Zdroj úvodní fotky: Michaela Rubešová
Škoda Karoq Sportline 2.0 TSI DSG 4×4: i v atraktivní specifikaci volbou rozumu

Škoda Karoq Sportline 2.0 TSI DSG 4×4: i v atraktivní specifikaci volbou rozumu

Autor: Petr Jakušev · Fotografie: Michaela Rubešová

Na úvod je to docela dlouhý název pro na první pohled relativně běžné auto. Dokáže ale něčím překvapit? To byla asi jediná zásadní věc, která mě napadla při přebírání klíčků od Karoqa. V České republice jsou Škodovky všeobecně oblíbené a já se přiznám, že tak prvoplánové nadšení bohužel nesdílím. O to zvědavější ale jsem, když se mi nějaká dostane pod ruku, protože jsem člověk s otevřenou myslí. Pojďme tedy na to. Jaký je aktuální Karoq v poměrně bohaté specifikaci, to si řekneme v následujících řádcích.

 

Exteriér: jen lehce výstřední, díky tomu ale vlastně docela líbivý

Karoq působí poměrně svěžím dojmem i po těch pár letech, co ho vídáme na našich silnicích. K tomu mu samozřejmě pomohl i facelift, který mám na test k dispozici a společně s novou Fabií ho považuji za vzhledově atraktivní Škodovku, zvlášť ve verzi Sportline. Testovaný kus byl v bílé barvě s černými doplňky a zvlášť přední část se tváří opravdu sebevědomě. Ostré rysy, zamračený výraz a potutelný úsměv, to je přední a podle mého nejlépe vypadající část Karoqa a ještě jednou dodávám, že Sportline je v tomhle ohledu opravdu dobrá volba, auto jako celek díky volbě této verze vypadá líp. Bočním profilem je to klasické střední SUV, ozvláštněné černými koly a prahy. Stejně tak jsou na tom různé další drobnosti jako zrcátka a lišty okolo oken. I tady je všechno v pořádku, a i když standardně tuhle kategorii vozů moc nemusím, tak Karoq vypadá opravdu dobře. A co na to zadní část? I ta se Škodovce povedla a opět ty jemné detaily Sportlinu velmi pomáhají celku. Škoda Karoq Sportline je v portfoliu Škodovky opravdu pěkným a celkově vyváženým vozem.

 

Interiér: na první pohled líbivý, přeci jen ale hlavně prostorný

Z venku už jsme si Karoq prohlédli a pokud chcete jít víc do detailu, máte možnost v naší galerii. Já už ale otevírám dveře a nastupuji za volant, kde jsou první dojmy standardně dobré. Výhodu vyšší stavby vozu oproti dříve běžné produkci vidím v pohodlnějším nastupování a také ve vnitřním prostoru, což mnohdy nebývá naplněno. U Karoqa jsou ale tyhle benefity – a především prostornost interiéru – zřejmé od samého usednutí. Nad hlavou mám opravdu dostatek místa a větší prosklené plochy tenhle dojem dál zdůrazňují. Zároveň s radostí chválím „sportovněji“ střižené sedačky, které jsou samozřejmě plně elektricky nastavitelné, vyhřívané a opravdu pohodlné. Jediná výtka by snad mohla směřovat k hlavové opěrce, která v této konfiguraci nejde nastavit. I s mojí výškou je ale z bezpečnostního hlediska na svém místě. Mám tedy dojem, že budou vyhovovat všem. Součástí Sportlinu jsou i různé menší ozdůbky, třeba do ruky dobře padnoucí volant. Celková atmosféra uvnitř je tak opravdu příjemná. Dokonce si na zadních sedadlech nacházím sám za sebou pohodlí, které by mi stačilo i pro delší cesty. V tomhle směru to Škodovka opravdu umí. Co bych naopak trochu vytkl, jsou materiály, ze kterých je interiér sestaven. Není to o tom, že by snad nebyly kvalitní nebo špatně zpracované, spíš mi u auta s takovou cenovkou přijde, že už by mohly být trochu prémiovější. Palubní deska, středový tunel, to vše, co vidím a čeho se budu dotýkat, je byť kvalitní, tak v podstatě tvrdý „levný“ plast. Tohle je z mého pohledu problém celé modelové řady Škoda. Zákazníkům to ale – zdá se minimálně pohledem na prodeje – nevadí. Za pozitivum považuji, že je vše skvěle slícováno a interiér působí i po letech nezničitelně.

Výbava testovaného vozu nabídla, jak už bývá u novinářských vozů zvykem, opravdu bohatá. Plně digitální rozhraní, kompatibilita s mobilními telefony, dvouzónová klimatizace, adaptivní tempomat, asistent jízdy v pruzích, který v pruhu opravdu řídí, nejen vrní do volantu, to vše tu je, a ještě mnohem víc. Dokonce už jsem si za těch pár let, co Škoda přešla na nový multimediální systém, zvykl i na jeho ovládání a považuji ho za to lepší, co v dané kategorii mohu dostat. Tady reálně není co kritizovat. Škodovky jsou rozhodnutím rozumu a jako takové fungují velmi dobře.

 

Technika: 2,0 TSI 140 kW DSG 7 4×4

Výše zmíněná konfigurace je to „nejlepší“, co si u Karoqa můžete objednat. Nejlepší jsem dal schválně do uvozovek, protože to osobně vnímám trochu jinak, ale 190 koní a hladce řadící DSG mi zní vlastně dobře, protože zrychlení z 0 na 100 za 7 s bývala dříve hodnota pro sportovně střižené vozy, nebo i hothatche. Startuji tedy stiskem tlačítka, řadím „D“ a vyrážím na výlet do Brna. První dojmy jsou veskrze pozitivní. Převodovka řadí opravdu hladce a s benzinovým motorem si rozumí. Proplétám se Prahou směrem k dálnici a užívám si kultivovaný, tichý, naprosto uvolněný chod motoru. Tohle je proti naftě opravdu výhoda, která pomáhá uvolněnější atmosféře na palubě. Karoq má evidentně dostatek výkonu už od nízkých otáček a rád se veze na vlně točivého momentu. Konečně se dostávám na dálnici, nastavuji na tachometru hodnotu lehce nad hranicí rychlostních limitů (samozřejmě v rámci tolerance), se kterou Karoq logicky nemá žádný problém. Navíc si díky nenucené síle dokáže dál udržet tu uvolněnost a pohodu, pro kterou si ho pravděpodobně zákazník vybere. I v dálničních rychlostech mám stále příjemnou výkonovou rezervu, která mi dává jistotu za volantem. O čtyřkolce samozřejmě vůbec nevím, jelikož počasí bylo nádherné, takže se ani nemoha dostat ke slovu. Cesta ubíhala podle plánu, nebylo si na co stěžovat. Tahle Škodovka dělá přesně to, co od ní zákazníci žádají. Nenuceně, uvolněně a v pohodlí slouží svému majiteli, nebo jeho rodině. 190 koní už je celkem běžný výkon a i přes Sportline paket Karoq absolutně nevybízí k nějakým divočinám nebo zábavě za volantem. To tu opravdu nemá smysl hledat. Silný benzinový motor má svou výhodu v kultivovanosti a velmi pohodlné výkonové rezervě, aspoň tak to vnímám já. Někoho by ale mohlo napadnout, že si bude umět říct o hodně paliva. No, to je otázka pohledu na věc a také určitého očekávání. O mně se ví, že i přes různé účasti na ecorally se zrovna o spotřebu moc nestarám, ani se o to nesnažím. Rád auto používám tak, jak jsem zvyklý, tedy k plynulé, byť možná pro mnohé dynamičtější jízdě. Dá se tedy čekat, že moje reálná spotřeba bude vyšší, než je běžné a i tak jsem po výletu do Brna a týdenním pojíždění po Praze dosáhl na průměrných  8,2 l na 100km, což je podle mého v dané konfiguraci a s dostupným výkonem opravdu pěkný výsledek.

 

Závěr – celkový dojem

Modernizovaná Škoda Karoq v téhle „plné polní“ je opravdu dobrou Škodovkou. Svou práci odvádí skvěle. Nabídne dostatek prostoru pro celou rodinu, pohodlí, bezpečí, příjemnou dynamiku, a hlavně takový ten pocit jistoty. I přes to všechno mi ale nepřirostla k srdci ze stejného důvodu, jako většina Škodovek. Nejradši mám auta, která mají výraznější osobnost, jsou něčím jiná, výjimečná, vyvolají emoce. K tomu není nezbytně nutné, aby to byly vozy sportovní, umí to i vozy rodinné, opravdu, taková Mazda 3 (CX-30) by mohla vyprávět, ale to je už hodně subjektivní pohled na věc. Já u auta za víc než 1 milion korun hledám trochu víc. Tenhle Karoq je i tak velmi dobrý produkt a věřím, že mnoho lidí v něm rádo tráví čas a to je pro Škodovku, kterou mám jako naši značku moc rád, jedině dobře. Ze současného portfolia Škodovky je pro mě 2. nejzajímavějším autem, kousek za Fabií, která mi jako celek dává větší smysl. Nicméně ve chvíli, kdy potřebujete trochu větší auto, než je Fabie a nechcete Octavii, je současný Karoq praktická a rozumná volba, kterou vlastně z určitého úhlu pohledu dokážu pochopit.

 

Petr Jakušev

Sdílet: