Den s Porsche aneb jak jsem jako žena získala zážitek na celý život

Občas se poštěstí vyrazit na nevšední akci. Mezi takové rozhodně patří i událost, kterou jsem mohla prožít s Porsche Centrum Praha. Celý den za volantem pěti sportovních aut, za kterými se běžně na ulici jen otáčím, byl opravdu fantastický. Zní to jako recept na skvělý den? Rozhodně!

 

Rychle, zběsile, ale hlavně bezpečně

Na akci, která byla primárně určena ženám – zákaznicím značky, jsem dorazila již brzy ráno. Po krátké administrativní vsuvce se konala rozprava instruktorů, kteří za námi přijeli společně s auty až z německé centrály. Jako první nás – mě společně s parťačkou, se kterou jsme se v průběhu dne střídaly za volantem – čekal model Panamera Turbo S, a to v docela nevšední barvě – tmavě hnědé, kterou doplňovaly světlé materiály v kabině vozu. Těžko popisovat, jak se sedí v takových vozech. Je to absolutně luxusní zážitek, aby taky ne, když pořizovací cena vozů začíná na čtyřech a více milionech korun. Poprvé usedám za volant až po 25 minutách. Výhodou je mi ale to, že se nemusím proplétat pražským provozem a naopak si už svůj první „stint“ mohu užít naplno. Musím uznat, že se v Panameře sedí opravdu skvěle a s autem se dá velmi rychle sžít. Pro rodiny s dětmi docela ideální volba. Je to taková limuzína, která ale rozhodně nevypadá obyčejně. Ostatně taky má pod kapotou 515 kW, což je hodnota, která už dokáže vyrazit dech i při zběsilejší jízdě, ke které ovšem vůz svou povahou spíše nevyzývá. S výkonným motorem se nevylučuje, aby člověk jezdil stále normálně a s láskou ke svému řidičskému průkazu.

První zastávka na menší občerstvení nás čeká v Libochovicích v kavárně Café Della Porta, která se nachází na náměstí. My ale auta zanecháváme ve zdejším parku, kde nás o několik minut později doplní další várka Porsche, tentokrát s čistě mužskou posádkou. Při ohlédnutí se přes rameno musím uznale pokývat, jaká dobrá (automobilová) společnost se tu sešla. A zatímco si dáváme trochu oraz, v parku obdivují nadupané stroje malí školáčci, kteří jsou tam na procházce. Není však na co čekat a brzy vyrážíme dál. Tentokrát si beru elektromobil, na který jsem se hodně těšila. Jedná se o Taycan ve verzi Turbo Sport Turismo, opět v nenápadné barvě, a to tmavě modré. Taycan je vůz, o kterém jsem hodně slyšela, ale teprve teď přišla příležitost si jej vyzkoušet. Ostatně nepoštěstí se mi každý den sedět v autě za pět milionu korun a s výkonem 560 kW.

Ačkoli jsem zkušená řidička a za život jsem otestovala mnoho aut, stále mám k řízení respekt. Mít pod rukama tak silný stroj je velká zodpovědnost a svým způsobem i výzva! Tak proč si vlastně nezkusit to zrychlení, které je přímo žaludek obracející. Z nuly na sto umí Taycan vystřelit za neuvěřitelných 2,6 vteřiny. Překvapilo mě, že i když jsme autu dávaly docela zabrat, stále v baterii zbývalo dostatek kilometrů na dojezd. V kabině mě rozčiloval snad jen dekor zvolený na palubní desku, ve němž jsem se – zejména na pozici spolujezdce – odrážela jako v zrcadle. Jinak vozu není co vytknout a už vůbec ne to, že jezdí na elektřinu.

 

Když ti auto vezme dech

Blíží se poledne, a tak je čas oběda. Stále ve stejném počtu přijíždíme k restauraci Nad Hradem u hradu Křivoklát. Odkládám klíčky od Taycana a možná více než na oběd se těším na zeleně jedovatou střelu, kterou není nic jiného než 718 Boxster S. Zprvu mám trochu obavy, zda se do auta se svou výškou 182 centimetrů vejdu, ale strach se rozplyne téměř okamžitě, jakmile zapnu pás. Neuvěřitelné. V autě, které je mi sotva do pasu, mám nakonec docela dost místa nad hlavou. Hned při nastartování a prošlápnutí plynu, kdy se ozve pověstné zabublání z výfuku, mi unikne ze rtů tiché: „Wau, to chci!“ Je to zvláštní pocit, ale tohle auto neřídíte, spíše jako byste si ho oblékli na sebe a stali se jeho součástí. Jízdu si tedy nesmírně užívám a pouštím se trochu i do překračování hranic. Řízení je přímé a já se za volantem cítím sebejistě, i díky tomu, že je auto perfektně přikované k silnici a prakticky kopíruje její povrch. Zatáčky vykresluje bez sebemenšího zaváhání a záludností. Ačkoli je podvozek na můj vkus docela tvrdý, celkovým naladěním mi sedí naprosto skvěle! Dlouho jsem z žádného auta neměla takovou radost. A jako bonus jsou tu „staré dobré“ budíky a tlačítka jen s malým středovým displejem.

Den však ještě nekončí, je tu další střídání a my se z ryze hravého stroje přesouváme do něčeho trochu elegantnějšího. Další úsek nás čeká ve světle modrém modelu 911 Targa 4S. Na úvod musím říct, že pokud by existovala soutěž Miss automobil, tahle 911 by to vyhrála s přehledem. Auto vypadá naprosto úchvatně! S výkonem 331 kW poskytuje dostatečné možnosti na užívání si po okresních silnicích i ježdění po městě. Disponuje všemi vlastnostmi jako předchozí vozy, a přesto dokáže nabídnout i něco navíc. S kolegyní si tak užíváme každý další kilometr, protože tohle auto bychom obě braly všemi deseti jako daily car. Podvozek už není tak tvrdý jako v předchozím voze, ale stále nám poskytuje dostatečný výkon a bezpečí, ať už překračujeme povolnou rychlost nebo ne. Řízení je trochu mezi nebem a zemí, prostě perfektní.

Posledním zkoušeným je Macan. S tím urazím posledních pár desítek kilometrů, než se dostaneme do cíle v Plzni. Co dodat. Macan je SUV, které svým vzhledem připomíná model Cayenne. Jeho výhodou je v základu nepříliš výrazný vzhled, který ovšem mohou doplňovat zajímavé detaily. Zamilují si ho muži i ženy, kteří si ho zvolí jako hlavní auto do rodiny. Ačkoliv nejsou SUV mým šálkem kávy a můj dojem umocňují všechna před tím zkoušená a sportovněji zaměřená auta, smysl Macanu v modelové řadě Porsche naprosto chápu. I proto mohu s klidným svědomím říci, že jsem se i s ním ráda projela.

TEST: Porsche Macan aneb opravdu je sportovní SUV jen mýtem?

 

Kéž bych v té sportce vyhrála…

Kdybych tento den měla nějak shrnout, asi by mi nestačila slova, protože na takový zážitek budu ještě dlouho s radostí vzpomínat. Možnost vyzkoušet si tolik sportovních automobilů od prémiové značky Porsche se prostě jen tak nepodaří. Jsem ráda za tu příležitost a už teď přemýšlím, zda nezkusit štěstí v loterii. Nejvíce se mi totiž do duše zapsal Boxster, kterého jsem se zpočátku tak trochu řidičsky bála, ale jakmile jsem okusila první sešlápnutí plynu, bylo to prostě jako splynutí dvou duší v jednu. Co nabídnout ale rozhodně mají i ostatní modely značky, jak jsem se ostatně mohla přesvědčit na vlastní kůži i já. Troufnu si tvrdit, že na své si u Porsche přijde každý fanda aut, a nejen on…

 

Michaela Rubešová