Honda ZR-V Advance: opravdu ještě někdo touží po nafťáku?

Autor: Miroslav Jeništa · Fotografie: Jan Novotný

Modelová obměna a ofenzíva nových modelů, která u japonského výrobce započala před pár lety, přinesla nejedno překvapení. Všechny modely dnes Honda nabízí pouze v hybridním provedení, které označuje e:HEV, a to s jednou jedinou výjimkou – Civicu Type R, který má pod kapotou excelentní 2.0 VTEC TURBO s manuální převodovkou! Nabídka značky v současnosti čítá malý Jazz, stálici Civic 11. generace a jeho sportovní derivát Type R, a 3 různě velká SUV: HR-V, CR-V a ZR-V. Ne, Honda tímto názvoslovím svým zákazníkům orientaci v portfoliu SUV opravdu neusnadňuje, ale aby bylo jasno: Honda HR-V je nejmenší v nabídce, CR-V největší – takže se ZR-V vměstnalo mezi své dva sourozence. O průměrných výkonech však nemůže být řeč, protože Honda ZR-V je skvělé auto. Jízda byla pro mě osobně velikým překvapením. I proto se pojďme podívat do hloubky na to, jaké vlastně ZR-V je.

Exteriér – vyvážené proporce a žádná divočina

Design, který byl nadělen ZR-Véčku na rýsovacích prknech vychází z Civicu a dál rozvíjí jeho tvary. Už na první pohled zaujmou úzké LED světlomety, osmiúhelníková maska s výraznými vertikálními lamelami a dva otvory přivádějící vzduch k brzdám. Boční linie jsou čisté a na námi testované bílé perleťovce dále vyniknou lemy blatníků lakované černou lesklou barvou, o jejíž praktičnosti u SUV lze pochybovat. Auto obouvá 18“ kola nazutá do pneumatik s rozumným rozměrem 225/55 R18. Zadní partie je taktéž bez výstřelků, ačkoliv velké zadní lampy zasahují i do víka zavazadlového prostoru. Co se už tak často dnes nevidí, jsou přiznané koncovky výfuku, které u Hondy nalezneme hned dvě a to v rozích taktéž černě lakovaného „difuzoru“. Když bych měl design shrnout, neřekl bych, že jde o auto, ze kterého si – jak se říká – sednete na zadek, ale rozhodně neudělá ostudu. Exteriér je tedy za mě velmi vyvážený až konzervativní, ale co interiér? Pustili uzdu fantazii designéři?

Interiér – V jednoduchosti je síla

Po usednutí za volant na vás dýchne prémiovost. Palubní deska je sice kompletně převzatá z nižšího Civicu, to ale není vůbec na škodu, jelikož je jeho interiér opravdu pohledný a velice dobře zpracovaný. Je jednoduchá a jejím středem prochází voštinová mřížka, která efektně schovává výdechy dvouzónové klimatizace. Nás staromilce potěší dostatek hardwarových ovladačů, které jsou logicky uspořádány a jejich funkci rychle pochopí i ten, kdo Hondu nezná a vlastně až na 9“ displej infotainmentu nenajdete v autě žádné dotykové plochy – 3x hurá… Když už jsme u displeje, tak ten má jemné rozlišení, jeho ovládaní je intuitivní a reakce rychlé. Další displej se nachází za volantem a jeho úhlopříčka činí dnes obvyklých 10,2“. Nesmím taky zapomenout na head-up promítaný na čelní sklo. Co opravdu potěší, je prostornost nejen na předních, ale i na zadních sedadlech, kde se za mnou s mými 197 cm výški posadili i další dospělí cestující. Celo černý interiér se sedačkami, které mají příjemné boční vedení, prosvětluje otevíratelné panoramatické střešní okno, díky němuž nebyl interiér tak ponurý. Středový tunel s tlačítky na ovládání převodovky je obložen měkčenými materiály, takže ani při delších cestách netlačí do nohou. Na tunelu najdete stále klasické USB a taktéž USB-C. Abych jen nechválil, tak co mě nepotěšilo, byla absence výškově stavitelného sedadla spolujezdce, který pokud je vyšší postavy, díky panoramatickému oknu nebude mít nad hlavou příliš komfortu. Zavazadlový prostor nabídne průměrných 380 l objemu, a to včetně úložného prostoru pod podlahou. Lze jej ale sklopením zadních sedadel zvětšit až na 1301 litrů.

To hlavní se odehrává pod kapotou

Jedinečnou předností Hondy ZR-V je plně hybridní pohon v kombinaci s automatickou převodovkou e-CVT. Ten nabízí systémový výkon 135 kW/184 k a kroutící moment velmi pěkných 315 Nm. Celý pohonný agregát se skládá ze 105 kW/143 k dvoulitrového zážehového motoru pracujícího v atkinsonově cyklu a dále z generátoru a elektromotoru. Honda zvládá polykat kilometry i v čistě elektrickém módu, toho využijete převážně při pohybu po městě. Jakmile však klesne množství energie v lithium-iontovém akumulátoru, naskočí spalovací motor, který generuje elektřinu směřující do akumulátoru. Tu pak spotřebovává elektromotor pohánějící přední kola. Přímé zapojení spalováku a jeho pohon vozu jsem během týdenního testu zpozoroval minimálně a to jen, když byla potřeba maximálního výkonu při předjíždění nebo prudké akceleraci. Přechody mezi jednotlivými typy pohonu jsou většinou plynulé a za jízdy je zaznamenáte, až když se podíváte na přístrojovou desku, kde je parádně zobrazen tok energie. Pojďme se svézt…

Jízda – nejlepší hybrid, který jsem měl v rukou

Podvozek ZR-V není převzatý kompletně z Civicu, jak by si mnozí mysleli. Přední náprava pochází z Civicu a zadní z velkého CR-V. Sice to na první pohled vypadá trochu jako kočkopes, ale funguje to na jedničku. Držení jízdní stopy je díky pevnému, ale komfortně naladěnému podvozku bezproblémové ve všech situacích a odpružení zvládne bez výhrad i krátké nerovnosti. SUV jede klidně a bezpečně, ale zároveň v případě, že si chcete jízdu užít, zvládne projet zatáčku rychle. Řízení je přímé a není přeposilované, takže cítíte od kol příjemnou zpětnou vazbu. Pohotovostní hmotnost, která lehce přesahuje 1,7 t, papírově neslibuje žádné sportovní výkony, ale opak je pravdou. Po sešlápnutí pedálu plynu zaberou motory a auto vystřelí s nečekaným zátahem. Během akcelerace se kupodivu nesetkáváme s klasickým „vysavačovým“ efektem známým z jiných vozů japonské provenience. Převodovka simuluje řazení rychlostních stupňů a když se motor dostane do vyšších otáček, tak vás odmění jadrným zvukem, jak jsme u honďáckých motorů zvyklí. Ten totiž neobtěžuje, ale dá nám vzpomenout na doby, kdy byl automobilový svět ještě v pořádku. Během týdenního testu jsem s Hondou najel po českých silnicích bezmála 800 km a výsledná spotřeba se ustálila na 5,6 l/100 km, což považuji za velmi solidní výsledek.

Závěr – Honda auta dělat umí….

Týden s Hondou utekl jako voda a při vrácení jsem se poohlédl a řekl si: Bylo to fajn, ale bylo toho málo. Ti, co přemýšlí o nákupu ZR-V, by se neměli rozmýšlet dlouho – tohle auto je skvělé, i když má pro mě některé mínusy, jako jsou: upípané bezpečnostní asistenty, kde každý asistent má snad svůj vlastní zvuk a pokud je nevypnete, tak auto za jízdy pípá, jak „tamagoči“, nemožnost výškově nastavit sedadlo spolujezdce, zavazadlový prostor nepatřící k největším a jeho víko, které se neotevírá moc vysoko, takže pozor na hlavu! Převažují však plusy, jako jsou solidní zpracování, úsporný provoz, výborný podvozek a spoustu dalších.

Jan Novotný