Audi A5 40 TFSI: „obyčejné kupéčko“, které uhodí do oka

Audi A5 40 TFSI: „obyčejné kupéčko“, které uhodí do oka

Autor: Lukáš Jeřábek · Fotografie: Lukáš Jeřábek

Již před nějakou dobou jsem se dozvěděl, že mě k dalšímu testování čeká Audi A5 Coupé. Velmi mě to potěšilo a nemohl jsem se modernizované verze dnes už tradičního grand tourisma z Ingolstadtu dočkat. Přece jenom je Audi jedna z mých nejoblíbenějších značek. K řízení A5 jsem se již před nějakou dobou dostal, jelikož jste i vy, naši čtenáři, měli možnost testovat Sportback současné generace a to v netradiční CNG verzi v rámci Motorvize Fans Award 2017. V té době šlo ale o dosti jiné auto – jiné palivo, jiný počet dveří, o půl generace starší verze a celkově jinak naladěný vůz. I ta mě ale velmi zaujala, a tak jsem byl velmi nedočkavý na to, jakým způsobem se Audi u tohoto modelu posunulo. 40 TFSI pak zní poměrně lákavě, já už byl ale dopředu připraven, že dostanu pro mě „pouze“ 2litrový benzínový mild hybrid s výkonem 140 kW. Hodně jsem dopředu přemýšlel, jak se asi bude chovat v zatáčkách, jaký bude projev nejslabšího motoru a zároveň jaký nabídne komfort při normální jízdě. Jak se bude chovat? Jak se nám líbil design? Jaké bylo zpracování interiéru? To vše se dozvíte níže.

 

Design: ve znamení velmi povedené kombinace

Auto si přebírám a začínám jej obcházet. U A5 jsem se obcházením docela zdržel. Má krásné, elegantní křivky a paket S-Line jí dodává na dravosti. Velmi mě zaujala ostrá hrana karoserie, která se táhne od předního nárazníku až po kufr. Velká mřížka před chladičem orámovaná stříbrnou linkou se hezky vyjímá v bílé barvě karoserie. Sportovní lízátko (pod předním nárazníkem) v barvě karoserie se ve spojení s ledvinkami v barvě titanu hezky vyjímají a při pohledu na auto s vytočenými koly bych A5 přirovnal k „obrázku jak z pohádky“. Zadní světla mají dynamické/tekoucí blinkry a zároveň jsou dělená na dvě části. Pod nimi můžeme najít pro mě velmi příjemné překvapení, a to pravé výfuky. U tohoto modelu opravdu nejsou jen na okrasu – zaslepené, jak už dnes bývá zvykem u většiny ostatních konvenčních modelů. Za doslova geniální bych označil výběr barvy, doplňků, paketu a kol. Myslím si, že hezčí kombinaci si už ani nedokážu představit. Nečekal jsem, jak velký zájem bude taková „relativně běžná“ Audi vzbuzovat. Velké množství lidí se za autem otáčelo, jakoby šlo o nějaké Ferrari nebo třeba RS5 v jasné barvě.

 

Interiér: kvalitní zpracování a příkladná ergonomie

Vnitřní prostor této Audi je popsatelný dvěma slovy – jednoduchost a elegance. Jak je A5 nízká, uvnitř se cítíte více uzavřeně a bezpečněji. A vlastně jde o pocit předevšm sportovní – tak se cítím v A5. Jak by taky ne, je to přeci coupé. Udělalo mi velkou radost, že ovládání klimatizace u čtyřech kruhů ponechali mechanické, řidič se v podstatě nemusí ani dívat a zároveň hledat, kde jsou tlačítka na ovládání klimatizace. A tak je tomu vlastně i při ovládání ostatních funkcionalit, Audi bych mohl ovládat v podstatě poslepu. Ovladače jsou logicky umístěné a já si hned zvykl. Displej infotainmentu je na svém místě a vypadá, jak má. Žádné zbytečné tlusté ohraničení, zbytečně malý displej na velkém podstavci, nic z toho se nekoná. Ideální velikost, zpracování, funkčnost a design. Když se přesuneme k řidičově části, ihned nás uhodí do očí řidičův displej – digitální přístrojový štít Audi. Budíky je možné nastavit, jak je libo. Já osobně jsem si našel oblíbené rozvržení na cesty, a to velkou mapu a po stranách otáčkoměr s tachometrem. Volant je ergonomický, padne přímo do ruky a jeho velikost považuji za doslova ideální. Je seříznutý zespod, což mám nejradši, díky tomu totiž vzniká o něco více místa na nohy. Sedačky jsou potažené kombinací alcantary a kůží. Ergonomie je opět na prvním místě, jsou navíc příjemně sportovní, moc dobře drží řidiče na místě a zároveň nepředstavují žádný diskomfort ani pro delší cesty. Velmi se mi líbí koncept rozvržení středové konzole. Vepředu nechybí držáky na pití a až za nimi se nachází volič automatické převodovky, i ten navíc příjemně padne do ruky a představuje zároveň esteticky zajímavý prvek interiéru. Máte navíc místo si odložit ruku na loketní opěrku a nepřekáží vám lahve v držácích. V interiéru se navíc v noci krásně vyjímá práh s logem „s-line“, který je podsvícený.

 

Jízdní vlastnosti: až překvapivě sebejisté i s „běžným“ motorem

První start – motor si přede velmi potichu. Při vyzkoušení zvuku na neutrál Audi i „nějak zní“. Nějaký ten brumlavý zvuk u A5 i přes absenci minimálně dvou válců k absolutní spokojenosti uslyšíte. Řadím D a vyrážím. Přemýšlel jsem, kam bych tentokrát mohl jet na výlet a rozhodl jsem se vyjet na sever Čech. Přibližně 70kilometrovou cestou jsem s autem dojel na místo určení. Po cestě mě čekala krátká dálnice, okresky i města. Vyzkoušel jsem tedy všechny styly jízdy. Na dálnici potěší na kupé možná až překvapivě vysoký komfort, a to jak po stránce absence hluku (běžného i aerodynamického), tak co se naladění podvozku týče. I se spotřebou se dostávám do příjemných mezí, ač se nebavíme o rychlé jízdě, výsledných 7 l/100 km považuji za dobrý „benzínový“ výsledek. Přesuneme se ale na okresky, podvozek je totiž i díky paketu S-Line a 19“ kolům trošku tužší. Očekával jsem tak, že se na klikatých silnicích bude chovat hezky. Motor je na svůj papírový výkon a objem relativně pružný ve středním pásmu a troufnu si tvrdit, že nejednoho z nás jeho 190koňová dynamika překvapila. Nejen pohledem, ale i naladěním podvozku se totiž nejslabším (rozuměj rychlost limitujícím) prvkem jevil právě motor. I proto jsem při nájezdu do první zatáčky auto podcenil. Ještě před apexem jsem věděl, že můžu více šlápnout na plyn a příště si i dovolit vyšší nájezdovou rychlost. Překvapivý, snad až neskutečně příjemný zážitek. Opravdu jsem nečekal, že se relativně běžná A5 bude v zatáčkách chovat takhle sebejistě. Doslova radost při průjezdu zatáčkou. Rychlejšímu tempu na klikaté silnici dobře sekundují i příjemně naladěné brzdy, jejichž výkon bych si sice netroufl zkoušet na závodním okruhu, avšak poměrně rychlý nástup dodává jistotu, jíž ani při prudším sešlápnutí pedálu ve vysokém tempu neztrácí. Komfort je další otázkou, hned jí zodpovím. Při jízdě v centru Prahy jsem byl překvapen vzhledem ke zdání velmi tvrdého naladění. Podvozek však i díry v silnici nebo povrch z pražských dlažebních kostek žehlí poměrně dobře. Na kostkách nijak nekope a ve spojení s kvalitními sedačkami jste zase na tom nepříjemnějším místě.

Vraťme se ale ještě jednou k jistotě, jakou modernizovaná A5 v dané specifikaci nabízí. Kolega by totiž mohl doplnit příběh, kdy mu právě tohle auto možná i zachránilo život. Představte si, že si užíváte pěknou okresní silnici, vyjíždíte z obce, zrychlujete na maximální povolenou rychlost a v tu chvíli vás přehlídne auto přijíždějící z odlehlého objektu vpravo. Jako na potvoru navíc v protisměru jede další auto. A5 ale bleskurychle poslechne vašeho povelu a předvede sebejistou a život zachraňující myšku pod maximálním stlačení brzdového pedálu a to vše navíc přichází hned po okamžiku, kdy už nevěříte v dobrý konec. Netvrdím, že by něčeho podobného vozy typu kupé standardně nebyly schopny, avšak od relativně běžného auta s „obyčejným“ čtyřválcem tohle prostě nečekáte. Klobouk dolů!

 

Závěr: velmi povedené, ale levné nikoliv. Koupil bych?

Minimálně jeden zoubek testovaný vůz přeci jen má – cenu, která se limitně přibližuje 2 milionům korun. Ne, že bychom neuměli vyšší pořizovací náklady u Audi alespoň částečně ospravedlnit – člověk musí vzít v potaz kvalitu zpracování, luxus, komfort, sportovní naladění a ducha automobilky. Pak ale přichází řeč na jednotlivé verze – motorizace. Za mě osobně se tento model Audi povedl, i proto bych se spíše než o přemrštěné ceně bavil o lepší specifikaci – třeba se silnějším motorem a absencí některých prvků výbavy. I třeba taková 45 TFSI, která ke stejnému motoru přidává 40 kW navíc, dává v kombinaci s povedeným podvozkem a jistotou pro rychlejší průjezdy přeci jen o trochu větší smysl. Postesknout si snad musím jen nad skutečností, že v současné chvíli není v nabídce běžné A5 jiného šestiválce než-li toho dieselového, upřímně bych pak dost váhal, zda-li 45 TFSI (2.0 TFSI 180 kW) nebo 45 TDI (3.0 TDI 170 kW), které od sebe dělí už jen zhruba 50 tis. Kč. Ano, cena je pořád trošku vyšší, ale dle mého názoru auto stojí za to – minimálně vyzkoušet. Opravdu mě překvapilo a udělalo vlastně i docela radost, což se vždy říct nedá. Při vybírání kupé pro denní používání bych určitě A5 bral v potaz, šel se na ní podívat a projel si ji, a tak mohu snad jen doufat v naše další brzké tváří v tvář. A s tímhle moudrem je i dnes v mém případě čas skončit.

 

Lukáš Jeřábek

Sdílet: