Srovnávací test: Toyota Yaris GRMN vs. Hyundai i30N Performance

Srovnávací test: Toyota Yaris GRMN vs. Hyundai i30N Performance

Zase jsme se jednou pustili do něčeho bláznivého. Možná vás to nepřekvapí, půjde totiž o další (ne)tradiční srovnávací test. S kolegou Honzou jsme jednou takhle seděli na kávě a říkali si, co dalšího neobvyklého či bláznivého uděláme. Toyotu Yaris GRMN jsme již v redakci na test měli, možnost se s ní podruhé svézt (resp. pro mě poprvé) se ale neodmítá. A tak nás napadlo, proč jej nesrovnat s Hyundai i30N PERFORMANCE, když už „enko“ máme v redakční garáži. Určitě se teď ptáte, co je na tom tak neobvyklého. No já vám to řeknu. Je to přesně to, že GRMN je potřeba zařadit do zvláštní kategorie, kterou jsem si pro sebe nazval „sharphatch“ (ostrý hatch), a to jen proto, že to auto není na každodenní ježdění. Jde prostě o civilnější verzi ostrého hatchbacku a „enko“ je prostě „jen“ hothatch… O to více nás zajímalo jejich vzájemné srovnání, teď už ale k mému kousku.

 

Hyundai i30N PERFORMANCE: Láska na první pohled, jak já ho nazývám „GTI killer“

Standardně bych začal s prvním pocitem, které mi auto přineslo. To bych se ale musel vrátit do května 2018, kdy jsem si auto vyzvedával od dealera. A víte co? Vrátíme se. Ale až za chvíli. Hyundai i30N ve verzi Performance má na papíře hodně dobře našlápnuto na většinu zaběhlých konkurentů segmentu. Ostatně už můj podnadpis napovídá. Je až zajímavé, jak automobilka dokáže po desítkách let své existence vstoupit do nového segmentu s tak přesvědčivým a sebejistým kouskem jako je „eNko“. Mým úkolem teď je představit vám jej ale trochu jinak než jen tabulkovými hodnotami. Něco už s ním mám za sebou já sám, už asi tušíte, že dnes bude řeč především o jízdních dojmech a že budu hovořit především ze své vlastní praxe. Tak co? Jak budeme „zabíjet“ ty GTI v našem podání.? V čem je opravdu tohle auto silné a kde snad i slabší?

 

Cesta časem do května k nenápadnému šedivákovi

Vrátím se do května, abych vám mohl přiblížit, jaký je ten první dojem. Když jsem dorazil do Autopalace Butovice, už na mě čekal prodejce a já byl netrpělivý, protože jsem auto v šedivé ještě neviděl (pouze v černé a modré (šmoulové). Přesunuli jsme se k autu a já byl jak malé dítě, měl jsem neskutečnou radost. Enko vypadá v šedivé nenápadně, ale hrozně mu sluší. No a pak jsem nastartoval. Ten zvuk byl přímo úžasný. Věděl jsem ale, že se ještě zlepší v průběhu provozu.

 

Hračka, která se designem odproSťuje od ostatních

Když k autu přijdu, vždy koukám na ty křivky, výfuky, kola. Zvenku je auto opravdu povedené, má snad jen pár malých chyb, které bych napravil, ale to jsou jen maličkosti. Opravdu pěkně vypadá zadek, kde vidíme světla inspirovaná BMW, ale hlavně brzdovku uloženou ve spojleru ve tvaru trojúhelníku (po vzoru WRC). Co vás dále uhodí do očí, to jsou koncovky nebo spíše řečeno „laufy“, protože to není jen malinký výfuk s obřími koncovkami. Enko má opravdu kvalitní a poctivý výfuk, a to se pozná hned po nastartování. Lakované brzdiče autu dodávají ještě vetší nádech sportovnosti. I když je to auto nenápadné, stačí se na něj zakoukat, aby došlo k zjištění, že tomu tak zcela úplně není. Když nastoupím, chytím volant, který je za mě opravdu dobře provedený – tlustější věnec, perforovaná kůže a efektní prošití. Sedačky jsou taktéž velmi povedené, mají slušné boční vedení a zároveň jsou i docela komfortní. Za nedostatek v interiéru se dá označit jen jeden neduh, který mi Honza bude vždy předhazovat, a to málo místa pro kolena, které se pak volantu často může dotýkat – můj případ to ale není…

 

Jak se ta hračka chová na silnici?

Najeto už na něm mám něco přes 12 000 km, s čímž jej můžu opravdu objektivně ohodnotit. Když chci jet komfortně, tak ano je trošku tužší, ale mně to vůbec nevadí, já si nekupoval auto na komfort. Stavitelný podvozek v kombinaci s e-LSD (diferenciál) je v zatáčkách i v přímce geniální. Jediné, co mě na autě opravdu vadí, je vyšší hmotnost. Vzhledem k tomu, že má enko dvoulitr přeplňovaný turbem o výkonu 202 kW, myslím si, že váha převyšující 1,5 tuny je opravdu moc. Autu pak díky tomu chybí trošku výkonu a hlavně kroutícího momentu. Oba tyto parametry jsou mimochodem posazeny poměrně nízko, což má své výhody i nevýhody. Když na toto zapomenu, projev motoru lze hodnotit jako povedený, k tomu stačí přidat automatické meziplyny a máme tu jednu super kombinaci. Když vše sečtu, tenhle kousek má v dnešní době za mě ten nejlepší poměr cena/výkon mezi všemi hothatchi s náhonem přední nápravy. Golf GTI Performance oproti enku ztrácí u podvozku a u zvuku. Lidem, kteří řeknou „je to hyundai, je to špatný, k ničemu“ doporučuji zajít na testovačku a objektivně si to zhodnotit, né s předsudky.

 

Toyota Yaris GRMN: ďábelsky zábavné auto

Lukáš jej zařadil do zvláštní kategorie, nazval ji „sharphatch“. O tom bychom mohli dlouze polemizovat. Za pravdu mu dát ale musím, protože oproti své přímé konkurencí (Polo GTI, Seat Leon Cupra, Clio RS aj.) je právě Toyota tím nejextrémnějším zbožím na trhu. Malý sportovní Yaris se dnes už nedá koupit, vyrobeno jich totiž v opravdu hodně limitované edici GRMN bylo pouhých 400 a z toho hodně malých 150 pro Evropu. Slovy snad ani nejde popsat, jakou vlnu diskuzí tohle malé autíčko otevřelo. Je to snad kontroverze kvůli enormní ceníkovce 850.000 Kč, zmíněný minimální počet vyrobených exemplářů nebo jsou to opravdu famózní jízdní vlastnosti, co přilákalo tolik pozornosti?

 

Design: přiláká snad z každého úhlu

Jak už jsem se nechal několikrát slyšet, na GRMN se mi líbí, jak je přímočaré. Jako syrový sporťák si nemusí na nic hrát a nic skrývat. Dostanete jej tak pouze v jedné barvě, v jednom provedení společně se závodními pruhy. K němu si připište mraky sportovních doplňků, z nichž já vyzdvihnu zde famózně vypadající LED denní svícení, zadní velké křídlo, difuzor a centrálně umístěná koncovka výfuku. Pokud vám černá nízkoprofilová 17“ kola připomínala svým původem nějakou tuningovou společnost, můžete se považovat za znalce, ta totiž pocházejí z dílen BBS. Už jen zvolená barevná kombinace je povedená a nejen vzdáleně připomíná závodní speciál WRC. Nesmíte se na něj však koukat příliš zespodu – vzadu tak trochu divně čouhá zespodu auta u levého kola kus výfuku (pravděpodobně katalyzátor), což rozhodně vzhledu nepřidá. Drážkované kotouče (pro lepší chlazení) nejen dobře vypadají, ale i fungují, o tom ale až za chvíli.

 

Interiér: vše pro sportovní jízdu funguje…

Na palubě GRMN nečekejte žádný velký luxus. Ve své jediné výbavě sice nabízí dešťový a světelný senzor, navigaci a bezklíčové odemykání vč. startování, takový tempomat či loketní opěrku ale budete hledat marně. Naopak naprosto skvělá skořepinová sedadla jsou samozřejmostí, stejně tak kožená ruční brzda či tříramenný volant s dobrou tloušťkou věnce a příjemnou kůží. Nechybí ani pár emblémů GRMN. Mně osobně do ruky skvěle padne i řadící páka, k níž se taky za chvíli dostanu. Poměrně nestandardním prvkem je absence podélného nastavení volantu. Někteří si hold budou chvilku zvykat. Já si ale svou ideální pozici za volantem našel a když tak nad tím přemýšlím, říkám si, že tím Toyota a GRMN chtěli něco naznačit, něco ve stylu: „Já jsem GRMN a jestli mě chceš, budeš mě mít. Pokud ne, tvůj problém.“ A víte co? Mě se to zatraceně líbí!

 

Jízdní vlastnosti: alfa a omega každého sporťáku (GRMN hned dvakrát)

Dostáváme se k mé nejoblíbenější kapitole. Než ale přijde na řadu řeč o srdci tohoto vozu, dovolím si zmínit pár základních předpokladů pro opravdu zábavnou jízdu. Tím prvním je bez pochyby opravdu nízká hmotnost, Yaris v této specifikaci váží skvělých 1.145 kg. Zároveň má i takhle lehké auto na přední nápravě samosvorný diferenciál Torsen. O brzdách jsem se již zmínil. Svou kapitolu hraje i podvozek, který opět nemusel doznat jakýchkoliv kompromisů. Je tak poměrně dosti tvrdý, což se sice nepříjemně podepisuje na dojmech z každodenní (běžné) jízdy, ale zcela zásadně pomáhá emocím z jízdy rychlé. Tak a teď už k tomu, co máme pod kapotou. Jde o čtyřválcovou 1.8 přeplňovanou kompresorem. Ta dodává výkon 211 koní a 260 Nm točivého momentu. Oba dva vrcholové parametry motoru jsou navíc dostupné až těsně před omezovačem otáček, tedy někde lehce pod 7 tis/ot/min. Pokud jste ještě před chvílí přemýšleli, proč jej považuji za tak zábavné, myslím, že už jste pochopili…

 

Lukáš Jeřábek:

Když se obrátím na srovnání obou aut a budu chtít říci verdikt, tak to úplně nepůjde. Když bych musel vybrat vítěze, tak to u mě bude spíše enko, jelikož u něj vyhrává poměr cena/výkon. K Toyotě musím ale říci pár detailů, proč to auto stojí za to. Zvuk je jako bych se vrátil do Japonska a 90. let, prostě přirozený. Sedačky jsou doopravdy geniálními skořepinami, ale po 10 minutách vás nebolí celý člověk. Interiér, k tomu nic říkat nebudu, protože tam nic není, ale k čemu tam něco dávat, v GRMN si nechcete zapínat ani rádio. Co mě baví, je ta 1.8 kompresor a hlavně, že to auto nemá systém start/stop motoru a automatické brždění. Na závěr tedy musím říct, že nejlepší možnost je koupit si obě, protože vám opravdu nemohu sdělit jednoznačného vítěze. A co vy? Jak byste rozhodli vy?

 

Jan Novotný:

Přesně, jak říkal Lukáš, tohle srovnání není vůbec jednoduché. Postavili jsme proti sobě dvě skvělá auta, která ale nejsou ve shodné třídě. Pro jejich vzájemné porovnání nás motivovala jednak podobná pořizovací cena a také jejich pozice oproti konkurenci. Oba totiž patří k tomu nejlepšímu, co (ne)lze na trhu sehnat. Pokud byste se mě tedy zeptali na finální verdikt, neměl bych jednoznačnou odpověď. Kamarádovi bych pošeptal do ucha: „Volím GRMN,“ to ale z čistě subjektivních důvodů. To auto je výjimečné a jeho chování (zejm. zdánlivě atmosférický průběh výkonu) je dnes už zcela nevídané. Líbí se mi i jeho hravost, bavil mě s ním každý kilometr. Rozumnou volbou by samozřejmě vyhrálo „eNko“, na jeho poměr cena/výkon totiž nikdo nemá a asi ani v dohledné době mít nebude. Nabídne určitě lepší výbavu, komfort na palubě i opravdu vytříbený zvuk motoru linoucí se z výfuku. Na rovince díky nižší hmotnosti a lepšímu poměru výkon/hmotnost mu ale Yaris o malinko ujede, na hodně točivých okrskách bude mít také navrch. Na rychlých úsecích pak bude těžit Hyundai z většího rozvoru i rozchodu a samozřejmě z širších 19“ kol. Je tak asi hlavně na vás, jakou cestou půjdete – zda-li to bude ta rozumná nebo (ne)rozumná srdcem. Pro poslední kusy GRMN se dá ještě dojet do Německa, eNko lze s delší dodací lhůtou objednat i v Čechách pořád za slušné peníze…

 

Jan Novotný & Lukáš Jeřábek

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.