Nový Citroën C4: luxusně povedený hatchback i crossover za dostupnou cenu

Nový Citroën C4: luxusně povedený hatchback i crossover za dostupnou cenu

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Lucie Přádová

Pocit, kdy mi sluníčko ráno svítí do obličeje, už jsem dlouho neměla, a tak jsem si to popravdě teď pár dní i celkem užívala, než teda začalo zase mrznout a já ráno musela v jarním oblečení škrábat auto. Letošní zima se opravdu drží a nevím jak vám, ale mně už to začíná lézt pekelně na nervy, když furt musím vyndávat a zandávat zimní čepice. Na dnešní testování jsem si pro vás navzdory tomu připravila svěží jarní novinku značky, u níž mají velmi rádi le Croissant. Ano, řeč je o francouzské automobilce, která patří do koncernu Stellantis. Ví snad někdo z vás, že původně logo značky Citroën vypadalo jako velikonoční vajíčko? Jedno velikonoční vajíčko v podobně nové C4 vám s radostí dnes představím. Jak na mě moderní městský kříženec hatchbacku a crossoveru zapůsobil a zapadá Citroën do dnešního měřítka? To posuďte sami…

 

Překvapivě moderní prvky designu

Vždycky jsem měla značku Citroën za takovou nenápadnou a nijak jsem se o ni více nezajímala. Vlastně to platilo až na jednu jedinou výjimku – Cactus, který na mne vždy působil trošku komicky. Musím vám ale říct, že první pohled na novou C4 mě velmi překvapil. Jak velký kus cesty automobilka urazila. Tenhle Citroën již za jisté není nemoderním a nenápadným autem, jde však o pěkný moderní kousek, který neurazí ani náročnější autíčkáře. Předek auta je vnesen do futuristického stylu, kdy LED světlomety protínají jednu linii k ústí samotnému znaku a druhá linie tvořící tři čtverce spojuje zase druhou řadu znaku. Velmi agresivní a reprezentativní vzhled – řekla bych. Ani zadní část auta nezůstává pozadu s vzhledem světlometů alá kung-fu panda 3. Trošku mne mrzí ten malý smutný výfuk, který čouhá zespodu auta a lépe by to vypadalo snad i bez něj, ale čert to vem. Celkově je auto hezky a futuristicky tvarované s bočními prolisy a kombinace laku šedé ARTENSE a černých doplňků (podběhy, spodní části nárazníků, A, B i C sloupky a zrcátka) spolu s litými koly AEROBLADE, které jsem neviděla ještě na žádném jiném autě, působí bezchybně. Ač se může zdát, že jsem již všechny charakteristické prvky nové C4 věrohodně popsala, možná se právě teď sluší na chvilku zastavit. Určitě jste si na tomhle autě všimli něčeho netradičního, že? Přeci jen si řekněme, že vzhledem si novou C4 s ničím jiným jen tak nespletete. Čím to? Novinka dle mého názoru vyčnívá především netradičním profilem karoserie, jenž nemá v mainstreamu obdoby. Sám Citroën sice říká, že C4 navazuje na úspěšnou řadu hatchbacků, jichž bylo značkou od roku 1928 vyrobeno přes 12,5 milionu, oficiálně se ale nová C4 řadí do kategorie C-SUV. My jsme přesvědčeni, že jde o křížence právě hatchbacku a SUV a ať jste či nejste zastánci takového netradičního řešení, styl se mu rozhodně upřít nedá. Pohled na svazovitou záď je pak hodně návykový a působí při nejmenším hodně luxusně. Pokud má jít v tomto případě o nepřímého nástupce již zmiňovaného C4 Cactus, pak se svým předchůdcem nemá nová C4 takřka vůbec nic společného, a to nejen po designové stránce. Pojďme tedy dál…

VIDEOTEST: Za Volantem Citroen C4 Cactus

 

Hurá s tímhle interiérem do Chorvatska sbírat fíky

Moc se mi líbilo, že na mě nová C4 působila jako taková levnější verze DS 7 Crossback, kterou, ač bych to z objektivního novinářského hlediska neměla říkat, strašně zbožňuju. Sedadla čalouněná mixem kůže Siena a látkou s efektem černé kůže vypadají na první pohled luxusně, ale co je důležité, to tvarování odpovídalo nárokům všech typů uživatelů. Pro Citroën typicky nevýrazné bočnice nebyly příliš utlačované a nechyběla ani středová loketní opěrka, juchů. Tříramenný volant byl naprosto bezproblémový, a to včetně jeho ovládacích prvků, ve kterých se řidič rychle zorientuje. Na druhou stranu ale výrobce zásadně změnil logiku ovládání, na níž jsme u vozů PSA již delší dobu zvyklí. Mrzí mě především přesunutí ovladačů tempomatu z páčky pod volantem (nyní se nedodává) právě na samotný volant. Chápu, že původní řešení bylo poměrně netradiční v dnešním světě automobilů, ale to nynější zabralo místo několika jinak hodnotným tlačítkům a osobně bych si tak raději jako nový majitel takového vozu zvykala chvilku déle na původní řešení. Ve středovém panelu se mi líbilo uspořádání místa, které zahrnovalo „schovku“ na klíče a dvoupatrový odkládací prostor, kdy ve vrchním patře se dá nabíjet telefon a v dolním mít třeba brýle. Tohle bylo naprosto skvělé a popravdě jsem nic podobného ještě u žádného auta neviděla. I celkové ovládání přes dotykový displej bylo rychlé a plně funkční. Není to žádné složité auto, a tak se člověk opravdu rychle orientuje v jeho funkcích. Jeden palec nahoru si v tomto směru Citroën zaslouží za návrat k fyzickým ovladačům klimatizace. Takhle ta ergonomie funguje opravdu nejlépe! Škoda jen že vývojáři nenašli uplatnění pro prostor po stranách dotykového displeje, který byl dříve určen právě volbě teploty. No ale přeci jen nikdo není dokonalý, a tak ani tohle auto není bezchybné. Opravdu bych nečekala, že tak propracované a na pohled elegantní až luxusní auto bude mít palubní počítač, který vypadá jako první vynález barevné televize. Navíc v tomto případě nemluvíme pouze o palubním počítači, nýbrž o 5,5“  digitální přístrojové desce, která v plné míře nahrazuje klasické budíky. Pokud byste je chtěli opravdu nahradit a koukat po cestě na otáčkoměr i rychloměr, nezbyl by vám už žádný prostor pro žádnou další informaci, a to nemluvě o velikosti otáčkoměru, na nějž bych si pro přesné odečítání informací vzala možná radši lupu. Trošku si drbu hlavu a říkám si, jestli nedošli peníze nebo proč se k podobnému rozhodnutí ve Francii uchýlili – nedošly třeba ty proklaté čipy? Nezlobte se na mě, ale tohle v tak povedeném interiéru působí opravdu šíleně amatérsky. Hold ne nad vším si vývojáři zapotili hlavičky.

 

jízdním komfortem Auto pro všechny účely

Občas i nenápadná značka dokáže překvapit pohodlností a širokým spektrem působnosti svých vozů. Stejně tak mě oslovila nová C4, a to především lehkou ovladatelností, příjemnou reakcí na plyn a podvozkovým naladěním. Pod kapotou námi testovaného vozu šlapala dieselová jednotka 1.5 BlueHDi 130 S&S EAT8, což je nejlepší a taky nejdražší možná volba v aktuálním ceníku konvenční CR (pokud nepočítáme elektrickou Ë -C4). Můžu tak vyrazit na cestu do práce, která zahrnuje jízdu po okreskách, městě i dálnici. Mile mě překvapil fakt, že nová C4 se dokáže bravurně vypořádat s kvalitou českých silnic po letošní zimě. Až na velké nerovnosti typu výmolů, do nichž by se schovalo celé Polo, na sobě nedala C4 téměř nic znát a v autě se opravdu pohodlně plulo. Za to mohou především tlumiče s hydraulickými dorazy, před nimiž lze v komfortně laděném autě leda smeknout. Velké plus tomu dávají i příjemné sedačky, které neomrzí ani po mnoha kilometrech jízdy. Pojďme se také podívat do městské dopravy, která – jak jistě víme – je po ránu opravdu dramatická, a tak je třeba velká dávka trpělivosti. Popojíždění v koloně? Hračka! 8stupňová automatická převodovka umí plynuje a lehce zabírat již od nulové rychlosti a řadí bez zbytečných cuků a zvuků. Městkou jízdu bych tedy zhodnotila velmi kladně a v doprovodu s osmireproduktorovým soundsystémem mi kolony na jižní spojce utekly raz dva. Na řadu přichází poslední úsek, a to dálnice. Auto při vyšší rychlosti stále krásně pluje, nehoupe se a spotřeba velmi příznivě kolísá mezi 5 a 6 l/100 km, což lze jedině kvitovat. Tentokrát jsme test vzali hodně důkladně a kolega měl tu čest absolvovat stovky kilometrů především na dálničních úsecích. Výsledkem bylo kromě pozitivních poznatků z jízdního komfortu, také zjištění, že při klidném tempu lze spotřebu srazit i lehce pod 5 l/100 km, což je hodnota, na níž se běžně nedostáváme. Za to si zasluhuje nová C4 obrovskou pochvalu, neboť si nepamatuji auto, u něhož bych vám mohla garantovat, že se s dlouhodobým průměrem vejdete do 6 l/100 km. Ještě jedno velké plus za mě patří tomuto Citroënu, a to za brilantní odhlučnění. Často se totiž odpůrci dieselů opírají do jejich zvukového projevu a říkají, že nafta patří do kamen nebo že zní jak traktor. Tady byste ale ve většině rychlostí slyšeli na palubě spadnout špendlík. I při rychlostech nad stovku nedá okolní svět C4 uvnitř téměř vůbec znát. Samozřejmě za to vděčí i dobrému zpřevodování a účinnosti i pod hranicí 2 tis. ot./min., kdy o sobě nedává motor skoro vůbec vědět. Pokud byste ode mě chtěli slyšet nějakou kritiku jízdních vlastností, jen malé mínus by putovalo směrem k volbě úzkého profilu pneumatik (195/60 R18), který způsobuje jízdní stabilitu při ostřejším stylu o trochu menší, než byste čekali. Celkově ale tato charakteristika vlastně sedí k naladění vozu, a tak nemohu strhnout více než jeden bezvýznamný bodík.

VIDEOREPORTÁŽ: Za Volantem nové 1.5 BlueHDi v Peugeotu 308 SW

 

Verdikt: velký koncert „za babku“

Novou C4 bych vyšvihla hodně nahoru, a to jako velmi příjemné auto za kupodivu i docela příjemnou cenu, která se pohybuje (u námi testované kousku) kolem 660 tisíc vč. DPH v té nejvyšší výbavě, s nejsilnějším a nejdražším motorem. V základní sestavě navíc auto vyjíždí s 1.2 PureTech a 6st. manuálem už za 359.900 Kč vč. DPH, a to je cena, za níž ani v nižší střední třídě ani mezi crossovery moc konkurentů nepořídíte. Řekla bych, že se nová C4 zavděčí každému řidiči, který jej bude používat pro každodenní potřeby, a to především díky všestranně povedenému balíčku, jaký Citroën s tímto vozem přiváží. Jak tak přemýšlím, tak mne napadá vlastně jen jedna malichernost, která na pohled tak hezké auto trochu degraduje, a tou je již zmíněná miniaturní digitální přístrojová deska, která působí jako gameboy z roku 2001. S autem si ale dokážu představit jízdu jak na chatu, do práce, tak i do Chorvatska s rodinnou. S 380 litry zavazadlového prostoru a rozumným místem v první i druhé řadě sedadel je auto přijatelné pro tří až čtyřčlennou rodinu a samozřejmě i všechny její bágly, takže hurá k moři!

 

Lucie Přádová

Sdílet: