Test: Opel Astra 1.4 TURBO

Opel Astra 1.4 TURBO: Obyčejný vůz v neobyčejném testu

Opel Astra, poměrně obyčejné běžné auto. Za přiměřený „balík“ peněz dostaneme průměrný vůz s německou kvalitou, standardní zárukou (na hlavní díly 5let/150 000km) a jinak s poměrně běžnými vlastnostmi. Jak tedy pojmout test na oko až přespříliš obyčejného vozu? „Tak trochu jinak“ zní moje odpověď. Vzali jsme proto tento vůz se standardním podvozkem, standardními (dokonce zimními) pneumatikami a výkonově průměrným motorem na okruh, abychom vyzkoušeli, kolik „srandy“ se s ním dá zažít a kolik toho vydrží.

 

Nejdříve bych řekl něco o našem „zkušebním“ voze. Jednalo se o poslední techniku značky Opel. Konkrétně tedy nejpopulárnější model této značky Astra. Pod kapotou nám šlapala  už starší velmi dobře známá „čtrnáctistovka“, která byla při uvedení Astry v roce 2009 doplněná o moderní turbodmychadlo. V našem případě se jednalo o slabší variantu dosahující maximálního výkonu 88kw (120k). Moderní motor spolupracuje s šestistupňovou manuální převodovkou s poměrně dlouhými převody. Náš vůz byl vybaven druhým výbavovým stupněm a standardním podvozkem. Všechny tyto hodnoty tedy nesignalizují jí jakékoliv sportovní ambice a neočekáváme tedy splnění našich sportovních požadavků.

 

Přebíráme si vůz a natěšeni vyrážíme směr letiště. Na dálnici jedeme předpisovou rychlostí a snažíme se přijmout co nejvíce informací a probrat všechny detaily. První co na člověka působí po usednutí do kokpitu je shluk tlačítek na palubní desce, kterých se až zhrozíte. Naštěstí v tomto případě zdání jen klame. Po hlubším zkoumání zjišťujeme, že moc tlačítek ubrat nejde, stačí si jen zvyknout a pak už je jen na každém z uživatelů, do jaké míry si zamiluje nový „opelácký“ systém IntelliLink. Dle našeho názoru se jedná sice o zlepšení oproti původnímu, možná až moc zastarale vzhlížejícímu systému o zlepšení, nicméně pod pojmem „moderní“ už si představujeme my, mladí lidé,  prostě už něco jiného. I panel přístrojů a zejména palubní počítač s červeným pozadím a poměrně jednoduchou grafikou působí dost zastarale. Všechny tyto nedostatky jsou však schopny Vám vynahradit opravdu jedinečná sedadla, které jsme si po delší cestě a zejména po jízdách v zatáčkách díky dobrému bočnímu vedení prostě museli zamilovat.

 

Nacházíme se na letištní ploše a chvilku si prohlížíme trénující driftery. Stačíme jen přikyvovat hlavou. Trošku se zasmějeme úvahou, že bychom takhle driftovali s naším testovacím vozem. Ale od driftů tu (naštěstí) dnes nejsme. Jdeme vyzkoušet, co tohle autíčko vydrží a jak rychle zničíme pneumatiky popřípadě i jiné spotřební díly vozu jako jsou zejména brzdy. Takže už dost mluvení a hurá do samotného ježdění. Zařazuji jedničku a prošlapuji plyn až na podlahu. Překvapuje mě rychlý nástup turba a z nižších otáček tedy poměrně pružné zrychlení. Zrychluji zhruba až do 120km/h a sešlapuji brzdový pedál. Brzdy mají ideální dávkování a při zpomalování na zhruba 60km/h z části i díky nízké hmotnosti nepotřebuji žádnou větší sílu. Podřazuji a nadjíždím si zatáčku. Malinko mě překvapuje lehce gumově působící celé chování vozu. Po několika dalších zatáčkách vystupuji a koukám na pneumatiky. Po prozkoumání se vše zřejmě vysvětluje. Na našem voze byly, nasazeny sice nové, ale přeci jen rozměrově charakteristice vozu ne příliš přilepšující zimní pneumatiky o rozměru 215/60 R16. Z mých předešlých zkušeností už vím, že podvozky Opelu patří k těm nejlepším ve své kategorii, proto si gumový podvozek dokážu vysvětlit právě pouze danými pneumatikami. Škoda pro nás, že vůz nebyl vybaven příplatkovými 18ti palcovými koly nebo alespoň těmi 17ti palcovými. No nic, rozjíždím se znovu a z radosti z předešlého rozjezdu zkouším zrychlení z nuly na sto a sprint na jednu míly. Přicházím na fakt, že téhle moderní „čtrnáctce“ je nejlépe v nižším a středním pásmu otáček. Ke konci výkonové křivky už mu lehce dochází dech a je znát menší objem. Nicméně bez problému zrychlujeme na 150 a už o něco pomaleji i o něco výše. Užil jsem si tedy pár rozjezdů, vrhám se znovu mezi driftery a zkouším si taky zapískat gumami. Zkouším vypnout kontrolu trakce a dokonce se mi daří vypnout celý systém ESP. Tak a teď co se stane? Žádné bouřlivé peklo se neděje. Když trochu přestřelím, čeká mě mírná nedotáčivost a lehký pískot jdoucí od vnějších pneumatik. Jednou se mi dokonce povedlo přestřelit příliš a projel jsem se kouskem travnatého terénu obklopující letištní plochu. Jak se říká: „V nejlepším se má skončit.“, tak i já končím a sbírám své dojmy z celého testu. K motoru bych chtěl ještě poznamenat, že i přes poměrně radikální způsob jízdy se nám nevyšplhala spotřeba přes 11litrů/100km, což se nám zdálo jako opravdu úctyhodná hodnota.

 

Zastavuji naší testovací Astru, nechávám vychladnout motor a probírám s kolegou celkové dojmy. Asi bych měl odpovědět na zásadní otázku, která se týká celého tématu. Dá se tedy pořídit auto za rozumnou cenu do 400tisíc korun, které přežije pár koleček na letišti? Co se „trvanlivosti“ týče, tak odpovídám jednoznačně, že ano. Nemáme sice možnost hloubkově prozkoumat celý motor, ale po naší zhruba hodině drsné jízdy auto nevydává žádné neobvyklé zvuky, nic nezapáchá, z brzd se nekouří a ani při jejich hlubším prozkoumání se nezdají nijak výrazně opotřebené, to samé mohu říct o pneumatikách. A teď co se týče zábavy s daným vozem. Motorově jsem byl spokojen, možná bych jen zvolil výkonnější variantu o výkonu 103kw. K vozu bych neváhal připlatit si 20.600Kč za 18tipalcovkola, při nejmenším snížený sportovní podvozek za 5.100 a popřípadě bych váhal nad výborně fungujícím systémem FlexRide s plynulým nastavením tuhosti podvozku a charakteristiky motoru. V tuto chvíli se pohybujeme s cenou na necelých 440.000 korunách. S trochou nadsázky můžeme říct, že se pak před námi bude nacházet vůz jako dělaný na sportovní jízdu.

 

Hodnocení:        Motor 98%.

Podvozek 82%.

Interiér 86%.

Design 90%

Celkově 89%.

 

Pavel Novotný

 

 

Videotest nástupce, Astry K: Za Volantem: Opel Astra

Testy nástupce, Astry K: Opel Astra 1.6 TURBO: žhavý a atraktivní hatchback, Opel Astra ST 1.6 BiTurbo: Krok kupředu, Opel Astra ST: Evropské auto roku v rodinném kabátě

Srovnávací test Astry OPC: Za Volantem Seat Leon Cupra, Peugeot 308 GTi a Opel Astra OPC

Technická specifikace

motor
Model	Astra 1.4 DI Turbo
Výkon	92 kW
Točivý moment	245 Nm
Maximální točivý moment při otáčkách	2000 RPM
Zrychlení 0-100km/h	9 s
Max. rychlost	205 km/h
Palivo	Super 95
Válce	4
Maximální výkon při otáčkách	4000 RPM
Převodovka	Manuální převodovka
Stupňů	6
Vstřikování paliva	Přímé vstřikování
Typ motoru	Turbo
Objem	1399 ccm
Ventily	4
Ekonomie provozu
Kombinovaná spotřeba (NEDC)	5 l/100km
Spotřeba ve městě (NEDC)	7 l/100km
Objem nádrže	48 l
Emisní norma	Euro 6b (NEFZ)
Velikost pneumatik	225/45R17
Systém monitorování tlaku v pneumatikách (TPMS)	Sériové vybavení
Typ TPMS	přímé měření (senzor)
hmotnost
Povolená celková hmotnost	1820 kg
Prázdná hmotnost (EU)	1278 kg
Brzděný přívěs	1550 kg
Užitečná hmotnost	542 kg
Přívěs (bez brzd)	620 kg
modelová řada
Název generace	B-K
Uveden	07/17
Dveře	5
Karoserie	Hatchback
Třída vozidla	Nižší střední třída (např. Golf)
rozměry
Délka	4370 mm
Rozvor	2662 mm
Šířka	1809 mm
Objem zavazadlového prostoru	370 l
Objem zavazadlového prostoru (zadní sedadla sklopená, od dna k stropu)	1210 l
Max. zatížení střechy	75 kg
Výška	1485 mm
Poloměr otáčení	11 m
Sedadla	5

Podobné vozy