Internet nové Ferrari nenávidí. Jak si to ale vysvětlit, když Luce dost možná dělá všechno zcela správně?

Ferrari udělalo něco, co si ještě před pár lety většina tifosi odmítala vůbec připustit. V Maranellu totiž definitivně otočili klíčkem do nové éry a představili svůj první čistě elektrický model. Jmenuje se Luce a už několik dní po premiéře je jasné, že nejde jen o další novinku s koněm ve znaku.

Na internetu se okamžitě rozhořely debaty. Pro jedny jde o technologický milník, pro druhé o symbolický konec Ferrari, jak ho známe. Kritici mluví o zradě tradic, o příliš futuristickém designu nebo o tom, že elektromobil zkrátka nemůže nabídnout emoce, které byly s vozy z Maranella vždy spojené.

Jenže čím déle se člověk probírá technickými detaily a filozofií celého projektu, tím více vyvstává jedna zajímavá otázka. Není náhodou většina kritiky namířena spíše proti samotné myšlence elektrického Ferrari než proti autu jako takovému? Protože pokud se na Luce podíváme bez emocí a pouze skrze techniku, inovace a celkové pojetí, začíná před námi vznikat obraz jednoho z nejambicióznějších a dost možná i nejlepších elektromobilů současnosti.

 

Kdyby na kapotě nebyl kůň, všichni by tleskali

Stačí se podívat na samotná čísla.

Ferrari Luce stojí na zcela nové platformě vyvinuté výhradně pro elektrický pohon. Čtyři elektromotory, jeden pro každé kolo, poskytují maximální výkon až 725 kW, respektive 765 kW v režimu Launch Control. Zrychlení z nuly na stovku trvá pouhých 2,5 sekundy, dvoustovku zvládne vůz za 6,8 sekundy a maximální rychlost přesahuje hranici 310 km/h. To jsou hodnoty, které ještě před několika lety patřily výhradně hypersportům. Dnes je nabízí pětimístný elektromobil se čtyřmi dveřmi.

Stejně působivě zní i parametry baterie. Ferrari použilo vlastní akumulátor o kapacitě 122 kWh pracující s 800V architekturou. Maximální výkon rychlodobíjení dosahuje 350 kW a automobilka uvádí, že za dvacet minut lze doplnit 70 kWh energie. Udávaný dojezd přesahuje 530 kilometrů. To vše by samo o sobě stačilo na titulky o technologickém průlomu. Jenže Luce jde ještě dál.

Ferrari si totiž nekladlo za cíl postavit pouze rychlý elektromobil. Celý vůz vznikl kolem myšlenky maximální kontroly. Každé kolo disponuje vlastním elektromotorem, vlastním řízením točivého momentu, vlastní rekuperací a samostatným řízením pohybu odpružení. Nová centrální jednotka Vehicle Control Unit propojuje pohon a jízdní dynamiku a aktualizuje jednotlivé parametry až 200krát za sekundu.

Zní to možná jako technická fráze, ale ve skutečnosti jde o něco mnohem zajímavějšího. Ferrari se snažilo využít elektrickou architekturu nikoliv jako kompromis, ale jako příležitost vytvořit vůz, který dokáže reagovat způsobem, jakého klasické mechanické systémy nikdy nedosáhnou.

 

Hmotnost? Ano. Jenže Ferrari dobře ví, co dělá

Jedním z nejčastějších argumentů kritiků je hmotnost. A ano, Luce váží 2260 kilogramů. Na papíře to zní jako hodnota, kterou bychom ještě před několika lety s Ferrari nespojovali.

Jenže samotná automobilka otevřeně přiznává, že právě s tímto problémem pracovala od samého začátku. Baterie je integrována do podlahy a výrazně snižuje těžiště vozu. Díky nové architektuře, čtyřkolovému řízení, aktivnímu podvozku a řízení jednotlivých kol má Luce podle Ferrari při změnách směru působit jako automobil přibližně o čtyři sta kilogramů lehčí.

Zajímavé je, že technici z Maranella se nesnažili hmotnost skrývat. Naopak se pokusili využít všechny výhody, které elektrická platforma přináší. Výsledkem má být chování, které kombinuje stabilitu velkého GT s agilitou sportovního vozu.

A právě tady začíná být zřejmé, že Ferrari nechtělo vytvořit ekologickou alternativu ke svým stávajícím modelům. Cílem bylo postavit elektromobil, který bude i přes odlišný pohon působit jako Ferrari.

 

Elektrický, ale ne sterilní

Možná ještě zajímavější je přístup k samotnému řidičskému zážitku. Jedním z největších problémů výkonných elektromobilů bývá skutečnost, že jejich výkon přichází okamžitě a bez gradace. Zrychlení je fascinující, ale po čase může působit až příliš jednoduše. Ferrari si tento problém evidentně uvědomovalo.

Proto vznikl systém Torque Shift Engagement. Nejde o simulaci převodovky ani o umělé řazení. Řidič pomocí pádel pod volantem pracuje s úrovní dostupného výkonu a intenzitou rekuperace. Ferrari tím vytváří nový způsob komunikace mezi člověkem a automobilem a snaží se vrátit do elektrického světa určitou míru interakce, která bývá u běžných elektromobilů potlačena.

Podobně zajímavě přistoupilo Ferrari také ke zvuku. Místo generování syntetických efektů využívá systém skutečné vibrace elektromotorů a mechanických částí vozu. Ty následně upravuje a zesiluje podobným způsobem, jako funguje elektrická kytara se zesilovačem. Výsledkem nemá být imitace spalovacího motoru, ale autentický akustický podpis vycházející přímo z mechaniky automobilu. Ferrari tak zjevně nehledalo způsob, jak elektromobil zamaskovat za něco jiného. Naopak se snažilo objevit vlastní definici elektrických emocí.

 

Ferrari si neobjednalo designéra. Objednalo si vizi

A právě tady se dostáváme k části, která možná vysvětluje celý projekt lépe než technické parametry. Na návrhu Luce se podílelo studio LoveFrom vedené Sirem Jonym Ivem a Marcem Newsonem. Pro většinu lidí je Jony Ive navždy spojen především s Applem, iMacem, iPodem nebo prvním iPhonem. Jenže jeho skutečný přínos nikdy nespočíval pouze v designu samotném.

Ive byl především člověkem, který dokázal přemýšlet o produktech jinak než většina trhu. Neřešil, jak má produkt vypadat dnes. Přemýšlel nad tím, jak bude svět fungovat za deset let. A právě tento přístup je na Luce patrný na první pohled.

Ferrari se nesnažilo vytvořit SF90 bez spalovacího motoru. Nesnažilo se vytvořit elektrickou kopii své minulosti. Naopak využilo možnosti nové architektury k tomu, aby vzniklo něco, co by u spalovacího vozu nebylo možné. Dominantou se stala prosklená kabina připomínající jednolitou skořepinu. Čisté plochy karoserie nepřerušují zbytečné prolisy. Přední i zadní světla téměř mizí v karoserii a aerodynamické prvky jsou integrovány do samotného tvaru vozu namísto okázalého zdobení. Mnozí v tom vidí odklon od tradičního Ferrari. Jiní v tom naopak mohou vidět něco, co Ferrari historicky dělalo vždy – snahu posouvat hranice a hledat nová řešení dříve než ostatní.

 

Nejkomfortnější Ferrari his torie

Další oblastí, která by ještě před několika lety zněla téměř absurdně, je praktičnost.Luce nabídne čtyři dveře a pět plnohodnotných míst. Elektrická platforma umožnila vytvořit interiér bez tradičních omezení spalovací architektury a výsledkem je prostor, který má být větší, než naznačují vnější rozměry vozu.

Interiér kombinuje fyzická tlačítka, otočné ovladače a přepínače s OLED displeji vyvinutými společností Samsung. Nechybí recyklovaný hliník, sklo Gorilla Glass, špičkový audiosystém s výkonem 3000 W ani originální klíč využívající technologii E Ink.

A právě zde je opět patrný vliv filozofie LoveFrom. Moderní technologie nejsou samoúčelnou výstavkou funkcí. Mají být intuitivní, přirozené a sloužit řidiči. V době, kdy řada výrobců přesouvá prakticky vše na dotykové obrazovky, působí důraz Ferrari na fyzické ovládání až překvapivě konzervativně.

 

Budoucnost nemusí vždy vonět benzinem

Je naprosto pochopitelné, že část fanoušků bude i nadále dávat přednost dvanáctiválcům. Ferrari ostatně samo opakuje, že Luce není náhradou za spalovací modely, ale pouze dalším pilířem jeho vícezdrojové strategie.

Právě proto je možná současná vlna kritiky trochu předčasná. Luce totiž nepůsobí jako automobil, který vznikl z povinnosti nebo pod tlakem legislativy. Naopak působí jako projekt, do něhož Ferrari vložilo obrovské množství vývoje, know-how i odvahy. Automobilka si mohla zvolit mnohem bezpečnější cestu. Místo toho přišla s vozem, který využívá více než šedesát nových patentů, vlastní elektrickou architekturu, vlastní baterii, vlastní elektromotory a zcela nový přístup k tomu, jak může fungovat řidičský zážitek v elektrické éře.

Možná se tedy dnes nedíváme na auto, které má nahradit legendární modely minulosti. Možná sledujeme první pokus definovat, jak by mohlo vypadat Ferrari budoucnosti. A pokud odhlédneme od loga na kapotě, je těžké neuznat, že z technického i koncepčního hlediska jde o jeden z nejzajímavějších elektromobilů, jaké byly v posledních letech představeny.

Provětrali jsme nejrychlejší elektromobil na okruhu: Porsche Taycan boří mýty i fyzikální zákony

 

Míra Jeništa & Jan Novotný