SsangYong Korando 1.5 T-GDI: poměr cena/výkon hraje prim

SsangYong Korando 1.5 T-GDI: poměr cena/výkon hraje prim

Autor: Lukáš Jeřábek · Fotografie: Lukáš Jeřábek

Opět se mi do rukou dostalo další SUV, a to rovnou od tradičního výrobce výše od země posazených vozů, korejské značky Ssangyong. Ta se před lety stáhla z působení na českém trhu a roky nebylo možné si zde její vozy oficiálně pořídit. Zhruba rok zpátky se tu ale opět objevila, v celé své kráse a se všemi v Evropě dostupnými vozy. A tak se mi naskytla skvělá příležitost porovnat Evropu s Asii. Za cenu tohoto auta si člověk většinou příliš neslibuje, a tak mě mile překvapil první dojem. Očekávání jsem tak do jisté míry měl i já, ačkoliv nejsem příliš velký fanda SUV a jsem si vědom, že i díky stále narůstajícímu zájmu o tento typ vozů, „za levno“ svého vyvoleného favorita povětšinou nepořídíte. Ssangyong na to jde ale trochu jinak – nabízí tradici pramenící ze svého dlouholetého zaměření v dobrém poměru k pořizovací ceně. K tomu všemu musíme přidat i moderní technologie a máme tu auto, které by při nejmenším nemělo nijak zvlášť zaostávat. Jak tomu ale bude pod pokličkou? Nabídne i za svou cenu pořád dobrou míru kvality a obstojí i jízdní vlastnosti, u nichž i v případě SUV bývá poslední dobou upřednostňována silniční část? Na to i mnohem více odpovím během následujících řádků.

Design: povedený i jako šedá myš

Korando by se dalo svou velikostí přiřadit k třídě C-SUV, tedy třeba k mladoboleslavskému Karoqu a vizuálně pak třeba k o trochu většímu Koleosu. Čím déle jsem ale auto pozoroval, tím více mi přišlo, že působí dojmem běžného auta roztáhnutého do SUV. Všechny jeho designové prvky jsou zvětšené tak, aby vypadalo mohutněji a drsněji. Je mezi nimi však zbytečný prázdný prostor. Ač na první pohled vypadá současná generace Koranda poměrně nadčasově (a třeba již zmíněné robustní tvary nebo použití LED diod tomu jen přispívá), naopak metalická šedá označovaná jako PLATINA moc nepřispívá. Ani bych se nebál námi testovaného Korejce označit za takovou malou velkou šedou myš. Povězme si pak, že v akční výbavě Style+ pak navíc tento kousek není vyloženě přehnaně vybavený, což se podepisuje mimo jiné i na designu – třeba poměrně široké pneumatiky (rozměr 235/55) i přes relativně vysoký ráfek (18“) nevypadají vyloženě výstředně. Tato charakteristika však nemusí být vyloženě negativní – zhruba polovina z nás (možná i víc) se za právě za onou šedou myší ráda schová. Já takový nejsem a přijde mi škoda nevyužít líbivých tvarů a výjimečnosti tohoto korejského SUV. Osobně by mi pak chyběly i FULL-LED světlomety, které do kampaňové akční nabídky nelze připlatit. Škoda. I tak ale Korando považuji za zpestření jinak mnohdy poměrně nudného českého vozového parku.

 

Interiér: s několika kompromisy je potřeba se vyrovnat

Jako u každého jiného SUV byste čekali i velký úložný prostor, ale to opět není tak úplně výsadou středních nebo dokonce menších zástupců této kategorie. Korando navíc není v tomto směru premiantem, jeho 551 litrů je spíše průměrem. Na jednu stranu malý kufr je zato chytře rozdělen pevnou deskou na dvě patra. Když jsem do auta poprvé nastoupil, začal jsem se rozhlížet a vedlo to k jednomu, prvnímu poznatku. Mluvit budu o sedadlech. Nepříjemně hrubý je totiž jejich materiál a chybí jim navíc boční vedení. Je otázkou, o kolik lepší je jejich kožené provedení – to může být za příplatek i ventilované. Opět se ale musíme bavit o výbavách mimo akční nabídku, u ní tolik možností bohužel není. Zbytek interiéru bych hodnotila za vcelku dobrý, za svou cenu dokonce i velmi dobrý. Pedál plynu je připevněn k podlaze, a tak je při jízdě komfortnější a lépe dávkovatelný. Řadící je páka na můj vkus zbytečně velká, ale nejde o zásadní problém, jde spíš o zvyk. Osobně̌ mi přišlo, že systém infotainmentu nebyl úplně nejšťastnější, menší z nabízených displejů je totiž rozvržen zhruba přes půlku středového panelu. Je možné, že příplatkový verze s o 1“ větším displejem by problém vyřešila, rozdíl to ale nebude zásadní – mimochodem u námi testované verze není možnost volby. Jeho systém označovaný jako „Smart Audio Multimedia“ je velmi, ale doslova velmi jednoduše řešen (nabízí jen několik obrazovek bez jedné jediné domovské), zároveň je tak poměrně složitý na ovládání – asi alespoň pro mě opět otázka zvyku. Jak jsem začal postupně studovat výbavu, všiml jsem tlačítka, které mění jízdní režimy. Trochu předběhnu a řeknu, že jsem nepoznal rozdíl mezi sportovním a normálním režimem. Navzdory mé kritice směrem ke kampaňové nabídce, najdeme ve voze řadu prvků „nadstandardní výbavy“, z níž můžu zmínit třeba vyhřívaná sedadla, automatickou dvouzónovou klimatizaci, parkovací kameru nebo konektivitu Apple CarPlay / Android Auto. Najdeme zde i vyhřívaný volant, což jsem popravdě nečekal. Z „pomocníků“ mohu zmínit hlídání jízdních pruhů, detekci vpředu jedoucích vozů a případné automatické brždění a také samozřejmě tempomat a omezovač. Hlasové ovládání je zde také, ale nefunguje nijak překvapivě. I díky přítomnosti pohonu všech čtyř kol nechybí asistent sjezdu z kopce, což dává za vznik připomenutí původně terénního určení těchto vozů. Musím ale dodat, že když si člověk zvykne, sedí v sedačce řidiče jak v křesle, což je pro klidnou jízdu vlastně naprosto v pořádku.

 

Jízdní vlastnosti: staromilecky přijemné

Když jsem si Korando přebíral, říkal jsem si, že nemohu čekat nějaké velké zázraky, že půjde o takové průměrné SUV vzhledem k ceně, která nepřesahuje 600 000 Kč. Benzínová jednapětka, která nabízí 120 kW, představuje poměrně zajímavou volbu pro SUV. Ještě k tomu ve spojení s pohonem 4×4 jsem čekal, že bude velmi „užraná“. První start pro mě po dlouhé době probíhá klíčkem a ne tlačítkem, jak už díky bezklíčovému přístupu bývá poslední dobou skoro standartem. I vzhledem ke spíše menšímu objemu z podkapoty není vlastně téměř vůbec slyšet. Řadím jedničku a vyrážím, ihned cítím, že se mi s autem pojede moc příjemně. V městském provozu jsem byl úplně spokojen, jelikož se auto řídí jednoduše, příjemně a lehce. Spojkový pedál je na ideálním místě a má ideální tuhost, takže se i v koloně dá popojíždět naprosto v klidu. Díky pohonu 4×4 se nemusíte bát ani terénu, já se také nebál a vyzkoušel jsem si hluboké bahno a pár kopců. Auto nemělo za celou dobu jediný problém, což by se u většiny konkurentů říci nedalo. Nečekal jsem to, ale s Korandem je opravdu zábava. Je to auto jako ze staré školy – nenabídne příliš tvrdý podvozek, obrovský kufr, vyloženě přesné dráhy řazení, za to je ale jeho motor naladěn skoro až „atmosféricky“ (výkon roste lineárně do vyšších otáček, kde teprve dodává pocit odpovídající udávanému výkonu) a nebojí se ani terénu, čehož si cením. Řekl jsem si také, proč bych nezkusil vlastnosti auta při nečekaných či náročnějších situacích a rozhodl jsem se vyzkoušet brzdění, prudké zatáčení a i další manévry. Korando prošlo a velmi dobře. Po stránce jízdních vlastností tak musím pět především chválu. I když by na to náhodou člověk potřeboval „šlápnout“, při práci s převodovkou nebude problém. Jediné „vidle“ do jinak pozitivních dojmů může hodit spotřeba, výrobce sice udává poměrně dobře vzhlížejících 7,6 l/100 km, na takové hodnoty se ale dostanete snad jen na okresce při tempomatu nastaveném na 100 km/h. V reálu není vůbec problém přiblížit se hranici 10 l/100 km, dlouhodobý průměr bych tak viděl někde zhruba mezi těmito dvěma hodnotami.

 

Závěr: především nevyrovnatelný poměr cena/výkon

Přichází čas na celkové hodnocení auta. Korando mě velmi zaujalo a vlastně mi udělalo i radost. Já osobně, kdybych byl ve stavu hledání SUV do 600 – 650 tisíc Kč, neváhal bych a šel k Ssangyongu. Nevidím u něj totiž žádný markantní problém, který by můj názor vyvrátil. Z pohledu jízdních vlastností autu nic nechybí. Když se člověk přesune do interiéru, jak jsem zmínil, nedostatky zcela opomíjet nelze. Když však vezmu v potaz cenu, zmíněné neduhy bych s přivřeným očkem lehce odpustil. Troufám si tak tvrdit, že poměr cena/výkon je u Koranda povedený a takřka bezkonkurenční. Doporučuji jít na testovací jízdu a ověřit má tvrzení, budete opravdu překvapeni, a to ať už zvolíte „standardní výbavu“ nebo kampaňový model Style+.

 

Lukáš Jeřábek

Sdílet: