Dacia Duster: auto na každou cestu
Autor: Jiří Simon · Fotografie: Jiří SimonMinulý rok na podzim rumunská značka Dacia představila druhou generaci svého SUV Duster. Na prezentaci se tísnilo velké množství novinářů, protože právě nová generace byla velmi očekávanou novinkou. Prodeje automobilky Dacia rostou v meziročním srovnání o mnoho procent, a to nejen v České republice, kde se třeba letos v únoru umístila na třetím místě se 1424 prodanými vozy, což je meziroční nárůst o cca 18%. Za celý rok 2017 se Dacia umístila v české republice na 4. příčce s více jak 14 tisíci prodanými vozy. Ale zpět k novému Dusteru. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem vcelku zaražen z designu, neboť mi vlastně na první pohled nepřišel jako ryze nový, ale spíše jen jako razantnější facelift. Dle předpremiérových spekulací měla být nová generace postavena na platformě shodné s koncernovými sourozenci jako je nissan X-trail. To by ale nový Duster trošku prodražilo, takže je postaven na modernizované původní platformě s označením B0 a s tím i spojeným rozvorem, který je na milimetr stejný. Ale zde shodnost končí, protože dle dostupných materiálů ostatní karosářské díly jsou kompletně nové. Navíc Dacia zveřejnila seznam změn, které provedla na podněty zákazníků. Tento byl opravdu dlouhý…
První dojem: EXTERIÉR
Při pohledu zepředu zaujme dominantní maska chladiče se dvěma průduchy, lemovaná „chromovaným“ plastem po obou stranách vedle znaku. Maska plynule navazuje na velké halogenové světlomety s vestavěnými pruhy LED pro denní svícení ve tvaru položeného písmene L. Pod maskou je masivní nárazník s plastovou imitací ochranného rámu, na kterém je umístěna registrační značka. Z boku je nový Duster téměř k nerozeznání od předchozí generace. Drobných rozdílů si všimne pouze člověk, který se auty zabývá a zaměří se na detaily, jako je třeba vyšší linie přední kapoty, tvar a lakování vnějších zpětných zrcátek, případně plastový díl na předním nárazníku, na kterém je umístěna směrovka a označení pohonu (4WD nebo 2WD). Testovaný model byl pro lepší ochranu laku a karoserii v terénu vybaven plastovými lemy blatníků a plastovými chrániči po celé délce dveří. Na pohled největší změny jsou vidět vzadu a to zcela nové a přepracované zadní sdružené svítilny, které zasahují až do profilu pátých dveří. A opět masivní ochranný plast zadního nárazníku.
INTERIÉR
Naopak změny v interiéru jsou znát od prvního pohledu. Design a uspořádání je kompletně přepracované a za sebe musím říci, že k lepšímu. Interiér nevypadá tak plastově, jako u první generace, a to i přes to, že mu stále vládnou levnější plasty. Ty jsou ale na několika místech měkčené. Na středovém panelu dominuje právě tvrdým plastem orámovaný dotykový displej multimediálního systému, nad kterým jsou tlačítka na ovládání hlasitosti a vypínač a také jeden USB konektor pro připojení USB disku nebo telefonu. Grafika samotného systému je velmi jednoduchá, 6 velkých tlačítek pro funkce rádia, multimédií, telefonu, navigaci, vozidla a nastavení. Každé tlačítko má svoji barvu a ta zůstává i při prokliku do daného podmenu. Perfektní vlastnost displeje je, že ho lze plně vypnout, aby nesvítil v noci posádce do očí, a to i když systém běží dál, stačí pak jen klepnout na obrazovku a ta se opět rozsvítí. V Dusteru je většina funkcí ovládána mechanickými tlačítky umístěnými v jedné řadě pod displejem, což je v dnešních autech čím dál větší výjimkou. Ještě trochu níže jsou umístěny kruhové ovládací prvky automatické klimatizace, které s led displeji uprostřed zobrazujícími nastavenou teplotu, směr a intenzitu foukání vypadají velmi moderně. Čtyřramenný volant, s dostatečně silným věncem a obtažený kůží, má na svých ramenech tlačítka na ovládání tempomatu na levé straně a palubního počítače na straně pravé. Jediným nedostatkem těchto tlačítek je, že nejsou podsvícená, a tak při noční jízdě řidič musí vybrat po paměti. Za volantem v kapličce jsou dva velké budíky a mezi nimi malý monochromatický displej. Budíky mají jednoduchou, ale dobře čitelnou grafiku. Myslím si jen, že by si zasloužily trochu barvy (označení vysokých otáček či zvýraznění 50km/h a tak…). Na displeji uprostřed je stále zobrazen stav palivové nádrže, a dále je možné procházet další informace (aktuální spotřeba, dojezd, teplota atd.) pomocí tlačítek na volantu. Sedadla nového Dusteru mají proti předchozí generaci prodloužené sedáky a také výraznější boční vedení, což jsou hned dva body, které Dacia vylepšila na požadavek zákazníků. Nicméně na můj vkus je polstrování sedadel stále velmi měkké. Když jsem se chtěl protáhnout a opřel jsem se o opěradlo, pohnul se pode mnou výrazně i sedák, což mě hodně překvapilo. Na pravé straně sedadla řidiče je umístěna loketní opěrka. Ta je velmi úzká a nelze ji aretovat ve více polohách. Přišla mi tak spíš na obtíž než k užitku, proto jsem ji měl celou dobu zvednutou. Mezi sedadly je umístěn kruhový volič pohonu a přepínač tempomatu / omezovače rychlosti a samozřejmě mechanická ruční brzda. Bohužel celý prostor pro řidiče je vcelku úzký. Myslím si, že při velikosti auta by si zasloužil o 2-3 cm rozšířit. Na výšku je v Dusteru místa habaděj a to i vzadu, kde jsem se bez větších problémů usadil sám za sebe. Duster je SUV, které převeze i velké množství nákladu v kufru o základní velikosti 374 litrů a po sklopení zadních sedaček dělených 1:2 zvětšený až na 1400 litrů (tam už se ledasco naloží).
TECHNIKA
Testovaný Duster byl poháněn přeplňovaným dieselovým motorem s označením 1,5 dCi 110 4×4. Objem 1,5 litru v sobě skrývá 110koní výkonu, který je dostupný při 4000 otáčkách a točivý moment 260 Nm při 1 750 otáčkách. Výkon byl přenášen přes 6 stupňovou manuální převodovku na přední kola nebo všechna čtyři. Pružnost motoru je více než dostačující s ohledem na stavbu karoserie a typ vozu. Motor se probouzí již okolo 1300 otáček, takže není třeba stále řadit. Samozřejmě při vyšších rychlostech již nemá dostatek síly přetlačit odpor vzduchu, ale do dálničních 130Km/h nemůžu říci nic špatného. Při běžném provozu bude většina majitelů jezdit s pohonem pouze předních kol. Tím se dostane i na reálnou spotřebu kolem 5,5 litru nafty na 100km, při plném pohonu 4×4 spotřeba samozřejmě půjde nahoru. Testovaný model byl vybaven i mnoha moderními asistenty. Ten, který mě nejvíce oslovil, byl bezklíčový přístup do auta. Vím, že to je dnes standardní prvek výbavy mnoha aut, ale u Dacie jsem to nečekal a už vůbec ne tak dobře funkční. K Dusteru nebyl klasický klíček, ale taková silnější karta, na které nebylo žádné oko na uchycení na klíče, tak jsem si říkal, jak to u sebe nosit, abych ji měl po ruce. Navíc na klikách Dusteru není žádné tlačítko nebo označení, kde zmáčknout, aby se vůz odemkl. Je to ještě jednodušší, řidič s kartou někde v kapse či tašce se přiblíží k autu na několik málo cm a Duster se odemkne zcela sám. Při odchodu se stačí vzdálit snad pouze nad 50 cm a opět se sám zamkne, prostě skvělé. Nicméně při zamykání auto jaksi štěkne nebo jak ten zvuk nazvat. Není to nic hlasitého, ale může to být rušivé. Další systém, co stojí za zmínku, je prvek Multiview, což jsou 4 kamery okolo vozu usnadňující jízdu v terénu, ale třeba i podélné parkování ve městě. Zde je vidět, jak jsou kola daleko od patníku, aby si řidič neodřel ráfky a nebo nestál čtvrt metru od chodníku. Systém se aktivuje zařazením zpátečky anebo stisknutím ovládacího tlačítka na středovém panelu kdykoli během jízdy. Testovaný Duster byl navíc vybaven i tempomatem a hlídáním mrtvých úhlů a podobně… „Standard“ by se dal použít i zde.
GO DUSTER
Jak jsem již psal, Duster byl vybaven 6 stupňovým manuálem. Ve skutečnosti šlo spíše o 5,5 stupňový manuál, protože jednička byla tak krátká, že jsem se vlastně většinu času rozjížděl bez problémů na dvojku. Jednička má své opodstatnění v terénu, ale o tom až za chvíli. Hned od prvních chvil jsem byl překvapen z velmi dobrého komfortu jízdy. Podvozek Dusteru je pro daný typ vozu velmi dobře naladěný. Na rozdíl od jiných současných SUV je spíše měkký, ale přitom dost stabilní, Duster nemá tendenci se nijak nahýbat, a to ani při ostřejších průjezdech zatáčkami. Přitom komfortně odtlumí většinu nerovností, které na silnici potká, a to včetně příčných prahů, se kterými se v poslední době roztrhl pytel.
Šup s Dusterem do bláta
Nejsem žádný offroaďák, a tak jsem se nepouštěl do žádných velkých akcí, abych se někde nezahrabal, a to i proto, že Duster byl obut na běžných zimních pneumatikách. I tak jsem ale měl v záloze kamaráda s velkým silným offroadem, který by mě v případě nouze byl schopen vytáhnout. Duster se nikdy nepovažoval za jedno z těch moderních SUV či crosoverů, pro které je prašná cesta maximálním dobrodružstvím. Duster se terénu opravdu nebojí. Už jen proto, že na rozdíl od městských SUV má na výběr ze 3 možností pohonu a to 2WD, automatické 4WD, které připojuje zadní nápravu dle potřeby a plné 4WD s uzamčeným pohonem všech kol. Na pomoc tu je i asistent pro sjíždění z kopce a třeba také již zmiňovaný systém kamer 360 stupňů, u kterého jsem ze začátku nechápal, proč si musím vybírat kameru, na kterou chci koukat přes celou obrazovku. Pochopil jsem to až v terénu, když jsem míjel kameny nebo pařezy a mohl jsem právě přes jednu boční kameru pozorovat na celé obrazovce, co se vedle vozu děje a jak jsem daleko od překážky. Pro Duster nebylo žádnou překážkou brodění hlubokými kalužinami či šplhání po blátivé stráni. To vše i díky krátkým převodům prvního rychlostního stupně, světlé výšce 210mm a velkým nájezdovým úhlům (30° vpředu a 33° vzadu). Podle mého názoru (neofroaďáka) si Duster počínal v terénu velmi dobře. Zmiňovaný kamarád mi vyprávěl perličku, jak byli na offroadové akci kdesi v Rumunsku, šplhali se po horách offraodama jako je Wrangler, Land Rover, Defender či Toyotra Hilux. S vypětím sil se vydrápali na nějaký vrcholek a tam stáli dva domorodci pokuřující místní tabák opření o Dustera.
A jak bych těch několik dní s Dusterem zhodnotil?
Druhá generace rumunského SUV značně dospěla, může se pochlubit vyspělou technikou a obstojnou výbavou s kultivovaným motorem a dobrou spotřebou za velmi rozumnou cenu. Podle mě jde koncern Renault se svou „levnou značkou“ správným směrem. Poslouchá své zákazníky a promítá jejich přání a výtky do nových modelů. Znám několik lidí ve svém okolí, kteří po Dusteru buď již sáhli nebo o něm uvažují. Duster je perfektní pracovní náčiní pro farmáře, lesníky a podobné profese, které vyžadují odolné auto na práci, při které se může umazat i interiér. Předchozí generace Dusteru se po celém světě pod značkami Dacia, Renault či Nissan prodalo přes 2 miliony kusů a já věřím, že druhá generace překoná úspěch svého předchůdce. Duster je osobité SUV, které láká svoji cenou, která v plné výbavě končí na podobné částce, jako konkurenční modely začínají v základní výbavě.
Jiří Simon
Zanechat odpověď
Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.