Toyota C-HR: Prověřená zkouškou na D1

Toyota C-HR: Prověřená zkouškou na D1

Autor: Petr Bahenský · Fotografie: Petr Bahenský

Dnešní článek jsem se rozhodl napsat trošičku odlišněji než všechny dosavadní. Ono vlastně auto, kterému se dnes hodlám věnovat, je taky tak trochu jiné než všechna ostatní. Během testovacího týdne jsem se potřeboval dostat z Prahy do Brna. Mnoho z nás jistě ví, že D1 je asi vůbec ta nejhorší dálnice na českém území. Pokud se zrovna nevyhýbáte nerovnostem na sinici, musíte čelit nepříjemným zúžením. Cestování není žádným zážitkem, protože si připadáte jako na trampolíně. Takže jsem vlastně spojil užitečný ještě s užitečnějším a svou pracovní cestu jsem využil k pořádnému testu Toyoty C-HR. Jak si poradí s nástrahami, které si pro něj připravila naše největší příšera mezi silnicemi? To a ještě více v dalších odstavcích. Pohodlně se usaďte, to já řídil na D1. Ne, vy.

 

Kam to tedy jedeme?

Naše cílová destinace je jasná. Druhé největší město v ČR a jedno z měst, do kterého se velmi rád vracím, tím nemůže být nic jiného než Brno. Chtěl jsem během testu prověřit úplně všechno. Začnu tedy tím nejzákladnějším. Sedadla. Tentokrát jsme v C-HR s hybridní specifikací dostali manuálně nastavitelná sedadla, která mi při delší trase (přibližně 2 hodiny) vůbec nevadila. Ze začátku jsem sice musel najít svoji „polohu“, abych jízdu přežil ve zdraví, ale po několikaminutovém boji jsem věděl, jak mám sedět a pak už na mě čekala pouze spokojenost. Další zastávkou mého hodnocení se stala funkčnost navigace. Mým záměrem bylo zjistit, o kolik dříve či později se v porovnání s předpokládaným časem dojezdu dostanu z bodu A do bodu B (často diskutovaná problematika). Navigace mi v Praze hlásila příjezd v 11:47. Celou cestu jsem měl v plánu jet průměrnou rychlostí 130km/h. S komplikacemi na trase navigace nejspíše nepočítala, ale udělala si určitou rezervu. Ve chvíli, kdy navigace ukazovala, že mohu jet 130, ale já mohl pouhých 80, čas sice naskakoval, ale když jsem se pak ocitl na místech bez dopravních omezení, průměrná rychlost opět rostla a čas se vracel na původně slibovaný dojezd. Při jízdě jsem se sice ocitl také v jedné zácpě, kde jsem strávil cca 5-10 min, ale přesto mě Toyota velmi překvapila a na místě určení jsem byl v 11:52. Po dlouhé době, co bych některé z navigací věřil. Možná je jen škoda té grafiky, jenž se trošku vymyká „futurisistickému“ vozu. V uličkách Brna, kde jsem byl poprvé vozem, mě navigace podržela a snad pouze jednou jsem se vyskytl v situaci, kdy jsem jel jinam, než jsem měl.

 

Jízdní projev na dálnici

Zajímalo mě, jak moc komfortní bude takto dlouhá trasa pro řidiče, který cestuje sám. Užije si zvuk z reproduktorů? O sedačkách již řeč byla. Co pohodlí? Vše mi vyhovovalo asi podobně jako samotný vzhled auta. Futurismus a zase futurismus. Všude kam se podívám. Hudba hrála naplno a já vydržel poslouchat (skoro) celou cestu. C-HRko mě v tomto směru velmi baví díky svým reduktorům od JBL. Kdybych se s vámi nechtěl podělit o dojmy z handsfree, tak poslouchám hudbu opravdu přes 2 hodiny cesty v kuse „na plný koule“. Chtěl jsem se také zaměřit na všechny další komfortní funkce při řízení na delších trasách. Někde na půli cesty jsem tedy zatelefonoval pár svým známým. Někdy bylo hůř slyšet jak mě, tak i mého parťáka po telefonu, chvílemi jsme si tak trochu vypadávali. Takže zde uděluji menší bezvýznamné mínus. Kde ale objevíme jedno velké významné plus, bude jeho možnost odložení levé nohy. Tolik prostoru, co jsem měl v Toyotě, se mi snad ještě nikdy nedostalo. Jednalo se o tak o možnost výběru, zda si nohu zcela „narovnám“ anebo pokrčím. Ve všech pozicích jsem se cítil maximálně pohodlně. Skoro jako doma, když přijdete po těžkém dnu z práce a těšíte se, až si natáhnete nohy. Pokud bydlíte v malém domku, kde se všude mačkáte na malém prostoru, mám pro vás jedinečnou nabídku. Kupte si novou Toyotu C-HR a váš problém je rázem vyřešen.

 

1.8 v hybridu nebo „obyčejnou“ 1.2?

Otázka, na kterou jsme si v redakci chtěli odpovědět. Můžeme akorát polemizovat, zda si raději přát spotřebu krásných 5 l/100km anebo ušetřit na pořizovacích nákladech a užít si o něco více jízdu. Víte, při předjíždění sice 1.8 předjede, ale díky automatické převodovce CVT a systému VVT-i (proměnné časování ventilů Toyoty) čekáte na náznak nějakého zajímavého zrychlení opravdu nekonečně dlouho. Pokud jsme u testu 1.2 chválili za krásný zážitek z jízdy, tak tady mě „elektřina“ zklamala. Očekával bych od systémového výkonu (maximálního možného) maličko víc. Pokud bych si pak měl zvolit mezi nízkou spotřebou a příjemnějším jízdním projevem – já osobně bych si prostě asi radši vybral manuální řazení, radost z jízdy a hlavně více jistoty při předjíždění. Na druhou stranu se musím brněnským občanům trošičku omluvit. Víte, pokud jste před několika dny potkali někoho v C-HR, který se pohyboval po městě rychlostí 45-49 km/h, měl stáhnutá okénka a naplno poslouchal hudbu, tak mi to prosím odpusťte. Byl jsem to já. Já si prostě a jednoduše užíval ten pocit z jízdy na elektřinu a hudby na max. Pokud tedy někdo pospíchal a já ho zdržoval, tak se ještě jednou omlouvám. Třeba jednou až si někdo podobné auto koupí, pochopí, že i na té sedmdesátce se dá jet prostě pod 50km/h.

 

Konečné slovo?

Nechtěl jsem v článku úplně srovnávat dvě verze už tak skvělého auta, ale musel jsem zmínit, že mně pocitově více sedla právě benzínová „jednadvojka“. Mrzí mě, že na elektřinu mohu jet pouze v tak malých rychlostech a byl bych radši, kdybych se dostal alespoň na rychlost 70-90 km/h právě proto, aby se na mě brňáci již nezlobili. Každopádně to nemění nic na tom, že auto je velmi líbivé. Jedná se o kus, za kterým se lidé budou otáčet ještě za 5-10 let, protože předběhlo svou dobu. S hybridem se sice kolikrát dostanete na opravdu krásné hodnoty spotřeby, i když zadarmo stejně jezdit nebudete. 4l/100km by určitě zněly lépe než 5,5, což byla moje průměrná spotřeba za celý test. Ostatně tohle auto má stejně největší smysl ve městě, kde můžete maximálně využít rekuperace při brždění a dobíjíte tak baterie. Mimochodem nevěřili byste, jak pak může každé sešlápnutí brzdového pedálu bavit! C-HR chce odkazovat na budoucnost, proto věřím, že si lidé jakýkoliv jeho test přečtou i za několik let. Takže díky všem, kteří si můj článek přečetli již dnes a těším se i na ty, kteří si jej otevřou zítra nebo i za pár let.

 

Petr Bahenský

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..