Srovnávací test 180 koní diesel vs. benzín: Alfa Romeo Giulia a Peugeot 508

Srovnávací test 180 koní diesel vs. benzín: Alfa Romeo Giulia a Peugeot 508

Asi vám nemusím připomínat, že občas provedeme něco bláznivého. Některé automobilky už veřejně prohlašují, že do budoucna nepočítají s diesely. Někteří „odborníci“ nebo proevropští fanatici pak považují diesel za mrtvý (minimálně v osobní dopravě). Předem musím ale zmínit, že my v redakcích MOTORVIZE a AUTOHLED jsme zcela opačného názoru. To vše mimochodem umocňuje i naše redakční Alfa Romeo Giulia, kterou si jako hlavní rodinné auto na každodenní ježdění neumíme představit jinak než s dieselem. Naftová dvadvojka v ní navíc ve spojení s osmistupňovým automatem funguje naprosto skvěle, důkazem je i bezkonkurenční zrychlení z 0 na 100 km/h, které zvládá za 6,8 s. Vůbec bych ale nechtěl připouštět, že nejsme správní nadšenci, petrolheadi, kteří rádi rychlá auta a samozřejmě ani já osobně nedám dopustit na verzi Quadrifoglio, jež se samozřejmě spoléhá na velký benzínový motor. Přeci jen bych ale s 2,95 BiTurbo a závodním podvozkem prostě neuměl jezdit každý den, a to ještě ke všemu v Praze, to by moje srdíčko neuneslo. Zkrátka a jednoduše jsem vždy byl názoru, že pro určitou (omezenou) skupinu lidí a pro určité využití byl, je a vždycky bude diesel první (jasnou) volbou. Přeci jen jsme teď ale už o pár let dále, čas letí, vývoj posouvá hranice a emisní regulace EU chtějí po automobilkách takřka nemožné. To vše nás vedlo zase k jednomu poněkud netradičnímu srovnávacímu testu. Za zástupce moderních trendů, proevropsky stavěných hodnot a výplodu nejmodernější techniky jsme si vybrali Peugeot 508 v „běžné“ 180koňové benzínové variantě. Oproti němu se postaví o něco dražší, prémiověji se tvářící a tradice uznávající Alfa Romeo Giulia s dvadvojkou dieselem a stejným výkonem. Oba mají osmistupňové automaty, stejný výkon a pouze jednu poháněnou nápravu, podobná je i hmotnost, jen objem (vyšší o 0,6 litru) a točivý moment (vyšší o 200 Nm) hovoří ve prospěch dieselové varianty. Konec předsudků, jdeme si oba kandidáty probrat pěkně jednoho po druhém…

 

První dojmy: každý trochu po svém

Je samozřejmě jasné, že tenhle test nebude úplně obyčejným. Srovnávat v tomto ohledu relativně mainstreamovou novinku Peugeot 508 a především řidičsky a emočně orientovanou Alfu Romeo Giuliu je poměrně drsným počinem. Skoro bych řekl, že by se mohla strhnout podobná kontroverze, jako když kolegové z Autohledu srovnávali Dacii Duster a Škodu Karoq. Ne že by snad jedno z našich dnešních aut bylo kvalitou úplně jinde, to vůbec ne. Nerad bych tak někoho urazil. Jde spíše o naprosto odlišné zaměření obou aut, a to ačkoliv obě patří do stejné třídy (střední). Navíc, ať už jste nebo nejste velkým fanouškem Italů (a italských aut, resp. Alfy Romeo jako takové) či nikoliv, musíte uznat, že ani nová Giulia není vyloženě masovkou. Nerad bych tak srovnával jejich design. Ač mám navíc Giuliu hrozně moc rád, vedle nové 508 působí už její design lehce okoukaně. Teď už ale k technice, která je pro nás dnes tím gró.

 

Jízdní projev: z úplně jiného soudku

Srovnávat naftu a benzín je jako psa a kočku, a to se jízdních vlastností týká hned dvakrát. Jinak vcelku příjemná benzínová jednotka 1.6 PureTech je díky GPF (filtru pevných částic pro benzínové motory) v nižších otáčkách poměrně udýchaná. To na druhou stranu může potěšit nejednoho motoristického nadšence, protože nabízí naopak velmi slušný zátah ve vyšších otáčkách a je tak vcelku radost jej vytáčet. Naopak dieselová dvadvojka má dostatek síly už od otáček nejnižších (cca. od 1.500), je pak vcelku jedno, jak převodovka řadí a nikdy vás tak pohonné ústrojí nenechá na holičkách. Naopak oproti benzínu svůj dech ke konci otáčkoměru trochu ztrácí. Když už jsem zmínil vliv převodovky na projev motoru, musím uznat, že „dražší“ provedení od ZF v Giulii pracuje ještě o malinko lépe než Aisin v Peugeotu. Nechci navíc vůbec říci, že by ale hydrodynamický měnič (klasický automat) v Peugeotu byl něčím špatným, to vůbec ne. Svým naladěním je v „defaultním“ módu upřednostněna spíše ekonomická jízda, což mi k benzínu tak nějak nejde. Trochu to navíc ubírá na charakteru téměř dvousetkoňového auta. Paradoxně mu nevyhovují ani studené starty – to byste očekávali spíše právě v případě dieselu, prvních 10 minut vyřazujícího automatu u Peugeotu ale naznačuje, že lépe bude až po zahřátí. Když už jsme u toho, mýty v podobě dlouhého zahřívání dieselu sice nejsou zcela pryč, i tak ale bývá optimální teploty motoru docíleno v intervalu od 10 do 15 minut (v závislosti na stylu jízdy). Ve srovnání s tím bude samozřejmě menší benzínová jednotka na své provozní teplotě dříve, v praxi jde ale o zhruba 1/3 času. I tak je potřeba dát za pravdu hnidopichům a uznat, že diesel prostě není na krátké vzdálenosti. Po zahřátí vás ale jakýkoliv moderní diesel potěší kultivovaným chodem a hlavně slušnou spotřebou, o té se budeme bavit ale až později. K jízdnímu projevu přidám ještě jeden svůj postřeh. Tím, že byl u benzínu potlačen projev v nižších otáčkách a naopak náš diesel má k dispozici enormní porci točivého momentu už velmi brzo, je rozdíl obou aut opravdu znatelný. V praxi je Giulia o poznání silnějším autem a srovnatelný výkon byste oběma autům tipovali jen stěží. Ve vyšších rychlostech už rozdíl není tak znatelný. Rozdílné jsou také otáčky při dálničních rychlostech. Při 130 km/h se otáčkoměr Giulie zastaví na 1.900 ot/min, kdežto v případě 508 to bude o zhruba 500 otáček výše. Ani jedno není špatná hodnota. Je ale zřejmé, kdo bude mít nižší spotřebu a ta nás na dálnici zajímá zřejmě nejvíce. Málem bych zapomněl, dálničního machra/nadšence budou zajímat i rychlosti výše nad českým dálničním limitem – i zde boduje diesel. V novodobém pojetí jsou totiž motory koncipovány na optimální rychlost mezi 100 a 120 km/h. Pro diesel je opět k pásmu otáček tahle hranice posunuta o něco výše, většinou jde ale o rozdíl 10 – 20 km/h. Giulia je takovou drobnou anomálií, protože velmi slušně a se stále slušnou ekonomikou provozu jede až do cca. 160 km/h.

PEUGEOT 508: KDYŽ SE Z TRADIČNÍHO LVA STANE VZÁCNÝ TYGR ŠAVLOZUBÝ

 

Spotřeba: záleží na stylu

Hlavním důvodem pro pořízení auta s dieselovým motorem bylo, je a vždycky asi bude lepší ekonomika provozu. Sáhněme si na srdce, kdo by si snad vybíral mezi motory jen podle emisí? Asi nikdo, že? Pokud by mi naopak šlo jen o jízdní projev, není pochyb, že vyberu benzín. Mohu sice položit řečnickou otázku, zda-li je oturbená jednašestka tím pravým ořechovým pro motoristického nadšence, pořád ji ale jakýkoliv motoristický nadšenec asi vybere radši než diesel. Když už jsem nakousl ty emise, musím přeci jen porovnat tabulkové hodnoty, málokdo si totiž uvědomuje, že právě diesel je při nejmenším v případě COvždy lepší (na rozdíl od NOx). Konkrétně v tabulkách nejvyhledávanější emise oxidu uhličitého tak opět hovoří ve prospěch dieselu – 124 vs. 109 g na ujetý kilometr vytváří úsporu více než 12 %. Vraťme se zpět ke spotřebě. Zatímco dříve u benzínových motorů (zejm. u těch atmosférických) platilo, že se reálná denní spotřeba příliš neodchyluje od dlouhodobého průměru, dnes je tomu úplně jinak. Nerad bych se bavil totiž jen o tabulkových hodnotách. Moderní jednotky jsou totiž v praxi daleko více náchylné na jízdní styl a umí se na jedné straně velmi hezky odvděčit za ohleduplnou a plynulou jízdu, na druhé pak ale dají pěkně sežrat dynamickou jízdu. Naopak o relativně konstantních hodnotách se dá mluvit v případě dieselů obecně i konkrétně u naší Giulie. Za dobu našeho testování se spotřeba dieselové Alfy ustálila na 5,6 l/100 km, stejným stylem, zacházením a trase se Peugeot v benzínu dostal na 6,8 l/100 km. Ani jeden z výsledků není vůbec špatný. Pojďme si ale rozklíčovat, jak tomu je v jednotlivých situacích. Jak už jsem naznačoval, benzínová jednašestka THP, dnes označovaná jako PureTech, je velmi povedeným motorem pro každodenní použití. Při šetrném zacházení se s ním dá jezdit ještě o něco úsporněji než se povedlo nám, nejnižší hranicí je dle mého 5,5 l/100 km. Giulia má spodní mez někde na úrovni 4,5 l/100 km. Pořád nám z toho vychází rozdíl zhruba 1 – 1,5 l hovořící ve prospěch nafty, to je sice příjemné, ale nejde vyloženě o zázrak. Přesuňme se ale ve svých představách do Německa na úsek dálnice, který ještě nemá omezenou rychlost. Představme si takovou „běžnou“ dálniční rychlost, řekněme 160 km/h. S výkonem 180 koní mají obě auta i na víc samozřejmě. Zde se pak projevuje rozdíl největší, a to vůbec nemluvím o jízdních vlastnostech. Zatímco „žravost“ dieselu se opravdu příliš nebude lišit od optima a zůstane někde na 6,5 l, benzín se bude odchylovat podstatně více a nedovolím si ani odhadovat, kde by při těžší noze na plynu nebo větším zatížení se spotřebou skončil. Při 160 km/h na tempomat bude ale někde mezi 8 a 9 l/100 km. Vyšších výdajů na benzín si bude žádat i v případě stylu „brzda-plyn“ nebo náročnější jízdě po městě či v kolonách. To je dle mého názoru hlavní rozdíl mezi oběma exempláři.

 

Přehled tabulkových hodnot:

Model Alfa Romeo Giulia  Peugeot 508 180 Peugeot 508 225
Objem motoru (ccm) 2143 1598 1598
Výkon (kW) 132 133 165
Otáčky při max. výkonu 3750 6000 5500
Točivý moment (Nm) 450 250 300
Otáčky při max. toč. momentu 1750 1750 1900
Zrychlení 0-100 km/H (s) 6,8 7,9 7,3
Maximální rychlost (km/h) 230 230 250
Kombinovaná spotřeba (l/100 km) 4,2 5,4 5,7
Emisce CO2 (g/km) 109 124 131
Cena od:  1 025 000 Kč  800 000 Kč  1 045 000 Kč

 

Závěr: oba mají své, pro každého ale není ani jeden

Po dnešním srovnávacím testu jsem se, řekl bych, ještě více utvrdil v názoru, který ve mně už dlouhou dobu přetrvává. Nafta totiž nikdy nebyla pro všechny. Mánie, kdy naftové motory chtěli všichni potenciální zákazníci i do malých aut typu Škoda Fabia nebo Opel Corsa, už je dávno pryč. A je to zcela pochopitelné – kdo by přeci jezdil s Fabií dvakrát týdně do Brna a zpátky, najel 35.000 km a nejezdil vůbec po městě? Takových lidí moc nebude, že? Naopak ale ve střední třídě, tedy u vozů určených spíše manažerům, se předpokládá, že hlavní prostor dostane dálnice. A právě na ní se diesel bude vždycky cítit nejlépe, nelze od něj čekat vyloženě sportovní vlastnosti – ty naopak můžeme žádat spíše od benzínových alternativ. Pokud by mi někdo chtěl oponovat, že diesel nemá budoucnost, protože německá města jim zakazují vjezd do centra a že se brzy rozšíří i k nám do Čech, budu si stejně stát za svým. Aktuálně totiž platí zákaz vjezdu do centra pouze ve dvou ulicích Hamburku, a to pouze pro vozidla o emisní normě EURO V a starší (tzn. před datem registrace 1.9.2014). Už jsme si navíc řekli, že kupovat si diesela do města je prostě nesmysl. Závěr je tedy jednoduchý – pokud bych si měl vybrat auto na každodenní ježdění, mé cíle nebudou povětšinou blíže než 20 km z domova a občas s autem mám jet i na dovolenou, ceníkový příplatek za dieselový motor do 50 tisíc korun mi přijde jako rozumný a neváhal bych. Naopak na kratší dojíždění, cesty na nákup a pro děti do školky bych bez váhání volil motor benzínový. Jo a pokud bych náhodou zatoužil po autě na závodění, mám pro vás skrytý typ. Byla by to… Překvapivě Giulia Quadrifoglio. Pokud byste se mě zeptali na hodnocení obou motorů dnes srovnávaných, v konkurenci dieselů by ode mě Giulia dostala 1. Za výhodu označuji kultivovaný chod, velkou sílu, skvělé podání výkonu a velmi nízkou spotřebu, naopak odhlučnění by mohlo být o něco lepší. U Peugeotu opět oceníte nízkou spotřebu při šetrném zacházení, kultivovaný chod a zátah ve vyšších otáčkách. Naopak lehce zklame projev v nižší otáčkách (kvůli GPF) a pro benzín nepříliš uspokojivá zvuková kulisa.

 

Jan Novotný

 

Porovnání všech parametrů k dispozici na AUTOHLED.cz:

Alfa Romeo Giulia: řídit srdcem, milovat motorem

Za Volantem Alfa Romeo Giulia

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..