Yamaha Tricity 125: skútr, za kterým se otočíte

Yamaha Tricity 125: skútr, za kterým se otočíte

Máme téměř konec června a teploty se šplhají až nad tropických třicet stupňů celsia. Toto počasí přímo vybízí k zapnutí klimatizací nebo ke stažení okének či střech. Přeci jen tyto uvedené prvky jsou dominantou spíše čtyř kol, tentokrát je tak necháváme stranou. Neprošlo bez povšimnutí, že MOTORVIZE je zaměřena spíše na motoristické – automobilové fanoušky, ale abychom naše (a mimo jiné i moje) testování povznesli do širších rozměrů, dostala se mi možnost zabruslit i do naprosto jiného odvětví, než jsou automobily. Mluvíme tady o motocyklu, konkrétně skútru Yamaha Tricity 125. Nejedná se jen tak o obyčejný skútr, protože má jednu vlastnost, kterou se pyšní jen pár kousků. Výjimečnost, která dává skútru a hlavně jízdě zcela nový rozměr a požitek. O čem tu mluvíme? A bude díky tomu závěrečné hodnocení spíše kladné nebo naopak negativní?

 

Nadčasový sporťák

Již na první pohled nás Tricity upoutá jistou zvláštností, která je polovinou motoristických nadšenců uznávaná a druhou polovinou zatracovaná. Řeč je o dvou předních kolech, kterými Yamaha disponuje. Mluvíme tedy o takzvané „tříkolce“. Se stejným počtem kol se v mládí většina z nás proháněla na rampách. Díky třem kolům, kterými skútr disponuje, se za ním samozřejmě otočí více hlav, než za obyčejným strojem. Celkový vzhled motocyklu je o přidané kolo robustnější a nepůsobí dojmem klasiky. Nadčasové provedení s lehce sportovním nádechem, doplněné LED světlomety v přední masce. Svítivost těchto světlometů jsem měla možnost otestovat i ve večerních hodinách a samozřejmě mimo město, kam se mimochodem zas tak často městský skútr vyloženě nepodívá a kde logicky chybělo pouliční osvětlení. I takto malá světla plní svou funkci díky kvalitním LEDkám více než uspokojivě, a tak byla jízda v pozdních hodinách naprosto bezproblémová. Samozřejmostí palubní desky Yamahy je digitální provedení, které ukazuje ty nejzákladnější údaje, jako je rychlost, hodiny a stav nádrže. Zvláštní ikonkou je zelené „ECO“, které svítí například při jízdě z kopce na minimální plyn a značí nám efektivní jízdu s nízkou spotřebou. Nechybí zde ani vyklápěcí stupačky pro spolujezdce a prostorné ukládací místo pod sedačkou, kam se vejde poměrně velké množství věcí. Kdyby se přeci jen ale nevešlo vše, existují zde i další prostory, které jsou pro toto využití stvořené. První takovým je například skromná přihrádka před vašimi koleny a dále výklopný háček, za který lze zavěsit třeba tašku nebo kabelku.

 

Koncepce tří kol

Tato variace tříkolového skútru by jistě každého překvapila. Teď je možná na řadě otázka, čím kromě designem. Je to zvláště svou stabilitou, která může být značnou oporou pro začátečníky. Díky jednomu kolu navíc jsem měla větší důvěru v náklonu při projíždění začátek, kdy skútr spolehlivě projel vše bez sebemenšího škobrtnutí, a to i v překvapivě vysoké rychlosti. Ovládá-li vás nejistota, zda náhodou nejedete do zatáčky moc rychle a zda ji zvládnete projet, není problém si přibrzdit i v náklonu, protože díky dvěma kolům v přední části je skútr i tak velmi stabilní a ze zatáčky vás ladně vytáhne téměř za jakýchkoliv okolností. Tuto nejistotu jsem měla i já osobně při projíždění serpentýn, které máme nedaleko domova. Jejich relativně příkrý profil totiž umocňuje ještě hodně rozdrncaná a rozbitá silnice. Více než překvapena jsem byla, když mne při poměrně velké bojácnosti s náklonem v nízké rychlosti skútr krásně v zatáčce podržel. V tu chvíli ze mě jakákoliv pochybnost o mém umu opustila a mohla jsem si naplno užít jízdu. Díky jednomu kolu navíc váží skútr celých 150 kg, které mi ovšem při žádné manipulaci nevadily.

 

Váš kočár je připraven

Ve chvíli prvního usednutí na Tricity na mě padla mocná nedočkavost po nastartování a větru v zádech. Vzhledem k mé výšce jsem byla s komfortem sedla bez připomínek spokojená, a to především díky jeho tvaru, který nabízí i nižším lidem kvalitní posed tak, aby bez problému dosáhli na zem. Nezbývalo mi nic jiného než otočit klíčkem a nastartovat. Startovací tlačítko je typické pro motorky, takže si jej nemůžete nevšimnout. Má první jízda proběhla za slunečného dne, kdy vítr ve vlasech byl opravdu potřeba. Hned po pár minutách jízdy jsem si uvědomila, jak příjemný skútr vlastně řídím, díky dvěma předním kolům byly drobné nerovnosti povrchu naprosto eliminovány. Jízda byla více než komfortní a plynulá. Při větších nerovnostech jako jsou zapuštěné kanály a jiné výmoly samozřejmě překážku pocítíte, rozhodně ne ale v takové míře, jako by tomu bylo pouze se dvěma koly. Nemusím ani připomínat to, že skútr je „automatický“, tudíž vás žádné řazení nečeká a můžete tak plnou pozornost věnovat jen jízdě. Skoro bych zapomněl na ovládání blinkrů, které je taktéž umístěno typicky pro motocykly na levém řidítku. Co mně hodně překvapilo, byla manipulace s blinkrem. Jeho ovladač stačí jen lehce posunout a pro vypnutí jen lehce zmáčknout. Pro ovládání se tak nevyžaduje zvýšená pozornost, a tak příliš neodpoutá od řízení. Decentním nezvykem pro mě byla zrcátka u skútru, která se při jízdě klepala a zvláštně přibližovala vše, co zamnou šlo nebo jelo. Co se týče rychlosti a zrychlování, musíme brát v potaz výkon pouhých 9 kW. Na tuto maximální hodnotu si myslím, že se skútr obstojně drží a jestliže se nebojíte přidat trochu více plynu, svižné tempo není zapovězeno . Vzhledem k výkonu je jasné, že se nesmíte bát přidat plyn, jelikož reakce nebude tak ostřílená jako u silnějších motorek. Navzdory tomu se ale poměrně rychle dostáváme do rychlosti 70 km/h a když ani poté nepolevíte, za nějaký čas se dostáváme i na hranici 100 km/h a maximálka je překvapivě ještě trošku dále. Při této rychlosti je pak velkým plusem funkční přední „štítek“, který je tvarovaný tak, aby lépe rozrážel vzduch pro pohodlí jezdce.

 

Verdikt: Skútr téměř bez (věkové) hranice

Po několika nádherných dnech s tímto městským skútrem se mi skoro nechtělo osedlat zpět čtyři kola. Navzdory nejistoty a vsugerovanému drobnému odsouzení tříkolové koncepce ještě před jejím vyzkoušením si teď mohu ťukat na čelo, neboť Yamaha Tricity teď díky mě pozitivismem jen srší. Nejpůsobivějším pozitivem jsou jak jinak než tři kola, díky kterým jsem měla naprostou jistotu v zatáčkách jak při vysoké, tak i při nízké rychlosti. To, co jsem od tohoto žihadla očekávala, jsem také dostala. Stabilita, bezpečnost, ale i svižnost a zábava. Cenová relace je také velmi přijatelná, dokonce jedna z nejpřijatelnějších ve verzi tříkolek – v námi testované verzi s ABS, za kterou je příplatek 15.000 Kč, vychází celková cena na 119.990 Kč. Vzhledem ke svému výkonu a kubatuře může skútr řídit každý s řidičským oprávněním B a A1. Jako tříkolka má jednoznačnou výhodu v městském provozu a plynulejší jízdě, hlavně co se týče Prahy, a proto, jestli se stále rozmýšlíte, zda si pro ulehčení jízdy v Praze nekoupíte skútra, Yamahu Tricity 125 rozhodně doporučuji dopsat do užšího seznamu kandidátů.

 

Lucka Přádová

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..