Ford Tourneo Connect: netradiční seznámení plné zajímavých úkolů a zážitků

Některé akce, které automobilky pořádají, jsou opravdu nevšední záležitostí. Mezi ně rozhodně patří i ta nedávná od českého zastoupení značky Ford. Během sobotního dne jsme si užili plnění 22 úkolů, ke kterým jsme se měli postupně dostat podle zašifrované mapy. Aby člověk dojel, kam měl, musel mít u sebe šikovného navigátora. Tým MOTORVIZE.cz se samozřejmě nenechal zahanbit a v čistě ženské posádce to nandal ostatním, aby si z celkových 10 posádek dojel pro krásné třetí místo. To ale samozřejmě není tím nejdůležitějším v rámci dnešní reportáže. Nevšední a poměrně detailní cestou se totiž dozvíte, jaké jsou novinky od Fordu, zejména pak nová generace Tourneo Connect. Jdeme na to!

Dopolední část závodu a příjemná spotřeba i komfort v novém Connectu

K plnění úkolů jsme měli k dispozici nový model Connect, který byl celkem praktickým společníkem, v rámci některých úkolů jsem si jeho kvality totiž mohla do syta vyzkoušet. Ve své podstatě mi nevadil ani manuál, který má přesné dráhy a nebýt Start/Stopu, který mi občas dělal problémy při rozjezdu, neb jsem jej zapomněla vypnout, bych neměla převodovému ústrojí co vytknout. I spotřeba byla pro tento závod celkem přijatelná. Nutno podotknout, že jsme jeli i na čas, a tak nějaké šetření paliva nebylo zrovna na místě.

Na druhou stranu s dieselovým motorem 1.5 EcoBlue byla spotřeba i tak celkem ucházejí na tempo, které jsem nasadila. Většinu dne palubní počítač ukazoval hodnoty mezi 5 a 6 litry na sto km. Sedmimístná varianta vozu mi vůbec nevadila. Sedadla se dají velmi snadno složit a zvládne to i křehká dívka jako já, vznikne tak enormní množství prostoru, což se ostatně v jedné disciplíně také hodilo. Auto i přes počet sedadel bylo celkem krátké, což mě překvapilo při zkoušce zručnosti, kdy jsem neshodila ani jeden kužel.

Příklad úkolu

„Úkol č. 3 vás zavede na jedno z nejhezčích míst tohoto kraje, které si vybral jako letní sídlo i známý spisovatel 20.století. Trávil zde mnoho času se svou ženou Olgou a přáteli. Jeho díla, ať už divadelní hry či romány, jsou celosvětově známá. Doplňte níže do uvedené tabulky názvy z nich. Jakmile vepíšete nárzvy správně, získáte písmena, ze ktrých se sestává název obce, do které odtud co nejrychleji zamiřte.“

 

Navigace na prvním místě

Během dopolední části jsme to měly takové méně akční. Nejdůležitějším článkem posádky však byla moje navigátorka, která četla v itineráři značky a podle těch mě navigovala. Některé byly lehké, u jiných jsme si lámaly docela hlavu – která odbočka je vlastně ta správná. A to bychom nebyly my, abychom hned po startu na první odbočce nezahnuly špatně. Tedy já nezahnula. Nicméně smůlu jsme si tak vybraly na začátku a v dalších částech už se nám dařilo. Předjely jsme hned několik posádek a většinu závodu se držely na prvním místě.

Postupně jsme plnily úkoly, například na zámku Dobříš, vydaly se na zdravotní procházku nebo se hrdě vrhly do člunu a pádlovaly k indicii, která nás zavedla do posledního města. Někdy jsme špatně počítaly a odpovídaly na otázky, to nás možná stálo první místo v závodě. Avšak, jak se říká, nejde o to zvítězit, ale především si to užít, a přestože se v nás soutěživost přeci jen objevila, stejně tak jsme se nezapomněly královsky bavit. Dopolední část skončila v obci Malá Hraštice, kde jsme doplnily síly v restauraci „U kapličky“.

Příklad úkolu – Úkol č. 6

„Nacházíte se několik metrů od brány bývalého vyhlášeného sanatoria. Nás zajímá, kolik lamp veřejného osvětlení se na této příjezdové silnici nachází, včetně té poslední před vstupem do objektu.“

 

Odpolední část rally aneb několik záludností po cestě

Jakmile jsme do sebe naházely oběd a raději si před cestou zašly ještě na toaletu, vyrazily jsme za dalším dobrodružstvím. Tentokrát to bylo více fyzicky náročné, ale to nevadí, my holky se ničeho nezalekneme! Mezi prvními úkoly bylo náročné zjišťování, co se přesně nachází v pochutině, kterou servírují v restauraci „U Mikulášků“. Jak se později ukázalo, servírka, která o akci byla předem informována, na místě nebyla. Odpověď nám tedy pomáhal zjišťovat zmatený číšník. Vše nakonec dobře dopadlo a mohly jsme pokračovat dál. Během cesty jsme splnily ještě pár úkolů, až jsme se dostaly k velkému žlutému domu. Na něm bylo pověšeno jelení paroží a otázka zněla „O kolikateráka se jedná?“ Zde si myslím, že jsme chybovaly, holt nejsme odkojeny myslivostí!

Po několika desítkách dalších minut jsme dorazili na místo, kde se konečně jednalo o něco fyzického, ne však pro líné zadky. Měly jsme se tedy co nejrychleji dostat na rozhlednu, ta samozřejmě stála vysoko na kopci, a tak jsme chytře zvolily cestu do strmého kopce lesem. Zda to byl nejlepší nápad, necháme na posouzení každého, jedno je ale jisté – na vrchol jsme dorazily jako první a s jazykem na patě. A teď si představte, že vyšlápnete takový kopec, nemáte čas na odpočinek a k tomu vás čeká ještě dalších 137 schodů rozhledny. Inu moje plíce měly, co dělat. Nahoře jsme dostaly úkol přečíst si text, a tak jsme si to chytře rozdělily na půlky, abychom si zapamatovaly, co nejvíce. Jaké bylo další překvapení, když po uplynutí času jsme byly poslány dál, informace jsem si tedy musely uchovat na později!

Příklad úkolu – Úkol č. 16 

Najděte v této vesničce objekt, který má souvislost s číslem 150 a napište do tabulky celý text s číselným údajem, který najdete na této budově.

 

Jak co nejlépe prokázat prostornost Tourneo Connect?

V jednom z dalších úkolů se potvrdilo, jak variabilní Connect dokáže být. Měly jsme totiž co nejrychleji do vozu naskládat přes 70 krabic. A protože jsme začínaly jako druhé, měly jsme čas si promyslet taktiku, která se nakonec vyplatila, protože i po umístění všech krabic nám zbylo ještě velké množství volného prostoru. Pro splnění jsme sklopily jak sedačky ve druhé, tak i třetí řadě, tím vznikl objem přesahující 1800 litrů. Nebudu se příliš chvástat, ale tetris mi vždycky šel.

Poslední zadání byla už spíše oddechovějšího rázu. Vzpomínaly jsem na informace, které jsme se dočetly na Dobříši, stejně tak na rozhledně. A také jsme nechaly proniknout umu našeho kreslení, kdy jsme na papír dávaly podobu slapské přehrady. Finále závodu se odehrálo v místě našeho ubytování a to v malebné krajině obce Hrazany, odkud byly krásné výhledy do okolí.

 

Pak se samozřejmě konala ještě krátká prezentace k vozidlu a také to neméně důležité, vyhlášení vítězů závodu. Tentokrát to bylo na třetí místo, ale myslím, že jsme všem přítomným dokázaly, že i holky jsou dobré řidičky!

Do terénu i s dodávkou: vyzkoušeli jsme verze Active a Trail v rámci Ford Survival Day

 

Michaela Rubešová