Peugeot 308: facelift a nový motor = nové dobrodružství

Peugeot 308: facelift a nový motor = nové dobrodružství

Už je tomu pár týdnu, co nás opustila navždy milovaná 2008 od Peugeotu. Za všechny členy redakce si dovolím pronést, že nás vcelku příjemně potěšila a že loučení s ní bylo dosti obtížné. Před pár dny jsem si mohl vyzkoušet další dílo z garáže tohoto francouzského výrobce. Své první tváří v tvář jsem tentokrát protžil se sportovní verzí 308 označovanou GTI. Samotná jízda mě velmi bavila, ačkoliv třeba řazení hodnotím jako velmi tristní, vždyť takhle dlouhé dráhy nemůže mít ani moderní traktor. Každopádně dnes jsme tu kvůli „rodinnějšímu“ vozidlu. Stejně tak krásná, podobně pohodlná, ale přesto jiná, tak jaká teda je modernizovaná 308 v poněkud běžnější verzi s novou naftovou jednapětkou? Něco mi říká, že diesely ještě nejsou mrtvé…

 

Vzhled: zdánlivě zapadnete do kolektivu

Omlouvám se za neustále srovnávání se sportovnějším dvojčetem, ale nějak mi to nedá. U “gétéíčka“ jsem přistihl mnoho řidičů, kteří nemohli odtrhnout oči od vzhledu testovaného exempláře. Navzdory této skutečnosti jsem se u dnešního vzorku naopak setkal s nulovou odezvou. Jak jsem již zmínil v prvním podnadpisu, připadám si, že zapadnu do kolektivu a v celkovém „davu“ se ztrácím. Pro někoho dobře, pro ostatní moc ne. Na můj vkus je ale auto velmi líbivé, i přes své poměrně obyčejné křivky. Změnilo se něco oproti verzi před faceliftem? Z mé strany nevidím téměř žádný rozdíl. Teď vlastně přichází otázka, zda je to vlastně dobře či nikoliv? Vždyť tento „styl“ auta můžeme na silnicích vidět již přes několik let, a přesto se designéři nerozhodli k nějaké razantnější změně. Je to ale bývalé Evropské auto roku, tak třeba není důvod něco měnit. Odpověď na tuto řečnickou otázku nechám jen a jen na každém z vás jednotlivě.

 

Za volantem hlavně jednoduše.

Pokud usednete za volant, možná vás samotné překvapí, kolik „čudlíků“ na vás vybafne. Myslíte si, že hodně? Zde právě naopak. Vlastně téměř všechny vozy od Peugeotu jsou, co se týče počtu tlačítek na palubní desce, jednoduché. Nemusíte se bát, že byste hledali několik hodin nastavování hlasitosti, klimatizace atd. Jednoduchost se mi právě zde líbí. Vím, kam mám šáhnout, ale k řadě řešení ovládacích prvků přichází jedna zatraceně špatná vlastnost, a tou je možná až přehnaná snaha o odstranění mechanických ovladačů. Zatímco někteří nejmenovaní výrobci dnes odstraňují kolečko na hlasitost (s čímž se asi nikdy nesmířím), Peugeot pro změnu odstranil hned všechny ovladače klimatizace (kromě vnitřního okruhu). Nejdříve na displeji zmáčknete tlačítko klimatizace, avšak teplotu pak musíte ručně ovládat na dotykovém displeji, právě zde se to už zdá být přehnané. Někdy je více méně a někdy také ne. Na druhou stranu já samotný vím, co v člověku vyvolává ten pohled, když usednete za volant vozu, který se může chlubit titulem „nejvíce otlačítkovaný vůz“ – taky to není žádná výhra. Možná je to síla zvyku. I zde si člověk musí zvolit, co od svého příštího vozu očekává. A co vlastně samotný posaz? Ten hodnotím velmi pozitivně. Na rodinné auto nižší střední třídy sedím poměrně nízko, koleny se nebouchám o volant a lokty si mohu pohodlně opřít o loketní opěrku bez žádné „úpravy“ svého posazení. Sedadlo upravené k libosti mé, lokty opřené a pravá ruka netrpělivě čeká než zmáčknu (teda spíš přidržím) startovací tlačítko. Vyrážíme.

 

Cestou necestou po D1 – ty správné podmínky pro test

Jak nejlépe otestovat novinářský vůz? Jednoduše, pojďme se s ním projet po naší „nejhorší“ dálnici a vyzkoušejme, co všechno zvládne. Jelikož testujeme novou 1.5 HDi (diesel) a pohání nás 130 koní, očekávám nižší spotřebu a snad i komfortní svezení. Během cesty se setkávám s první neduhou a snad poprvé ve své novinářské praxi se začínám bát, jestli jsem neudělal něco špatně. Co se tedy v autě děje? Do 4 převodového stupně se cítím v pořádku. Jedu si a myslím si, že se jedná o příjemné svezení, možná se lehce neovládnu a poněkud rychleji přeřadím na pátý převodový stupeň. Najednou přichází zvuk jako kdyby někdo praštil do zvonu. „Co se děje?“. No, snad bude všechno v pohodě. Dále si jedu po dálnici, již mám nejvyšší kvalt (šestku) a chci podřadit. Opět si neuvědomím, že musím být milejší a opět rána. Upřímně si přeji, aby se jednalo pouze o jeden „vadný kus“, protože představa, že se s tímto projevem setkávám denně, by mě dost otravovala. Pojďme přejít k těm pozitivním poznatkům. Najednou se zde úplně změnily dráhy řazení (pro Peugeot netypicky), které jsou mnohonásobně kratší než třeba právě v GTI. Řazení je přesné a kdyby nebylo té pětky, tak jej jako celek hodnotím velmi pozitivně. Kdybychom se měli bavit o podvozku, tak v případě přehnané tvrdosti nejspíše vystoupím z auta rozčarovaný. Vlastně nejspíše bych v takovém autě na D1 trpěl, ale s tímto faktem jsem se u 308 nesetkal. Ačkoliv nehodnotím auto jako nejkomfortnější co se týče podvozku, tak si nemůžu ani stěžovat. Jde o kompromis, kdy auto není ani gumové ani přehnaně tvrdé, což je zralé spíše na pochvalu než cokoliv jiného. Dalším potěšením může být spotřeba, kterou jsem během jízdy z Prahy do Olomouce (téměř bez zácpy) zvládl srazit na 4,7 l/100 km. No, není to ideální? Motor se po celou dobu jevil jako tichý společník na cestách, nesnažil se přerušovat naší konverzaci s kolegou a jen tiše poslouchal náš dialog. „Díky ti, parťáku.“  Po necelých třech hodinách vylézám z auta a překvapivě se cítím zcela v pohodě. Záda mě nebolí, lehce jen potřebuji procvičit nohy. Proto i sedadla se mi zdají dalším příjemným „parťákem“ na dlouhých cestách za dobrodružstvím.

 

Konečný verdikt? Pro někoho ideální auto, možná i pro mě

Ačkoliv se dnešní test mohl chvílema zdát poměrně negativní, tak si nemyslím, že by nová 308 nenašla své koncové zákazníky. Celkové svezení bylo velmi příjemné. Podvozkově jsme se možná chvílema necítili příliš ve své kůži, avšak nezapomínejme, že jsme testovali převážně právě na naší věhlasné D1. Skvělé sedačky mi dopřály tolik, že jsem po několika hodin v autě nepotřeboval maséra. Konečná spotřeba ve mně vyvolala skvělý pocit, že bych mohl jít na rodinnou večeři a klidně i rozhazovat své peníze na pokračujícím večírku. Pokud něco převratného měl dnešní test a článek s ním dokázat, tak je to jednoznačně fakt, že diesel mrtvý určitě není! Až si budete vybírat své další auto, vzpomeňte si prosím na to, že jste našimi čtenáři a nikoliv členy stáda ovcí, které poslouchají některé nejmenované zainteresované instituce, jejíž zástupci moderní diesel viděli leda tak na papíře. A na závěr si možná i na tu barvu zvyknete. Toužíte po jednoduchém, spořivém, věrném a relativně příjemném společníkovi? Tak neváhejte, čeká na vás!

 

Petr Bahenský

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.