VW Golf Variant GTD: ten správný Volkswagen

Asi každý máme určitě předsudky. Někdo z nás jim přikládá vysokou důležitost, někdo zas o něco menší. Já sám jsem již za svůj relativně krátký život přišel na skutečnost, že očekávání hrají podstatnou roli v konečném výsledku/názoru na určitou věc či člověka. U VW zatím byly mé pocity snad vždy celkem smíšené. Design žádného modelu této automobilky nelze hodnotit jako vyloženě ošklivé auto, ba naopak. Upřímně se ale designéři ve Volfsburgu už pěkných pár let drží tradic a bojí se jít do čehokoliv trošku více výstřednějšího. I když třeba nový TIguan vypadá minimálně zvenčí hodně líbivě, tak třeba Golf se dle mého názoru od své šesté generace moc neměnil (po vzhledové stránce). Technika je pak při nejmenším vždy solidní, prostornost na dobré úrovni, kvalita ještě na lepší. Mě osobně akorát napadá jedna (vskutku podstatná) výtka. Ještě nikdy mezi mnou a vozem této značky nepůsobily žádné větší emoce. Jistě, GTE, které jsme měli zhruba rok zpátky na test, bylo až pekelně rychlé a nelze mu upřít určitá zábavnost, ale i to mělo své stinné stránky a když jste nesešlápli zrovna plyn až na podlahu, šlo spíše o nudné auto. GTD je v naší testovací garáži po dlouhé době opět auto, které vypadá hodně vyzývavě a my mu dáváme opět šanci. Bude zase jen „nudně rychlé“ nebo dokáže přinést i nějaké emoce?

 

Design: umí zapůsobit…

V dnešní době už existuje i v Čechách hodně řidičů, kteří pochopili, že bílá není jen výstřední nebo laciná barva, ale má i svůj styl a charisma. Tak to zřejmě bere i importér značky a ve své flotile má GTD Variant právě v této barvě. Chválím. Jiná barva mi v tuto chvíli k tomuhle autu nesedí. I díky lakování jde o auto mnoha tváří. Na jednu stranu je hodně elegantní a vy se tak nemusíte stydět přijet klidně třeba na nákupy do Pařížské, na druhou pak působí přesně takové emoce, které od auta minimálně já očekávám. Sportovní, elegantní a líbivé zároveň. Myslím, že nenajdu moc lidí, kteří by vzhled tohohle exempláře dokázali ohodnotit jako „ošklivý“. K bílé musí taky ladit kola. My konkrétně obouváme 18ky v bílo-černém provedení – líbivé. Nechybí ani pár označení GTD tak, abychom všechny okolo ubezpečili, že nejezdím jen úsporně, ale i pekelně rychle. Celkový dojem pak doplňují z mé strany nepostradatelné LED-diodové svítilny vpředu i vzadu. Pokud konkurence přemýšlí, jak zaujmout a zároveň ukočírovat notnou dávku úcty tak, aby na vás někde nekoukali přes prsty či si na vás ukazovali, VW nabízí tentokrát jednoznačný příklad, od kterého by se mohli všichni učit…

 

Interiér: příkladná ergonomie s jednou drobnou neduhou

O interiérech dnešních vozů koncernu VW toho bylo také už hodně napsáno. V zásadě bychom při generalizaci mohli tyto interiéry schovat pod heslo: „nezarmoutí ale ani nenadchne.“ To platí u nového Golfa jen částečně. Palubní deska je sice stále poměrně strohá, nabízí však všechny moderní technologie, spoustu velkých a vzhledově líbivých displejů a hlavně skvěle vypadající a fungující sedadla. Za mě jednoznačné plus velké digitální přístrojové desce, která má mnoho režimů, nastavení a možností. Její ovládání na volantu by sice mohlo být malinko intuitivnější, to vše je však spíše otázkou zvyku. Už jsem nakousl ta sedadla. Musím říci, že ze všech zatím testovaných „lidových aut“ se mi právě v tomhle sedělo nejlépe. Naši skalní čtenáři už asi tuší, jakou polohu za volantem mám nejradši a právě Golf mi ji dovoluje. Sedím hodně nízko a daleko, volant vytažený co nejvíce k sobě a zároveň co nejníže. Nebouchám se pak pravým kolenem do volantu a prostor mi nechybí žádným směrem, to chce pochvalu. Sedadla pak nejsou překážkou ani pro delší cestu, i když nastavení bederní opěrky pouze vpřed nebo vzad je v roce 2017 spíše výsměchem. I Astra za třetinu ceny tohohle GTD bude může mít přifukovatelnou a hlavně polohovací bederku. Pokud chcete ještě nějaké negativní stránky vnitřku tohoto vozu, tak zmíním A-sloupek, který je až úplně vespod zdvojený. Tím malým okýnkem nemáte šanci cokoliv vidět a kolikrát vám může být dobrý přesně k tomu, abyste přehlídli třeba nějakého cyklistu či chodce. Tu hlavní neduhu ale vidím někde jinde, v absolutní drobnosti. Jak často si v autě za jednu cestu upravujete hlasitost audiosystému? Že často? Tak to snad o VW ani nepřemýšlejte. Velká dotyková obrazovka na středovém panelu má spoustu výhod a v tomhle podání i jednu nevýhodu – absence fyzického ovladače hlasitosti. Tak mi prosím řekněte kdo si kruci myslel, že se někomu bude příjemně a lehce zesilovat nebo ztlumovat rádio dotykovými políčky. U Hondy se to snad dá ještě pochopit, taky z jejího systému palubní zábavy vyloženě nadšený asi nikdo ještě nebyl, ale u VW? To je školácká chyba, která se neodpouští.

 

Technika: stará známá ve své nejlepší podobě

Pojďme teď ale k tomu podstatnějšímu a zároveň daleko pozitivnějšímu. GTD, to označení už všichni známe hodně dlouho. Jde vlastně o ekvivalent k dieselovému RS u Škodovácké Octavie. Pod kapotou už pěknou řádku let šlape osvědčený a vyzkoušený naftový dvoulitr, který tentokrát motoráři naladili na 135kW a 380Nm. Ten pohání samozřejmě přední nápravu, my jej navíc máme doplněný o sedmistupňové DSG. To vše k sobě ladí jak guláš se šesti – skvěle. Kupodivu dnes nemám výhrady ani k automatu, který tady funguje přesně, bez zaváhání a s předstihem. Osobně ale jako přednost vidím hlavně motor. Dvoulitrové TDI hodně dospělo, je kultivované, tichounké a táhne v širokém spektru otáček. Zároveň auto není ani příliš žíznivé, s lehkou nohou se dostanete klidně na 5l/100km, což vám umožní málokteré seberychlejší auto. Chválím i brzdy, které se skvěle dávkují, brzdí intenzivně a vadnou až při opravdu ostré jízdě. U interiéru jsem příliš nezmiňoval volant. To právě proto, že jsem si jej nechal ke sportovní jízdě. Pádla pod volantem, jeho tvar, věnec, obšití i „useknutí“ ve spodní části dodávají přesně takový pocit, jaký malý/velký závodník v GTD očekává. V tuhle chvíli si asi nevybavuju jiný konkurenční automobil, který by dokázal zahrát tolik muziky za takhle málo peněz (myšleno za spotřebu).

 

GTD: překvapivě povedený, jen…

Já už to nakousl v předchozí kapitole. Hodně muziky za málo peněz, to je přesně to, co nemůžu u námi testovaného Golfu GTD říci. VW vám sice dovolí se poměrně hezky vejít do milionu korun, ale v tom ceníku si prostě musíte zaškrtnout pár věcí navíc a ejhle, nyní jste někde na hranici 1,2 milionu, a to jsem nezatoužil po kožených sedadlech. Je pravda, že za tuhle sumu dostanete hodně vytříbené zboží – peckovou aparaturu, skvělý audiosystém, dobré sedačky, líbivý vzhled, ale hlavně kvalitní základ, na kterém mnozí konkurenti nemohou stavět. Říci mi: „Tady máš tohle auto za 900 a jezdi s ním,“ neváhám ani vteřinu a jdu do toho. Chcete-li ode mě nějakou známku, tak za tohle dám s klidným svědomím za 1. Bude mu chybět ta jedna, malá, (ne)podstatná hvězdička, a to hlavně díky tomu na nervy lezoucímu ovládání hlasitosti a vysoké cenovce. Za mě jde ale o opravdu nejpovedenější VW, ve kterém jsem kdy seděl a před vývojáři (kromě těch, kteří mají na svědomí ovládání hlasitosti) smekám. Jen tak dál VW, nedivím se, že aféra dieselgate je už nenávratně pryč, takhle se už (snad) nikdy nevrátí.

 

Jiří Simon