Hyundai i30N vs. Peugeot 308 GTi: volba srdcem nebo rozumem?

Hyundai i30N vs. Peugeot 308 GTi: volba srdcem nebo rozumem?

Hyundai i30 N Performance: brutální sportovec i mladý puberťák

Bylo, nebylo. Přesně takhle začínají ty klasické pohádky o princeznách a tak dále. My tu dneska máme hothachové nádhery. 308 vs „enko“. No, já snad už na začátku mám větší erekci jak z viagry, ale nepředbíhejme. Ihned musím zmínit, že si do svých rukou berou v tuhle dobu snad nejuznávanějšího „sporťáka“ v této třídě. Vybavili jste si i30 N? Pokud ano, tak jste na správné cestě. Pojďme společně vyrazit do serpentin a užít si pořádné silničky. Snad se nezabiji a ukočíruji tuhle nenápadnou kočičku…

 

Na první pohled nenápadná kára

Má dnešní hračka je všude prezentována především ve své „šmoulí“ modré barvě. Dle mého se jedná o nejlepší barevné provedení, které nabídne. Ostatní barvy mi k autu moc nesedí a zdají se mi už příliš obyčejné. I přesto si auta nemusíte hned všimnout. Oproti klasické verzi to není takový rozdíl. Můžeme vidět pár červených doplňků – třetí brzdové světlo jako z rally. To jsou ale prvky, kterých si (ne)všimne kdejaké oko kolemjdoucího. Ačkoliv bývám rád v autech vidět, zde jsem si zvykl být takovou „nenápadnou liškou“, ale víte, oni lidi na vás stejně budou koukat, protože… K tomu se dostaneme až za chvíli. Vevnitř se setkáme s tvrdšími plasty, u kterých se zarazil téměř každý. Od rodinného bratra se téměř nic nezměnilo. Rozdílný je volant, který nabízí tlačítka voličů jízdních režimů (vč. opravdu širokých možností nastavení). Hlavice řadící páky na mě mrká, abych už konečně zařadil rychlost a jel. No, tak přeci neodmítnu a vyrážím.

 

Lidi na vás koukat budou, protože …

Že jsou chlapi ještě dětmi? Ačkoliv se snažím být ve společnosti dospělejší, „enko“ mě nutí být tím dítětem. Nastartuji a už vím, že tu viagru nebudu potřebovat. Prvních několik kilometrů se sžívám s autem a už za pár minut mi to nedá a musím se s ním už poprat. Pojďme si hrát. Brzy jsem ve svých oblíbených zatáčkách a Hyundai už mě začíná bavit. Ta řadící páka na mě mrká snad furt a já si užívám řazení. S gumovými dorazy se sice budete prát, ale to se mi přesně líbí. Dráhy nejsou tak dokonalé jako třeba v případě Type-R, ale nemají k němu daleko. Podvozkově auto nádherně sedí a je radost si užívat sportovní jízdu. Možná mi chybí trochu více výkonu, ale po několikaminutovém úseku stejně odjíždím s úsměvem na rtech. To je to auto! Prvotní nadšení je opravdu na bodu varu. No, ale postupem týdne dospívám. Najednou mi auto přijde zbytečně tvrdý. Na každodenní ježdění je jízda opravdu bolestivá a konverzace vypadá „Čau, au, tak co, au, dneska, au, budeme dělat?“ Říkám si, že bych tohle nějak zvládl, ale pak je tu další ale. Jak často budeme zastavovat na pumpě? Během týdenního testu se mi sice povedlo jednou jet za 7 litrů na sto, bohužel jsem v Praze vypadal ale spíše jako hlupák, který zdržuje provoz. Bohužel reálná spotřeba v běžném provozu činí něco kolem 10 l/100 km, a to prostě nechceš. Ale já vím, co člověk chce. Jedete si takhle v obchodním centru a jste tou hlavní hvězdou vy. To vy jste slyšet a najednou jste prostě i vidět, protože to, co se děje, když občas lehce prošlápnete plyn, lidi moc nechápou. Přiznám se, že ani já to občas nechápal…

 

308 GTi: baví, ale je stále normální

S třistaosmičkou jsme toho v redakci každý zažil už asi docela dost. Nemusím snad teda ani vůbec připomínat, že se při uvedení na trh právě současná generace stala Evropským autem roku. Loni navíc konkrétně tenhle kousek zaznamenal facelift. Abych ale dlouho nechodil kolem horké kaše, i se současným GTi máme nějakou tu praxi. Já sám sem si s ním jeden krásný letní týden opravdu pěkně užil. Tak dnes snad spíše už jen ve stručnosti. Co tedy nejsilnější hothatch z francouzských dílen nabídne? Pokud bychom se bavili o papírových údajích, pak vás asi 270 koní, 330 Nm, zrychlení z 0-100 km/h na hranici 6 vteřin, a to všechno pouze z oturbené jednašestky, asi si vyloženě na zadek nesednete. Právě proto jsme tu dneska především pro ověření v praxi. Narovinu proti gétéíčku dneska stojí opravdu nelehký konkurent. Všichni jej opěvují, snad by se i dalo říci, že se na něj stojí fronty. Je to sice „jen“ Hyundai a znáte to pořekadlo… I tak se co se týče publicity a kousků na silnici vedle něj může tvářit Peugeot jako usmrkánek. Tak jak si bude stát na silnici? Dokáže obstát oproti Nku?

 

První dojmy: decentní, i když opravdu ryze sportovní

308 GTi je na jednu stranu zvláštním autem. Je to nejrychlejší produkční Peugeot všech dob, i tak to z něj ale na první pohled nepoznáte. Skvěle mu sice padne dvoubarevný lak a všechny sportovní doplňky, nemohu si ale pomoci, všechno to na mě dělá dojem spíše decentní dynamiky než-li brutálního hothatche. Byl to účel? Na druhou stranu je ale snad úplně z každého úhlu tohle auto skvěle esteticky propracované. Karoserii dělaly zlaté ručičky (bohužel ne ty české). Náznak sportovního duchu dodávají velké a pouze pro GTI dostupné 19“ disky, pořádné vrtané červené brzdiče Peugeot Sport a dvě kulaté koncovky výfuku s decentním difuzorem. Netradiční je již zmíněné dvojité lakování, zhruba v půlce vozu se nachází předěl mezi černou a modrou barvou, jež je (ne)smyslně veden úhlopříčně bokem auta (nikoliv svisle v jednom místě). Troufl bych si tvrdit, že takové řešení nenabízí žádný dostupný konkurent. Celkově je design hodně uhlazený a za mě i vskutku líbivý.

 

Interiér: sportovní a opět esteticky propracovaný

308 byla jedním z prvních aut, která nabízela i-Cockpit – kompletně nové řešení palubní desky. I díky tomu je vnitřek Peugeotu „tak trochu jiný“. Je snad čímkoliv, jen ne obyčejný. Jsou tací, které vyloženě uchvátí a pak také ti, kteří budou rozčarovaní. Pokud ale existuje auto, do kterého se malý volant a díky němu i pohled na budíky „nad ním“ nikoliv skrze, pak je to určitě právě GTi. Jakoby právě díky malým tříramenného volantu bylo lépe ovladatelné a ihned padlo do ruky. Efektní je i červené prošívání či proužkem vyznačená středová poloha. Své hrají i sedadla, které dosahují velmi slušného bočního vedení a slušným rozsahem nastavení. I díky přifukovatelné bederní opěrce vystupuji i po několika hodinách cesty bez bolesti zad. Celkově je posaz za volantem spíše níže a i díky již zmíněné koncepci nemá mé pravé koleno šanci k nechtěným dotykům čehokoliv nad ním, což právě ve srovnání s Nkem opravdu velmi vítám.

 

Jízda: alfa a omega sportovního vozu, i Gti

Ano, dnes tu srovnáváme především jízdu. Na jízdních vlastnostech by si měl zakládat každý sportovní vůz, a to určitě více než třeba na designu. Já osobně si s nastavením gétéíčka opravdu náramně rozumím. Z určitého úhlu pohledu bychom však mohli tvrdit, že jde v mnohém o kompromisní auto. Už jen ta oturbená jednašestka je nevídaným řešením. Někdo by řekl bohužel. Ze své zkušenosti ale musím říci, že jde hlavně o provedení výrobce a charakter motoru než jen o jeho objem. Samozřejmě vám neberu, že s takovou snahou a technologiemi by určitě byl lepší dvoulitr, na hnací ústrojí nemám ale ani tak v plánu si dnes stěžovat. Já si ještě nemohu vynachválit obří brzdy, které jsem za celý týden nebyl schopen dostat na limit. Děrované kotouče si poradí snad s každou dynamicky směřovanou jízdou. Hodně hravý je i samosvor, jehož účinnost je proměnlivá podle aktuálního zatížení plynového pedálu. Kdybych pronesl: „Čím více na to šlápnu, tím více zatáčí,“ možná byste mi nevěřili, ale mé pocity by byly vyjádřeny naprosto správně. Skvělým vlastnostem podvozku nahrává i hodně nízká hmotnost, jsme daleko pod hranicí 1,5 tuny. Za neduhu můžeme označit snad jen řazení, které je typicky francouzské a peugeoťácké. Já jsem si sice na ty klasicky extrémně dlouhé dráhy zvykl, ani tak ale řazení nelze označit za vyloženě otázku preference. Útěchou je snad jen slušná přesnost jednotlivých stupňů, dobré dorazy a příjemná kovová hlavice. Bohudík a zároveň i bohužel jde o opravdový kov / hliník, jež v létě dokáže hodně pálit a v zimě naopak chladit. A kde že jsou ty kompromisy? Když chcete, 1.6 THP vás nesežere, v klidném režimu si vezme dokonce i pod 7 l/100 km. Ani podvozek z vás nevytřese duši a dokonce ani zvuk není v nízkých otáčkách nikterak nepříjemný…

 

Závěr? Objektivně máme o chlup jasného vítěze… Konečný Verdikt necháme na každém z vás.

Petr Bahenský:

Ptáte se mě na srovnání? Když mě omluvíte a já si dovolím za sebe nechat mluvit své emoce, tak je to za mě jednoznačně “enko”. Více mě bavilo. VÍce jsem si s ním dokázal hrát, a tak nějak jsem se opět cítil jako dítě, které získalo svojí hračku. Když ustoupím do pozice objektivního novináře, je mi jasné, že Peugeot má take něco do sebe. Vemte si, že se sportovním vozem jezdíte v klidu téměř jako kdybyste měli pod kapotou standardní benzín. Nebylo by to skvělé? 308 mě velmi potěšila svými kompromisy. Přeci jenom se s ní dokážete krásně svézt (a na rovinkách to auto fakt umí prohnat každého – i Nko), svojí mašinu ale můžete vzít i do města a budete se cítit daleko komfortněji. Tento Honzův kousek mě zklamal těmi snad nejdelšími dráhami převodovky, které jsem kdy zažil. Vždyť z té dvojky na trojku si připadám jako kdyby mi snad Peugeot říkal, že mu stačí jen dvojka a s trojkou už se nemusím zabývat. Možná mluvím příliš skepticky. Možná tomutou kousku hodně škodím, i on má ale něco do sebe. Lidi se na vás dívat budou. Své okolí na oblíbených okreskách take potěšíte a zárověň budete nadšení, kolik kompromisů to auto má. Jenže já prostě rád prdím, a proto zas sedám do té “ítřicítky” a jdeme prdět spolu.

 

Honza Novotný:

Už jste si vyslechli verdikt kolegy, který nešetřil chválou na jemu svěřené „eNko“. Já v rozhodování tak jasno určitě nemám. Objektivně, jak už zní i nadpis celého rozuzlení, máme vítěze. Je jím Hyundai i30 N Performance. Jako objektivní novinář bohužel musím nechat své subjektivní dojmy stranou. Z mých článků už ale jistě víte, že nedokáži své srdce nechat stranou. Pokud mám být tedy korektní, dovolím si tvrdit pouze, že suverénního vítěze dnes nemáme. Jediným parametrem, kde Hyundai opravdu s přehledem vede, je poměr cena / výkon. Za nošovických 779.000 Kč nic tak výkonného prostě nepořídíte. Nko je opravdová frajeřina se vším všudy, má skvělý zvuk a taky si jej asi jen tak s něčím nespletete, a to obzvlášť v námi svěřené barvě. Naopak si dovolím zásadně nesouhlasit s kolegou ohledně zábavnosti obou aut. Mě prostě více bavil Peugeot. GTi je životní styl a filosofie, kterou musíte pochopit. Málokdo to dokáže, i proto se stojí fronty spíše u konkurence. Když už jsem zmínil „srdce“, tak právě jej má větší pohonné ústrojí Peugeotu, a to bez debat. O malý stupínek lepší má Nko naopak podvozek, řazení a hlavně zvuk. Naopak bezkonkurenční jsou u Peugeotu brzdy. Věřím, že si každý najde své tak jako jsme si jej našli my. A co vy? Vyhraje u vás srdce nebo rozum?

 

Jan Novotný & Petr Bahenský

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.