Test Triumph Tracker 400: Čtyřstovka, co jezdí nad svůj objem

Triumph Tracker 400 patří do kategorie strojů, které na papíře nemusí působit nijak přehnaně výjimečně. Čtyřstovkový jednoválec, provozní hmotnost 173 kilogramů, skromnější výbava a rozměry naznačují spíš dostupnější a lehčí model než velkou motorku pro zkušené jezdce. Jenže právě podobné stroje dnes začínají dávat čím dál větší smysl. Ne každý chce tahat těžkou mašinu, ne každý potřebuje stovky koní a ne každý má papíry na víc než A2.

Stačí se podívat zblízka a je jasné, že tady nejde jen o další dostupnou čtyřstovku. Široká řídítka, sportovnější posed, dravější vzhled a pneumatiky s lehce terénnějším vzorkem z ní dělají něco mezi naháčem a malým flat-trackovým strojem na okresky. Není to scrambler, není to cestovní univerzál a ani mašina, která by si hrála na něco většího. Spíš lehký a hravý stroj, který chce zaujmout svým jedinečným stylem a radostí z jízdy.

Během testu jsem s Trackerem najel necelých 700 kilometrů. Nejvíc času strávil na šumavských okreskách, ale dostal jsem se i do města. A čím víc kilometrů přibývalo, tím víc se ukazovalo, že tahle motorka nestaví všechno jen na číslech v techničáku. Místo toho dokáže překvapit, jak svižně reaguje, jak lehce se ovládá a jak rychle vás začne bavit.

 

Co říkají čísla

Už v úvodu zaznělo, že Tracker 400 není motorka, která by se snažila zaujmout tabulkovými hodnotami. Přesto stojí za to se na její technické parametry podívat, protože právě jejich kombinace napovídá, proč při jízdě působí tak lehce a přirozeně. Kapalinou chlazený jednoválec o objemu 398 cm³ nabízí výkon 42 koní (30,9 kW) a točivý moment 37,5 Nm, které na zadní kolo přenáší šestistupňová převodovka. Provozní hmotnost činí 173 kilogramů, sedlo je ve výšce 805 mm, nádrž pojme 13 litrů paliva a o brzdění se starají kotouče o průměru 300 mm vpředu a 230 mm vzadu. Tracker stojí na sedmnáctipalcových kolech a jeho základní cena na českém trhu začíná na 159 000 Kč.

Samotná čísla ale nevystihují charakter motorky. Důležitější je, jak dobře jednotlivé parametry fungují jako celek. Výkon lehce přes čtyřicet koní, rozumná hmotnost i kompaktní rozměry vytvářejí stroj, který nepůsobí přehnaně sportovně ani zbytečně komplikovaně. Místo honby za rekordními hodnotami sází Tracker 400 na vyváženost a snadnou ovladatelnost, což se naplno projeví až v běžném provozu. A právě tam ukazuje, že nejde jen o stylově upravenou variantu základního modelu, ale o motorku s vlastním charakterem.

 

V sedle: pohodlně, ale aktivně

Posed je jedna z prvních věcí, na kterou si u Trackeru zvykáte. Řídítka jsou znatelně širší než u klasického naháče, ruce jdou přirozeně víc od těla a člověk hned cítí dobrou kontrolu nad předkem. Pozice je sportovnější, než byste od kompaktní čtyřstovky možná čekali, ale není nijak nepříjemná.

Při výšce 185 centimetrů jsem měl dost místa, sedlo je pohodlné a na běžné ježdění, město i okresky funguje ergonomie velmi dobře. Nejde o posed, ve kterém byste jen pasivně seděli a čekali, co se bude dít. Spíš vás přirozeně vtáhne do jízdy. Široká řídítka dávají dobrou páku, předek máte hezky pod kontrolou a celé to sedí k flat-trackové inspiraci mnohem víc, než byste hádali na první pohled.

Po hodině a půl svižnější jízdy se ale začal ozývat lehký tlak na zápěstí, takže je vidět, že aktivnější pozice má své limity. Na kratší a střední trasy je všechno v pořádku, na delší přesuny už je znát charakter sportovního naháče. To není vyloženě výtka, spíš vlastnost, se kterou je dobré počítat.

Pochvalu si zaslouží zpětná zrcátka, která zůstávají přehledná i ve vyšších rychlostech. To možná zní jako drobnost, ale u menších naháčů to rozhodně není samozřejmost. Tady jsem měl pořád dobrý přehled o tom, co se děje za mnou, a ani při rychlejším tempu jsem nemusel hádat, jestli se za mnou něco blíží.

Naopak výfuk u pravé paty mi úplně nesedl. Při sportovnější jízdě komplikuje ideální zapření nohy do stupačky a bere kus opory, kterou byste v ostřejší zatáčce chtěli mít. Při klidném tempu to nebude věc, která by vás štvala každý kilometr, ale jakmile začnete jezdit aktivněji, všimnete si jí.

 

Tam, kde se silnice kroutí

Na šumavských okreskách začal Tracker dávat největší smysl. Ne proto, že by měl brutální zátah nebo sportovní ambice, ale proto, že se s ním jede velmi přirozeně. Ochotně mění směr, v zatáčkách působí jistě a nepůsobí nervózně ani ve vyšších rychlostech. Rychle vám dodá důvěru, aniž by vyžadoval agresivní styl jízdy.

V zatáčkách se dobře ukáže, že širší řídítka nejsou jen designový detail. Motorka se nechá přesně vést, předek působí čitelně a člověk má chuť hledat další zatáčku. Není to ostrý sportovní nástroj, který by vás nutil jet pořád na hraně, ale spíš příjemně naladěná mašina, se kterou si můžete užít tempo, pohodovou jízdu a ani se moc nenadřete.

Podvozek zvládá běžné nerovnosti v pohodě. Rozbitější úseky už trochu cítíte, ale komfort zůstává slušný a na charakter motorky mi nastavení přišlo povedené. Tracker není měkký cestovní gauč, ale ani tvrdý stroj, který by vás trestal za každou díru v asfaltu. Působí dost pevně na svižnější jízdu a zároveň dost civilně na běžné používání.

Brzdy mají velmi dobrý účinek a na výkon motorky bohatě stačí. Při ostřejším brždění ale jde dost váhy na předek a motorka se docela výrazně potápí. Tady bych si uměl představit o něco tužší přední vidlici, protože při razantnějším zpomalení se Tracker ponoří víc, než bych chtěl. Není to nic, co by jízdu vyloženě kazilo, ale při rychlejším tempu je to jedna z věcí, které si všimnete.

 

Malý objem, překvapivě živý projev

Jednoválec do celkového projevu motorky zapadá velmi dobře. Reaguje živě, snadno se dávkuje a v běžném provozu nepůsobí slabě. Není to motor, který by vás ohromil hrubou silou, ale u podobné motorky by to ani nedávalo smysl. Důležitější je, že výkon přichází čitelně a že ho dokážete skvěle využít.

Mimo město potěší Tracker hlavně tím, že skvěle zvládá i svižnější tempo. Na čtyřstovku má dost energie a nenutí vás pořád čekat, až se něco stane. Když mu dáte prostor, odmění se příjemně svižným projevem.

Zvuk na čtyřstovkový jednoválec není vůbec špatný. Není hluboký ani dramatický, ale k Trackeru sedí a při jízdě mu přidává trochu projevu.

 

Praktická stránka Trackeru

Ve městě je Tracker příjemný a nenáročný. Není zbytečně velký, těžký ani komplikovaný, takže se s ním pohodlně pracuje i v pomalejším provozu. Přesně tam oceníte rozumnou hmotnost, dobré dávkování výkonu a skvělou ovladatelnost. Na kratší přesuny funguje skvěle a ani mimo město se neztratí.

Delší dálniční cestování už ale jeho parketa nebude a upřímně, jestli chcete jezdit po dálnici, tak si Trackera nekupujte. Nebo si radši nekupujte motorku vůbec! Kvůli aktivnější pozici a absenci větrného štítu se ve vyšších rychlostech nemáte kam schovat a po delší době to začne být únavné. Tracker se ale netváří jako cestovní motorka a ani se jí nesnaží být. Jeho svět je spíš město, okresky, kratší výlety a silnice, kde můžete využít jeho lehkost, ovladatelnost a sportovní styl.

Výbava je pojatá střídmě a prakticky. Nejde o motorku, ve které byste pořád něco nastavovali nebo procházeli dlouhé menu. Má základní moderní elektroniku a bezpečnostní systémy, nesnaží se dělat technologickou show. Jen je dobré počítat s tím, že tu nenajdete velký displej, propojení s telefonem ani výbavu, která by chtěla konkurovat větším a dražším strojům.

Světla mě potěšila. Dálková fungují velmi dobře, u potkávacích bych si uměl představit o trochu víc výkonu, ale celkově je v noci slušně vidět. Není to věc, která by se v testech řešila jako první, ale při běžném používání je dobré vědět, že se na světla dá spolehnout.

 

Pojďme si to shrnout

Nejvíc mě na Trackeru 400 potěšilo, jak dobře do sebe vše zapadá. Nejde jen o motor, posed nebo podvozek samostatně, ale o to, že všechno dohromady funguje jako dobře vyvážený celek. Motorka působí přirozeně, rychle se s ní sžijete a na okreskách umí nabídnout víc radosti, než jsem od stroje podobného objemu čekal.

Co mě štvalo, bylo pár drobných detailů. Výfuk u pravé paty omezuje oporu nohy ve stupačce, přední vidlice by při ostřejším brzdění mohla být tužší a výbava je pojatá spíš střídmě. Nic z toho ale podle mě nemaže hlavní dojem. Jsou to spíš věci, které ukazují, kde má Tracker svoje hranice, respektive kde je kompromis mezi cenou a výbavou.

A pro koho tedy Tracker 400 je? Podle mě hlavně pro jezdce, kteří chtějí stylovou a dobře ovladatelnou motorku na město, okresky a kratší výlety. Pro někoho, kdo nechce jen obyčejný dopravní prostředek, ale zároveň netouží po těžkém stroji, velkém výkonu nebo složité technice. Dokážu si ho představit i u zkušenějšího jezdce jako druhou motorku pro radost.

Tracker 400 stojí na jasném konceptu a právě díky tomu funguje. Jestli hledáte podobný typ motorky, Tracker určitě dává smysl, minimálně za vyzkoušení určitě stojí. Právě za jízdy totiž nejlíp ukáže, že jeho největší síla není v jedné konkrétní vlastnosti, ale v tom, jak dobře funguje jako celek.

 

Jakub Frýba