Miami ePrix 2025: Závod jako loterie. Vítěz závodu Formule E těžil z přerušení, ostatní zuřili

Formule E se po dlouhých deseti letech vrátila na americkou Floridu. Místo ikonické městské tratě v Biscayne Bay tentokrát elektrické monoposty zamířily do závodního komplexu Homestead-Miami Speedway, známý spíše díky NASCAR. Pro potřeby Formule E tak byl výrazně upraven. Výsledkem byla 3,55 km dlouhá trať s 15 zatáčkami, třemi rovinkami a především jedním z nejvýraznějších závodů sezony – bohatým na emoce, incidenty i kontroverze.

A právě kontroverze nakonec sehrály větší roli než strategické mistrovství. Přestože jsme viděli bojovné výkony, chytrý management spotřeby energie a skvělé předjížděcí manévry, hlavní slovo si v závěru vzala červená vlajka. A právě ta proměnila slibně rozjetý závod v jakousi hru náhody. Některým týmům to přineslo radost, jiným – jako DS Penske nebo Maserati – jen frustraci a pocit promarněné šance.

 

Da Costa vládl, ale vyhrál Wehrlein

Závod se rozjížděl svižně. Nyck de Vries z Mahindry se během několika zatáček vyšvihl do čela, ale radost mu nevydržela dlouho – technické potíže ho připravily o pozici i o body. Vepředu se usadili favorité: António Félix da Costa, Nico Müller a Edoardo Mortara. Da Costa působil suverénně – vedl, měl skvělý náskok a jeho Porsche 99X Electric šlapalo jako hodinky. Strategii zvládal perfektně, Attack Mode aktivoval ve správný čas a vše tak nasvědčovalo tomu, že míří za vítězstvím.

Jenže pak přišla nehoda. Kolize ve střední části pole si vyžádala vyvěšení červené vlajky. Závod byl přerušen a posléze restartován z pevných startovních pozic – pouhých pět kol před cílem. A právě tehdy se osud začal přiklánět na stranu Pascal Wehrleina. Jezdec Porsche, který startoval až devátý, se po restartu vyšvihl do vedení.

Nebyla to strategie, nebyla to energie, nebyl to ani útok v pravý čas. Byla to náhoda. Wehrlein měl štěstí, že se před přerušením vyhnul chaosu, měl ještě k dispozici Attack Mode a dostal se do správného balíku jezdců. Díky tomu si úřadující mistr světa dojel pro své osmé vítězství ve Formuli E, k tomu přidal nejrychlejší kolo a odvezl si maximum možných bodů. Da Costa? Ten se propadl na třetí místo a v cíli jen bezmocně kroutil hlavou.

„Měli jsme tempo, měli jsme plán. Jenže v tomhle sportu plán někdy nestačí,“ komentoval Da Costa s hořkým úsměvem.

 

Pravidla pod palbou

Závod na Floridě se stal nejen sportovní událostí, ale i katalyzátorem diskuzí o smysluplnosti některých pravidel Formule E. Tím hlavním překvapením byla na poměry Formule E nízká spotřeba energie, která byla důsledkem hned několika výjezdů safety caru a především přerušení závodu červenou vlajkou. Kvůli těmto zpomalením jezdci výrazně méně spotřebovali a do cíle tak dorazili s rezervami, které neměli šanci využít.

Ve Formuli E, kde je efektivní hospodaření s energií naprosto klíčovým faktorem, to působilo téměř absurdně. Ti, kteří šetřili v první polovině závodu – jako například právě Da Costa – ztratili svou výhodu. Závod se z promyšlené strategie proměnil v pětikolový sprint, kde rozhodovalo hlavně to, kdo ještě měl k dispozici adekvátní porci Attack Mode (max. 4 minuty).

Problémy se kupily především kolem Attack Modu. Ti, kteří ho měli aktivovaný v momentě přerušení, přišli o jeho účinek – přerušením závodu nedošlo k jeho pozastavení. Pět jezdců navíc nestihlo druhý Attack Mode plně využít, což jim po závodě vyneslo penalizaci 10 sekund. Takový verdikt nebývá ve Formuli E běžný a opět otevírá debatu o vhodnosti současných pravidel. Přesto se zrovna tahle část pochopit dá – v pravidlech je jasně definováno, že každý závodník musí během závodu využít celkem 8 minut attack modu ve dvou aktivacích (buď 4 + 4 minut, nebo 2 + 6 či 6 + 2 minuty). Bez ohledu na to, jaké byli okolnosti dění přímo na trati, prostě museli být penalizováni ti, kterým v cíli ještě stále zbývaly nevyužité vteřiny onoho útočného módu. Za daleko větší problém představuji především nevýhodu těch, kteří již měli při vyvěšení červené vlajky na kontě po dvou aktivacích attack modu. V kombinaci s přebytkem energie takřka u všech závodníků to pro ně byla smrtící kombinace.

Možným řešením by bylo prodloužení závodu pomocí tzv. „added laps“, které jsou určeny jako kompenzace za fáze za safety carem. Tentokrát se však tento mechanismus nevyužil – a mnozí jezdci i fanoušci tak odjížděli z Miami s pocitem, že o výsledku rozhodl protokol, nikoliv výkony na trati.

 

DS Penske a Maserati: Z frustrace se buduje motivace

Pokud někdo odjížděl z Miami s opravdu smíšenými pocity, byl to tým DS Penske. Jean-Éric Vergne i Maximilian Günther startovali z druhé poloviny pole, přesto se postupně propracovávali vzhůru. Vergne se po sérii chytrých tahů a úspoře energie dostal na hranici bodované desítky – jenže právě v ten moment přišla červená vlajka. Měl aktivovaný Attack Mode, ale po restartu z něj nezbylo nic. Dojel dvanáctý. Günther na tom byl ještě hůř – byl jedním z těch, kdo se ocitl uprostřed kolize, která závod zastavila. Klasifikován byl až sedmnáctý.

Podobný scénář se odehrál i u Maserati MSG Racing. Stoffel Vandoorne měl silnou kvalifikaci (6. místo) a v závodě se díky správné taktice dostal až na třetí pozici. Po restartu však ztratil výhodu Attack Modu a propadl se na čtrnácté místo. Jake Hughes, jeho týmový kolega, hrál na úsporu energie, kterou měl připravenou na závěrečný útok. Ten ale kvůli kolizi vůbec nepřišel – stal se jediným jezdcem, který závod nedokončil.

Oba týmy se shodly: tempo bylo, strategie byla, ale výsledek nikde. Těšit je může jen fakt, že mají stále co nabídnout. A že Monako, kde se pojede už za tři týdny, bude ideální příležitostí k odvetě.

 

Mahindra a CUPRA: Tichá síla ve stínu chaosu

Zatímco velké týmy bojovaly s okolnostmi, menší stáje si v tichosti připisovaly důležité body. Mahindra opět potvrdila zlepšující se formu – Edoardo Mortara dovezl páté místo, de Vries se z technického výpadku vyškrábal alespoň na pozici 11. Tým už díky tomu má více bodů než za celou minulou sezónu.

CUPRA KIRO, závodící na domácí půdě, zaznamenala nejlepší výsledek sezony. Dan Ticktum skončil sedmý, David Beckmann poprvé postoupil do duelů v kvalifikaci. Strategií bylo šetřit, zaútočit později – ale červená vlajka jejich plán zkrátila. I tak ale tým ukázal, že není jen do počtu.

 

🇲🇨 Monaco čeká. Dvojnásobná šance na nápravu

Další zastávka? Monako. Ikonická městská trať, kde Formule E letos poprvé pojede dvojzávod – tzv. double-header. 3. a 4. května se rozhodne, kdo potvrdí formu a kdo napraví zklamání z Miami. V uličkách Monte Carla není prostor pro chyby – ale ani pro špatná pravidla…

Možná právě tam uvidíme, zda Formule E najde odpovědi na otázky, které Miami položilo. Jedno je ale jisté – bude to podívaná.

REPORTÁŽ: Poprvé na Formuli E aneb Je to hukot, přátelé – Berlin E-Prix očima fanouška

 

🏁 Výsledky Miami E-Prix 2025 – TOP 10

1. Pascal Wehrlein (TAG Heuer Porsche)

2. Robin Frijns (Envision Racing)

3. António Félix da Costa (TAG Heuer Porsche)

4. Nico Müller (Andretti Formula E / Porsche)

5. Edoardo Mortara (Mahindra Racing)

6. Sacha Fenestraz (Nissan Formula E Team)

7. Dan Ticktum (CUPRA KIRO)

8. Mitch Evans (Jaguar TCS Racing)

9. Jake Dennis (Andretti Formula E / Porsche)

10. Sébastien Buemi (Envision Racing)

 

📊 Průběžné pořadí jezdců po Miami (po 5 z 16 závodů)

1. Oliver Rowland (GBR, Nissan) – 69 bodů

2. António Félix da Costa (POR, Porsche) – 54 bodů

3. Pascal Wehrlein (GER, Porsche) – 51 bodů

4. Taylor Barnard (GBR, McLaren) – 49 bodů

5. Maximilian Günther (GER, DS Penske) – 35 bodů

6. Stoffel Vandoorne (BEL, Maserati) – 27 bodů

7. Jake Dennis (GBR, Andretti) – 27 bodů

8. Edoardo Mortara (SUI, Mahindra) – 24 bodů

9. Jean-Éric Vergne (FRA, DS Penske) – 21 bodů

10. Nyck de Vries (NED, Mahindra) – 19 bodů

 

Jan Novotný