SsangYong Korando 1.5 T-GDI AT6: hodně nabitý konkurent zaběhlých C-SUV Evropanů

SsangYong Korando 1.5 T-GDI AT6: hodně nabitý konkurent zaběhlých C-SUV Evropanů

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Jan Novotný, Lucie Přádová

Dnešní automobilový svět nepatří jen klasickým značkám, které všichni moc dobře známe, ale i těm mladším, méně známým, které si zaslouží své místo v tomto odvětví stejně jako nově narozené děti mezi námi. Středobodem dnešního testu bude zástupce přesně jedné značky, která není viděna každý den na našich silnicích, postupem času si však získává své cenné místo na našem trhu, a to hlavně díky lákavému přístupu ve stylu „hodně muziky za malou cenu.“ Výhodným poměrem cena/výkon se celkem rychle zužuje okruh zemí, z nichž by automobilka mohla pocházet. „Dva draci,“ jak zní doslovný překlad názvu automobilky, jsou čtvrtým největším jihokorejským výrobcem automobilů. Určitě už tušíte, že je řeč o automobilce SsangYong. Shodou okolností se u nás jejich tradiční zástupce C-SUV segmentu ve své už 4. generaci jednou ukázal. Tehdy šlo o žhavou novinku, kterou jsme navíc dostali v lidové specifikaci dostupné za opravdu lákavých podmínek. Jenže Korando lze pořídit i s pohonem všech čtyř kol, automatickou převodovkou a řadou vychytávek moderní doby. A právě takové k nám dnes přijíždí. Testování tohoto modelu ve mně vzbuzuje řadu otázek. Ty nejzásadnější se týkají možné konkurence zaběhlým evropským automobilkám, pohodlnosti a především pak kvality zpracování, o tom všem bude k přečtení v tomto článku…

 

Nová třešeň do vaší rodiny

Korando mi na první dobrou připomíná přední částí jeden zaběhlý německý model, avšak tohle je mnohem zajímavější ztělesnění. Z Německa kolikrát přijíždějí zajímavá a vcelku i líbivá auta, ale většinou nedokážou příliš překvapit. Nové Korando láká především svým neevropským vzhledem, který se generaci od generace modernizuje a láme kotníky naším zajetým automobilkám. Tento velikostně chvalitebný crossover představuje kombinaci tradičního a moderního světa. Čarotvorné provedení předních LED světlometů splňuje jednoznačně dvě základní funkce, a to vzhledovou i funkční, kdy jejich funkci chválím především v noci. Jeho ostře tvarované křivky oděné červenou (vínovou) metalízou doplňované černými chromovanými prvky budí celkem sportovní dojem. Velmi mně zaujalo originální provedení zadních světlometů, které při svícení značí tvar jako při navádění na nočních silnicích. Velmi zajímavý je též zadní nárazník s lištou a dvěma otvory, které mají připomínat koncovky výfuku. Vypadá to zajímavě, i když se to k autu upřímně moc nehodí, a samozřejmě, že tam výfuky nejsou…

 

Naprosto kompletní komfortní zóna

Nejen exteriérem dokáží korejští designéři zaujmout. Při prvním vstupu do Koranda jsem byla velmi příjemně překvapena. V první řadě dobře do ruky padne multifunkční volant. Já jako osoba s malými prstíky velmi oceňuji užší provedení na horním oblouku volantu a naopak tlustší na straně spodní. Funkce multifunkčního volantu byly jasné a zřetelné. Nenajdete tu žádná zbytečná tlačítka navíc, při kterých by člověk tápal, k čemu vlastně slouží. Nechybí dvouzónová klimatizace, která nebyla ovládána přes infotainment, nýbrž přes mechanická tlačítka. Z výčtu komfortní výbavy překvapí výhřev a hlavně odvětrávání sedaček, jehož nástup byl opravdu znatelný – až jsem se někdy cítila jako grilované nebo naopak vymrzlé kuře. Ve středovém panelu poté nalézám tradiční volič (páku) šestistupňové automatické převodovky. I přes relativně velký dotykový displej si SsangYong ponechává poměrně rozsáhlé možnosti mechanického ovládání, je tu tak třeba i příjemné otáčecí kolečko na manipulování v menu, přepínání písníček a mnoho dalších užitečných věcí. Celkově chválím provedení infotainmentu, kde se vše jasně a přehledně ovládá, bez zbytečného sekání a i zde kvalitně funguje Apple CarPlay, bez kterého si jízdu dnes už nedovedu představit. SsangYong si v tomhle směru na nic nehraje, rozhraní audiosystému je opravdu poměrně jednoduché a kromě rádia a nastavení funkcionalit vozu přehršli inovativních funkcí či výstřelků očekávat nemůžeme. Není to ale vůbec špatně, neboť zbytek přenáší právě konektivitě s chytrým telefonem. Vždyť jde snad stále o jediné (nebo jedno z mála) aut, které umí zrcadlit CarPlay i na digitální přístrojovou desku přímo před řidiče. Tomu se stále ještě nestačím divit. SsangYong pak samozřejmě nabízí i vestavěnou navigaci, kdo by ji ale při tak dobrém zakomponování konektivity se smartphonem využíval? Trochu rozpačitě na mě působil poslech hudby, kdy i přes nastavení vyvážení občas zněly reproduktory dost vyprahle, až občas zadrnčely. To byl ale snad jediný projev (ne)kvality, u nějž bych se mohla na palubě zastavovat. Celkově Korando překvapuje, jak solidní balíček dokáže za stále ještě příznivou cenu nabídnout. O tom ale až později…

 

Bezpečně vzhlížející crossover a jeho jízdní vlastnosti

Po usednutí za volant Koranda a prvním sešlápnutím plynu konstatuji, že projev motoru je celkem tichý a poměrně příjemný. Pro jistotu vypínám muziku a sešlapuji plyn znovu, výsledek je stejný – příjemný. Tato vlastnost se však nedá přisuzovat samotné jízdě s Korandem, která je živá a zábavná. I přes nevalné počasí je projev auta s pouze předním náhonem jistý a bezpečný. Jakpak by ne, když pod kapotou najdeme přívětivou variantu benzínové 1.5 Turbo e-XGI, která se pyšní 163 kobylkami. Ačkoliv se SsangYong příliš nemaže s razantní snahou o snižování emisí, doba je neúprosná a podepisuje se i na jeho nabídce. Zatímco v době uvedení na trh (zhruba 2 roky zpět) byla kromě naší motorizace v nabídce i dieselová jednotka 1.6 e-XDI a u obou paliv bylo možné vybírat mezi předokolkou a čtyřkolkou a taktéž mezi 6st. manuálem a automatem, dnes už se nabídka spoléhá výhradně na benzín. I tak si ale ponechává onu možnost volby mezi převodovkou a typem spalování. Jednapětka každopádně udělá hodně parády, vždyť už jsou automobilky, které v dané třídě čtyřválec nebo obecně takový výkon ani nenabízí. Pokud však chce řidič využít nabízeného potenciálu, bude se muset smířit s přiměřenou daní, Korando si totiž v průměru říká o 7,5 – 8 litrů na 100 km, přičemž s těžší nohou na plynu jde ještě značně výše, klidně i přes 10 l/100 km. Na dnešní dobu a moderní auta jde rozhodně o podprůměr. To je ale asi tak jediný aspekt, který mi na Korandu vadí. Když se vrátím k té pohodové jízdě, tak přesně v ní nám pomáhá nespočet asistentů a bezpečnostních prvků vozidla, kterými je Korando napěchováno až po střechu – od adaptivního tempomatu až po hlídání mrtvého úhlu. Do chvíle mého testování jsem si těchto modelů na silnici moc nevšímala, avšak po vrácení tohoto kousku si všímám, že jich jezdí na silnici opravdu dost a já se rozhodně ničemu nedivím. Jízda s tímto crossoverem je komfortní a ačkoliv motor potenciál rozhodně má, cíleno je především na pohodovou a bezpečnou jízdu. Korando nabízí také několik jízdních režimů, mezi které patří i sportovní. Jeho zvolení sice neznamená, že se z Koranda stane Supra, ale i s ním se dá jezdit velmi svižně. Svou velikostí zapadne i do městského provozu a zároveň je vhodné i na delší cesty a dovolené, přičemž akorát musíte počítat s již zmíněnou vyšší spotřebou. Naladění podvozku a s tím související komfort na palubě jsou jinak na vysoké úrovni.

TEST: SsangYong MUSSO Grand – fénix v praktickém a obřím balení

 

Velká diskotéka za pár kaček, možná až neuvěřitelně moc?

Nacházíme se na konci mého týdenního soužití s Korandem a já ani moc nevím, jakou výtku si k autu najít. Uvidíme za pár let, jak na tom model Korando bude se spolehlivostí a případně i se zůstatkovou hodnotou, protože má našlápnuto velmi slibně. Málem bych zapomněla na jednu „drobnost.“ Tohoto Korejce jako celek v neposlední řadě vyzdvihuje cenovka, kterou se může pyšnit a vysmát se tak všem svým konkurentům. Ti nemají šanci v tomto směru konkurovat. Posaďte se, neb základní verze modelu Korando začíná na 459.900 Kč vč. DPH a už v základu má hodně solidní výbavu. Námi testovaný model se v nejvyšší výbavě, s automatickou převodovkou a řadou příplatků vyšplhal lehce nad 700 tisíc Kč. Upřímně nechápu, jak se všechna tahle technika, spousta moderní výbavy a parádní designové provedení vešla do na dnešní poměry nevídaně nízkého obnosu peněz. Když to srovnáme s evropskými konkurenty, kolikrát se na cenu plně vybaveného Koranda nedostaneme ani v základu. Dokážete si představit, že pořídíte třeba již v úvodu zmiňovaného Tiguana za srovnatelnou cenu? Leda tak základní kastli. A právě proto jsou Korejci úctyhodnými konkurenty, neboť dokážou za poloviční cenu to, co je v našich končinách takřka nemožné. Samozřejmě i to má své nevýhody, zmínit mohu vyšší spotřebu, místy méně kvalitní plasty nebo třeba starost o spolehlivost či ztrátu hodnoty. Jenže výrobce vám na nový vůz dá na 5 let (nebo 100 tisíc kilometrů) tovární záruku a výhodou je třeba i možnost kombinace různých typů převodovek s různými typy pohonu, což dnes již rozhodně není standardem. Já osobně bych se Koranda zkrátka nebála. S rukou na srdci uznávám, že tohle je fakt silný konkurent.

 

Lucie Přádová

Sdílet: