Tokyo E-Prix 2025 zamíchala kartami. Dvě dramatické bitvy poprvé pod umělým osvětlením posunuly boj o titul až do Londýna

Historicky první noční závody Formule E v ulicích Tokia, vítězství rozhodnuté v posledním kole, proměnlivé počasí, červená vlajka a úplně nové pořadí šampionátu. Předposlední podnik letošní sezony ABB FIA Formula E World Championship nabídl prakticky všechno, co si fanoušek elektrických formulí může přát.

Sobotní závod ovládl Dan Ticktum po pozdním předjetí Jakea Dennise. V neděli se zase nejlépe vypořádal s mokrou a postupně osychající tratí Nyck de Vries. Ani jeden z jezdců, kteří přijížděli do Tokia v čele šampionátu, přitom během neděle nebodoval. Výsledkem je mimořádně těsná situace před londýnským finále – první tři piloty dělí pouhých pět bodů.

Tokio tak nerozhodlo o letošním mistrovi. Naopak zajistilo, že se o něm bude bojovat až do úplného konce.

 

V Tokiu se poprvé závodilo pod světly

Formula E se do japonské metropole vrátila potřetí, letos však poprvé oba závody odstartovaly po setmění. Městský okruh kolem výstaviště Tokyo Big Sight se díky umělému osvětlení proměnil v jednu z nejvýraznějších kulis letošního ročníku.

Noční závody nejsou pro Formuli E novinkou, v Tokiu však šlo o historickou premiéru. Úzká a technická trať dlouhá 2,58 kilometru navíc v kombinaci s umělým osvětlením, vlhkostí a později také deštěm vytvořila velmi specifické podmínky.

Víkend měl současně silný emotivní rozměr. Celý paddock si před sobotním závodem minutou ticha připomněl zesnulého šéfa týmu Citroën Racing Cyrila Blaise. Právě Citroën pak během obou závodů dokázal získat pódiová umístění zásluhou Nicka Cassidyho.

 

Sobota: Ticktum si připravil útok na poslední chvíli

První závod víkendu měl výrazně strategický charakter. Vedle Attack Modu hrála důležitou roli také povinná zastávka Pit Boost, během níž monoposty rychle doplnily část energie. Správné načasování obou prvků bylo klíčové – a právě zde začal Dan Ticktum budovat cestu k vítězství.

Pilot týmu CUPRA Kiro startoval ze šestého místa. Pit Boost i Attack Mode využil poměrně brzy, díky čemuž se po zastávkách dostal do pozice faktického lídra. Závod ale zdaleka neměl rozhodnutý.

Jake Dennis, který vyrážel z pole position, si nechal svůj výkonnostní bonus na pozdější fázi. Ve 29. kole využil zvýšení výkonu o 50 kW i pohonu všech kol a postupně předjel Nicka Cassidyho i Ticktuma. Zdálo se, že si Andretti svou strategii načasovalo dokonale a Dennis má závod pevně pod kontrolou. Jenže Formule E se často nerozhoduje pouze rychlostí. Stejně důležitá je energie zbývající v akumulátoru.

Dennis vedl ještě v posledním kole, při nájezdu k předposlední zatáčce však musel kvůli kriticky nízkému množství energie výrazně dříve ubrat. Ticktum situaci okamžitě přečetl, protáhl se před něj a vedení už nepustil. Cílem projel s nejmenším vítězným náskokem celé sezony.

Pro britského jezdce šlo o druhé vítězství ve Formuli E a zároveň o významný výsledek po složitém průběhu ročníku. Ticktum po závodě přiznal, že už byl smířený i s druhým místem. Dennis mu ale několik kol v čele umožnil šetřit energii a připravit si pozdní návrat.

Druhý skončil Dennis a třetí Nick Cassidy, který na mimořádně emotivním víkendu získal pro Citroën Racing cenné pódium.

 

Wehrlein vypadl, Evans převzal vedení

Sobotní závod současně výrazně ovlivnil boj o mistrovský titul. Dosavadní lídr Pascal Wehrlein se dostal do kontaktu s Antóniem Félixem da Costou a závod nedokončil.

Mitch Evans naopak dovezl svůj Jaguar na čtvrtém místě a díky získaným bodům se posunul do čela průběžného pořadí. Po sobotě měl na kontě 144 bodů, zatímco Wehrlein zůstal na 141. Dennis se díky druhému místu přiblížil na rozdíl 14 bodů.

Situace před nedělním závodem tak byla znovu otevřená. Jak se ale ukázalo, sobotní změny byly jen začátkem.

 

DS Penske drželo tempo, technika však pokazila výsledek

Silnou rychlost v sobotu ukázaly také oba monoposty DS E-TENSE FE25. Taylor Barnard se dostal do kvalifikačních duelů a do závodu odstartoval z pátého místa, Maximilian Günther z devátého.

Oba jezdci hned po startu získali po jedné pozici. Barnard se následně propracoval na třetí místo a dlouho se držel bezprostředně za vedoucí dvojicí. Po zastávce na nabíjení Pit Boost a aktivaci Attack Modu se vrátil na čtvrtou příčku a měl dobře rozehraný boj o významný bodový příděl.

V závěru se však objevil elektronický problém související s volantem. Barnard během posledního kola přišel o několik pozic a cílem projel až desátý.

Podobné potíže postihly i Günthera. Displej jeho volantu přestal zobrazovat zásadní údaje, a německý pilot tak neměl informace potřebné pro správné hospodaření s energií. Z pozice, ze které mohl podle svého vyjádření bojovat o první čtyřku, se propadl na konečné patnácté místo.

Výsledky tak vůbec neodpovídaly tempu obou vozů. Barnard získal jediný bod, Günther nebodoval.

 

Neděle začala deštěm a skončila sázkou na osychající trať

Druhý závod víkendu se odehrával v ještě složitějších podmínkách. Kvůli dešti byla zrušena třetí volná jízda a kvalifikace se uskutečnila až později na téměř suchém povrchu.

Do samotného závodu ale jezdci vyráželi na vlhké trati. Týmy tak musely rozhodnout, zda nastaví své vozy spíše pro mokré podmínky na začátku, nebo zariskují a připraví je na očekávané osychání. Mahindra Racing zvolila druhou možnost. A právě tato sázka nakonec rozhodla.

Nyck de Vries startoval z pátého místa, začátek závodu pro něj ale nebyl snadný. Vůz nastavený na sušší podmínky se na vlhké trati obtížněji ovládal a nizozemský pilot navíc neměl ideální start. De Vries se proto v první části soustředil především na úsporu energie. S tím, jak trať postupně osychala, se začala výhoda jeho nastavení stále výrazněji projevovat.

Ve 28. kole aktivoval Attack Mode a pustil se do útoku. Postupně se propracoval přes soupeře až k tehdy vedoucímu Oliveru Rowlandovi. Úřadující mistr světa se snažil v závěru prosadit vlastní strategií, jeho pozdní využití Attack Modu a omezené množství energie mu ale nakonec uškodily. De Vries převzal vedení a navzdory pozdní červené vlajce jej udržel až do cíle. Pro pilota Mahindry šlo o druhé vítězství v sezoně. Stejný počet triumfů získal i jeho tým, což se Mahindře naposledy podařilo v ročníku 2017/2018.

 

Cassidy a Dennis se probili polem

Stejným směrem jako Mahindra se při volbě nastavení vydal také Citroën Racing. Nick Cassidy startoval až ze třináctého místa, v průběhu závodu ale postupně využíval stále lepších podmínek pro svůj vůz.

Novozélanďan se probojoval až na druhou pozici a navázal na sobotní třetí místo. Citroën tak v Tokiu získal dvě pódia během víkendu, který byl pro tým kvůli úmrtí Cyrila Blaise mimořádně těžký.

Ještě větší posun předvedl Jake Dennis. Pilot Andretti vyjížděl až z osmnáctého místa, díky správnému nastavení tlaku v pneumatikách, vysokému tempu a dobře načasované strategii se ale postupně posouval vpřed.

V závěru přeskočil i Rowlanda a obsadil třetí místo. Dennis po závodě uvedl, že byl v jednu chvíli přibližně 35 sekund za vedoucím jezdcem. Přesto se nakonec přiblížil natolik, že mohl útočit i na vítězství. Pozdní červená vlajka ale pomohla De Vriesovi závod kontrolovaně dokončit.

 

Favorité nebodovali. Dennis jde do čela šampionátu

Mitch Evans ani Pascal Wehrlein v neděli nebodovali. Evans závod nedokončil, přestože se v jeho průběhu pohyboval také na čele. Wehrlein si naopak připsal druhý tokijský závod bez bodu za sebou.

Největším vítězem neděle se tak z pohledu šampionátu stal Dennis. Díky třetímu místu se posunul do vedení mistrovství světa. Evans na něj před londýnským finále ztrácí pouhé dva body a Wehrlein pět.

Do posledních dvou závodů sezony tak vstoupí trojice:

Jake Dennis – 146 bodů
Mitch Evans – 144 bodů
Pascal Wehrlein – 141 bodů

Ve hře navíc zůstávají i další jezdci, byť jejich bodová situace už není tak příznivá. Dennis však míří do Londýna jako lídr – právě na místo, kde v sezoně 2022/2023 získal svůj první titul mistra světa.

 

Porsche slaví titul mezi výrobci

Tokijský víkend už rozhodl alespoň o jednom letošním šampionovi. Porsche získalo titul v hodnocení výrobců, přestože Wehrlein během obou závodů nebodoval.

Mezi týmy je ale stále vše otevřené. Jaguar si před londýnským finále udržel vedení před Porsche a o vítězi týmového pořadí rozhodnou až poslední dva závody.

Londýn zároveň uzavře celou éru vozů GEN3. Od příští sezony čeká Formuli E přechod na novou generaci GEN4.

 

DS Penske v neděli znovu ukázalo větší potenciál než výsledek

Také druhý závod mohl pro DS Penske dopadnout výrazně lépe. Taylor Barnard se znovu probojoval do kvalifikačních duelů a na startovním roštu obsadil čtvrté místo. Günther vyrážel ze čtrnácté pozice.

Barnard měl vůz nastavený především pro mokré podmínky. V úvodu to fungovalo velmi dobře. Po krátkém režimu plné žluté fáze aktivoval první Attack Mode, předjel své soupeře a dostal se až do vedení.

Jakmile ale trať začala rychle osychat, pneumatiky i nastavení jeho vozu postupně přestávaly fungovat optimálně. Jezdci, kteří vyráželi ze zadních pozic s tlaky vhodnějšími pro sucho, získávali stále větší výhodu. Barnard se nakonec propadl na deváté místo.

Günther zvolil opačný přístup a sázel na sušší podmínky. V první části závodu proto šetřil energii a útok si nechával na závěrečná kola. Po aktivaci obou Attack Modů rychle postupoval pořadím a dostal se na desátou příčku.

Červená vlajka však přišla právě ve chvíli, kdy měl Günther rozjetý další útok. Po restartu zbývala pouze dvě kola a další pozice už získat nedokázal.

DS Penske tak uzavřelo nedělní závod dvojitým umístěním v první desítce, Barnard dojel devátý a Günther desátý. Ani tentokrát však výsledek plně nevystihl rychlost vozů. Barnard část závodu vedl, zatímco Günther měl před přerušením potenciál k dalšímu postupu.

 

Tokio nerozhodlo. Připravilo ale dokonalé finále, u kterého nemůžeme chybět

Před závodním víkendem se mluvilo o tom, že Tokio může výrazně napovědět, kdo se stane letošním mistrem světa. Nakonec se stal přesný opak.

Wehrlein přijel do Japonska jako lídr, během obou závodů však nebodoval. Evans převzal vedení v sobotu, o den později ale závod nedokončil. Dennis naproti tomu dvakrát vystoupil na stupně vítězů a z Tokia odjíždí v čele.

Rozdíl mezi prvními třemi jezdci činí pouhých pět bodů. Při bodovém přídělu za vítězství, pole position i nejrychlejší kolo tak není rozhodnuto vůbec nic.

O titulu se definitivně rozhodne 15. a 16. srpna v Londýně. A po tom, co nabídlo Tokio, lze jen těžko očekávat klidné zakončení sezony. My u toho samozřejmě nemůžeme chybět a budeme tak přinášet aktuální informace přímo z místa dění, a to už od pátku.

 

Jan Novotný