Hyundai Tucson 1.6 T-GDI MHEV: moderní pojetí vesmírné lodi

Hyundai Tucson 1.6 T-GDI MHEV: moderní pojetí vesmírné lodi

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Lucie Přádová

K dnešnímu testu se pojí jedna pro mě velice vtipná historka, o níž se s vámi musím podělit před tím, než začneme se samotnou recenzí. Je to pár let zpět, co jsem měla možnost na den žen vycestovat pendolinem do fabriky sídlící v Nošovicích, a která dodává auta pro široký trh včetně Anglie. Každý jistě víme, že řeč je o značce Hyundai. Tento den jsem si mimochodem užila a doteď na něj vzpomínám. Kdo má sakra v zaměstnání možnost masáže nebo lymfodrenáže? Abychom se dostali k samotnému jádru věci, v již výše zmíněné automobilce jsme si vyzkoušeli a prošli téměř všechno. Lepili jsme si znaky aut na lince a v poslední řadě jsme mohli i s již hotovým vozem vyjíždět z linky, kdy jsme kontrolovali, zda vše funguje a poté vyjeli poprvé na světlo světa. No a právě při vyjíždění na mne přišla řada s tehdejším modelem Tucson. Sedám do auta na klasické místo řidiče a ejhle, volant je na druhé straně. Druhé ejhle přichází s manuální převodovkou a s tím, že bych s autem měla vyjet z linky ven. Upřímně teď říkám, že jsem měla „sevřené půlky“ tak, že bych rozdrtila i pomeranč. Řekněme, že jsem zaparkovala mezi ostatní auta tak pofidérně, že v Anglii doufám řídit nikdy nebudu. Jaký krok od té doby urazil model Tucson a jaká bude jeho 4. generace, která se pyšní na první pohled vyzařující avantgardností? To se brzy dozvíte!

 

Světlomety v zákrytu temnoty

Předtím, než jsem měla možnost 4. generaci SUV modelu Tucson testovat, jsem si všímala na silnici aut s velmi zajímavým provedením světel a říkala jsem si, jak avantgardní ten nový Hyundai je. A teď tu stojím před novým Tucsonem a s rukou na srdci říkám, že tenhle předek auta má vážně šmrnc. I když nejsem moc na přemrštěné a futuristické vzhledy, k Hyundai mi sedí a dělá to z něj originální černou ovci mezi smečkou bílých oveček. Když vezmu samotné LED světlomety, měla jsem trochu obavy, jak budou v praxi funkční, avšak musím sebrat bradu ze země, protože svítí opravdu bezchybně. Propojení parametrických skrytých světel s velkým černým chladičem zaujímající vzor náhrdelníku působí jako by na mne právě mrknul terminátor.

Futuristické pojetí automobilu nás neopouští ani z bočního pohledu, kdy prolisy jakoby rozdělují auto na tři části. Já osobně mám pocit, že tohle už je trochu moc, ale proti gustu žádný dišputát. Obrat se nachází na zadní částí auta, kde LED světlomety připomínají široké hrábě a upřímně na to, jaký byl předek auta bomba, tak tady si spíše drbu hlavu. Věřím, že kdyby v Hyundai zvolili „světlometové drápy“ situované spíše vodorovně a ve stejných obdélníčkách, jako jsou ty přední, vypadal by zadek mnohem lépe a ne tak obyčejně. Auto doplňovaly devatenáctipalcová litá kola, která jsou k dostání v paketu premium za příplatek 60 tisíc a kabátek v podobě lakování označovaného dark knight, který je též za příplatek necelých 18 tisíc korun. Za krásu se sice platí, ale auto jako takové je pro oko opravdu zajímavé a nadčasové, což je v dnešní době, kdy auta vypadají jedno jako druhé, stále obtížnější získat. I proto Hyundai chválím…

 

interiér: Pouhá náhoda, či nenápadná podobnost?

Co se týče interiéru Tucsona, nevím, jestli bych to měla vypálit takhle z hurta, ale to auto mi na první pohled přijde jako hybrid Mercedesu a Audi. Kdo z vás měl možnost řídit nebo alespoň vidět nové modely Mercedesu, velký displej na středovém panelu, tvar výdechů klimatizace nad displejem a tlačítka na multifunkčním volantu, který byl mimochodem vyhřívaný, mluví za vše. Já osobně s tím nemám sebemenší problém, ba naopak, možná si myslím, že Hyundai to má místy daleko lépe zpracované než ona zmíněná prémiová značka. Funkčnost a samotné ovládání celého infotainmentu bylo bezchybné a s velmi rychlou odezvou. Když jsem ráno jela přes tunel Blanka, překvapilo mě, že před vjezdem mi milé auto zahlásilo, že vypíná venkovní přísun vzduchu a zapíná vnitřní cirkulaci – pro lepší ovzduší. Při popojíždění v klasické ranní koloně vždy auto zahlásilo, že se vůz přede mnou rozjíždí, a tak na mne nikdo nemusel troubit. Mohu díky tomu mít v klidu vykroucenou hlavu z okénka s myšlenkami a poslechem hudby z audiosystému Krell. Zkrátka a dobře, funkčností neudělal Hyundai jedinou chybku. Pohodlí hodnotím pozitivně i díky odvětrávaným sedačkám (v kůži). Sedadlo řidiče nabízelo dokonce i paměť, a tak jsem při každém posedu získávala ten samý a příjemný pocit, když se sedadlo samo nastavilo. Bočnice mají sedadla příjemně tvarované, a tak mě Hyundai hezky podržel v zatáčkách, ale zároveň nemačkal jako pastu na zuby. Také bych ráda zmínila celkovou velikost auta, která mě překvapila. Hodnotím ji jako velmi uspokojivou už v předchozích generacích a nyní je tomu při nejmenším stejně. Velké „díky“ patří prostornému kufru s organizérem, který byl sice díky akumulátoru mild-hybridního systému schovaným pod podlahou menší, ale i tak by se do něj vešlo X pytlů cementu včetně mé koloběžky.

 

Pohodlné? Ano! Úsporné? Bohužel…

Upřímně jsem se od nedávného testu i30 trochu těšila na to, že budu testovat, protože mi chytrá manuální převodovka opravdu k srdci nepřirostla, a to asi především díky příliš citlivé spojce. Tady v Tucsonu jsem se mohla spolehnout na sedmistupňovou dvouspojkováóu ovládanou přes tlačítka RNDP, která stačila jen zmáčknout a jet. Hned u „řadičky“ se naskýtá možnost jízdních režimů a vypnutí automatického start-stopu motoru, kterému jsem doteď nepřišla na chuť, což u mild-hybdiru mrzí o to více. Vlastně všechny funkce měly své tlačítko (včetně asistenta jízdy v pruzích) a nebyla potřeba složitě hledat požadované nastavení v hloubi infotainmentu. Spolu s jízdními režimy se měnilo i zobrazení digitální přístrojové desky, které například ve sportu dokonce zčervenalo. Moc se mi líbilo, že při stání nebyl motor auta téměř vůbec slyšet a celkově odhlučnění zasluhuje pochvalu, a to hlavně při jízdě ve vyšší rychlosti. Člověk byl dříve zvyklý na označení 1.9 TDI nebo TSI a dál nic neřešil, teď ale testuji motorizaci označnovanou 1,6 T-GDI MHEV, nezamotal by se vám na tom jazyk? Abychom si osvětlili situaci čtvrté generace Tucsonu, je třeba říct, že momentálně jsou dodávány pouze s motory o objemu 1,6, i když v nespočtu variant. Konkrétně naší volbou byl benzínový přeplňovaný zážehový čtyřválec se 132kW s mild-hybrid systémem. Při jízdě každý řidič ocení i takové vymoženosti, jako je kamera mrtvého úhlu (zobrazující obraz do přístrojové desky), kterou jsem v autě viděla poprvé v životě. Kdo by byl čekal, že to bude právě v Hyundai, já tedy ne. Kamera je velmi dobře situovaná a spustí se vždy při zmáčknutí blinkru. Určitě takové řešení plně nenahrazuje boční zrcátka, ale je to hezký pomocník při přejíždění z pruhu do pruhu nebo k ohlídání obrubníku u žen řidiček. Když se vrátím zpět k onomu mild-hybridnímu systému, má spotřeba byla značně jiná, než jsem očekávala a než slibovala prezentace Hyundaie. Reálně při běžné a klidné jízdě, na silnici lehce z kopečka a plyn sešlápnutý jen z lehka jsem na 6 l/100km, nicméně běžná cesta po práce i s již zmíněným popojížděním v kolonách zapříčinila hodnoty mezi osmy až deseti litry. Je to sice SUV, ale žádná sláva tedy. To samé platí i o rekuperaci a tzv. plachtění, které se mi většinou zapínalo poměrně nelogicky a jen na režim EKO. Občas mi auto tak silně rekuperovalo, že jsem málem zastavila i při jízdě z kopce dolů, haha. Holt všechno má své mouchy. Koneckonců i tak bylo svezení s novým Tucsonem velmi příjemné. Oceňuji i možnost volby pohonu všech čtyř kol,. a i když to není žádný rychlík, pohodlná jízda tyto nedostatky kompenzuje. Zajímavostí je, že Hyundai drží dvě benzínové jednotky sobě si velmi blízké. V i30 jsme testovali povedenou a zcela novou 1.5 T-GDI se 160 koňmi, Tucson a třeba i Kona spoléhají na lehce silnější 1.6 T-GDI a paradoxně bych si dovolila tvrdit, že lepší je první zmíněná motorizace – 1.6 dle mého názoru nenabídla o tolik více výkonu a spotřebou se pohybovala o dosti výše. Je samozřejmě otázka, do jaké míry za to mohl pohon 4×4, i tak v kontrastu s velmi povedenou 1.5 do stropu zrovna neskáču. Škoda téhle pihy na kráse na jinak příjemně pohodlně nastaveném autě.

 

Rodinné SUV do moderní rodiny

I tentokrát se budu opakovat a říkat, že jsem si tento test užila, a to hned z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že jsem testovala jeden ze současně nejoriginálnějších automobilů. Druhým pohledem je pohodlnost a velikost auta, která musí splňovat požadavky i náročné rodiny jedoucí na dovolenou. Třetím pozitivem jmenuji celkovou funkčnost infotainmentu a ovládání řízení, která v dnešní době u spousty aut pokulhává. Naopak mě trochu, nechci říct zklamal, nýbrž nenadchnul mild-hybridní systém, který mi vlastně v ničem nepomohl a jeho rekuperace byla někdy opravdu „až moc vášnivá.“ Zkrátka a dobře, za mě je nová generace Tucsona příjemným nadčasovým SUV, které budu – doufám – na silnicích potkávat čím dál častěji.

 

Lucie Přádová

Sdílet: