Srovnávací test Dacia Duster vs. Citroen C3 Aircross: podobní či odlišní?

Není tomu tak dávno, kdy jsem poprvé usedal za volant nového Dustera. Do té doby jsem s tímto modelem neměl žádné zkušenosti. Možná jsem se nechal unést a neočekával od „pracanta“ žádné výjimečné výsledky. Co mi automobil v plné výbavě za zhruba 450 tisíc korun nabídne? Vždyť jediná má starost bude, abych vůbec odjel. Po nastartování a několika kilometrech se můj názor rapidně mění. Začínám si uvědomovat, pro koho je vůz určený a zjišťuji, kolik nepotřebných věcí v nových vozech můžeme nalézt. Pojďme rovnou do zápřahu.

 

Líbivý a velmi atraktivní: Nejen to je Duster!

Mnoho lidí se může při nadpisu tohoto odstavce lehce smát pod vousy, ale nový Duster je opravdu velmi krásným vozem. Jeho jednoduchost a barevné provedení přináší do světa motorismu nový elegantní styl designu. Sice ho „zdobí“ mnoho plastových součástek, které na atraktivitě nepřidají, ale jako celek hraje Duster vyšší ligu. Když se podívám do interiéru, za sebe nedokážu říci, zda mám pocit určité průměrnosti či bych byl zklamaný. Zevnitř sice nikterak nezaujme, ale že by tolik ztrácel se rozhodně říci nedá. Jeho přístrojová deska sice má stále „jen“ analogové budíky, ale to najdeme i u většiny moderních aut. Na rozlišení displeje se také šetřilo. Kde se mi naopak jednoduchost líbí, jsou tlačítka pod displejem. Ty vypadají skoro lépe než u jedné nejmenované značky v prémiové třídě. O tom ale vůz přesně je. Šetří se na blbostech, ale dbá se na funkčnost, a proto …

 

Jízdní projev: můžu dostat dalšího?

Z jízdních vlastností jsem byl nadšený. Oproti konkurentovi je příjemnější na nerovnostech v silnici. Působí velmi sebevědomě, jak na silnici, tak i v terénu. Pro druhý zmiňovaný prostor má i několik funkcí. Mohu zmínit například asistenta sjezdu z kopce či 4 kamery, jenž vám pomohu, když naopak vyjíždíte vysoký kopec a vaše oči vidí pouze nebe před sebou. Proto stačí zapnout kameru, která se stane dalším smyslovým orgánem ve spojení vy – automobil. Bohužel i Duster má své ale. V benzínové specifikaci 1.2 potřebuje hodně jíst. A jeho porce na sto kilometrů činí minimálně 7 l/100km.

 

Citroen C3 Aircross: moderní v dobrém i zlém

Tento náš srovnávací test jsme si dovolili pojmout trochu netradičně. Přeci jen porovnání těchto dvou konkrétních aut není úplně všední. Na mě padla volba Citroenu C3 Aircross, který sice z počátku vzbuzoval určitá očekávání, na druhou stranu ale i nejistotu. Věděli jsme, že se Dacia za poslední roky posunula hodně kupředu a Citroen se zároveň profiloval řekněme poněkud zajímavým nevšedním směrem. Výsledkem je dnešní designová identita značky, která se začala formovat už u prvního Cactusu a přenáší se pomalu přes C3 i do nového modelu C3 Aircross, v současnosti nejmenšího crossoveru značky. Nechám na vašem posouzení, do jaké míry působí tenhle model výstředně, trochu určitě ano. Ačkoliv je vzhled auta poněkud subjektivní záležitostí, u mého Francouze je ještě o něco méně všední než u konkurenta. O tom ale až za chvíli. Pojďme se mu podívat pořádně na zoubek. Překvapí, splní očekávání nebo zklame?

 

První dojem: moderně Francouzské

Aircross vychází z poslední platformy PSA určené pro crossovery. Sdílí tak technický základ třeba s Peugeotem 2008 nebo Opelem Crossland X. S oběma těmito vozy už máme něco za sebou, a tak by se mohlo zdát, že už nás nic nepřekvapí. Oproti oběma ale Citroen šel trochu dál co se nadčasovosti týče. Po usednutí za volant na vás zapůsobí nový crossover podobně výstředně jako to už učinil zvenku. Z jednoho úhlu lze pochválit, že dojem z exteriéru koresponduje s interiérem, z druhého lze pak přemýšlet, do jaké míry je snaha o modernu z pohledu inženýrů a designérů povedená. Krásně je to vidět třeba na ovládání klimatizace, která už nemá žádné fyzické ovladače a ani teplotu už si nenastavíte jinak než překlikáváním na centrálním dotykovém displeji. I přes skutečnost, že se auto řadí do nejmenší třídy crossoverů, uvnitř nenajdete příliš nekvalitních materiálů. Příjemné je i samotné usazení, kdy sedadla splní vaše očekávání a volant je příjemný do ruky. Věcí názoru je opět baravné provedení vnitřku, které může být na přání dvoubarevné. Ovládání všech důležitých prvků (kromě již zmíněné klimatizace) je umístěno tradičně a nepředstavuje tak příliš obtíží k ovládání.

 

Jízdní vlastnosti: pecka i zklamání v jednom

Na začátku svého povídání o jízdním projevu Aircrosse přemýšlím, jestli začít tou nejlepší stránkou, průměrem nebo negativy. Ano, čtete správně, všechny tato tři hodnocení jsou zastoupeny. Jak už jsem zmínil, užili jsme si toho poměrně hodně s redakčním Peugeotem 2008, který jsme si ostatně vybrali právě z části díky povedené technice, a tak bych si protiřečil, kdybych nezačal s dojmy a pojmy blížící se na stupnici hodnocení číslu 1 (tj. nejlepší). Troufl bych si tvrdit, že vůbec tím nejlepším na celém autě je motor. Stále čtete správně – 1.2 PureTech od PSA je prostě povedeným hnacím ústrojím. Proklínejte mě nebo oslavujte, tříválce sice v obecném hledisku nejsou vyloženě mým šálkem kávy, ale tenhle patří k těm vůbec nejpovedenějším. Narážet snad můžete jen na jeho výdrž, kterou nemůžeme komentovat, protože jsme s ním 150.000 km ještě nenajeli. Projevem je ale opravdu skvělý. Jede a nežere, co víc si přát. Se spotřebou jsme se mimochodem kolikrát dostali i na hranici 5 l/100km, ani dlouhodobý průměr 6 l není špatný nebo řekněme lépe spíše je dobrý. Svůj díl „viny“ na tom má i klasický šestistupňový automat (hydrodynamický měnič), jež sice nepatří rychlostí k těm nejlepším a necitelným řazením také ne, za to má ale vcelku dobrou odezvu, zpřevodování a hlavně logiku. Zbrklé chování od něj nečekejte. Řadím jej tak k lepšímu průměru. Jak se tak pomalu posouváme od nejlepšímu k nejhoršímu, přichází řada i na podvozek. Jako kdyby se PSA posunulo o krok zpátky, řekli byste si, kdybych vás posadil z 2008 do C3 Aircross. Jde snad o jedinou část auta, na které můžete cítit jisté šetření. A víte, kdo za to může? Budete se divit, ale jsou to 17“ alu disky, jež představují pro malý crossover tu největší a zároveň nejtvrdší, nejdrsnější variantu. Bohužel. Z vlastní zkušenosti vím, že na 16“ je auto o poznání lepší. Jak se to projevuje? Zkuste si přejet pár nerovností. Největším úskalím jsou krátké příčné nerovnosti, na nichž byste s vaším miláčkem měli jezdit spíše krokem. V opačném případě byste riskovali vypadání všech vlasů.

 

C3 Aircross nebo Dacia Duster? Vyberte/vyberme si.

Jan Novotný:

Nebyl to pro mě jednoduchý srovnávák, vlastně možná ten nejtěžší vůbec. Nápad jsme se v redakci rozhodli realizovat už měsíce zpátky a nebylo o tomto rozhodnutí pochyb. Musím říci, že se minimálně u mě střídaly názory, kdy jsem auta viděl jako hodně odlišná a naopak, kdy se mi zdála k sobě hodně blízká. 1.2ka v benzínu proti 1.2ce v benzínu, 6 převodových stupňů proti 6 převodovým stupňům. To jsou stejné technické parametry. Ty rozdílné zní v pořadí Dacia vs. Citroen takto: 4×4 vs. 4×2 s náhražkou v podobě GripControl systému, 4 válce vs. 3 válce, Manuál vs. Automat. Ani dnes nejsem pevného názoru na otázku, jak moc jsou si obě auta blízké. Díky tomu pro vás nemám ani zcela jasné resumé. Ačkoliv se sice Dacii hodně hodně posunula ku předu, zvolila lepší materiály, dostala nové technologie od mateřského Renaultu, pořád je cítít, že jde o v základu „levné“ auto. Některé řešení vás ale potěší – třeba jednoduchý audiosystém s navigací, z jehož ovládání a systému by se mohli učit všichni ostatní. Dacia potěší i projevem v terénu, naopak mimo město na zpevněné silnici to úplně není, a to hlavně díky krátkému zpřevodování. Citroen zřejmě osloví hlavně mladé lidi, rodiny, páry. Dacia bude stále spíše pro starší generace a všechny ty, co vyžadují stoprocentní nasazení. 3 plusy pro Duster: skvělý pohon 4×4 (a dovednosti v terénu), příjemněji naladěný podvozek a přehlednost ovládacích prvků (vč. klimatizace). 3 plusy pro C3 Aircross: skvělý motor, dobrý automat, příjemnější materiály.

 

Petr Bahenský:

Honza se už zmínil o rozdílech a podobnostech obou vozů, proto se k těmto parametrům nechci vracet. I když si byla auta mnohdy hodně blízká, cílí každé na jiné zákazníky. Dle mého názoru si klientela Dustera nepořídí nikdy C3, a tak tomu bude i naopak. Oba vozy mají jinou image. Zatímco C3 je automobil, který říká: „jsem tady v plné své kráse“, Dacie vás vyloženě prosí, abyste jí jeli ušpinit do terénu. Ona nemusí být za každou cenu vidět (i když jí tento lak velmi sluší), touží však po dobrodružství. C3 by se nejspíše terénu také nebála, ale její využití se rovná spíše uhlazené silnici s přesvědčením, že dokáže jezdit velmi úsporně. To u konkurenta mnohdy neplatilo. Netroufnu si hodnotit, které auto je lepší, protože obě jsou skvělá, každé jen v lehce odlišných směrech. Mladá rodina, jež bude chtít nevšední automobil, který jí ušetří nějaký ten peníz navíc, bude spokojena s Citroenem. Dobrodruh, jenž má rád lesy a nezpevněné terény, si bude libovat, jak skvělé má auto, když bude řídit nového Dustera, a proto je výběr opravdu jen na vás. Dnes nemáme vítěze, dnes tu před námi stojí dva špičkoví bojovníci.

 

Jan Novotný a Petr Bahenský