Citroen C5 Aircross je v ČR: poslední z PSA, avšak přesto jiný

Citroen C5 Aircross je v ČR: poslední z PSA, avšak přesto jiný

Není tajností, že ze skupiny PSA je Citroen tím posledním, kdo představuje svého zástupce do kategorie C-SUV na nové platformě. Tu mimochodem sdílí s Peugeotem 5008, nikoliv s 3008, jak by se mohlo zdát. Ve vývojovém oddělení značky si údajně udělali průzkum a zjišťovali, co zákazníkům na moderních SUV nejvíce chybí. Prý je to hlavně komfort na palubě a užitý prostor (variabilita). Není divu, že se na tyhle dvě problematiky ve Francii zaměřili a snažili se přijít se svým vlastním pojetím SUV respektive s vlastní třídou. Nová C5 Aircross tak má oslovovat i trochu jinou cílovou skupinu než třeba sesterský Opel Grandland X nebo Peugeot 3008 a 5008. Skoro by se dalo říci, že by měl Citroen stát mezi oběma řadami (jako bych měl doplnit na začátek číslici 4). Samotný vývoj, světové představení i český importér si dali na čas. SUV má ve svém portfoliu opravdu už skoro každá automobilka. O to těžší pozici tohle auto bude mít, a o to větší očekávání máme i my, odborná veřejnost. Jeden „krásný“ mrazivý den jsme se vydali kousek za Prahu, abychom si jej poprvé osahali a vyzkoušeli na krátkém okruhu. A víte co? Já se těšil jak malý kluk o to více, že jsem na podzimním pařížském autosalonu dělal rozhovor s jeho projektovým manažerem a slyšel jsem o něm už tehdy opravdu hodně. Tak co? Jdeme na to?

 

První dojmy: extravagance v takové míře, že 5008 připomíná jen silueta

Před pár lety Citroen představil svůj nový designový jazyk. Tuším, že šlo o první Cactus, který se začal odlišovat. Výsledkem je mimo jiné jeho druhá generace, menší C3, C3 Aircross, který slaví (ne)překvapivě velké prodejní úspěchy nebo v poslední řadě také C5 Aircross, jež tu máme dnes. Možná se teď na hlas ptáte, jestli je to dobře. Je pravdou, že extravagantní design Citroenů se nemusí líbit každému. V době sterilních a konzervativních aut, které se objevují napříč většinou koncernů, je to ale dle mého názoru dobře. Je potřeba, aby měla automobilka svou korporátní (designovou) identitu a aby se jí držela. Když vám pak někdo řekne Citroen, zajisté budete vědět, co očekávat. Má to prostě nějakou chuť. A přesně v tomto duchu se nese i dnešní novinka. Na první pohled vás upoutá, a to asi ve všech možných barvách. Kombinace barev a barevných doplňků je koneckonců prý více než 30. Jistou kontroverzi představují dělené světlomety v přední části, i když určitě nejde o tak bouřlivé diskuze jako v případě modernizované Octavie třetí generace. K Citroenu to shodou okolností v posledních letech tak nějak patří a řekl bych, že už jsme si postupně zvykli.

 

Interiér: i tady se odlišuje

Je důležité, že i přes sdílení základní techniky s koncernovými sourozenci má Citroen možnost tvořit zcela odlišně. Výsledkem je i vlastní pojetí interiéru. Pod drobnohledem sice najdete stejnou obrazovku audiosystému i digitálního přístrojového štítu, minimálně ve druhém případě má ale Citroen zcela odlišnou grafiku, což kvituji. Je to mimochodem něco nového a já to jednoznačně vítám. Volant je taktéž typický pro značku, a to vč. veškerého ovládání. Příjemný je i poměrně masivní středový panel, ve kterém je hezky utopen displej audiosystému. Naopak ovládací joystick automatické převodovky je pak kompletně převzat od Peugeotu. Nechybí ale ani mnoho hodnotných materiálů, a to třeba kožené části palubní desky. Vracím se ale k úvodu. Řekli jsme, že na prvním místě by u nové C5 měl být komfort na palubě společně s prostorností. Ještě, než se vydáme na jízdu, zastavím se tedy na chvilku a zamyslím se, kolik místa uvnitř vlastně mám. U řidiče je tomu vesměs vždycky podobně, i když i v tomto segmentu existují auta, u nichž se moje pravé koleno nepříjemně dotýká volantu. Peugeot k nim díky odlišné interiérové koncepci nepatří. Citroen ji ale nemá – drží se svého pojetí. Ani tak necítím na nohy v žádném směru nedostatek prostoru. Na prezentaci se hovořilo i o sedadlech, která doznala změn zaměřených na pohodlí. To se v zásadě povedlo – jsou dostatečně široká a trochu bočního vedení se také najde. Já osobně bych si uměl představit ještě o něco delší sedák nebo jeho výsuvnou koncovou část tak, jako to má Peugeot nebo Opel. Pokud se mám ještě zaměřit na variabilitu, super je, že již od základu máte k dispozici tři plnohodnotná a naprosto nezávislá sedadla ve druhé řadě. V případě cesty na lyže nebo převozu delšího předmětu tak neřešíte kapacitu „tunelu“, ale prostě a jednoduše sklopíte prostřední sedadlo – super! Za velký nedostatek vidím ale absenci třetí řady sedadel v nabídce, přeci jen jde už o poněkud větší auto a určitě se najde řada těch, co by si dokázali připlatit.

 

Jízda: opravdu komfortní!

Nebyli bychom to my, kdybychom si pro první svezení nevybrali nejsilnější motorizaci. Je jí už dobře známá 1.6 PureTech o výkonu 180 koní, a to ve spojení s novou osmistupňovou automatickou převodovkou. Je potřeba zmínit, že nebylo ani snahou, aby zrovna tady byla jednotka naladěna vyloženě na sportování. Přesně podle toho se také chová v praxi. Troufnu si tvrdit, že 180 koní je více než dostačující výkon na běžnou jízdu i rychlejší dálniční přesuny. Tady byste ale na první dojem neměli ani pocit, že je pod kapotou máte. Od „sportování“ je tu pak režim SPORT, na opačném pólu stojí ECO, který má nově k dispozici funkci plachtění – při vyšlápnutí plynu vám stejně jako u některých konkurentů vyřadí a jede na volnoběh. V běžném režimu je už podle zmíněného určení auto i motor hodně klidný/klidné a dobře odhlučněné. Pojďme se ale zaměřit ještě na jinou stránku komfortu na palubě. Podvozek. Citroen si jako výrobce nese ještě jednu výjimečnost. Unikátní tlumiče s progresivními hydraulickými dorazy byly představeny už u C4 Cactus, kde jsme je měli možnost zkoušet. Jistou dávku komfortu opravdu přinesly už tam, bylo by škoda, kdyby jimi nebyl vybaven i vrchol modelové řady, který jednoznačně C5 Aircross ztělesňuje. Fungují zde podobně jako u menšího brášky, i když jejich efekt je dle mého ještě o něco dlouhodobější. Nejlepší je pro ně jízda na dálnici, kdy se každá nerovnost rozplyne do takového malého delšího zhoupnutí, což je hodně příjemné. Na kratší a větší díry v případě typických českých okresek a ještě ke všemu v nižších rychlostech ale ani zázračná technika z Francie utlumit nedokáže. I tak přítomnost „revolučních“ tlumičů opravdu vítaná.

 

C5 Aircross: našel díru na trhu?

Není nad to skončit lišáckou řečnickou otázkou, že? Odpověď ale není ani trochu jednoduchá. V kategorii C-SUV je opravdu nabito. Jsou automobilky, které zde mají dva né-li tři zástupce. Citroen je opravdu jeden z posledních, kdo do ní vstupuje. Snažil se najít odlišnou cestu a nabídnout něco, co současným konkurentům chybí. Dva, možná dokonce tři body se mu opravdu povedly – díky unikátnímu řešení tlumičů, dobrému naladění podvozku i motoru je auto až překvapivě komfortní. Dotáhnout do zdárného konce se v Citroenu podařila i prostornost interiéru. Chválím tři plnohodnotná sedadla vzadu i jejich variabilitu (posun vpředu i vzad a široké nastavení sklonu opěradla). V neposlední řadě se mi líbí i výstřední design, na velkém SUV se opět podepsal a mě se líbí pocit odlišnosti. Když už si kupuji auto ze třídy, která si na extravaganci zakládá, proč to nedotáhnout do konce? Myslím, že celkem slušně vypadá i cenová politika. Když se podívám na ceníkové ceny, které se pohybují od 550.000 Kč vč. DPH až po 865.000 Kč vč. DPH v případě nejvyšší verze s nejsilnějším motorem, nepřijde mi to třeba oproti mladoboleslavským vůbec hodně. Jako nedostatek tak vidím snad jen nedostatečnou nabídku v podobě absence sedmimístné verze a pohonu 4×4, se kterým se nepočítá ani do budoucna, a to je sakramentsky velká škoda. Plný prvních dojmů se ale opravdu těším na delší svezení, z fleku bych si to dal do italských alp a zpátky.

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..