Renault Captur Blue dCi 115: městský crossover nejen pro rodinu

Renault Captur Blue dCi 115: městský crossover nejen pro rodinu

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Petr Jakušev

Renault v posledních 365 dnech docela šlape do obnovy řady malých vozů a po představení Clia, které proběhlo v nedávné minulosti, se dala očekávat i obměna spřízněných modelů. Jedním z nich je i Captur, oblíbené malé „SUV“ do města. A tento týden jsem si nového Captura vyzkoušel i já. Dokázal se chytit podařené proměny Clia, u něhož šlo více o změnu technickou než-li designovou? Co nabízí navíc jeho koncepce pro zákazníka? A jak zvládá delší cesty s dieselovou motorizací, jenž není v dané třídě zrovna nejběžnější volbou? Na to všechno už jsem v minulém týdnu přišel….

Exteriér: sebevědomý, odvážný a extravagantní

Captur čekal na svou příležitost přímo u dealera v pražských Ďáblicích, takže ještě, než jsem do něj skočil, se mi naskytla příležitost prohlédnout si ho ve více barevných kombinacích a jen na parkovišti jich bylo k dispozici víc než dost. Tento „mladý a hravý“ model je možné objednat v poměrně odvážném dvoubarevném zbarvení a výrazně si tak exteriér vozu naladit na usedlou a nebo naopak trochu bláznivější notu. Střecha vozu může být v závislosti na vaší fantazii, chuti a odvaze buď v silném kontrastu a nebo decentně sladěná se zbytkem karoserie. Tenhle přístup a odvaha jsou mi sympatické a věřím, že časem budeme potkávat poměrně zajímavé kreace. Náš, novinářský, kousek považuji za o poznání klidnější, než jsou mé fantazie. Bílé lakování karoserie se stříbrnou střechou elegantně splývá v jeden celek a jejich jemný kontrast jsem zaznamenal až při odpolední projížďce. Do té doby mi přišlo auto čistě bílé – elegantní. Renault Captur se mi nejvíce líbí při pohledu z boku, kde krásně vynikne právě stříbrná střecha, bílá perleťová barva a kontrasty černých plastových prvků na spodu vozu. Ještě víc „cool“ by mi přišel s těmito tvary a normální výškou podvozku, ale vraťme se k tomu, co máme – ono to totiž není vůbec zlé. Přední část se drží s novými tvary právě Clia a potažmo nedávno modernizovaného Meganu, takže přibyla agresivněji tvarovaná přední světla s ostrou spodní linkou. Nárazník má reálné přední průduchy, které zlepšují proudění vzduchu, navíc má sportovní šmrnc. Při pohledu zezadu nejvíce zaujmou výrazná zadní světla ve tvaru písmene C a pár chromovaných doplňku či imitace kovu na spodku nárazníku. Neřadím se právě mezi příznivce francouzských automobilek – o to víc ale bývám poslední dobou překvapený a Captur mě svým designem mile potěšil. Žádný nudný, usedlý a „tlustý“ malý autíčko, nýbrž sympatický, hravý a dravý design do města – to se povedlo.

 

Interiér: tady se hraje na eleganci a luxusní „příchuť“

Příjemné překvapení z exteriéru je celkem snadné v interiéru pokazit. Řekl bych, že existují dva pohledy na věc. Jednoho zajímá spíš, jak auto vypadá z venku – „ať to každej vidí, tu parádu“ a vnitřek je pro tuto skupinu pak už věcí vedlejší. Pak je tu druhá varianta. Na exteriéru se něco pošetří, ale jezdím přeci uvnitř a chci, aby to bylo pěkné a příjemné právě tam, kde reálně jsem. No a u Captura tohle dilema neexistuje. Pěkný a moderní zevnějšek směle doplňuje velmi dobře zpracovaný a vkusný interiér. I uvnitř značka s diamantem ve znaku (o tom snad až někdy jindy) nabízí nespočet možností konfigurace a barevných kontrastů. Náš kousek byl však oděn černobílým provedením a co se vzhledu, materiálů a zpracování týká, nemám vzhledem k dané třídě žádné výhrady. Vršek palubní desky – měkčený, černý panel přes spolujezdcem – klavírní lesk, bílé panely – měkčené a s „prošíváním“. Bravo, smekám pomyslný klobouk, klasická slabina nižší střední třídy odstraněna, a to jsme ještě o jednu níže. Interiér je moderní, kvalitní, pěkný a svěží. Nejvíc se mi zalíbil „plovoucí“ středový panel, volič automatické převodovky a ovládání klimatizace. Jak volič, tak ovládání jsou provedené v kovu, příjemně ochladí ruku při potřebě změny a mě přidávají pocit kvality. Prostor ve voze označuji za dostatečný, ale především vzadu je potřeba počítat s kompromisy, které s vozy této velikosti notně souvisí. Sedadla jsou příjemně tvarovaná a spíše měkčí. Někomu tohle vadí – no já problém nemám. Vnímám je jako pohodlná a odpovídající klidné povaze vozu. Jakkoliv to asi vypadá skvěle, bohužel i tady jsou chyby, které mi přijdou trochu zbytečné. Renault Captur je moderním vozem do moderního světa. Tomu by měl a mohl odpovídat i infotainment a ten je z mého úhlu pohledu velkou slabinou. Nabídka konektivity je v pořádku a příplatkové audio BOSE hraje skvěle, jen to dotykové ovládání bez jiné možnosti vstupu je lehkou komplikací. Grafika středového displeje je jemná, kvalitní a „čistá“. Bohužel rychlost systému je tím, co kazilo můj celkový dojem. Přechody mezi obrazovkami jsou trhané a neplynulé a tomu v roce 2020 opravdu nerozumím, zvlášť s vozem cíleném evidentně na mladé, kteří mají v kapse pravděpodobně výkonější kalkulačku, než je tento „systém“. Považuji to za škodu a určitou vadu na kráse. Na druhou stranu vzhledem ke kvalitě všeho, co se ve voze nachází, to určitě nemůže být „Decision Breaker“ – zda si Captur koupit, či ne. Škoda takových nedotažených drobností, nicméně z interiéru jako celku jsem i tak spíše mile překvapený a považuji jej rozhodně za nadprůměrný.

Technika: malý diesel a dvouspojkový sedmistupňový automat…

Renault nabízí do tohoto modelu dva benzínové motory (resp. tři výkonové specifikace) a jeden dieselový (jedné specifikace) o výkonu 115 koní a je možné ho kombinovat s manuální šestistupňovou nebo, jako v našem případě, automatickou sedmistupňovou převodovkou. V této třídě bych preferoval i s ohledem na cenu benzinový motor, a tak trochu pak i chápu, proč v ceníku převažuje právě toto palivo. I přesto i v segmentu B oceňuji přítomnost nafty jako možnosti volby. Blue dCi 115 je totiž velmi příjemným společníkem, který pozitivní přínos naftového agregátu potvrdil zcela očividně. Chod má jemný a tichý, projev výkonu příjemně lineární a naftový zvuk zaznamenáte až nad třemi tisíci otáček, kam při klidném stylu jízdy, který Captur preferuje, ručička otáčkoměru příliš často nezavítá. Výkon agregátu je dostatečný i pro delší přesuny. V minulém týdnu proběhla cesta na „čumendu“ za zajímavým vozem z druhé ruky po D1 a i touto zkouškou prošel nový malý Renault bez ztráty kytičky. Není to dálniční dravec, ale cestovat dálničními rychlostmi mu problém nečiní. Spotřebu při tom udrží na 5 l/100 km, což rozhodně potěší. My jsme se navíc při troše snahy dostali i pod 4,5 l/100 km, a to už považuji skoro za zázrak. Celkový uvolněný a komfortní dojem trochu kazí právě automatická převodovka, která mi však k takto zaměřenému vozu sedí – její provedení (chování) je přeci jen trochu nedotažené. Rozjezd probíhá často s výraznou prodlevou, která se navíc prodlužuje s aktivovaným start-stopem a autoholdem (asistentem rozjezdu do kopce). Pokud pak nechcete dlouho čekat a sešlápnete plyn výrazněji, ještě před roztočení kol převodovka často vytočí motor nad 1500 otáček a následný rozjezd pak není zrovna plynulý. Postupem času jsem přišel na to, jak se rozjíždět plynule, na můj vkus to ale vyžaduje poměrně nezvykle jemný přístup a trochu plánování rozjezdu tak, aby se vůz včas odbrzdil a plynule rozjel. Jakmile jste v pohybu, žádné problémy už nepřicházejí – plynulost a rychlost řazení je rázem v pořádku a převodovka většinu času příkladně spolupracuje s motorem, což pomáhá a podporuje uvolněnou atmosféru na palubě. Jízdní projev je díky bohu „francouzský“. Podvozek se o žádný sport, což dnes bývá moderní, nesnaží a je stabilním, pohodlným a komfortním – takový by podle mého měl „zvednutý“ vůz být a Renault Captur takový je. Nerovnosti našich cest hezky vyžehlí, menší i větší nerovnosti vstřebá a přenese vás se vší elegancí z bodu A do bodu B. Tady není příliš prostoru pro kritiku a nemá smysl tlačit Captur do nějakých divokých manévrů – na to má Renault divizi R.S. a s tou jsme minulý rok měli tu čest – připomeňme si to ale jinde.

 

Závěr: crossover B-segmentu pro mladé… Funguje to?  

Abych zodpověděl otázky ze začátku článku, vezmu si je popořadě. Dokázal se chytit podařené proměny Clia? Ano, naprosto bez debat. Exteriér z něj vychází a dost možná přináší i notnou dávku inovací oproti předchůdci a extravaganci, která mu trochu chyběla. A interiér ať už vzhledem, materiály či zpracováním je na stejné – rozumějte vysoké úrovni. Captur je bezesporu rovnocennou alternativou pro nové Clio, pokud toužíte, nebo potřebujete vůz s vyšší stavbou. Co nabízí navíc tato koncepce pro zákazníka? Oproti Cliu bych řekl, že trochu té prestiže – přeci jen je Clio malý vůz a Captur hraje na trochu jinou notu. Osobně bych volil Clio, ale já jsem stará škola. Objektivně vzato se mi do Captura lépe nastupuje a mám o něco lepší rozhled díky vyššímu posezu danému jeho konceptem. A jak zvládá delší cesty? O tom už jsem se zmínil v článku. Za cestu po D1 tam a zpět rychlostmi lehce nad dálničním limitem jsem nezaznamenal jediný problém. Jízda byla naprosto plynulá a komfortní, se spotřebou okolo 5 litrů, což je skvělé. Jako jediné auto pro dva splní svou roli velmi dobře. Jak už u nových vozů nyní bývá zvykem, trochu mě zaráží jejich cena. Samozřejmě máme k dispozici bohatě vybavený vůz a záleží na konkrétních požadavcích a možnostech koncového zákazníka – i tady můžete mít základ za vcelku rozumných méně než 390 tisíc. Každopádně Renault Captur, o kterém vám zde píšu především chválu, jíž si zaslouží, cenou začíná na 537.500 Kč, což je podle mého názoru za B-SUV „slušná paleta“. Na obhajobu je nutné znovu zmínit, že příplatek za diesel a automat je dosti vysoký, takže je možné se pohybovat okolo 450.000 Kč a mít stále velmi dobře fungující a vypadající nový vůz. Já bych ale i s ohledem na cenu volil v B-segmentu tradičnější Renault Clio, který by mi kromě vyšší stavby dal to samé, co Captur a za přijatelnější cenu. Vaše priority ale můžou být a pravděpodobně i budou jiné. Nový Captur je v každém případě příjemný a moderní společník na každý den.

 

Petr Jakušev

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..