Opel Insignia ST: že by nejlepší rüsselsheimský kombík.?

Opel Insignia ST: že by nejlepší rüsselsheimský kombík.?

Dnes se podíváme na velké kombi střední třídy automobilky Opel. Ano, je to druhá generace Opelu Insignia s označením Sport Tourer. S příchodem nového jména pro vozy střední třídy, nahradilo označení Sports Tourer předchozí Caravan. Druhá generace Insignie byla ještě vyvinuta pod křídly koncernu General Motors, a tak je možné tento vůz vidět na různých kontinentech pod značkami Buick, Holden, Opel a nebo Vauxhall. Novinka byla odhalena na přelomu let 2016 a 2017 s tím, že výstavní premiéru si Insignia odbyla na Ženevském autosalonu na jaře 2017. Na tento test jsem se hodně těšil, a to hlavně proto, že sám jezdím již více jak 4 roky první generací tohoto auta. Navíc v tomto testu byl exemplář se stejnou motorizací a velmi podobnou výbavou, jako můj vůz. Čím vším překvapí, co v Opelu vyladili a je něco, kde vyloženě pokulhává? To vše se budu snažit dnes zodpovědět.

 

Ladné křivky sportovce ze všech stran.

Při prvním pohledu na bok bezmála pětimetrového kombíku (4986 mm) jsem si říkal, že to auto má opravdu šmrnc. Působivá je snižující se linie oken lemovaná chromovou lištou, která se táhne až k zadním svítilnám. Naopak linie střechy se se snižujícími se okny mírně rozšiřuje. Přes oboje dveře se ve spodní části táhne prolis, jež směrem dozadu stoupá k úrovni kliky zadních dveří. Druhá designová linie vede právě v úrovni obou klik a táhne se jak do přední části předních dveří, tak přes zadní dveře a končí s linií zadní svítilny. Ty jsou rozděleny nejen opticky chromovou lištou, která vede od předních zrcátek, ale i mechanicky, linií pátých dveří, a to na dvě části. LED zadní světla jsou rozděleny na dvě části – jedna pevně na karoserii, na pátých dveřích je pak zbytek. Vrchní část zadních dveří kryje mohutné zadní křídlo s bočními ufuky pro snížení aerodynamického odporu zadní části a tím zlepšení vírů za vozem. Dnes se většina automobilek snaží vybudovat nějaký typický designový prvek. U Opelu je to dozajista tvar masky chladiče, který na mě působí rozesmátým dojmem, a potom také tvar LED denního svícení (obrácený bumerang). Novinkou současné generace Opelů jsou nově tvarované chromované lišty, táhnoucí se od znaku, umístěného uprostřed, na obě strany a mírně nahoru do rohů masky. Tvar těchto lišt designově navazuje na kryt adaptivního tempomatu ukrytého právě pod logem automobilky. Jako u každého Opelu, již od nepaměti, i u Insignie můžeme vidět na kapotě lomenou linku táhnoucí se až k přednímu oknu. Světlomety jsou dlouhé a úzké, plně vybavené LED technologií. Jako celek nová Insignia působí velmi sportovně, krátké převisy karoserie vpředu a velká, v našem případě 18 palcová kola, navíc zanechávají i velmi elegantní dojem.

 

Interiér si posádku hýčká komfortem a výbavou.

Horní část palubní desky kopíruje optická linka vedoucí od výdechu ventilace na pravé straně, přes celou šířku interiéru, pak se zvedá nad kapličku s přístroji a končí opět ve výdechu klimatizace, tentokrát na levé straně. Interiér testované Insignie kombinuje světlé a tmavé obložení v kombinaci se světlou kůží na obložení dveří a na sedadlech. Jak je již dnes zvykem a u vozu této kategorie i nutností, interiéru dominuje velký dotykový 8“ displej vsazený mezi výdechy ventilace. Pod displejem jsou opět v chromovaném rámečku tlačítka na ovládání infotaimentu. Celá tato část je obložena tmavým kvalitním plastem. Středový panel postupně přechází k masivnímu tunelu, který je mírně natočený na řidiče. Vrchní část tunelu, okolo řadící páky, je obložena lesklým černým materiálem, pod kterým se ukrývají různé odkládací schránky. Před řadící pákou jsou ještě další tlačítka na nastavení jízdních režimů a parkování. Hlavice řadící páky je vcelku krátká a mohutná do ruky, což třeba mě osobně vyhovuje. Ruční brzda je zde elektronická, jak je tomu v dnešní době běžné. Dále je pod loketní opěrkou umístěna schránka s bezdrátovou nabíječkou na mobilní telefon a jeden z konektorů USB. U nové Insignie si může zákazník připlatit za digitální přístrojový štít, jímž byl testovaný vůz vybaven. Ten kombinuje digitální displej a ručičkové přístroje v jednom. Celek má velmi dobré rozložení a přehlednou grafiku. Digitální část je z velké části převzata z předchozí generace, je nově doplněna o 2 digitální přístroje, které překrývá chromovaný rámeček. Grafiku centrálního displeje lze přepnout do dvou rozhraní – kulatý sportovní ručičkový rychloměr a druhý, označený Opelem jako TOUR, ukazuje v horní části rychlost a potom vše ostatní v prostoru pod rychlostí. Ovládání informací na displeji je umístěné na volantu ve tvaru kolečka se šipkami a potvrzovacím tlačítkem uprostřed. Nová Insignia narostla na rozvoru o 92 mm a díky tomu a drobnému přeuspořádání interiéru, je vzadu na kolena až o 10cm více místa. Obecně posezení v nové Insignii patří k těm nižším. Testovaný vůz byl navíc vybaven masážními sedadly s certifikací AGR a nastavitelnou délkou sedáku. Za volantem se mi sedělo jako v bavlnce. Jediné, co bych předním sedadlům vytknul, je krátké opěradlo. Vzadu jsou 2 plnohodnotná sedadla a jedno spíše nouzové. Každé z nich však jde samostatně sklopit. V opěradle prostředního sedadla je umístěna široká a pohodlná opěrka s integrovaným držákem dvou nápojů. I zadní sedadla jsou trošku kratší, a to jak na délku, tak na výšku. Prostoru je na nich ale dost. Poslední pohled upřeme do kufru, který mezigeneračně narostl do délky a do šířky. Bohužel je trošku omezená výška mezi podlahou a roletou kufru. I tak má zavazadlový prostor základní objem 560l a po sklopení všech zadních sedaček naroste na úctyhodných 1665 l, což patří k nadprůměru ve střední třídě. Zatahovací roleta je vybavena pružinou pro dokonalé napnutí a lze ji jedním pohybem stáhnout anebo pouze zvednout do vyšší polohy pro lepší nakládání nákladu. I vyjmutí samostatné rolety je velmi jednoduché, ale bohužel jsem v Insignii nenašel místo, kam ji uložit pro případ, když není potřeba. Pod podlahou kufru se skrývá odkládací prostor na drobnosti a pod ním je uložena dojezdová rezerva včetně nářadí.

 

Zapůjčená Insignia byla až po strop nabitá technologiemi a asistenty.

Samostatnou kapitolou jsou LED metrix světlomety s označením IntelliLux LED®. V každém světlometu je 16 nezávislých LEDek, které dle vyjádření automobilky dokáží změnit noc v den. A popravdě od reality nemá daleko. Na rozdíl od většiny vozů s LED světlomety, se kterými jsme jel, ty v Insignii mají i potkávací světlomety s velmi dobrou délkou dosvitu a po přepnutí na dálkové (Insignia to zařizuje sama) se opravdu změní noc v den až do vzdálenosti 400 metrů od vozu. V automatickém režimu dokáže systém detekovat vozidlo před Insignií anebo protijedoucí vozidla a utlumí paprsek pouze těch diod, které by oslnily ostatní účastníky provozu. Insignia zkrátka svítí všude okolo dálkovými jen daný vůz před sebou drží v určitém stínu. Dále za zmínku stojí HeadUp displej, který promítá obraz na přední sklo. Dokáže zobrazit nejen základní informace o rychlosti, či nastaveném tempomatu, ale také třeba otáčky motoru anebo ukazatele navigace pro nejbližší změnu směru. Informační systém Insignie nese označení Intelilink. Tento systém Opel vyvíjí již několik let. Současná generace je velmi svižná, při jakémkoli povelu systém jako takový reaguje rychle, na nic se nečeká. Asistenti, jako adaptivní tempomat, hlídání jízdních pruhů nebo parkovací asistent jsou pro Insignii nutností. Žádný z nich samozřemě v testovaném modelu nechyběl. Za zmínku stojí i detekce chodců, jež je včetně aktivní kapoty základní výbavou. Pro zvýšení luxusu byl vůz vybaven i prvky jako je elektrické otevíráním pátých dveří s možností bezdotykového ovládání. Z moderních technologií doplním ještě WiFi hotspot a již tradičně s ním související služby Opel OnStar.

 

Sportovní cestování.

Testovaná Insignia byla poháněna dvoulitrovým vznětovým agregátem disponujícím výkonem 125Kw (170 koní), který je k dispozici v 3.750 otáčkách a točivým momentem rovných 400NM, dostupným v rozmezí od 1.750 do 2.500 otáček. Síla byla přenášena přes manuální šestistupňovou převodovku na přední nápravu. Agregát samozřejmě splňuje poslední emisní normy. Reakce na plynový pedál je okamžitá, dráhy řadící páky jsou přesné a krátké, snad jen ta spojka by mohla zabírat níž.
S Insignií jsem najel bezmála 800 km, z toho převážnou část po dálnici a asi 150 km po okreskách nebo po městě. Dálnice, to je přesně ta silnice, pro kterou je Insignie stavěná. Dlouhý kombík střední třídy vybavený adaptivními tlumiči polykal kilometry jedna báseň, a to i na našich vcelku nerovných dálnicích. Místy jsem si připadal, že nejedu, ale letím cca 1cm nad zemí. Insignie má velmi slušné odhlučnění interiéru, motor o sobě dá znát až ve vysokých otáčkách. Testovaný exemplář byl navíc vybaven dvojitými skly, pro ještě lepší odhlučnění, takže ani valivý hluk od kol nebo aerodynamický hluk z venku nebyl téměř slyšet. Adaptivní podvozek je možné přepnout mezi třemi režimy, a to Normal, Sport a Tour. Normal je nastavení pro běžné ježdění a Insignia je už v tomto režimu velmi komfortní a tlumí veškeré nerovnosti na silnici. Režim Tour pak ještě tento komfort lehce navýší. Naopak v režimu Sport tlumení hodně přituhne, minimalizují se boční náklony a ještě se zlepší již v základu velmi svižná reakce na plynový pedál, ztuhne také posilovač řízení. Právě v tomto režimu se mi na okreskách občas stalo, že jsem zapomněl, že řídím pětimetrový kombík střední třídy vážící více jak 1600 kilo. Řízení Insignie je velmi přesné, má dobrou odezvu, vůz se v zatáčkách hrne za koly jako zběsilý bez větší známky nedotáčivosti. Při ladění podvozku a řízení odvedli inženýři Opelu nadmíru dobrou práci. Po několikadenním ježdění s Insignií mě samozřejmě zajímala i spotřeba nejsilnějšího, jednou přeplňovaného dieselu, spojeného s manuálem. Ta se ve finále ustálila na 6,2 litru na 100 km, a to musím podotknout, že jsem Insignii v žádném případě nešetřil. Systém vozu je nastaven tak, aby vedl řidiče k co nejnižší spotřebě, a tak zobrazuje rady na přeřazení na jiný rychlostní stupeň. Je tu ale i věc, kterou bych Insignii potažmo Opelu chtěl opravdu vytknout, a to je systém start/stop. Ten mě asi třikrát doslova „vypekl“, protože nastartoval až po několikátém sešlápnutí spojky. Začínám být díky Opelu členem skupiny těch, co tuhle superekologickou vychytávku vypínají ihned po nastartování.

 

Závěrem – Wir leben Opel ať chcete nebo ne

Musím říci, že mě druhá generace Opelu Insignia opravdu dostala (v dobrém slova smyslu samozřejmě). Je to precizně zpracovaný vůz s dostatkem prostoru ve všech ohledech. S dvoulitrovým dieselem disponuje výkonem pro všechny situace, co může běžný řidič na silnici potkat. Svým komfortem a výbavou může zaujmout kteréhokoliv manažera, který si z vozu díky rozsáhlé konektivitě může udělat i přechodné pracoviště. Osloví také otce od rodiny, který odveze děti včetně všech jejich potřeb, kam si jenom budou přát. To vše je za velmi slušné ceníkové ceny. Insignie se základním motorem 1,5 turbo a 140 koňmi, spojeným s manuální převodovkou, začíná na 570 tisících korun ve verzi Grand Sport a za verzi kombi (ST) je příplatek 25 000 Kč. Myslím si, že druhá generace vlajkové lodi z Rüsselsheimu může rozčeřit stojaté vody na českém trhu ve střední třídě, jíž v současné době klesají prodeje díky populární kategorii SUV. Trochu to mohou naznačovat i dubnové prodeje, kdy se Insignia v České republice dostala na třetí místo ve své kategorii, za u nás bezkonkurenční škodu Superb a Volkswagen Passat. Osobně bych si troufl tvrdit, že Insignia Sports Tourer je nejlepší neprémiový kombík na trhu, který jsem za poslední dobu měl tu čest projet. Moji Insignii první generace jsem si koupil k Vánocum, a tak asi i letos budu psát dopis „Můj mylý Ježíšku, celý rok jsme byl moc hodný, a proto věřím, že bych si zasloužil novou Insignii Sports Tourer, pro případné parametry se mi neváhej ozvat.“

 

Jiří Simon

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.