidíte venkovní teplotu a nastavení klimatizace v horním panelu. Aircross lze vybavit i navigací, která má příjemný hlas a při nedostatku paliva automaticky hledá nejbližší čerpací stanice. Co už horší, se týká rychlosti systému při manévrování – couvací kamera má opravdu nízkou obnovovací frekvenci a lehké zpoždění. Při aktivaci předních senzorů se pak občas grafické znázornění opozdí oproti zvukovému upozornění i o několik sekund. Ocenil bych také možnost aktivace předních senzorů tlačítkem.

Budíky jsou pěkné, analogové, tikání směrovek má uklidňující zvuk. Tempomat disponuje vlastní páčkou pod volantem – sice nemůže být adaptivní, ale zase je docela pokročilý – umí třeba spolu s čtením dopravních značek nastavit rychlost na tu maximální povolenou. V autě najdeme také systém nouzového brzdění, který sleduje provoz před vámi a zabrzdí, když už byste to sami nestihli.

 

Motor a jízdní vlastnosti: příjemné, výborné ale nikoliv                                                        

Vůz byl vybaven nejsilnějším naftovým agregátem, jenž poskytuje velmi dynamické jízdní vlastnosti. S tabulkovou spotřebou ale nelze počítat – ta reálná se bude pohybovat okolo 6 litrů. Celkově je jízda s C3 Aircross příjemná, jen podvozek je nastaven trochu tvrději. Ani na několikahodinových trasách ale není nepohodlný. Se systémem Grip Control vám vůz dodají na celoročních pneumatikách Hankook Kinergy Eco 4S, je však otázka, zda je to úplně výhoda – na zimu bych stejně koupil raději zimní pneumatiky (i když zde je v rámci celoročních pneumatik Hankook v pohodě) a vzhledem k výsledkům testů pneumatik, kde se tomuto modelu vyčítá zejména chování na mokru bych doporučil jinou sadu i na léto. Bez Grip Controlu dostanete vůz na mnohem lepších Hankook Ventus Prime 3, jež patří v rámci letních pneumatik ke špičce.

Je trochu škoda, že naftové motory nelze spojit s automatickou převodovkou, ten dostanete pouze k benzínové 1,2. Řadící páka má relativně dlouhé dráhy, ale je dobře tvarovaná. Na koncern PSA to mohlo být i o něco horší. Inženýři asi tušili, kde je potřeba zapracovat.

 

Závěr: Zajímavé suv, které v portfoliu psa určitě najde své uplatnění

C3 Aircross se na trhu SUV určitě neztratí. Jeho hlavní předností je vysoká míra individualizace a nevšední vzhled interiéru i exteriéru, který je v době uniformních SUV příjemným osvěžením. Ve výbavě vozu pak v rámci kategorie městských crossoverů nechybí žádný zásadní prvek výbavy, mrzet může snad jen absence LED či xenonových světlometů. Jízdní vlastnosti asi nebudou tím hlavním, čím by se zde potenciální kupci řídili, ale i tak jsou u tohoto Citroënu docela dobré. Nabízí příjemné svezení a úsporné motory, navíc kombinované s Grip Controlem, který pomůže v situacích, kde chybí trakce. Celkově tak svou extravagancí do trojice elegantního Peugeotu 2008 a levnějšího Opelu Crossland X skvělé zapadá.

 

Jiří Chomát

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.