Opel Astra ST: Evropské auto roku v rodinném kabátě
Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan NovotnýS novou Astrou máme zkušeností opravdu nespočet. Příznivci si vzpomenou na naše první jízdní dojmy a beze sporu také na náš nedávný videotest, ve kterém jsme autu vlastně téměř vůbec nic nevytkli. Abych vše uvedl na pravou míru, musím zmínit dva velké úspěchy tohoto auta, které tak nějak už předpovídají dobré výsledky v nejrůznějších testech. Jen ve stručnosti uvedu vítězství Astry v bodování čtenářů motorvize.cz na výroční akci Motorvize fans award 2016. Par měsíců poté se ze v současnosti nejobávanějšího modelu Opelu stává Evropské auto roku 2016. Ne nadarmo zvolila odborná porota složena z novinářů a specialistů z celé Evropy jako nejlepší auto právě naši Němku. S odstupem času se po poměrně vyzývavě působícím hatchbacku dostává na trh i rodinná verze, kombi Sport Tourer. Originální červené lakování nám na autě zůstalo, výbava vlastně také. Auto pak narostlo o necelých 40cm a pod kapotou opět šlape zážehový motor, nicméně tentokrát o 0,2 litru silnější, vrcholná motorizace 1.6 TURBO. Co všechno je tedy jiné po praktické stránce a je v rodinném provedení stejně dobré jako v předchozí testované specifikaci nebo že by bylo dokonce ještě lepší?
Design: v červené stejně poutavý, na 18″ kolech ještě lákavější
O designu se motoristickému redaktorovi nikdy nemluví úplně lehce. Ať už se jedná o jedno nebo druhé auto většinou jde spíše o posouzení konkrétní osoby a vznést objektivní názor na vzhled auta je téměř nemožné. S hodně velkým odstupem může člověk Astru pochválit za design minimálně jedním směrem – není nudný. Ať už se vám jeden produkt, v našem případě auto, líbí nebo nikoliv, rozhodně mu nemůžete upřít jeho ojedinělost. Obecně nejsem příliš velký zastánce konzervatismu, a to zejména právě v designu. Někteří určitě namítnou, že ne vždy je třeba vyčnívat z davu, ba kolikrát je tomu přesně naopak. Přeci jen jsme ale v kategorii vozu nižší střední třídy, kde nenajdeme žádné výrazné extrémy. Ať už je Astra jakákoliv, tzv. launchovaci barva, červená Power, je při nejmenším dosti vkusná barva a záleží pak jen na nás, jak moc výstřední chceme být. Příplatkové zářivě barvě (+5.100Kč) pak neupřete jednu pozitivní vlastnost, která se pojí k vaší bezpečnosti. Jestli je nějaká barva na silnici opravdu nepřehlédnutelná, tak je to právě ta, kterou oděl námi testovaný vůz. Velmi povedená je i v kombinaci se sportovní výbavou Dynamic, 18 palcovými alu koly (největší v nabídce) a dvěma koncovkami výfuku, které jsou k dostání výhradně pro vrcholnou motorizaci. Kdybych měl vnější vzhled známkovat, tak za mě je to bez váhání 1.
Rodinné kombi a 200 benzínových koní na přední náhon: (ne)smysl.?
Pokud byste si Astru ST vybírali podle tabulkových hodnot, určitě si nevyberete motorizaci 1.6 TURBO. Do svižného rodinného auta byste si nejspíše lehce připlatili za vrcholnou dieselovou variantu – 1.6 BiTurbo CDTI, která sice bude mít „jen“ 160 koní, ale s příznivou dynamikou dovolí i hodně spořivou jízdu. Méně nároční řidiči se spokojí se slabší 1.6 CDTI, která se zatím tváři jako nejspořivější varianta (reálná spotřeba mezi 4 a 5l/100km) nebo opět ušetří na pořizovacích nákladech a koupí benzínovou obdobu, 1.4 TURBO, která pozitivně překvapila i nás v minulém testu. Pokud bychom naopak volili srdcem a chtěli nejvyšší možný výkon, tak si dvousetkoňovou 1.6ku necháme dát zřejmě do hatchbacku. Ale dost teorie, v praxi totiž nastává zásadní zlom. Nevím, jaké jsou vaše představy o spotřebě silnějších turbomotorů v autech se zrychlením z 0 na 100 km/h okolo 7s, milí čtenáři. V dnešní době se totiž stává reálné i to, o čem se mě před nedávnem ani nezdálo. Rodinná Astra ve verzi s nejsilnější zážehovou motorizací umí být i neuvěřitelně úsporná. Průměrná spotřeba se při běžné dálniční jízdě na hraně povolených limitů ustálila na 5,7l/100km. Ověření v praxi, kdy auto odjelo na jednu 48l nádrž 770km dokazuje opravdu překvapivou hospodárnost. Doby, kdy se s podobně výkonnými jednotkami jezdilo za 10l, jsou už asi dávno pryč, minimálně tedy u Opelu. Pokud si vzpomenete na náš videotest, víte, že jsem vznesl lehký stesk po zadní nápravě předchozí generace, která je v té současné k dispozici jen pro obě vrcholné motorizace. Nyní tedy smutný být nemusím. Rozdíl je bohudík/bohužel opravdu znát. S unikátním Wattovým přímovodem na zadní nápravě se auto chová o hodně dospěleji. Tlumení rázů je výrazně příjemnější a větší jistota v rychlejších průjezdech je určitě zcela na místě. Na jednu stranu výrobce chápu, že kde jinde potřebuji tyto vlastnosti než u nejsilnějších motorizaci, ale já osobně bych si uměl „lepší“ zadní nápravu představit i v minimálně o jeden level níže položených motorizacích. Na tiskové konferenci uvedli zástupci importéra, že bude v budoucnu připraven speciální balíček, který bude umožňovat připlatit si za onen zmiňovaný unikátní prvek na zadní nápravě.
Interiér: stejně prostorný, kvalitní a bez konzervatismu
U vnitřku auta to máme o něco jednodušší než v případě zevnějšku. Máme tu sice pořád nespočet subjektivních prvků, ale zajímají nás i parametry, které jsou zcela objektivně porovnatelné. Jedná se zejména o objem zavazadlového prostoru a rozměry prostoru pro posádku na předních, ale hlavně zadních sedadlech. Zde Astra beze sporu boduje nejvíce. Zatímco základní objem kufru, 540l, patří spíše ke slušnému průměru, tak právě na zadních sedadlech nabídne komfortu opravdu nepoměrně více než někteří konkurenti. Obecně byly vozy Opel vždy orientovány zejména na komfort pro posádku. Kolikrát se ale vzhledem k dosti silné a tuhé stavbě karoserie zapomínalo na (ne)dostatek vnitřního prostoru. Dnes je tomu jinak a nová Astra je paradoxně na vrcholku své třídy. Mimochodem objemný zavazadlový prostor lze v kombinaci s bezklíčovým odemykáním a startováním otevírat populárním „kopáním“ pod zadní nárazník. U Astry už ale úplně nejde o kopání, nýbrž spíše o takové inteligentní a odměřené přejetí nohou pod pravým výfukem nebo parkovacím čidlem chcete-li.
Technologicky: opravdová „výzva prémiové třídě“
Komfortu na palubě pomáhá navíc řada systémů a nových prvků. Za položku, kterou bych bez váhání v ceníku ihned zatrhl, považuji ortopedická sedadla s certifikací AGR. Jsou beze sporu tím nejlepším ve své třídě a vůbec je problém najít lepší sezení napříč celým automobilovým spektrem. Na druhou stranu bych se nepouštěl do nadstandardní výbavy, ze které se stanou po rozklíčování ceníku položky hned 3 za cenu dohromady 95.000Kč: wellness sedadla, která prý mají umět masírovat – neumí. Za další téměř nezbytnost považují MATRIX LED světlomety. Nejen, že opět technologicky nemají ve své třídě jediného konkurenta, ale za cenu 35.000Kč nenajdeme široko daleko konkurenci ani tak. Je pravdou, že by jednotlivé LEDky mohly být v zájmu vyššího maximálního dosvitu o něco výkonnější, ale to hlavní plus vidím v bezpečnosti. Nejen, že málokdy někoho opravdu oslníte, ale téměř vždy uvidíte jakoukoliv hrozbu na krajnici dřív než auto bezprostředně před vámi. Příjemný je i systém Navi 900 IntelliLink, za který si připlatíte v kombinaci s LED Matrixy jen symbolických 5.000Kč. Stále se jedná o jeden z mála audiosystémů se skleněným dotykovým displejem a tak i daleko lepší citlivostí. Propojení s Apple CarPlay pak funguje také zcela bez problémů, i když vestavěné funkce včetně navigace jsou také bez výhrad. Abych nezapomněl, neuvěřitelně příjemným prvkem, do nedávna vlastně opět mezi konkurenci ojedinělým, je vyhřívaný volant. Výčtem bych mohl pokračovat dál, Astra vlastně dnes nabídne už opravdu všechno, i to, o čem se Vám v autě nižší střední třídy nezdálo.
Výsledný verdikt: co může překazit prodejní úspěch? Snad jen vysoká cena nebo nedostatečná výrobní kapacita!
S Astrou ST jsem ujel opět něco okolo 1000km a strávil s ní na cestách necelý týden. Musím uznat, že už jsem se příliš neorientoval na detaily a moderní technologie, kterých je na palubě bezesporu mnoho. Spíše mě zajímalo praktické využití, zvolená motorizace a lepší zadní náprava. Všechny tyto body mě uspokojily na jedničku a musím se vůbec zamyslet nad nějakými nedostatky. Asi jen to přeposilované řízení mě opravdu štvalo. V naší výbavě se však problém částečně vyřešil zapnutím sportovního režimu. Jako pěkně fungující a spolehlivé se ukázaly všechny asistenční systémy včetně asistenta pro jízdu v pruzích, který na rozdíl od ostatních výrobců pouze pomáhá v hraničních situacích a naopak se nevypne ani po spuštění varování o delší nečinnosti řidiče. Mrzet nás může, že adaptivní tempomat ještě není v nabídce a k dispozici bude navíc jen pro některé motorizace, mezi kterými prý nebude například dieselové maximum. Na pravou míru musím uvést i cenu, která není v naši specifikaci příliš přívětivá. Když se pak ale podíváme do ceníku, stojí před námi vlastně auto v plné výbavě a vážení, kolik by stála takto vybavená oktávka? Určitě o dost víc! Milá Astro, podle nás máš velkou naději na úspěch a minimálně my se těšíme na každý další kilometr s tebou.
Jan Novotný
Zanechat odpověď
Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.