Zdroj úvodní fotky: Jiří Babický
Legenda je zpět. Dokáže nová Honda Hornet 750 navázat na slavného předchůdce? To a mnoho dalšího jsme zjišťovali v redakčním testu

Legenda je zpět. Dokáže nová Honda Hornet 750 navázat na slavného předchůdce? To a mnoho dalšího jsme zjišťovali v redakčním testu

Autor: Jiří Babický · Fotografie: Jiří Babický

Nový naháč střední třídy od Hondy navazuje na legendu. Stačí 750 ccm na to, aby vás bavila každý den? Výkonná, obratná a hravá Honda Hornet byla uvedena na evropský trh v roce 1998 a hned se začala umísťovat na předních příčkách mezi sportovními naháči. Hornet je dodnes považován za úžasně všestrannou motorku. Není divu, že hned po uvedení po něm sáhli muži, ženy, nováčci i ostřílení jezdci. Jeho řízení bylo intuitivní, předvdatelné a precizní. A ještě perlička, motorka měla takový úspěch, že Honda v roce 1999 zahájila vlastní seriál závodů pro tento model, Honda Hornet Cup. Hornet byl průkopníkem, ikonou, bestsellerem a sakra dobrou mašinou.

Jakmile se naskytla příležitost, neváhal jsem a nového Horneta se vydal otestovat. Tak jsem se těšil, abych měl tuhle ikonickou mašinu co nejdřív, že jsem dostal Horneta skoro přímo z fabriky tj. nezajetého… Takže na začátek smíšené pocity – nádherná motorka, úžasný design a kousek historie přímo přede mnou a zároveň vědomí a nebo svědomí, že úplně naplno tentokrát nepůjde tahat, nebo bych asi neměl… Ale přeci ji tam nenechám, no ne? A víte co? I tak mě ta mašina bavila. I když jsem ji šetřil a snažil se netahat naplno, byl to takový Hornet, jakého jsem si přál.

 

Sršeň jak má být

První pohled na motorku je vždycky důležitý. Design říká, jaká motorka je, nebo aspoň jaká by měla být. U Horneta je to jasné. Agresivní streetfighter styl, žádné zbytečné plasty, všechna technika vidět na první pohled. Plus charakteristická žlutá barva — Hornet v ní vypadá jako rozzlobený hmyz připravený k útoku, prostě paráda. Navíc klín pod motorem ve stejné barvě, který u verze s E-Clutch dostanete v základu. Dvojitý LED projektorový světlomet posazený nízko dodává přídi dravý výraz. Další kousek do designové skládačky je pak nádrž inspirovaná tvarem křídel sršně jak říká výrobce, ostře zkosená přední kapotáž, minimalistická záď — všude cítíte energii, agresi a vše zabalené v té super žluté. Žádné marketingové kecy, které se vás snaží přesvědčit, že ta cihla je krásně kulatá, tenhle design opravdu funguje. Je to naháč v nejčistší podobě — agresivní vzhledem, výkonem i posazem. A to říkám jako člověk, kterého designové prezentace většinou nechávají chladným.

 

755 ccm a 92 koní s rodokmenem streetfigtera

Pod tím agresivním kabátem bydlí řadový dvouválec o objemu 755 ccm, který dává 92 koní a 75 Nm krouťáku. Na papíře to není číslo, u kterého by se vám podlomila kolena. Ale tady platí stará pravda — čísla neříkají všechno.

Motor vychází z technologie Unicam závodních strojů CRF. Osmiventilová hlava válců, sestupné přívodní kanály, vířivé proudění — Honda si na tomhle motoru pěkně dala záležet. Maximální výkon 67,5 kW, tedy asi 92 koní, a 75 Nm krouťáku. Na papíře to nevypadá jako nic šíleného, ale s pohotovostní hmotností 192 kg dostanete jeden z nejlepších poměrů výkon/hmotnost ve třídě — 0,35 kW na kilogram.

270° fázování klikového hřídele dodává motoru charakter a zvuk. Není to sterilní hukot, je to pulzování, které cítíte v rukou a slyšíte i přes helmu. Šestistupňová převodovka pracuje přes pomocnou spojku a pro rok 2026 je klíčovou novinkou volitelná elektronicky řízená spojka Honda E-Clutch. Ta slibuje plynulejší a rychlejší řazení než klasické rychlořazení, a to oběma směry. Navíc přidává automatický meziplyn při podřazování — to je teprve lahůdka pro sportovní jízdu. A rovnou říkám funguje to super. Můžete přepnout na klasické M-ko = manual, ale ja to jen zkusil, aby se neřeklo. E-clutch je skvělý, funkční a návykový.

Elektronika? Tři jízdní režimy – Rain, Standard a Sport, plus dva uživatelské profily USER1 a USER2. Tříúrovňový HSTC s kontrolou wheelie, nastavitelné brzdění motorem. Pětipalcový TFT budík s Honda RoadSync konektivitou. Nic nechybí, nic nepřebývá. Hornet je optimalizovaný a nabízí skvělý poměr cena / výkon bez zbytečností.

 

Na silnici: i zkrocená sršeň pořád bodá

A teď to nejdůležitější — jak to jezdí. I přes omezení na nízké otáčky musím říct: motor má super záběr už v nízkých a středních otáčkách, jak břitva nahoře (jednou jsem to zkusil jen kvůli testu). Není to o tom, že byste museli točit ke krajnímu omezovači. Otočíte plynem a mašina vyrazí kupředu. Musím rovnou říct, že držet se na uzdě s otáčkama dalo fakt zabrat. Ta mašina přímo vybízí k tomu, aby se točila. Ale i přes tohle omezení byl dojem z motoru výborný.

Brzdy jsou správně ostré a k váze motorky dobře dimenzované. I při prudším brzdění drží směr. Dva čtyřpístové radiální třmeny Nissin ve předu na 296mm vlnovitých kotoučích fungují skvěle, účinek cítíte hned při lehkém stisknutí páčky a roste progresivně. Žádné překvapení, žádné drama. Přesně tak, jak to má být, jen výfuk mohl být o trochu víc vzadu. Když dáte nohy správně do stupaček, patou se výfuku lehce dotýkáte.

Posez je sportovní — pokrčené nohy, váha mírně vpředu. Při mých 180 centimetrech jsem ale nepadal na řídítka, což je paráda. A i ty pokrčené nohy se dají pár hodin v kuse vydržet. Sportovní posez stojí za to, když naložíte váhu dopředu, motorka drží na silnici jak přibitá a skvěle se s ní manévruje. Je jedno, jestli se prokousáváte kolonou ve městě, řežete zatáčky na okreskách, nebo si troufnete na okruh, všude je to zábava, motorka je hbitá, skvěle se ovládá a budete mít úsměv od ucha k uchu. Inverzní vidlice Showa SFF-BP vpředu a tlumič Pro-Link vzadu odvádějí solidní práci.

Sedačka je trochu tvrdší, ale to ke sportovně laděné motorce prostě patří a není to nic hrozného. Sportovně je nastavený i podvozek, takže máte dobrou odezvu a víte, co se pod vámi děje. Na klasické české okresce s menšími nerovnostmi je to úplně v pohodě. Když ale narazíte na tankodrom a jedete svižně, je to trochu masáž zadní části těla.

 

Důstojný nástupce?

Jméno Hornet má v Evropě zvuk — původní CB600F byla na přelomu tisíciletí jedním z nejprodávanějších středních naháčů vůbec. Nová 750ka na tuhle legendu se ctí navazuje, ale nejde o nostalgii. Je to moderní stroj s moderní technikou, který si jen půjčuje správný přístup: žádné zbytečnosti, maximální zábava. Tahle motorka je pro člověka, který chce stroj na každý den. Ráno do práce, odpoledne na okresku, o víkendu výlet do horských zatáček. Hornet to všechno zvládne. Pokud hledáte naháče střední třídy a chcete sportovní charakter bez kompromisů v ergonomii, tohle je vaše mašina. Pokud ale primárně plánujete dálniční kilometry a komfortní cestování, podívejte se po něčem s kapotou a vyšším plexi.

Honda Hornet 750 je přesně ten typ motorky, kvůli které člověk miluje naháče. Záběr od spodu, precizní podvozek, brzdy bez kompromisů a design, za kterým se lidi otáčejí. Jo, na tankodromu vám promasíruje záda odshora až hodně dolu a bez plexi to na dálnici fouká, helmu máte samou mouchu, ale to je daň za čistou zábavu a stejně vás to bude bavit. Honda Hornet 750 stojí 229 900 Kč a za ty peníze dostanete zatraceně zábavný stroj.

 

Jirka Babický

Sdílet: