VW Crafter sklápěč Seikel 4Motion TDI: pro každého, kdo potřebuje třístrannou terénní sklápěčku
Autor: Autohled.cz - Jiří Chomát · Fotografie: Jiří ChomátVždy, když vidím na internetu recenzi užitkového vozu, tak si říkám, co na ni asi říkají ti, kteří těmito vozy doopravdy jezdí. Motoristický redaktor se totiž s užitkovými vozy moc nesetká, a když ano, tak typicky protože potřebuje něco objemného převést, nikoliv aby napsal fundovanou recenzi, kterou vzhledem ke svým zkušenostem ani úplně napsat nemůže. Samozřejmě existují výjimky – čest jim. Pravdou ale je, že řidič užitkového vozu v něm stráví podstatně víc času, než právě motoristický redaktor a jistě se v nich také více vyzná. Už jen fakt, že dnes testovaný vůz byl otypován na 3,5 tuny právě kvůli tomu, abychom jej mohli otestovat a na “doložnost” zbylo jen 730 kg, o lecčem vypovídá. Pojďme se tedy na auto podívat mýma očima – řidiče běžného osobního automobilu.
Nabitá specifikace přestavby
O jaký testovaný vůz se tedy jedná? Crafter zná jistě každý, v naší úpravě je zde ale navíc přímo z výroby třístranný sklápěč, doplněný je pak také o terénní úpravu Seikel, která zvýšila podvozek o 3 cm (61 tisíc Kč) a vybavila vůz terénními pneumatikami BF Goodrich A/T 245/70 R16, které jsou o 4 cm širší a mají o 2 cm vyšší profil než na běžném Crafteru. Daní za to je pak spotřeba, která se s nenaloženým vozem pohybuje okolo 10 litrů nafty. Podvozek je také náležitě oplechovaný, aby nedošlo k poškození pohonného ústrojí. Celkově takto upravený Crafter zvládne až 4 tuny, což odpovídá doložnosti cca. 1230 kg. To ale není to hlavní, na co námi testovaný vůz láká – tím je bezesporu průchodnost terénem. Základní 4motion má světlou výšku 195 mm, náš vůz se po zmíněných úpravách dostal na 225 mm, a to v kombinaci s terénními pneumatikami znamená, že se jedná prakticky o offroad, až tedy na rozvor 3.6 metru. A skutečně – v terénu vás omezuje možná jen to, že pokud zapadnete, jen tak kdejaké SUV vás ven kvůli hmotnosti nedostane.
Užitkový ale kvalitní interiér
Pojďme se ale ještě na chvíli podívat do interiéru vozu – ten je maximálně užitkový, úložné prostory jsou zde všude – nad vámi, před vámi pod čelním sklem i pod vámi v sedačkách, výjimkou je jen odpružená a masážní sedačka řidiče. Potěší poměrně levná zástavba rádiem Composition Colour za necelých 12 tisíc korun, které již nabídne Apple CarPlay/Android Auto, připlatit si můžete i za 8” Discover Media Plus. Za sebe musím říct, že v novém Sprinteru jsem si připadal o kousek víc jako v osobním voze, interiér Mercedesu je totiž o něco útulnější, Crafter zase ale nabídne více úložných prostor a vzdušnosti. Jakožto neostřílený řidič užitkových vozů bych také uvítal alespoň parkovací senzory či kameru, druhou variantu ale lze v konfigurátoru zatrhnout, v prachotěsné úpravě vás vyjde na 20 tisíc. Potěší také relativně malý akční příplatek za skvělé LED světlomety, kterých si výrobce momentálně cení na 11 tisíc korun.
Sklápíme
Protože se příležitost vyzkoušet si podobný vůz nenaskýtá příliš často, rozhodl jsem se jej podrobit praktickému testu. Silnice v místě mého bydliště je štěrková a navíc ve špatném stavu, a tak jsem využil příležitosti a připravil se ji alespoň částečně přizpůsobit deštivým podzimním dnům. Za tím účelem jsem zajel do blízkých stavebnin, kde si personál nejdříve okem změřil vůz a následně mi doporučil zakoupit celý kubík štěrku, který, jak jsem zjistil později, zatížil vůz až na limitní 4 tuny. Ochotná obsluha mi jej naložila na vůz bagrem a já jel znovu na váhu, kde jsem zjistil, že vůz otestuji tak, jak jezdí v ČR většina užitkových aut otypovaných do 3.5 tuny – přetížený. S extra hmotností se samozřejmě musí i se spojkou pracovat trochu jinak, po rozjezdu ale musím říct, že nějaké zásadní rozdíly v dynamice jsem neshledal, 130kW TDI si i s vysokou “náloží” poradilo nadmíru dobře.
Samotné sklápění je pak hračkou, ovládá se vlevo dole pod volantem, nejprve je ale nutné umístit pojistku do sklápěcího mechanismu. Směr sklápění se určuje pomocí dvou kolíků, které se v různých kombinacích umisťují do čtyř různých pozic v rozích valníku. Zde je celkem zajímavé to, že kolíky nejsou stejné, ale lze je umístit pouze vždy po ose křížem, což z manuálu nemusí být na první pohled patrné. Při sklápění se pak také automaticky zapne omezovač rychlosti na 15 km/h, který lze vypnout pouze v případě, že je sklápěč náležitě zajištěný.
Pár slov k jízdním vlastnostem
Ač musím v úvodu dalšího odstavce trochu tápat a vůbec i přemýšlet, jak začít, nemohu ani tentokrát vynechat pár slov o jízdních vlastnostech. Nezvyklá je kromě přestavby celého vozu už i standardní motorizace. Samozřejmě bych si nedovolil tvrdit, že lety ozkoušené dvoulitrové TDI z dílen německých motorářů VW dostupné v poslední evoluci je nějakou netradičnou volbou, ba naopak. Navíc jde v případě Crafteru o jedinou možnou motorizaci, a to hned ve třech výkonových variantách, přičemž ta naše (se 130 kW) je nejsilnější. Zajímavostí však zůstává, že žádná z továrních verzí dvoulitru v Crafteru není shodná s jinými modely značky. Důvod je ale velmi jednoduchý – jde přeci jen o největší a tím pádem i nejvíce užitkový vůz modelové řady, a tak jsou i motory přizpůsobeny hlavnímu účelu, pro nějž je preferována síla (a nikoliv výkon). Kromě 130 kW (resp. 177 koní) tak je na všechna čtyři kola posílána i solidní porce točivého momentu – 410 Nm. Ten je navíc dostupný už od nejnižších otáček, tedy od 1.500 ot./min. Podle toho tak vypadá i samotná jízda, při níž je znát i o něco kratší zpřevodování. Musím říci, že mě při prvním usednutí malinko překvapila šaltpáka manuálu. Osmistupňový automat, pod nimž se mimochodem opět trochu netradičně neskrývá sedmistupňová dvouspojka, nýbrž klasický hydrodynamický měnič, by mi do kabiny seděl přeci jen o něco více. Až když jsem ujel pár kilometrů a pochopil, že jde doslova o “dělníka” (v tom nejlepším slova smyslu), mi začal dávat smysl i manuál, k němuž nelze říci o moc více. Ostatně stejně jako v případě zbytku auta jde o tradiční VW – tedy kvalitní vůz, který nenadchne přílišnými výstřelky, ale ani nezklame. Dovolím si pak jen řečnicky upozornit na relativně vyšší délku vozu (v základu 6 metrů), díky níž se takové auto přeci jen řídí o trochu jinak, než běžný osobák, o němž jsem jako o mnou běžně používaném prostředku mluvil v úvodu. Nejde ale o nic závratného a hlavně jsem nechtěl ani v nejmenším naznačovat, že by se snad Crafter neřídil dobře, největším překvapením tak bude (nebo alespoň pro mě byla) stále se pohupující řidičova sedačka…
Závěrem netradiční recenze…
Na Volkswagenu se mi vždy líbila jistá univerzalita a možnost kombinovat prakticky jakékoliv motory, převodovky a prvky výbavy a tím si vůz přizpůsobit přesně svému použití. Nejinak je tomu i u Crafteru. Ten je v provedení s třístranným sklápěčem velmi specifickým vozem, který jistě využijí podnikatelé pracující v těžko dostupných lokalitách. Skříňový Crafter v kombinaci s automatickou převodovkou a terénními úpravami Seikel ale může posloužit i třeba jako skvělý obytný vůz. Výbavu tomu pak lze plně přizpůsobit – namátkou zmíním adaptivní tempomat, LED světlomety nebo rovnou i otočné sedačky z umělé kůže, které můžete přidat v konfigurátoru. Těch způsobů použití je hodně a opravdu se mi líbí, kolik možných vestaveb a variant VW nabízí bez nutnosti dodatečné zástavby. Jednou z nich je i právě dnes testovaný vůz a s ním vlastně i možná ta nejméně tradiční recenze tohoto roku…
Jiří Chomát
#AUTOHLED.cz