Renault Koleos Initiale Paris dCi 190 4×4: povedeně velký naftový medvěd

Renault Koleos Initiale Paris dCi 190 4×4: povedeně velký naftový medvěd

Autor: Lukáš Jeřábek · Fotografie: Lukáš Jeřábek

Není tomu tak dávno, kdy jsem testoval naposledy nějaké to SUV. Byl to Hyundai SantaFe. Skutečnost, že to není tak dávno, mi dělá při tomto testu radost, jelikož jsem se dostal v podstatě k přímé konkurenci. Jde o zástupce francouzské značky, který je schopný konkurovat asijským SUV a také ku příkladu Škodě Kodiaq. Velmi jsem se na auto těšil a to mimo jiné z toho důvodu, že si mohu udělat i jakési osobní porovnání Koleosu a SantaFe. Od kolegů z redakce, kteří měli tento vůz k dispozici při srovnávacím testu se Škodou Kodiaq a Hondou CR-V jsem slyšel jen pozitivní ohlasy. Velmi mě zajímalo, co v něm bude vrcholná výbava Initiale Paris představovat. Řekl jsem si, že bude zajímavější se nechat překvapit, a proto jsem si studování výbavy nechal až na 2. den testu. Jak moc bude takový Renault Koleos luxusní? Jak se s ním pojede (přece jenom je to velké SUV)? Je jeho cena adekvátní k výbavě a jízdním vlastnostem? Vše se dozvíte v mém dalším článku.

První dojem: francouzská krása

Auto jsem se vydal vyzvednout do jednoho z nejmenovaných dealerství Renaultu. Po chvilce čekání už přijíždí můj kus. Já se koukám a ten pohled si užívám. Opravdu mě svým prvním dojmem překvapilo. Působí samo o sobě velmi mohutně, což mu sluší. Při obcházení Koleose se mi do hlavy stále víc dostává jeho luxusní vzhled. Po designové stránce je tohle SUV velmi povedené. Detaily světel, které se táhnou až do boční části předního nárazníku jsou velmi propracované. Dostal jsem jej v černé barvě. Jako černá ale vůbec nevypadá. Jsem sice chlap a jsem si vědom, že se o nás mluví jako o barvoslepých, barva s označením „Černá Améthyste CNG“ ale díky fialovým odleskům z námi testovaného Koleosu dělá cokoliv jen ne šedou / černou myš, která by zapadla v davu. Jak si můžeme říci, na luxusu opravdu jen přidává. Při pohledu zezadu nám může přijít jako jediná vada na kráse náznak výfuků, který není nijak moc povedený – designově sice skvěle zapadá do zadního nárazníku potažmo difuzoru, plastové žebrování uvnitř falešných chromových koncovek ale celou parádu výrazně kazí. Ty jsou ale neduhou nejednoho prémiového výrobce, tady jsme navíc v mainstreamu. Zezadu však opět kvituji světelný podpis Renaultu, který jej doprovází napříč celou modelovou řadou. Francouzi navíc už dávno přišli s variantou denního svícení, která úplně či částečně zapojuje i zadní svítilny. V renaultu jej představuje decentní obrysová linka, jenž opět rozumně, avšak stále příjemně avantgardně dotváří atmosféru celého vozu. Nejkrásnější pohled nás čeká, když se na auto podíváme z profilu. Mohutnost a zpracování je na vysoké úrovni a mně osobně se křivky Koleosu opravdu moc líbí. Pokud bych vzal v potaz, že výchozím modelem pro Koleos je sesterský Nissan X-Trail, jsem potěšen, neboť na rozdíl od druhé takové alianční symbiózy (v případě Kadjara a Qashqaie), tady podobnost na první pohled nevidím a jsem poevropštěním japonského základu spíše potěšen.

 

Interiér: luxusní místečko

První nastoupení představuje další překvapení. Interiér mi udělal velkou radost. V autě jsem se cítil jako v pohádce. Interiér ve vás vyvolává pocit, že sedíte ve voze nějaké prémiové značky. Příjemný je vysoký posaz a ergonomie sedaček. U nich mohu pochválit i překvapivě rozumné boční vedení a hlavně možnost prodloužení sedáku. Člověk si zde sezení opravdu užije. Jak jsem začal postupně studovat výbavu, narazil jsem na masáž, kterou vždy v SUV ocením. Renault má ideální nastavení masážních cyklů, a proto věřím, že si každý vybere to své. Když bádáme dále po interiéru, vykoukne na vás velký displej infotainmentu. K jeho ideální velikosti, díky níž na něm najdete vše, se váže však minimálně jedno specifikum. Tím je pozice „na výšku“, s níž se ztotožnilo k dnešnímu dni snad jen Volvo. Zrcadlené zobrazení z telefonu Apple CarPlay je sice již roztažené přes celou plochu displeje a mnohdy nabízí přehlednější i efektnější uspořádání než v „klasickém“ případě, i tak si ale musíte zvyknout. A kolegové přidávají ještě jednu poznámku – hledat něco v systému palubní zábavy je alespoň pocitově záležitost o jeden až dva úkony složitější, než by se dalo očekávat. A jen malou vadou na kráse, která výše uvedené tvrzení dokládá, je ovládání klimatizace. Ta sice stále má několik mechanických ovladačů (díky bohu za kolečka pro nastavení teploty a vnitřního okruhu), zbytek však nastavíte zase jen přes displej. Při jízdě pořád považuji za jednodušší používat manuální ovládání, a to bez výjimky. Samozřejmě si svá tlačítka zachovalo ještě vytápění a odvětrávání sedaček, a to potěší. Nepochopím však, proč je jejich pořadí z pohledu řidiče a spolujezdce obráceno. Vraťme se k pozitivům. Světlá barva kůže kontrastuje s černým exteriérem. Interiér mě i přes drobné neduhy velmi zaujal. Velmi povedl. Především po stránce dílenského zpracování a hlavně použitými materiály je Koleose absolutní špičkou a troufám si říci, že v dané cenové kategorii luxusnější interiér nenaleznete. Osobně nevím, co bych vyjma ovládání klimatizace a logiky ovládání centrálního displeje, udělal jinak.

Jízdní vlastnosti: drahokam na kolech

Samozřejmě všichni víme, že největší SUV francouzské značky nebude žádným sporťákem. První start a už vím, kde je tlačítko funkce star-stop, a proto ho ihned stlačuji a tím funkci vypínám. Vyrážím na první jízdu, kterou považuji za doslova ideální pro započetí testu. Čeká mě totiž cesta přes celou prahu. Musel jsem si zvyknout na ovládání audiosystému umístěné místo klasické pozice na volantu na pravé straně pod volantem. K mému překvapení představovalo právě toto ovládání, i když naše asimilování chvilku trvalo, příjemnou funkcionalitu. Cesta je v autě velmi komfortní, tlumí obstojně menší i větší nerovnosti. Velkým překvapením mi byla převodovka typu CVT. Takto povedený variátor jsem v životě nezažil. Abych pravdu řekl, zatím jsem s automatem této konstrukce pozitivní zkušenosti neměl a u Koleosu tak představoval jednu z hlavních mých obav. Popravdě by si lajk mohl myslet, že je v Koleosu normální dvouspojka, kterou Renault hojně používá v ostatních modelech. Díky technickému základu s Nissanem však došlo právě na toto ústrojí. Po cestě přes celou prahu okolo 12 hodiny jsem se se spotřebou nedostal níž jak na 8 l/100km. Tato hodnota však vzhledem k vysoké hmotnosti a pohonu 4×4 není úplně špatná. Při parkování jsem musel velmi ocenit velký rejd, který z i30N opravdu neznám. Auto jsem nakonec vzal i do lehčího terénu a díky nemalé světlé výšce jsem ocenil, že se s Koleosem dá i lecos projet a přejet. V takovém případě oceníte režimy pohonu všech čtyř kol, který umí jednak v režimu auto připojovat zadní kola k preferované přední nápravě, ale zároveň i do 50 km/h zamknout rozložení točivého momentu přesně v poměru 50:50 mezi obě nápravy. Naopak v podmínkách se standardní adhezí (99 % jízd v ČR) oceníte režim 2WD, při němž čtyřkolku vezete jen jako váhu navíc. Podvozek se chová moc příjemně, při pokusu o sportovnější jízdu se hrdinně držel. Při komfortní jízdě se není o čem bavit. Takový komfort v této relaci nenabídne každý. Trošku mi u tohoto modelu ale chybí ta plavná „Francie“. Příčné nerovnosti totiž cítit jsou a odhlučnění podvozku navíc nepovažuji za světoborné. Dost možná se až moc Koleos snaží být jako německá auta. Vše je na správném místě, auto se chová normálně, podvozek je velmi stabilní. Nějak se nám víc a víc vytrácí francouzský duch z Renaultu, a to je velká škoda. Nebo je to snad jen příbuzností k Nissanu?

 

Závěr: stál by za pár diamantů?

Rozhodnutí si musíme trošku rozebrat. Po designové stránce to Koleos vyhrává. Detaily jsou propracované. Interiér působí prvním dojmem jako auto z jiné kategorie a i tak se v něm člověk cítí. Skvělou volbou je přepracovaný dvoulitrový nafťák se 190 koňmi, kterým si myslím, že se v takovém autě nedá nic moc pokazit. Spotřeba se nakonec ustálila ne dlouhodobých 7,2 l/100 km, což považuji za velký úspěch, a to i tím spíše, že před modernizací vrcholná jednotka téměř neuměla jezdit pod 9. Určitě bych ale ocenil větší výběr motorů – základ totiž tvoří stejný dvoulitr utlumený na 150 koní. Osobně ale nemůžu najít zásadní problém, díky němuž bych si Koleose nechtěl koupit. I cenovka, která v naší výbavě (čti plné výbavě) atakuje 1.100.000 Kč, není až moc ambiciózní. Auto této cenovce hrdě dostojí a nabízí za ni mnohdy luxusnější řešení než mnohem dražší prémie. Jízdní vlastnosti jsou adekvátní, až nadstandardní u takto velkého SUV s danou cenovkou a limity variátorové převodovky. Já bych za tuto cenu do zmíněného auta šel, možná bych si připlatil 100 – 150 tisíc Kč a spíše zvolil SantaFe, které mi subjektivně prostě více sedlo. Už určitě ale víte, čím zaujme konkrétně Koleos a cenový rozdíl hovoří pro jeho prospěch poměrně značně. Určitě každému doporučím si jít auto vyzkoušet, protože doslova stojí za to. I pro mě šlo totiž o velké překvapení.

 

Lukáš Jeřábek

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..