Honda SH125i: skútr v Praze pro nováčka…

Honda SH125i: skútr v Praze pro nováčka…

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Petr Jakušev

Tak, jak se běžně věnuju našim čtyřkolovým miláčkům a v poslední době i těm elektrickým, vhodným do města, vyvstala u mě myšlenka hledání ideálního městského stroje. Měl by být malý, mrštný, s nízkou spotřebou a ideálně – finančně dostupný. Městské vozítko nemusí být drahé, má být praktické. No, když jsem to celé promyslel, náhle přišlo uvědomění, že něco takového přece existuje – ideálem by měly být skútry. V našich zeměpisných šířkách je možné jejich využití po větší část roku. Ale nám se blížil podzim, a to je právě období, které pro tyto drobky přestává být ideální. A právě proto jsem si jeden skútr v říjnu vyžádal na test. Samozřejmě jde o stopětadvacítku s variátorem, kterou je možné řídit s řidičákem na béčko. Pud sebezáchovy mi zatím nedovolil udělat si papíry na motorku. Volba padla na tradičního výrobce z Japonska, a to Hondu. Ta má letitou historii v této kategorii a vcelku logicky jsem se tak já osobně měl šanci podívat na zoubek nového „SHáčku“. Tak co? Obstojí pod mým drobnohledem jako městský ideál?

 

První dojmy, moderna na retro vlně…

Design SH bych nenazval revolučním, tenhle typ vyrábí Honda již pár let, ale postupně ho vylepšuje, vyhlazuje a především technicky modernizuje. Kombinaci červeného lakování a pěkně, dynamicky tvarovaných předních světel nepřehlédnete. Skútr působí svěže, a přesto trochu usedleji oproti modelu PCX, který Honda nabízí jako alternativu. Výběr je na vás, ale podařené jsou oba. Výhodou SH jsou podle mě větší kola, která zajistí lepší přejezd drobných nerovností a SH díky nim působí „stabilněji“.  Přišlo mi o něco vhodnější na delší přejezdy. Ale jak už to tak bývá, každý si vybere podle své chuti a u Hondy nebudete zklamaní.

Ta moderna přichází s ovládacími prvky, které nezkušeného jezdce, jakým zatím jsem, opravdu mile překvapili. Mám na mysli bezklíčové ovládání a startování, které u skútru vidím poprvé. Je to téměř jako u auta. Přijdete ke „stroji“, stisknete ovladač před koleny, vyberete, jestli chcete odemknout, nebo rovnou odjet a pak už je to klasika. Prvních pár odjezdů bylo nejistých, ale velmi rychle se mi postup dostal po kůži a už jsem přeskakoval mezi úložnými prostory, startováním a zamykáním jako profík. Zanechalo to ve mne velmi dobrý dojem.

 

Technika a výkon…

Jak bylo řečeno, Honda SH 125 splňuje limity pro řidiče, kteří nemají na klasické motorky papíry. Znamená to výkon 9,2 kW a 11,4 Nm točivého momentu, možná vám to nepřijde jako něco senzačního, ale věřte mi, že na provoz ve městě to bohatě stačí. Dynamika je možná až překvapivá a rychlé starty z křižovatky skoro samozřejmostí. Poměrně často bylo třeba krotit vášně, protože běžná rychlost přesunu rychle atakuje 80 km/h, což jak víme, není ve městě zrovna legální, no na SH vše působí naprosto samozřejmě. Stabilní jízdní projev dá poměrně rychle pocit jistoty a „umění“. Motor táhne pěkně lineárně, variátor tady nejenže musí být, ale dává dokonalý smysl. Tady nejde o sportování, ale přesuny v rámci města a k tomu je tahle kombinace opravdu ideální. Ovládání je díky tomu jednoduché a intuitivní. V neposlední řádě pomáhají i brzdy vybavené ABS. Jeho limit je poměrně daleko, ale když zabere, není to nepříjemné. SH je zkrátka velmi dobře odladěný stroj.

 

Malá vsuvka: nepodceňovat první zkušenosti…

No jak to tak bývá, ani sebelepší stroj nemůže zajistit vše a upřímně jsem se jednou velmi nepěkně vyděsil. To tady neříkám k hodnocení skútru, ale spíš pro upozornění, že jistota, jakou dává tahle Honda, je mnohem dál, než zkušenosti začínajícího jezdce. Jednu zatáčku jsem řekněme neodhadl úplně ideálně a díky vlastní nezkušenosti si málem vyválel záda na chodníku o patník. Ten jsem nakonec nevzal a vše tedy dopadlo bez ztráty kytičky, ale tenhle odstavec je tu především jako lehké varování. I když byl tenhle skútr opravdu stabilní a celkově vyvážený, moje chyba a především nezkušenost mi mohla značně znepříjemnit odpoledne. Pokud na skútru, nebo motorce začínáte, buďte vážně opatrní a nepřeceňujte svou nezkušenost. Nestálo by to za to.

 

Intuitivně jedeme dál…

A teď zpátky k dalším vlastnostem SH. Posed na něm je poměrně vzpřímený a nohy zaujímají v podstatě pravé úhly. Na to jsem si chvíli zvykal, ale i při mých „větších“ rozměrech byla jízda příjemná, pohodlná a na „vítr“ v přilbě si vždy rád vzpomenu. Ovládací prvky, jako klakson, blinkry, světla – vše je dobře dostupné a k dispozici tzv. pod palcem. Každý skútr bude mít asi trochu jiné rozestavění těchto prvků, ale tady jsem vše trefoval intuitivně a navíc mne potěšila větší rozměry těchto tlačítek. I díky takovým drobnostem šlo jízdu okamžitě považovat za naprosto přirozenou.

Úložný prostor na skútru asi nebude hlavním tématem, ale tady ho bylo pro běžný den dostatek i díky zadnímu boxu, který také funguje bezklíčově a nabízí dostatek prostoru na víkendový nákup. V kombinaci s podsedlovým prostorem na přilby jsem si cestoval po Praze tam a zpět bez omezení. Příjemnou drobností je háček na „notebook“ pro „kancelářské krysy“, mezi které se posledních pár let řadím i já. Zdá se to jako drobnost, ale právě můj větší „note“ se rozumně, bez použití větší síly, a tedy rizika poškození vejít nechtěl. No – háček vše vyřešil.

 

A je tedy skutečně ideálem.?

Závěr… Jak tedy funguje takový prcek ve městě s nováčkem za řídítky v ne-úplně vhodném období?
Můj názor je, že velmi dobře. V průběhu října bohatě stačilo vzít si bundu, šálu a zimou jsem netrpěl. Přesuny v rámci Prahy se staly samozřejmostí a pro člověka, který se běžně pohybuje autem se hlavně velmi zrychlily. Kolony během pár dní beru „mazaně“ středem, z křižovatek odjíždím první a parkování. Parkování, tak to je kapitola sama pro sebe… Tj. naprosto geniální. Přijedu, kam chci, modrá, nemodrá, zaparkuju na minimu prostoru a odcházím. Žádné ježdění okolo bloku, hledání místa, placení – nic. Ideální věc. Dalším příjemným překvapení jsou samozřejmě provozní náklady. S průměrnou spotřebou jsem se vešel do 3 l na 100 km, a to vážím jak dva a jezdil jsem v rámci možností svižně a často. Asi to je už celkem zřejmé, ale mě skútr do Prahy opravdu mile překvapil. Splňuje drtivou většinu požadavků na přesuny jedince v rámci města a jediným limitem je tedy počasí. No, i to chladné říjnové bych nenazval nesnesitelným, takže reálně zvažuju rozšíření vozového parku a takového drobka pro značné zefektivnění přesunů do práce, na nákup a domů. Honda SH 125 je opravdu příjemný stroj pro začátečníky a věřím, vzhledem k tomu, kolik jsem jich za týden potkal na silnicích, že i pro ostřílené skútristy.

 

Petr Jakušev

Sdílet: