Zdroj úvodní fotky: Jan Nemrava
Kia Sportage: i se základním motorem překvapivě zajímavá volba

Kia Sportage: i se základním motorem překvapivě zajímavá volba

Autor: Autohled.cz, Jan Nemrava · Fotografie: Jan Nemrava

I když to tak na první pohled možná nevypadá, tento týden se podíváme na zoubek docela zajímavému vozu. Hlavní zajímavostí bude to, že testovaný vůz je nižší výbavy a základní je i varianta pohonu. Půjde o “tradiční” kombinaci spalovacího motoru s klasickou manuální šestistupňovou převodovku. A proč je zrovna tohle zajímavé? Jedná se totiž o variantu, která bude mnohem častěji v hledáčku kupujících, než novinářů, jimž automobilky k testům nejčastěji půjčují vozy s nejdražším pohonem, nejvyšší výbavou a obrovskými koly. Námi testovaná výbava Exclusive je z úplně jiného spektra – druhá nejlevnější. A pod kapotou je benzínová jednotka bez jakékoliv elektrifikace a nejmenší je i velikost disků kol. Překvapení? Počkejte si…

 

První dojmy: adekvátní přiměřené ceně

Kia Sportage je sesterským modelem populárního Hyundai Tucson. Se svými 4,5 metry na nabízí ideální poměr mezi vnější délkou a vnitřním prostorem. V těchto vodách budou často lovit zákazníci, pro které je Karoq malý a Kodiaq velký. Sportage s Tucsonem jsou totiž velikostně mezi nimi. Navíc se prodávají s dobrou výbavou za pořád ještě dobrou cenu. Námi testovaný vůz modré barvy totiž přijde na 720 tisíc Kč.

Designově jde o jedno z nejodvážnějších aut na trhu. Zajímavým nápadem je určitě řešení přední masky, Sportage totiž vypadá, jako by neměla hlavní světlomety. Ona je samozřejmě má, jen jsou opticky skryté v tmavé ploše, která navazuje na mřížku chladiče. Výrazné jsou dva bumerangy denního svícení a na silnici zaujme celkově docela komplikovaná architektura přední části. Zezadu je design výrazně uhlazenější, ale i přesto docela exotický. Té čistotě pomáhá i zadní stěrač chytře uklizený v horním spoileru. Do výrazné odtrhové hrany pátých dveří zasahují úzká světla a celé je to doplněno moderním logem výrobce. Pochválit musím i to, že ani s relativně malými disky kol neutrpěl design tak výrazně, jako tomu bývá u jiných modelů.

 

Uvnitř překvapí v dobrém a jen výjimečně v opačném slova smyslu

Když se přesuneme dovnitř, najdeme tu dobře zpracovaný interiér. Pohodlná sedadla mají vzduchovou bederní opěrku, příjemný volant má skvěle vyřešené ovládání multifunkce. Musím říct, že jde o jedno z nejlogičtějších ovládání z poslední doby. Za volantem se nachází obrovská jednolitá plocha dvou displejů. Ten před řidičem ale trochu kritiky snese. Nejde o plnohodnotný displej, nýbrž o jakousi podsvícenou šablonu, kde se zobrazuje na jedné straně rychlost a na druhé otáčky. Skutečný displej je celkem malý a nachází se mezi “budíky”. Tohle je trochu nešťastné řešení a obyčejné budíky s ručičkami by jistě posloužily lépe, než čtení digitálních čísel bez možnosti jakékoliv změny. Na druhou stranu je to již třetí auto z posledních testů, které má toto řešení (kromě MG HS jej měl SsangYong Torres).

O dost lépe je na tom centrální displej, který je přehledný, rychlý a dobře čitelný. Lze na něm zrcadlit CarPlay a Android Auto a umí zobrazit krásně kontrastní obraz ze všech kamer kolem vozu. Kladně hodnotím kontextovou ovládací lištu pod hlavním displejem. Je možné z ní buď plnohodnotně ovládat klimatizaci, nebo hlavní funkce velkého displeje. Dle nastaveného kontextu pak fyzickým ovladačem buď ovládáte teplotu interiéru nebo hlasitost audiosoustavy. Za mne je to skvělé řešení, ale kolegové z toho tak nadšeni nebyli. Líbilo se mi i provedení ozdobné lišty a dostatek odkládacích ploch. Kapsy ve dveřích by však mohly být větší, velká PET lahev totiž není v autě kam dát. Trochu obyčejně působí i středová konzola s držáky nápojů a lesklým plastem kolem řadící páky. Nepřekvapí spousta místa ve druhé řadě ani v kufru. Tam lze naložit 590 litrů zavazadel a do zadní řady se vejdou i dlouháni.

 

A teď možná to nejzajímavější – příjemná základní pohonná jednotka

Tak a můžeme jít jezdit. Velkým překvapením tohoto testu byl motor, čtyřválcová benzínová jednotka 1.6 T-GDI, kromě jiného vybavená technologií CVVD, tedy řízení délky zdvihu sacích ventilů. Běžně jsme zvyklí na CVVT (řízení časování) nebo CVVL (řízení zdvihu), ale řízení délky je unikátní. Zajímavé na CVVD je hlavně to, že jde o čistě mechanickou záležitost, která pomáhá s řízením emisí a má lehký dopad i na výkon i spotřebu. Zajímavé také je, jak velkou paletu pohonů nabízí výrobce s tímto motorem. Měl jsem možnost jezdit s mild-hybridem i full-hybridem, byť v Hyundai Tucson. U obou jsem měl nějaké ty výtky – u mild-hybridu ke spotřebě, u full-hybridu k jeho projevům. A jak dopadl tenhle “obyčejný” pohon? Skvěle. Motor 1.6 T-GDI se 110 kW hodnotím jako jeden z nejlepších v této kategorii, s jakými jsem měl tu čest. Je pružný a krásně se sbírá z nejnižších otáček. Jeho tah se krásně reguluje a je velmi tichý. A také úsporný. Co víc si přát? První testovací jízdu přes Prahu a zpět dosáhla naše testovací jezdkyně spotřeby 5,3 litrů na sto km. Na dálnici jsem pak nechtěl věřit tomu, když se spotřeba pohybovala lehce pod 7 litry. Motor ve stotřiceti točí 2700 otáček a má dost síly zrychlovat i bez podřazení. Průměr zápůjčky byl po 500 km 6,3 litrů na sto km. Spotřeba ale samozřejmě bude hodně citlivá na zacházení s plynovým a hlavně brzdovým pedálem. Dobré spotřeby se dosáhne hlavně řidičským umem – Sportage krásně plachtí, takže je třeba dost předvídat a vykompenzovat tak nemalou spotřebu na rozpohybování vozu.

Motor se dobře sbírá i z nízkých otáček, úplně spokojený je už kolem 2 tisíc otáček a nad 2,5 tisíce už lze řadit o stupeň výš. Když je třeba, krásně táhne, zvláště mezi 3 a 4 tisíc otáček je s ním Sportage nečekaně pružná. I řazení rychlostí jde krásně. Páka jde lehce a zvolená rychlost krásně zapadne. To je docela rozdíl oproti nedávno testovanému MG HS. Od 17palcových kol s profilovým číslem 65 jsem čekal velmi pohodlné svezení. A to se potvrdilo. Přestože KIA má naladění podvozku spíš tužší, velká bočnice pneumatiky řadu výmolů pobere. Díky tomu je auto příjemné při jízdě. Zároveň je dobře odhlučněné, hluk od kol, karoserie i od motoru je minimální. V tomhle musím smeknout klobouk. Jak tichá je Sportage na dálnici i ve městě, stojí za obdiv. Je opravdu úžasné, jak dokonalá jsou ta dnešní SUV.

 

Závěrem: od začátku až do konce vlastně překvapující…

Psát test Sportage vlastně není úplně lehké. Dělá všechno tak dobře, a hlavně tak samozřejmě, že člověka ani nenapadne, že by o tom mohl něco psát. Řízení má akurátní odezvu, motor je tichý tak, že o něm člověk neví, řazení jde lehce a rychlosti tam zapadají. Dobře se mi sedí a na limit objemu zavazadlového prostoru jsem také nenarazil. Infotainment funguje dobře a lišta vyhrazená na ovládání klimatizace znamená, že si ani na tohle nemůžu postěžovat. Mohl bych kritizovat malá kola, ale ona autu docela sluší. Mohl bych kritizovat rány od podvozku, ale KIA žádné nevydává. Tak co teď? Radši končím…

 

Jan Nemrava

Sdílet: