Autodrom Most hledá šampiona: svezli jsme se!

Autodrom Most hledá šampiona: svezli jsme se!

Autor: Jan Novotný · Fotografie: Jan Novotný

O možnostech, jak zkusit štěstí v motorsportu, jste už určitě slyšeli. Není jich sice mnoho, za to se o každé z nich poměrně dosti mluví. V loňském roce se nám představil později trošku zatracovaný projekt (o tom teď ale pomlčme) s názvem Autoklub Peugeot Rally Talent. Letos se přichází sice podobný koncept, který má ale v tuto chvíli alespoň dvě hlavní odlišnosti. První skutečnost je poměrně dobré jméno, o které se zatím svou záštitou starají hvězdy jako je Tomáš Enge, David Vršecký nebo Petr Fulín. Pojďme teď ale zpět od oného jména, protože i v prvním zmiňovaném případě byla přítomna jedna velká hvězda – Václav Pech. Jak už samotný název napovídá „Hledá se okruhový šampion“, nyní nebudeme v blízkosti světa rally, nýbrž a pouze kvalitního asfaltu v podobě mosteckého okruhu. Tak nepředbíhejme a pojďme se konečně podívat do samotného dění. Jak to vypadá v běžný den prvního výběrového kola a jakou mají zájemci jako jsme my reálnou šanci?

 

Pár kol na okruhu = vždycky dobrá šance

Na úvod bych chtěl zmínit vůbec samotnou možnost svézt se někde na kvalitní uzavřené trati. Nebudeme zastírat, že se v případě prvního kola jedná pouze o malou trať utvořenou v prostoru Polygonu Most, kde se letos mimo jiné pojede i jeden závod rallysprint série. Na druhou stranu je to celkem pochopitelné. Trať je postavena přesně tak, aby zde organizátoři měli dobré možnosti poznat kvality jednotlivých řidičů a zároveň vám nedávali moc šancí ke krizovým situacím. Vy pak máte příležitost během necelých 30 minut ukázat své dovednosti. Dokonce si troufnu říci, že vám ani tolik nemusí jít o vítězství. Vyhrát by chtěl přeci každý a kvalitních jezdců máme relativně spoustu. Ten druhý, podle mě správný, postoj spočívá v zážitku, který by každý měl mít z jízdy na uzavřené trati. Pokud nejste blázen, tak si nikdy nedovolíte na silnici to, co na okruhu.

 

Praxe: třídy podle poměru hmotnosti a výkonu tvoří vyrovnané šance!

V Mostě si na nás připravili celkem tři třídy. Nechci vám teď lhát, jaké jsou jednotlivé hodnoty poměru výkonu a hmotnosti, ale ve směs se dá říci, že se jedná o kategorii s běžnými auty, poté s o něco silnějšími a v neposlední řadě i se sériově vyráběnými sportovními vozy. Pojďme teď k našemu příběhu. Málokdo chce totiž ničit vlastní auto. To byl samozřejmě případ i náš. Těšili jsme se tak na svezení s autem na „divokou kartu“, kterým je poslední generace Renaultu Clio RS. Příznivci této francouzské automobilky mi snad odpustí, když řeknu, že se nejedná o nejlepšího zástupce dané třídy a důstojného následníka série z řady Renault Sport. Svezení a zmiňované zážitky za volantem na okruhu by ale rozhodně neměl nabízet špatné. Z důvodu příprav na vrchol sezóny, Czech Truck Prix, auto ale k dispozici nebylo. Nepříliš pozitivní zprávou pak pro nás znamenalo připravení téměř sériové Škody Fabie druhé generace. Vážení, opak našeho prvotního negativního smýšlení se stal pravdou. Pod kapotou k našemu štěstí šlapala alespoň přeplňovaná jednadvojka a jedinou úpravou na autě bylo nasazení nízkoprofilových 17“ pneumatik. Ve finále to sice stále byla poměrně vysoká a nemotorná standardní Fabie, ale když jsme jí pak drželi na dráze pod krkem, ony zmiňované zážitky se dostavily.

 

Průběh prvního kola: vteřiny před startem…

Nemějte mi za zlé, že vnímám pár ostrých kol na mosteckém polygonu jako kdyby se mělo jednat o opravdový závod. Myslím si však, že většina startujících měla podobně né-li více závodní pocity než já. Když se vrátím zpět k průběhu naší návštěvy, tak se nacházím na příjezdu do areálu. Stačí jen lehce „přemluvit“ hlídače u vjezdové brány a pak projet zhruba kilometr okolo diváckých prostorů autodromu. Po příjezdu se nahlašujeme na recepci Polygonu. Mimo jiné musíte podepsat i ručení zodpovědnosti za sebe samého, nikdo po vás přeci nechce, abyste na dráze předvedli nereálné. Přidělený dostanete vlastní modul časomíry, který je potřeba přidělat na auto. Pak vás čeká pár dlouhých chvilek napětí před startem nebo spíše vjezdem na připravený okruh chcete-li. Většinou trvá tato příprava zhruba půl hodiny. Konečně nastává čas pro krátké seznámení s tratí, které vede profesionální instruktor. Jedno kolo máte v tomhle tempu za sebou zhruba za dvě minuty. Pak už jen stačí postavit se na start, vypnout klimatizaci a všechny asistenční systémy (nebo alespoň ty co vypnout jdou), sešlápnout spojku a s jejím pouštěním i postupně sešlápnout plný plyn. Ne dobře, tak to úplně v reálu není, protože není potřeba úplně zastavovat. Startujete přeci letmým startem a čas je důležitý od časomíry k časomíře. Každopádně vypnutí klimatizace a asistenčních systémů se opravdu hodí a asi v tomto případě platí přímá úměra k výkonu a kvalitě závodního náčiní, které máte k dispozici. Já osobně jsem se naší Fabii a okruhu věnoval zhruba 5 kol. Ve třetím přišla lehká krizovka, kdy se mi nepodařilo na 100% dobrzdit před krátkou šikanou. Hold prostě platí, že i ten největší ňouma se po pár kolech přestane ve své jednadvojkové Fabii bát a začne si dovolovat. Moje „dovolování“ skončilo čtvrtým kolem, které pro mě zároveň bylo i nejrychlejším.

 

S odjezdem: nemusíte být nejrychlejší, zkušenost a radost z jízdy vám může stačit!

S časem 1:04,910 a prozatímním 18.umístěním v nejslabší třídě úplně spokojený být nemůžu, ale s ohledem na auto a spíše takový zkušební charakter mojí jízdy se dá o dobrém výsledku alespoň polemizovat. Věřím, že si tento článek nebudou číst instruktoři nebo vedení Autodromu, ale úsměv na tváři vám můžou vykouzlit i téměř hořící brzdy na místní Fabii. Ani v nejmenším nemám rád ničení aut, ale co jiného vám pak může dokázat, že jste jeli opravdu ostře než viditelná pořádná porce zátěže pro auto? Tímto se samozřejmě všem přítomným omlouvám a dodávám, že ihned po předání auta kolegovi jsme absolvovali jedno kolo pomalou jízdou ke zchlazení brzd a jejich nezkroucení. Myslím, že je na čase použít mou oblíbenou frázi: „Konec dobrý, všechno dobré.“ Právě tak nějak vypadal náš odjezd. Úsměv na tváři, jistá dávka optimismu a relativní spokojenost. Teď nemám ani tak na mysli spokojenost s výsledky, ale spíše s dobře stráveným půl dnem a skvělými zážitky. 100Kč, půl hodina na trati, zapůjčené auto a možnost poměrně slušné výhry? Co že je vlastně tou výhrou? Hledáme přeci šampiona, takže pro vítěze bude připravena poslední generace Škody Octavie ve specifikaci CUP určené na okruhy a stejnojmenné závody. Takže jaká je taková šance? K nezaplacení!

 

Jan Novotný

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..