Dacia Sandero Stepway: nová Dacia s „off-road“ paketem a stále rozumnou cenou

Další týden, další auto a tentokrát poměrně zajímavé, i když trochu jinak, než bývá obvyklé. Dneska si vyzvednu auto záměrně cílené na spořivé a nenáročné zákazníky. Bavíme se o nové Dacii Sandero, primárně městském hatchbacku, který by měl zaujmout právě nízkou cenou a praktickým zaměřením. Minimálně takové Dacie byly pod vedením Renaultu vždy, jen tedy ten důraz na cenu býval hodně znát a zákazník tak musel být opravdu skromný ve svých požadavcích. Od představení prvního Logana ale uteklo už 17 let a i Dacia se určitě musela posunout. Důkazem toho budiž třeba i to, že před námi dnes nestojí „obyčejné“ Sandero, nýbrž oplastovaná a lehce zvednutá verze označovaná Stepway. I to, že by Dacia, orientující se primárně na poměr cena/výkon, nabízela něco takového, jako je terénní optický paket pro standardní hatchback, bylo před pár lety nemyslitelné. Pojďme tedy na to… Jaké je nové Sandero? Dejte mému pohledu pár minut a já vám rád sdělím svoje zkušenosti a pohled na věc.

 

Exteriér: jednoduchý, moderní, vkusný

Tak první šok zažívám již v kanceláři při převzetí „klíčku“ od auta. To by nebylo nic zvláštního, ale ten „klíček“ je spíš karta, díky čemuž přichází uvědomění, že nové Sandero bude bezklíčové – to jsou mi novinky u „low budget“ vozu. Konečně se dostávám k autu a dobré dojmy pokračují. Svým způsobem to není nějaká divočina, ale v každém případě je nové Sandero na první pohled nové a hlavně současné. Přední část vkusně spojuje linky předních světel ve tvaru písmene ypsilon skrz přední masku chladiče. K tomu přidává stříbrnou spodní část nárazníku a černé doplňky okolo mlhovek ozvláštněné chromovou linkou. Takhle to možná zní jako mix všeho možného, jako celek to funguje pěkně a právě ten současný look byl pro mne opravdu milým překvapením. Boční profil se drží zajetých postupů a u daného typu karoserie není příliš co vymyslet. Sandero Stepway je hatchback na vyšším podvozku, do kterého se lépe nastupuje a který si přidá trochu černého plastu pro drsnější vzhled. Opět, jako u přední části, i boční vypadá dobře. Kontrast modré metalízy s černými plasty a stříbrnými ližinami střešní zahrádky je líbivá a majitele jistě potěší. Zadní část je z pohledu designu nejjednodušší a vyzdvihl bych maximálně stříbrný spodek nárazníku, který je ve stejném místě jako přední a docela úspěšně „rozbíjí“ jednoduché a těžkopádnější tvary. V každém případě je mezigenerační posun opravdu velký, není to ani tak posun, jako spíš skok a už se těším do interiéru – jestli dokáže držet krok s exteriérem.

 

Interiér: jednoduše a přesto aktuálně, skoro…

Už jsem říkal, že zde funguje velmi příjemná funkce, kterou jsem poprvé zaznamenal právě u mateřského Renaultu? Myslím tím to, že přijdu k vozu a bez dotyku kliky se Dacia odemkne. To samé platí hlavně při odchodu, jen jdu pryč a jakmile jsem mimo určený okruh, tak se zase zamkne. Tohle mě opravdu baví a u Dacie jsem to nečekal. Ano, mám samozřejmě velmi dobře vybavený kousek, ale i tak to bylo milé překvapení. Jsem tedy uvnitř a nasávám první dojmy. A ty jsou, světě drž se – nad očekávání. Držme se dané třídy vozů s cílovou skupinou prakticky smýšlejících a spořivých zákazníků. Interiér je prostorný, přehledný a pěkně zpracovaný. Není to zase žádná zásadní novota a divočina, ale rozhodně nikoho nic neurazí. Černá barva zde dominuje, ale odlehčení jednotlivých detailů měděnou pomáhá modernímu dojmu. Tak, jak jsem byl potěšený na začátku u exteriéru, stejně dobrý pocit mám i uvnitř a to je pro nové Sandero opravdu dobrá vizitka. Z pohledu řidiče zaujme středový panel infotainmentu a integrovaný držák na mobilní telefon po jeho levé straně. To je něco, co bych přivítal i u dalších vozů. Držák je nastavitelný, pevný a opravdu funkční. Je to mnohem lepší varianta těch do výdechů klimatizace. Vraťme se ale k infotainmentu, který je tady tak trochu, „aby tady byl.“ Možností, jak ho využít, není mnoho. Nabízí v podstatě nastavení audia, pár možností nastavení vozu a samozřejmě připojení mobilu, ale to je vše. Oproti konkurenci to působí trochu „chudě“ a dalo by se to vyřešit i bez tohoto modulu. Na druhou stranu i díky dotykovému displeji drží Sandero ten současný dojem, takže vlastně vše v pořádku. Sedačky jsou jednodušší konstrukce, ale rozhodně pohodlné a volant obšitý kůží je také fajn. Z výbavy bych ještě zmínil tempomat, který po městě hojně využívám. V rytmu doby jsou tu upozornění na vozidla v mrtvém úhlu a varovaní před čelní srážkou. Dacia v sobě má vše, co musí a ono to funguje a bohatě stačí. Ten týden s Dacií byl vlastně docela příjemný.

 

Technika: „osvědčené“ TCE 90 a manuální 6st. manuální převodovka

Co se za tímto označením skrývá? Tříválec, který se navíc spoléhá na osvědčenou, trvanlivější techniku v podobě nepřímého vstřikování paliva, devadesát koníků a nově i 6st. manuální převodovka (při uvedení motorizace na trh v novém Cliu byl k dispozici pouze 5.st manuál). Může to dnes ještě stačit? Upřímně je to na hraně, ale pro městský provoz nemám námitky. S šaltpákou je potřeba hbitě zacházet, ale dynamika je pak milým překvapením. Sandero díky své jednoduchosti není příliš těžké a na jeho jízdním projevu je to pak příjemně znát. Městem se proplétá hbitě a hlavně pohodlně. Když si vzpomenu na první moderní Dacie a konkrétně myslím Logan, který byl prostě levný do „morku kostí“ a jízda s ním byla spíš jako z 80. let, nové Sandero všude drží laťku řekněme na hraně současnosti. Není tu nic, co by bylo vysloveně skvělé, ale všechno, co Sandero má a dělá, je dobré a hlavně bohatě stačí. Tahle malá Dacia nerovnosti překonává s klidem a přehledem, podvozek je měkčí, ale stabilní a s motorem a převodovkou si dobře rozumí. Tady nemá smysl zkoušet nějaké limity, na to tahle auta nikdy nebyla, ale míra kompromisu potřebná k akceptaci takového vozu se posunula blízko k nule (rozuměj nepředstavuje takřka žádný problém). A příjemně potěší i spotřeba. Testovaný vůz spaloval benzin a bez potíží se ve městě pohyboval s apetitem okolo 6 l na 100 kilometrů. Pro ještě spořivější jedince je k dispozici i verze s továrním LPG, kterou určitě budeme mít také na test. Ta při plném natankování nabídne přes 1100 km dojezdu, ale k tomu zase příště.

TEST – Dacia Duster: auto na každou cestu

 

Závěr: pro rok 2021 především hodně zajímavá nabídka

Pojďme si to tedy shrnout. Máme tu nový model levného a prakticky zaměřeného vozu pro nenáročné řidiče. Jak tedy Dacia Sandero obstála? V situaci, kdy jsem nenáročný řidič, a chci nové auto, představuje Sandero zajímavou nabídku na trhu, budiž tomu důkazem třeba veleúspěch na evropském trhu, kde se v červenci stalo právě Sandero nejprodávanějším modelem. Míra ústupků pro jeho pořízení již není tak vysoká, jako tomu bývalo dřív. Od holátka se dá příjemně vybavit a i ten dotykový displej s podporou Apple CarPlay / Android Auto nabídne. Tím se dokáže postavit vedle současných vozů a nepůsobit úplně zaostale a chudě. Nové Sandero ale i nadále potěší cenou. Námi bohatě vybavený vůz s „terénním paketem“ Stepway se dá pořídit okolo 350.000 Kč vč. DPH. Záleží na jednotlivých položkách výbavy a všechny nepotřebuje opravdu nikdo, základní model začíná pak na 239.900 Kč (Stepway od 312.900 Kč), což je v dnešní době tak trochu zázrak. Navíc se tu nebavíme o mikro autě, ale o voze, který převeze i 4 dospělé. Jediné, co by mohlo asi trochu vadit, je snad ten znáček na kapotě, ale to není něco, co praktického člověka zastaví. Podle mého je nové Sandero zpříjemněním současné nabídky na trhu a jeho nové majitele chápu.

 

Petr Jakušev