Srovnávací test: Ford Mustang Mach-E vs. BMW iX3 – (ne)jen dva elektromobily

Srovnávací test: Ford Mustang Mach-E vs. BMW iX3 – (ne)jen dva elektromobily

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný, Vít Bukač

Nestává se příliš často, aby proti sobě v rámci srovnávacích testů stáli zástupci mainstreamových automobilek proti těm z prémiového segmentu. A pokud bych vám před pár lety řekl, že budeme srovnávat BMW s Fordem, asi byste si ťukali na čelo. Ono by totiž ještě nedávno bylo poměrně těžké postavit nějaký vůz s modrým oválem ve znaku proti zaběhlé německé prémii. I tak byste určitě mohli namítat, že se výjimky přeci jen najdou – třeba Ford Explorer, který je v současné generaci v nabídce jako plug-in hybrid s třílitrovým benzínem a 336 kW výkonu. Nás ale k onomu odvážnému kroku přivedla až elektromobilita, která je tématem novým pro všechny zaběhlé automobilky tak nějak nastejno. Není pak tajností, že aby obhájily vyšší ceny související s velkou baterií či obecně náročným vývojem nové technologie, nebojí se ani mainstreamové automobilky vývoje odvážných, prémiovějších či sportovnějších kousků. Ford s Mustangem Mach-E je toho zdárným příkladem a jak jste se již z klasického redakčního testu mohli dozvědět, kompromisy se při jeho vývoji opravdu nedělaly. I o BMW iX3, jeho dnešním konkurentovi, jste se u nás mohli dočíst. Jeho atributy tak nějak odpovídají standardu BMW – v tom dobrém samozřejmě, přímo totiž vychází ze současné a vskutku povedené generace populárního SUV X3. Co se ale asi tak stane, když jej postavíte proti nováčkovi, na němž si od základu až do konce dal výrobce opravdu záležet?

 

Design – okázalý gentleman proti stylovému mladíkovi

Ačkoliv atraktivita z Mustangu Mach-E doslova srší a na první pohled vás tak jednoznačně upoutá, určitě byste jej nezařadili do premium segmentu. Ono se ale není čemu divit. Provedení AWD s 19“ litými koly a červenými brzdovými třmeny, které navíc skvěle ladí k unikátnímu metalickému laku, červené Lucid, je jedno z nejextravagantnějších, jaké je možné u Mach-E zvolit. Oproti tomu BMW působí okázale, dá se říct zcela typicky pro BMW (nepočítáme-li M Performance či ryzí M). X3 a s ní samozřejmě i plně elektrická iX3 se všemi těmi drobnými odlišnostmi působí stále velmi příjemně, a to ačkoliv základ nynější generace pochází z roku 2017. Elektrická verze v kombinaci se stříbrnou (chcete-li pohledem chlapa zlatavou) barvou a 19“ koly vypadá uhlazeně a chce se mi říct dokonce futuristicky. BMW navíc pro verzi s označením „i“ vyvinulo nová aerodynamická kola se specifickým designem, která celkový dojem jen v pozitivním slova smyslu dotvářejí. Beze sporu tak jde o odlišný přístup, a to ačkoliv BMW nabídne široký prostor pro individualizaci a iX3 navíc vyjíždí s některými BMW M doplňky už v základu. U Fordu, jak už samo kontroverzně zvolené označení modelu napovídá, byla cílem kromě jisté prémiovosti i sportovnost, což je znatelně patrné právě zvenčí.

Obě auta lze zařadit do C-SUV segmentu. Je možné ale namítat, že tvar karoserie úplně podobný nemají. Možná by siluetou k Mach-E seděla více X4, ta ale zatím v elektrické verzi k dispozici není. Rozměrově jsou si ale iX3 a elektrický Mustang až překvapivě blízko, o pouhých 2,1 cm na délku a 1 cm na šířku má navrch BMW, rozvorem pak překvapivě o 12 cm vede Ford, který je i o 4,3 cm nižší a hlavně ve srovnatelné verzi až o 267 kg lehčí. O tom ale až za chvilku.

 

Interiér: na prvním místě kvalita nebo inovace

Nejdříve musím uvést na pravou míru titulek zvolený k této podkapitule. V žádném případě totiž nechci tvrdit, že by jeden z testovaných kandidátu trpěl nedostatkem inovací, resp. že by neměl moderní interiér. Když ale usednete do tohoto Mustangu a uvidíte před sebou obrovský vertikálně orientovaný centrální displej doplněný o relativně jednoduchý a spíše menší digitální přístrojový štít, první označení, jaké vás napadne, bude právě „inovace.“ Samozřejmě zůstává otázkou vkusu a osobních preferencí, zdali bude pro řidiče na výšku umístěný displej, jímž se po vzoru Tesly ovládá většina funkcí auta, tím pravým ořechovým. Z pohledu výrobce i automobilového světa jde ale o novinku, která se stále dosti vymyká. BMW jako kdyby tomu bylo ryzím kontrastem. Interiéry většiny vozů z Mnichova působí velmi příjemným, mnohdy i příjemně útulným dojmem, oplývají kvalitou a poslední generace zábavního systému iDrive je kapitolou samou pro sebe – po funkční stránce potěší moderní ovládání jak tradičním joystickem, tak skrze dotykový displej, po té estetické zase kvalitní grafika a příjemné zakomponování do palubní desky. U iX3 tomu není jinak a nechybí samozřejmě ani velmi příjemná sedadla. V Mustangu si pak i přes absenci sportovně tvarovaných sedadel (k dispozici až ve vrcholné verzi GT) připadám o trošku „dynamičtěji.“ Přesto čistě objektivně hodnotněji působí interiér německé prémiovky, ono se ale není čemu divit. Plusové body si pak připisuje i za vyšší prostornost na zadních sedadlech či v kufru (402 vs. 510 litrů). Vtipné ale je, že zmíněný deficit v podstatě přesně nahrazuje 100litrový přední zavazadlový prostor pod kapotou, kterým se BMW pyšnit nemůže.

 

Trocha té teorie ke srovnání techniky

Už od první chvíle, kdy jsme položili na stůl nápad na uskutečnění tohoto srovnávacího testu, bylo jasné, že středobodem porovnávání budou elektrické pohony obou vozů. Zjednodušeně řečeno si musíme odpovědět na otázku: „Které z těch dvou je lepším elektromobilem?“ Když se podíváte na vnější rozměry, normovaný dojezd či spotřebu, může se to zdát poměrně jednoduché. Jenže pak zabřednete do ceníku, a jak už bylo zmíněno v samostatných redakčních testech, zjistíte, že BMW má v nabídce aktuálně jen jednu verzi – zadokolku s 286 koňmi, zatímco Ford kontruje oběma verzemi pohonu (RWD a AWD) a ještě navíc dvěma velikostmi baterie. Verze, jaké jsme testovali zrovna my, se pak dají na papíře srovnávat jen cenou – 1.714.900 Kč s DPH v podání Fordu a 1.792.700 Kč s DPH u BMW. Přímé porovnání je tak potřeba brát s drobnou rezervou, neboť proti „standardní“ iX3 může stát primárně základní Mach-E se zadním náhonem a spekulovat lze tak maximálně o volbě větší baterie. Ta má mimochodem u BMW kapacitu 80 kWh (využitelných 74 kWh), u Mustangu 75,7 (využitelných 70 kWh) anebo 98,7 kWh (využitelných 91 kWh). S volbou větší baterie se pak stírá i rozdíl v hmotnosti, který by měl činit 149 kg. V řeči čísel by vás ale o trochu více měly zajímat dojezd a spotřeba, BMW podle WLTP metodiky slibuje 460 km na jedno nabití a spotřebu 18,5 kWh/100 km, Mustang by měl ujet 440 km a průměrně si vzít 17,2 kWh/100 km resp. až neuvěřitelných 610 km a 16,5 kWh/100 km. Co se týče nabíjení, ze standardního wallboxu (typ AC) si umí obě auta vzít 11 kW, po stránce rychlonabíjení je na tom o něco lépe BMW – s podporou DC 155 kW se nabije z 10 na 80 % za 31 minut, kdežto Ford verzi s menší baterkou limituje DC 115 kW a to samé tak dokáže o 7 minut pomaleji (s větší baterkou a podporou DC 150 kW se zvládne dobít z 10 na 80 % za 43 minut, bude pak mít ale i vyšší dojezd).

 

A jak jezdí? Obě příjemně, jeden efektivněji, druhý agresivněji

Těch čísel bylo až dost, máme je už ale konečně za sebou a je tak na čase se plně oddat jízdě. U takhle výkonných aut se naplno ukazují přednosti elektromobilů, mezi něž po jízdní stránce patří především skvělý odpich a dostupnost výkonu v celém spektru otáček (resp. rychlostí). Subjektivně má v téhle disciplíně navrch Mustang, objektivně mu ale konkrétně tady nelze plusové body přičíst, protože jezdíme v silnější verzi s větší baterkou a hlavně s náhonem na všechna čtyři kola. Na papíře je pak zrychlení srovnatelných verzí takřka totožné, z 0 na 100 km/h to dá BMW za 6,8 s, kdežto Ford za 6,9 (resp. 7) vteřin. Podvozkově dokážou obě auta příjemně maskovat svou nadváhu, která je přirozeně způsobena zástavbou těžkých baterií. Komfort na palubě je překvapivě srovnatelný, v obou případech velmi dobrý, a to i přes lehce odlišný přístup k obutí. BMW asi i vzhledem k výhradně zadnímu náhonu volí širší rozměr (245/50 R19), zatímco Ford sází na užší 225/55 R19. Mustangu pak nelze upřít přeci jen o trochu sportovnější naladění. Už v redakčním testu jsme psali, že BMW se i přes zadní náhon do přetáčivého smyku příliš nežene. Elektronika totiž příkladně hlídá adhezi na jednotlivých kolech a zasahuje už velmi brzo. I tak je ale jízda s pocitem, kdy vás „zadek tlačí vpřed,“ příjemná. Mustang ale jakoby se lehkého smýknutí na výjezdu ze zatáčky vůbec nebál, a to máme k dispozici pohon všech čtyř kol. Občasné přišlápnutí plynu v zatáčce doslova svádí k vypnutí trakce, které dovolí ještě o něco zábavnější jízdu. Všeho ale s mírou, přeci jen pořád sedíme v autě vážícím lehce přes 2 tuny. A od toho tu navíc nejsme. Pojďme se vrátit k elektromobilitě. Když si na obě auta vzpomenu, dojde mi, jak příkladně klidná byla jízda v BMW. Strašně se mi líbil volič převodovky jen lehce upravený pro potřeby elektromobilu. Vyhovoval mi režim „B“ – tedy zvýšená rekuperace, která má konkrétně tady opravdu vysoký účinek. Stejně tak příjemná je i prediktivní rekuperace, jenž funguje automaticky v režimu „D“. Upřímně mi přijde, jako kdyby se na něco takového u Fordu trochu zapomnělo. K volbě zvýšené rekuperace je nutné se proklikat někde v hloubi menu onoho velkého centrálního displeje a ani tak její efekt není příliš značný (pocitově tak 50 % režimu B v BMW). Tak nějak podobně na mě působí i zbytek aspektů elektromobility, Mach-E totiž sice slibuje dojezd na jedno nabití až 610 km, jenže k tomu byste se přiblížili opravdu jen v létě, bez klimy a rychlostí 90 km/h na tempomat. Ani v případě BMW to nebude žádný med, pokud se budete chtít dostat na normovaných 460 km, troufám si ale říci, že normální jízdou k tomu budete přeci jen o něco blíže. Tomu odpovídá i reálná spotřeba, kdy se BMW dokázalo dostat o zhruba 1 kWh na 100 km níže. Daná nevýhoda by ale byla u Mustangu zřejmě smazána v případě volby pouze zadního náhonu. Celkově mám ale pocit, že vedle sebe stojí po jízdní stránce hodně vyrovnaná auta. Kdybyste mi zavřeli oči, zřejmě bych je poznal podle odpichu (lepší u Mustangu díky vyššímu výkonu a pohonu všech čtyř kol) a volantu (sportovněji tvarovaný věnec u stejného vozu). Je sice pravdou, že jeden z nich má o něco vyšší sportovní ambice, ani tak to ale nemá být sporťák, druhý je zas o něco komfortnější, ani tak ale nemá jít o luxusní limuzínu. Výsledkem jsou každopádně v obou případech velmi dospělé kousky…

Samostatné redakční testy: Ford Mustang Mach-e a BMW iX3

 

Závěrem: těžký výběr mezi odlišnými přístupy k elektromobilitě

Už na začátku jsme věděli, že dnešní úkol nebude ničím jednoduchým. Tušili jsme, že si budou někteří ťukat na čelo, když proti sobě postavíme Ford a BMW. Taková věc přeci nemá obdoby. Jenže ona jsou to na papíře auta sobě si vzájemně hodně blízká, za což může primárně elektromobilita. Nedokážu si představit jiné dva modely těchto dvou automobilek, které by proti sobě mohli v rámci srovnávacího testu stát. Až průběh testu a stovky najetých kilometrů začaly ukazovat, jak odlišný přístup obě automobilky zvolily. Větším překvapením je dnes ale Ford. Mustang Mach-E se poměrně zásadně vymyká standardům výrobce, je prémiovější, sportovnější a hlavně je to pořádný kus (povedeného) auta. Když tak nad tím srovnáním přemýšlím, nemohu se zbavit dojmu, že BMW je přesně tím, čím by mělo být – prémiové, kvalitní a všestranně povedené. Jenže ono to v kontextu Mustangu Mach-E zní možná až trošku nudně. Tím ale vůbec nechci říct, že by iX3 byla nepovedená nebo obecně horší než Mach-E. Jsou to mnohdy subjektivní dojmy, které u něj vyvolávají o trošku větší a na delší dobu uchovatelné emoce. Velkou zásluhu na tom má i povedený, sportovně vyhlížející a nadčasový design exteriéru. Naopak v interiéru přeci jen působí pořád o něco lépe BMW, ačkoliv jde o jasně rozpoznatelnou německou klasiku (resp. kvalitu). Po jízdní stránce je těžké je srovnávat, pocitově byl o něco příjemnější a hlavně zábavnější Mustang, to je ale jednak otázkou vkusu a druhak záležitostí volby dané verze (v našem případě výhoda v podobě pohonu všech čtyř kol a vyššího výkonu). Paradoxně se ale jako efektivnější, propracovanější a lehce úspornější elektromobil jeví BMW iX3. Kdo ví, třeba je to delší zkušeností s elektrifikací, vzpomeňme třeba na i3, na svou dobu velmi nadčasový počin. A tím se konečně pomalu dostáváme do té objektivní roviny. Abych pravdu řekl, doteď nechápu, jak mohlo BMW u svého prvního elektrického SUV vsadit pouze na zadní náhon. Přístup v podobě ceníku s jednou jedinou verzí mi k modelu této prémiové automobilky vůbec nejde. Mně osobně zadokolka s 286 koňmi nevadila, ale nutno připomenout, že jsme obě auta měli k dispozici ještě na podzim. Ford na to konto kontruje s příkladně širokou nabídkou – zadokolkou, čtyřkolkou, dvěma verzemi baterky a vrcholnou verzí GT s výkonem 487 koní a zrychlením z 0 na 100 km/h za 4,4 vteřiny. A to je vlastně možná to, co dnes rozhodlo – šíře nabídky. I vzhledem k tomu, že srovnáváme zástupce z prémiového segmentu a mainstreamu, jsem se nechtěl točit nad ceníkovými cenami. Nepočítáme-li ale jen o malinko horší zpracování interiéru, je nabídka Fordu rovnocenně srovnatelná a mnohdy dokonce o něco lepší a to vše – dle předpokladů – dostanete o několik set tisíc korun levněji. O fous tak alespoň u mě dnes vítězí Mustang Mach-E. BMW iX3 určitě není špatným autem. Je cítit, že BMW má v elektrických pohonech už nějaký ten rok praxi a umí vyrobit i velké a těžké SUV s maximální provozní efektivitou. Ford se ale doslova překonal a výsledkem je velké překvapení, jemuž je těžké konkurovat. Jde však především o osobní preference. Troufnu si tvrdit, že zákazník BMW o Mustangu Mach-E přemýšlet nebude. Typický zákazník Fordu ale také ne, a tak přeci jen hodně záleží na tom, co s dnešním automobilovým světem udělá tento moderní, elektromobilní přístup. Já ale oběma držím palce. Byť elektromobil stále ještě není pro každého a nelze jej použít pro 100 % účelů (ani v jednom z případů), každodenní život si dokážu představit s iX3 i Mustangem Mach-E a musím říci, že by mě to mnohdy určitě hodně bavilo…

 

Jan Novotný

Sdílet: