Suzuki Swift Sport Hybrid: jednoduchý recept na radost z jízdy

Suzuki Swift Sport Hybrid: jednoduchý recept na radost z jízdy

Autor: Jakub Kameníček · Fotografie: Jakub Kameníček

Když se řekne “Suzuki”, dovolím si tvrdit, že se hodně lidem vybaví motorky, a druhé největší skupině (ta, co má rada auta) se vyjeví před očima slovo “Swift”. Tak by tomu bylo i u mě osobně, protože tento model japonského výrobce vnímám jako jeden z jeho historicky nejpovedenějších a nejstylovějších, a to hned vedle takových ikon jako je SUV Jimny anebo Vitara. Suzuki Motors nicméně je známý a oblíbený dodavatel ve světě (a zejména v jeho asijské části) především jejich malými vozy, tzv. “Kei cars”, a tam bychom mohli zařadit například Suzuki Alto. Pojďme se každopádně vrátit zpět k dnes testovanému exempláři, který spadá do skupiny o třídu výše, dle evropského škatulkování automobilů do takzvaného B–segmentu. V minulosti jsme již měli možnost testovat tento konkrétní model a to v rámci jeho verze před modernizací. Dnes před námi tak stojí vůz, který je na první pohled takřka k nerozeznání od toho, který se objevil v našem magazínu před 2 lety. Malý rozdíl napoví ale štítek na dveřích zavazadelníku, který modře říká “Hybrid”. Ano, je to tak – modernizovaná verze Swift Sport dostala nově (jako další vozy v nabídce Suzuki) mild-hybridní pohon. Touto recenzí bych vám rád přiblížil, jak na mě nový Swift Sport zapůsobil. Byla to celkem pořádná jízda…

 

Svěží tvary, které se snad nikdy neokoukají?

Poprvé jsem usednul velmi krátce do nového “Swiftu” v roce 2017 na Ženevském autosalonu. Již tam mně posun vpřed skloubený se zachováním odkazu předchozí generace mile překvapily. Jinými slovy mě design tohoto auta strašně moc baví. Kdybych snad měl vypíchnout hlavní esa v rukávu, které jsem schopen vidět a identifikovat, rozhodně se v Suzuki podařilo rozvrhnout proporce a tvary na všech úrovních vzhledu auta. Ať už je to boční silueta vozu, či už ikonicky dozadu protažené čelní světlomety anebo ten “useknutý zadek”, který jen podtrhne už tak řádně (a pěkně) naštvanou vizáž vozu.

A ďáblíka, kterým tak trochu nový Swift Sport podle mého je, umocňuje i tmavě rudé lakování karoserie, příhodně označené v ceníku jako “Burning Red Pearl Metalic”. Jinak se vůz vizuálně neliší od verze, kterou jsme měli v redakci možnost testovat zpět již v roce 2019, a to je vlastně dobře. Pokud bych měl vyjmenovat další z prvků exteriéru, tak je to určitě LED denní svícení a potkávací čelní a zadní světlomety, 17palcová kola z lehkých slitin a taky nesmím určitě opomenout brzdy, které jsou na obou nápravách kotoučové (na předních kolech 16’’ s vnitřním chlazením a na zadní nápravě standardní 15palcové).

 

Interiér ve jménu skromné poctivosti, jednoduchosti ale i dobrého zpracování

Ani po usednutí za volant se zdánlivě neodehrává žádná změna od verze z předchozích testů, vydaných v publikacích kolegů Honzy Novotného a Lukáše Jeřábka. Stále nabídne i nynější Swift Sport Hybrid pohodlná sedadla s velmi dobrým bočním vedením a perfektně dimenzovaný volant, který padne do (mojí) ruky tak akorát. Interiér je moderní, ale zároveň zůstává věrný spíše analogové technologii, což rozhodně není špatně. A tak tu najdeme spoustu fyzických tlačítek na palubní desce, na středovém tunelu i již zmiňovaném volantu. Přístrojový štít má klasický fyzický, budíkový rychloměr a otáčkoměr. Mezi nimi je umístěný jednobarevný displej, který ukazuje různá jízdní data od takových tradičních, jakými jsou ujetá vzdálenost, aktuální a průměrná spotřeba, až po takové méně obvyklé, jako je například míra využití turbodmychadla, práce mild-hybridního systému, grafy akcelerace a decelerace v čase a další a další hodnoty, které nejsou úplně standardně dostupné v jiných běžných vozech. Hlavní informační displej, který se ovládá dotykem, je umístěn symetricky na střed palubní desky. Dobře na dosah jej má jak řidič, tak spolujezdec. Jeho grafika i nabídka jsou jednoduché, ale mají dobrou odezvu a dostačují. Ostatně, ta jednoduchost a strohost je cítit i v samotných použitých materiálech a celkovém zpracování interiéru, které mohou působit na člověka zvyklého na konkurenční zástupce spíše evropských výrobců, takovým “spartanským” a neotesaným dojmem. Byť v podstatě ani jeden kus oplastování v rámci interiéru není měkčený, vše působě poměrně kompaktně, bytelně a bez známek jakýchkoliv ergonomických chyb, respektive rušivého vrzotu či slyšitelných vibrací během jízdy. Navíc části, se kterými jsem ze své pozice řidiče auta přišel do styku (jm. volant, řadící páka, ruční brzda, sedadlo a pedály), byly zpracovány velice pěkně – s použitím kůže, hliníkových a klavírně lakovaných dekorů. Interiér tak působí vcelku sice “Sy(/u)rově” ale zároveň bytelně, komfortně a patřičně. Snad asi jedním z největších překvapení je míra prostoru a komfortu v takto drobném vozu. Do nového Swiftu se bez problémů vejdou 4 dospělí najednou, každý o výšce cca 180 až 185 cm a všichni by měli dostatek místa na svá chodidla, kolena i hlavu. A po sklopení zadní řady sedadel se do tohoto malého městského auta vejde i nějaký ten větší nákup či sada cestovních tašek, pokud pojedete na delší výlet.

 

Vykouzlí emoce, které byste nečekali

Nový Swift Sport je dostupný na českém trhu pouze s jednou motorizací, a to s turbem přeplňovaným čtyrválcem o objemu 1.4 litru, nyní nově v mild-hybridní konfiguraci. Elektrickou posilou je zde 48voltový startér-generátor ISG, spárovaný s měničem napětí ze 12 V na 48 V a s malou 48voltovou lithium-iontovou baterií, která je uložena v podlaze vozu. Tento systém pohání pouze kola na přední nápravě. Zavěšení a odpružení kol obstarává na přední nápravě vzpěrami McPherson a na zadní nápravě závisle – na vlečných ramenech, propojených torzní příčkou. Karoserie a šasi vozu vyniká velmi nízkou hmotností a poměrně vysokou tuhostí (platforma zvaná HEARTECT). Abychom si dokázali výše uvedený výčet lépe představit, maximální výkon soustavy nyní činí 127 koní (95 kW), dostupných při 5500 otáčkách za minutu a až 235 Nm točivého momentu, který je přítomen již od 2200 ot./min. Motor je spárován s manuální 6stupňovou převodovkou. Podle výrobce by tak modernizovaný Swift Sport měl zrychlit na rychlost 100 km/h z pevného startu za cca 9 vteřin a maximální udávaná rychlost, kterou je auto schopno vyvinout na rovině, je 210 km/h. Kdybych se měl pokusit shrnout pocity z jízdy, rozhodně je Swift Sport i po modernizaci stále tím samým, až překvapivě hbitým, zábavným a řidičsky vřelým autem, které je celkem snadné dostat do maxima jeho potenciálu a zároveň je auto na svém limitu stále dobře ovladatelné. I přes nepřítomnost samosvorného diferenciálu (LSD) mezi předními koly drží Swift Sport na silnici nadprůměrně dobře. Při horším, hrbolatějším silničním terénu se nicméně dostavuje „rozskákanost“ daná jednoduchostí zadního zavěšení kol a chybějícím samosvorem. Každopádně se jedná o vcelku zajímavou alternativu pro méně náročné či méně zkušené řidiče, kteří by se chtěli vyjezdit a bezpečně si osahat první stovky a tisíce “ostřejších” kilometrů na okresní silnici. Průměrná spotřeba motoru se pohybovala okolo 7 litrů benzinu na 100 km. Nový Swift Sport umí jet i za méně, ale jízda s ním je tak zábavná, že bude dost obtížné pro mnohé (alespoň ze začátku) krotit pravou nohu. Při jízdě po dálnici a obecně ve vyšších rychlostech je znát, že Swift patří spíše na točitou okresku, kde lehce podprůměrné odhlučnění lze považovat snad i za přínos. Navíc i jízdní stabilita ve vyšších dálničních rychlostech je u tohoto vozu velice dobrá, bezproblémová. U jízdy po dálnici ještě chvilku zůstaneme. Auto je v této specifikaci vybaveno mimo jiné i adaptivním tempomatem a asistentem držení vozu v jízdním pruhu. Oba systémy jsem otestoval mnohokrát a na danou třídu a cenovku vozu (viz níže) fungují překvapivě velice dobře a spolehlivě.

Suzuki Swift Sport: napoprvé velmi svižný a až překvapivě lehký

 

Král mezi “levnými” novými hot hatchi?

A s jakým výsledkem tak odchází nové Suzuki Swift Sport v závěru tohoto testu? Rozhodně se jedná o malé, poměrně pohodlné cestovní auto do města, na delší cesty ale hlavně na okresky, se kterým si užije nejeden motorista dostatek jízdní zábavy. Jedinou opravdovou konkurencí v této cenové hladině cca 520 000 Kč je tak Swift Sport sám ve srovnání s verzí před modernizací pohonné jednotky. Ta nabízela ještě o něco vyšší maximální výkon a celkově nižší provozní hmotnost. I tak si myslím, že mild-hybridní systém funguje v novém Swiftu Sport velmi dobře, a to především při pružné akceleraci z různých rychlostí (zejména těch začínajících na hodnotách pod 100 km/h) a pokud pojedete striktně předpisově, spíše delší cestu a s opravdu lehkou nohou na plynovém pedálu, lze se dostat i na slušnou spotřebu těsně pod 6 litrů benzinu na 100 km. Jasně, mohl by mít Swift, zejména v této verzi Sport i samosvorný diferenciál na přední nápravě a snad i vyspělejší – víceprvkové zavěšení zadních kol. Ale potom si musím klást otázku, jestli by neztratil vůz touto úpravou takový svůj jednoduchý a “nekomplikovaný” naturel, který mně osobně přišel na novém Swift Sportu asi nejsympatičtější. A samozřejmě by se to nevyhnutelně podepsalo i na cenovce a dalších servisních nákladech. Takže už toho nechme a zůstaňme u pozitivních jízdních dojmů, kterých rozhodně nebylo málo.

 

Jakub Kameníček

Sdílet: