S Dajbychem a Land Rovery ve Velké Americe: nevšední zážitky nejen pro fandy

S Dajbychem a Land Rovery ve Velké Americe: nevšední zážitky nejen pro fandy

Autor: Jan Novotný · Fotografie: DAJBYCH, s.r.o.

Jednou za čas se určitě každému z nás naskytne nějaká nevšední příležitost. I my v redakci to tak máme. Nechci však, aby můj úvod k dalšímu článku zněl jako nějaké klišé či ohraná písnička. Když už začínám nějakou tu reportáž (myšleno z nějaké konkrétní události), je to buď „bylo nebylo“ anebo „den jako žádný / každý jiný…“ Tenhle den byl ale opravdu výjimečný. Nemusím chodit dlouho kolem horké kaše, už z nadpisu vám totiž musí být jasné, že se jednomu velmi aktivnímu dealerství podařilo skloubit terénní vlastnosti prodávaných vozů s naprosto unikátní lokalitou (terénem). Nebyla to ale jen tak ledajaká příležitost – vidět takřka celou modelovou řadu dnes už v podstatě velmi nevšedně orientované automobilky pohromadě v tak výjimečném místě, na které se smrtelník standardně nemá šanci podívat, je samo o sobě sice už dost unikátní, i tak ale lidi kolem aut přidávají „něco navíc“, spouštěč událostí, kterým se pro tento případ stal nový Defender. O něm jsme vám už párkrát psali. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že médii proběhlo před vůbec prvními jízdami tolik informací, jako o žádném jiném voze kdy před tím. Však já si pamatuji na naše první tváří v tvář už v září loňského roku. A právě nyní (pár dní zpět) přišel čas na prvních společných pár minut jízdy. Ač bych snad i docela rád (jak je mým zvykem – vyžívat se v nevšednosti) unikl k cestopisu a vyprávěl dlouze o Velké Americe, řeč bude hlavně o Defenderu, legendě, která je konečně k dispozici u Dajbycha i dalších dealerů a jenž nabízí hodně toho, co já tak zbožňuji – nevšednost. Pojďme na to!

 

Trocha teorie – nedá mi to, ach ta Amerika…

Nebojte, nemám v plánu psát o části naší planety nacházející se za „velkou louží“, i když i tam je zajímavé se podívat, a to i očima motoristického redaktora. Velká Amerika, jak jistě tušíte, je především vytěžený vápencový lom nacházející se nedaleko od Prahy, na území Mořina v okrese Beroun. Známý je pak především jako turistická destinace, a to i proto, že není veřejně přístupný a bývá tak často terčem ilegálních vstupů. To nic nemění na unikátnosti úkazu, který vytěžený lom představuje a průzračně čisté vodě, jíž zatopená část nabízí. Upřímně byl legální přístup „dolů“ mým dětským snem. Nebudu tajit, že už jsem se jednou dostal docela blízko, teď už ale zpět k disciplíně a dnešnímu, zcela „řízenému“ přístupu. Pro tento den (resp. několik dnů) si totiž prostor pronajal Dajbych, jeden z předních českých dealerů značek Land Rover a Jaguar. Pozváni byli novináři a významní, věrní klienti. Aby ze snu nebylo uleveno, nechyběla prohlídka lomu a hlavně štol nedaleké Malé Ameriky, z níž se dá dostat do těsné blízkosti i centra dění naší akce. Tak trochu naneštěstí motoristického redaktora pak byla právě této části našeho programu věnována největší časová dotace. Nemůžu říci, že bych si skoro dvouhodinovou procházku ve velmi chladných štolách neužil, a to ač teplotní rozdíl kolikrát přesáhl i 20 stupňů. Teď už ale zpět k autům…

 

Nový Defender: luxusní auto zvládající těžký terén komfortní i pro každodenní užití

O Defenderu by se dalo hovořit dlouhé hodiny. Svědkem tohoto tvrzení může být i Hynek Čermák, ambasador značky Land Rover v České republice, velký fanda britského výrobce a předně i majitel jedné z generací Defenderu. Dovolil bych si tipovat, že jednou v jeho garáži bude právě nový Defender stát. Na druhou stranu jej ale není potřeba dlouze představovat – tohle auto je totiž v základu pořád stejné. Nedovolil bych si samozřejmě zatracovat vývojové práce značky na nové generaci, to v žádném případě, základní myšlenka však zůstala nezměněna a to je jedině dobře. Defender je pořád v první řadě především terénním autem. A tady bych mohl skončit, a to snad i proto, aby bylo jasné, jak vysokou prioritu je potřeba jeho terénním vlastnostem přikládat. Něco podobného by šlo samozřejmě tvrdit do jisté míry u každého vozu této značky, „Defík“ jde ale nejdál. Dovolí vám tolik, co si vlastně ani nechcete jako běžný uživatel zkusit. To, co ale překvapilo především mě, je jeho všestrannost. Ano, v zásadě by mohlo znít jako klišé to, jak máme v dnešní době rádi ty automobilové chameleony – dělat dvě věci na půl přeci není nikdy nejlepší cestou a je samozřejmě pravda, že jízdním komfortem na silnici budou i lepší auta než zrovna Defender, i tak ale jízda v něm představuje natolik klidnou atmosféru, že není prostor pro žádnou kritiku. Na Range Rover Velar se nezapomíná, vítězný vůz MOTORVIZE Fans Award 2017 si získal i nás, redaktory. A i tenhle kousek toho v terénu dokáže hodně, ostatně právě jím jsme se vezli dolů do lomu. Defender je ale ještě o kousek jinde. O jeho terénních schopnostech nemám pochyb. Překvapí však právě na silnici. Nabízí totiž všechny moderní technologie tolik potřebné pro život běžného uživatele 21. století a komfort pro posádku je jakýmsi kompromisem mezi terénem a silnicí, že dokonce přemýšlím, zda-li „kompromis“ není hanlivým slovem. Auto je to příjemné jak na volantu, tak na plynu i brzdě. Řídí se velmi podobně jako každý jiný Land Rover, a to třebaže jsme své první jízdní seznámení absolvovali s „běžnou“ verzí v podobě 240koňového dvoulitrového dieselu, který sice lze považovat za rozumnou volbu, vedle nejsilnějšího benzínového šestiválce s mild-hybridní technologií a až neuvěřitelným výkonem 400 však působí jen jako chudý kamarád. Osobně, ačkoliv mám samozřejmě jako správný motoristický nadšenec z benzínového šestiválce o takovém výkonu husí kůži, se snad i o trochu víc těším na chystaný naftový šestiválec. O něm bychom ale zatím příliš mluvit neměli. Do velkého terénního SUV mi však jeho síla i výkon dávají o něco větší smysl. Jo a pak je tu taky ta velká nádrž (na 85 litrů u dieselu a 90 litrů u benzínu) – vidíte to, takhle se (ne)dělají kompromisy. Expedice takhle můžete podnikat třeba až na severní pól. Kruci, to je fakt dobrý!

 

Zážitek nevšední, Defender sice s úzkou cílovou skupinou, za to ale neuvěřitelně povedený!

U Defenderu vlastně končím tak trochu s podobným závěrem jako u Jimnyho. Jak to s ním ale dopadlo? Takovým úspěchem, že výrobce nestíhá dodávat a jedinou překážkou tak zůstávají (už zase) ty nové emisní předpisy. U Land Roveru snad něco podobného nehrozí a troufnu si navíc tvrdit, že určitým směrem má výrobce Defendera o něco lepší pozici – stávající (a loajální klientelu), která z logiky věci musí být movitější a tudíž nebude tak citlivá na cenu. Jasně, je to jen teorie a já s novou generací tohoto vozu ujel sotva pár kilometrů, i tak mu ale předurčuji úspěch. Ostatně jsem upřímně velmi rád, že stále existují výrobci, kteří dělají „ta správná auta“, a tím mohu myslet třeba ty pořádné (vrcholné motory) pod kapotou nebo obecně kousky, které nedělají kompromisy v tom, čím byly, jsou a budou. Defender je ikonou v oblasti terénní jízdy a na tom se nic nemění. S moderními technologii pak dává takový smysl, který bych dopředu ani nečekal. Ani nevíte, jak moc se těším na klasický test. Tak snad brzy!

 

Jan Novotný

Sdílet: