Nový Opel Astra přijíždí do ČR: první svezení nás opravdu překvapilo

Loni koncem září německá automobilka Opel představila světu fotky nové generace svého modelu nižší střední třídy Astra. Opel má v tomto segmentu (segment C) dlouholeté zkušenosti, které sahají až do roku 1960. A teď tu máme novou dobu, v rámci níž Opel představil i nám v České republice nejnovější generaci Astry s označením L, vyvinutou již pod křídly koncernu Stellantis. Vůz je postaven na koncernové platformě EMP2 v3 a sdílí techniku s koncernovými sourozenci, ale ne zcela. Opel se pyšní tím, že zásadní komponenty si kompletně vyvinul sám. Jde především o díly na podvozku a řízení. Mimo jiné právě i to, do jaké míry se ony úpravy podepsaly na celkovém dojmu a samozřejmě jaká obecně nová Astra je, přinášíme právě dnes.

 

Trocha té historie

Na jaře 1960 zahájil v nově postavené továrně v Bochumi výrobu legendárního modelu s označením Opel Kadett A. Primární úkol tohoto vozu bylo postavit se VW Broukovi. První Opel Kadett byl 3,9 metru dlouhý kompaktní vůz s klasickou koncepcí, tedy motor vpředu s poháněnou zadní nápravou. O pohon se staral litrový motor. Kadett pobral 4 členy posádky, kteří měli k dispozici pouze dvoje dveře. Postupem času se přidávaly další varianty karoserií. Jako dvoudvéřový tudor se snižující se zádí, sportovněji laděný model S nebo model L pro majetnější kupce. Nakonec také verze Caravan, tedy kombi. Pouhých 5 let od uvedení prvního modelu přišla nová verze Kadett B v roce 1965. Tu v roce 1973 nahradil Kadett C, po něm Kadett D roku 1979, následně Kadett E v letech 1984–1991. Všech Kdetů dohromady Opel vyrobil cca 9,8 milionů kusů. Následně se Opel rozhodl v C segmentu změnit jméno a představil Opel Astra. I tak Opel zachoval označení generací, a tak první Opel Astra měla označení F. Ta byla na trhu 11 let od roku 1992 do 2003 (od roku 1998 se prodávala jako Astra Clasic v souběhu s novou generací) a prodalo se ve všech verzích přes 4 miliony kusů. A tak se stala nejprodávanějším modelem značky. V roce 1998 ji nahradila generace G, kterou já osobně mám v paměti zarytou asi nejvíce, tedy hlavně jejich model Coupe od designerského studia Bertone. Vyráběla se v 7 karosářských variantách (3, 4 a 5dvéřové – klasický hatchback – Coupe, Cabrio, Caravan a také užitkový Van). Následovaly generace H 2004–2014, Astra J 2009–2015 a Astra K 2015-2021. Celkem se všech Aster vyrobilo přes 15 milionů kusů a všechny zmíněné generace byly vyvíjeny ještě pod taktovkou koncernu General Motors. Teď už můžeme ale zpět do současnosti, ke generaci L, která spatřila světlo světa poprvé na konci loňského roku. V tom letošním pak postupně přijíždí první kusy i k nám do ČR a my jsme si nemohli první svezení nechat ujít.

 

Příběh z představení novinky

No a teď k samotnému představení. Opel si ve dvou dnech připravil pro dvě skupiny 10 nových Aster v široké paletě výbav a motorizací, tedy od nejzákladnějšího „holátka“ s benzínovou jednadvojkou a manuálem, až po současný vrchol – 180koňový plug-in hybrid v maximální výbavě. Časem ještě přijde 225 koňový plug-in hybrid s označením GSe, o tom ale spíše až někdy příště. Po krátkém breefingu, na němž jsme dostali mapu se čtyřmi zastávkami, na kterých jsou připraveny ke splnění nejrůznější úkoly, jsme naskákali do auta a hurá na cestu. Já, jelikož jsem přišel první, jsem si mohl vybrat ještě ze všech vozů. Sáhl jsem právě po nejsilnější variantě s plug-in hybridem. Cesta vedla směrem k Jílovému u Prahy, následně kolem slapské přehrady na Panství Dlouhá Lhota. Jízda zahrnovala dálniční úsek, ale hlavně hodně klikatých okresek a ty já rád. Po cestě jsme plnili záludné úkoly, jako sníst chlebíček na čas (to mi šlo), odvézt kelímek vody na střeše (to mi také šlo), střelit nerf pistolí terč (to mi nešlo) a nakonec projet slalom a zaparkovat poslepu (no jako to mi úplně nešlo, protože přidělený navigátor si pletl levou a pravou). V cíli nás ještě čekal test s otázkami z historie automobilky Opel. Po krátkém občerstvení následovala prezentace všeho, co nová Astra přináší. Po obědě nakonec došlo na náhodné proházení aut a odjezd zpět k Praze. Já tentokrát vybral z opačného konce nabídky, takže bílé „holátko“ s manuálem a jednadvojkou.

 

Závěrem konečně ty první jízdní dojmy

A jak na mě Astra zapůsobila? O mě se ví, že k automobilce Opel a jejím vozům mám dobrý vztah a popravdě, měl jsem obavy z toho, že Astra už nebude Astra, ale pouze převlečený Peugeot 308. K mému obrovskému údivu tomu tak není. Snad bych byl i ochotný se s někým pustit do pře, že ty vozy nemají společného téměř nic, tedy alespoň co se jízdních vlastností týká. Dělá to mimo jiné příjemně tuhý podvozek, který si je jistý i na opravdu nehezkých českých okreskách, které jsme mohli potkat po cestě. Řízení je tuhé a přímé. Velmi dobré a dobře dávkované má Astra i brzdy. Co se interiéru týká, tak i v „holátku“ jsou dojmy dobré, i když sedadla jsou na mě možná i trošku měkčí. Volant padne dobře do ruky. Na ergonomii nové Astry jsem si i tak musel chvilku zvykat. A co bych Astře opravdu vytknul, je všudypřítomný černý lesklý plast, který je hned upatlaný, velmi náchylný na oděrky a navíc hází prasátka. V každém případě se těším na trošku delší svezení při běžném testu. A taky na kombíka, který by měl přijít už na začátku roku 2023. Vše totiž nasvědčuje tomu, že mé pozitivní první dojmy z Astry už jen tak něco nezbortí. Tak snad brzy příště…

TEST: Opel Astra K 1.4 Turbo CVT – když kontroverzní modernizace nemusí být vůbec špatná

 

Jiří Simon