Audi Q5 50 TDI: inovativní OLED s poctivým naftovým šestiválcem

Audi Q5 50 TDI: inovativní OLED s poctivým naftovým šestiválcem

Autor: Lucie Přádová · Fotografie: Lucie Přádová

Jsem tu zas a znovu spolu s testovacím kouskem. Tentokrát to nebude žádný malý kulihrášek ale pořádný auťák. Pamatuji si své první auto, které bylo černé a nemělo klimatizaci. Jediným jeho bonusem byly černé sportovní sedačky s bočnicemi tak velkými, že jsem v nich byla zapadlá jak v myší díře. A to úmorné vedro jsme bez klimatizace prostě museli vydržet. Dneska je ale všechno jinak. Dokážeme si vůbec představit auto bez klimatizace? Kromě spousty jiných vychytávek má dnes každé auto klimatizaci už v základní výbavě. Je neskutečné, jak jde doba dopředu a auta se stávají dokonalými společníky. A právě jednoho takového společníka si představíme i dnes. Do kategorie prémiové SUV přivítáme novou Audi Q5, která prošla velkou inovací zaměřenou mimo jiné, ale nejen, na světlomety. A co je důležité, verze, kterou si vyzkoušíme, má šestiválcový motor, což už není úplně zvykem. Dalo by se z fleku říci: „Pospěšte si, vymírají a brzo už nebudou…“ Jak ale bude tato motorizace ve středním SUV této prémiové značky fungovat v praxi? A je nová Audi Q5 tak dokonalým společníkem? Na to si odpovíme v následujících řádcích.

 

SUV aneb malá s-line raketa

Takový ten první dojem, který si člověk udělá hned v prvních okamžicích, kdy auto spatří, byl minimálně v mém případě rozhodně pozitivní. Na první dobrou jsem si o nové Q5 řekla, že bude fakt dobrá – především boční značení s-line a šedý kabát Daytona nové audině moc slušely. Zpoza 20palcových litých kol Audi Sport prokukovaly červené třmeny a celkově auto působilo takovým šibalským dojmem. Audi také představila inovaci světel, především těch zadních, které si říkají OLED a mění svůj projev v závislosti na jízdních režimech. Upřímně si toho jako řidič nemáte moc šanci všimnout, pokud nestojíte za autem, ale mohu vám garantovat, že ostatní účastníci provozu si světelnou diskotéku rozhodně užijí. Pochvalu si zaslouží i LED Matrixové přední světlomety, které by v noci našly i pochodujícího mravence.

Šedé lakování bych raději vyměnila za černou barvu, kterou vidíme například u lišt po téměř celém obvodu auta. Chromované stříbrné lišty budí tak trochu nudnější dojem. Co mě mile překvapilo, byly dvě koncovky výfuku, které však dle zvyku Audi nejsou pravé. Jedna věc mi ale vrtá hlavou – a tou je velikost auta. Ať dělám, co dělám, přijde mi ta Q5 zkrátka na pohled menší, než bych čekala. Na první dobrou by si jí člověk mohl dokonce splést s Q3. Možná je to jen můj dojem, Q5 by ale za mě rozhodně mohla působit robustněji, jako SUV, a ne jako „běžný“ městský crossover.

 

Jednoduché prvky na úkor odkládacího prostoru

Mé první minuty v testovací Q5 byly spíše negativního rázu, i když je interiér opravdu krásný. První zklamání přišlo u elektrického ovládání polohy volantu, které je asi tak rychlé, že jsem si mezitím stačila objednat pizzu… Velkým plusem je ovšem samotný volant, který já osobně u Audin mám moc ráda. Jeho tvar je pohodlný na uchopení, prošití příjemné na dotek a rozmístění ovládacích prvků lehké na ovládání. Žádná přemíra tlačítek, vše má své místo. Zvuk při zmáčknutí některých tlačítek je možná až moc hlasitý, ale nemůžeme zase chtít vše, že? Posed je přizpůsobivý snad všem typům postav, a tak když jsem si já jakožto malé kuře sedla do sedaček, které měly vytaženou stehenní opěrku, nohy mi trčely do vzduchu a neměla jsem šanci dosáhnout na plyn. Ne, tak takhle by to nešlo. Ale věřím, že mnozí z vás to jistě ocení. Po naštelování sedačky a volantu dělám vždy tři věci – odložím si telefon, zapojím ho do kabelu pro Apple CarPlay a položím si sluneční brýle na dosah ruky. USB zdířka byla hned na očích, a tak byl kabel zapojený raz-dva, nicméně místo pro telefon už bylo složitější najít. Středový panel obsahoval volič jízdních režimů, kolečko pro ovládání hlasitosti a přepínání muziky, které je umístěno poměrně nelogicky na straně spolujezdce. Do meziprostoru jsem si pak alespoň mohla odložit brýle, nicméně telefon jsem musela nacpat pod loketní opěrku, kde jsem překvapivě našla i bezdrátovou nabíječku.

Po těchto menších strastech jsem ale našla i několik pozitiv. I přesto, že se téměř celý infotainment ovládal přes dotykový displej, klasické ovládání klimatizace, vyhřívání sedadel, jízdní režimy a hlavně vypnutí automatickém start stopu bylo zachováno v mechanické podobě a umístěno do lehce ovladatelného prostoru. Většina aut má tato tlačítka různě poschovávaná nebo zabudovaná kdesi v displeji a jejich hledání mě často dovádí k šílenství. Tady je to vyřešeno vcelku elegantně. I tak mě možná i trochu mrzí, že v rámci modernizace Q5 přišla o klasické kolečko systému MMI. Škoda, na dotykový displej si ale poměrně rychle zvykám a b rzy ovládám většinu jeho funkcí. Vzhledem k ceníkové ceně soundsystému Bang & Olufsen si ale říkám, že tam ty repráky snad v továrně zapomněli dát – kvalita zvuku ceně rozhodně napovídala. V poslední řadě musím uznat, že i když zvenčí nová Q5 nevypadá jako kdejaký obr, vnitřní prostor je překvapivě velký a především komfortní.

 

Královský šestiválec na scéně

Samotné testování s Q5 jsem si užila. Na první dobrou byl při rozjezdu slyšet charakteristický zvuk šestiválce, který miluju, a to ačkoliv šlo o nafťák. Pod kapotou mi krásně hrál 3.0l s 210 kW a jízda mohla začít. První polechtání plynu bylo na můj vkus trochu lenivější, než jsem čekala. Po chvilce ježdění jsem zjistila, že do takových 2 tisíc otáček je Q5 celkem nekomunikativní. Po přehoupnutí otáčkoměru nad 2 tisíce, jako by chytla druhý, a zatraceně pořádný, dech. V tu chvíli nastupuje pravý pocit ze šestiválce a burácení silnic. Osmistupňová automatická převodovka Tiptronic funguje skvěle a nikde nezadrhává. Hydrodynamický měnič (Tiptronic) v Q5, který v koncernu VW dostávají motorizace až s 6 a více válci, jednoznačně ukazuje propastný rozdíl oproti dvouspojkovému DSG (S tronic). Skvěle navíc ladí s šestiválcem, dobře využívá jeho potenciál a v případě potřeby umí bleskurychle reagovat na náhlou změnu (zrychlení či brzdění). Poslední den testování jsem vyzkoušela auto snad ve všech ohledech, a to zcela neplánovaně. Jak se říká, neplánované akce jsou ty nejlepší. Při celkem klidné jízdě do města jsem si po svižnějším předjetí několika aut všimla, že se mě drží další člověk (budeme mu říkat rychlík). Jak se mě ten rychlík držel, nedalo mi to a předjela jsem dalších pár aut, abych měla volné pole působnosti. Když už přede mnou nikdo nebyl, a já mohla konečně vyzkoušet pravý šestiválec, neskutečně mě překvapila ohebnost tohoto SUV. Je to ladné a zároveň lehce sportovně laděné auto, které v zatáčkách hřeje na duši. Brzdy fungovaly, adaptivní vzduchový podvozek se skvěle přizpůsobil povrchu silnice a akcelerace byla více než přijatelná. Zkrátka a dobře vám musí být jasné, že nebýt mého dojetí dalších aut, prostě a jasně bych nad rychlíkem na motorce vyhrála, o tom nebudeme diskutovat, haha. K těžší noze na plynu se pak ale vcelku logicky váže i vyšší apetit. Ač lze snad po všech stránkách dieselové TDI se šesti válci chválit, spotřebou bohužel příliš nevyniká. Ne snad, že bychom očekávali dlouhodobé hodnoty na hranici 7 l/100 km. My jsme se ale pohybovali nejčastěji jen lehce pod 10 l/100 km, a to už je na diesel poměrně hodně a konkurence to hlavně umí min. o 1 litr „lépe“. Útěchou budiž, že s charakterem motoru na spotřebu příliš myslet nebudete.

TEST: Audi A4 Allroad 40 TDI – nic víc SUV nepotřebujete

 

Za co nám to stojí?

Celkově mě auto jako takové překvapilo v mnoha ohledech. SUV, které je zároveň sportovní ale i velmi komfortní pro vícečlennou „famílii“, je dle mého názoru skvělý přírůstek do rodiny. Šestiválec je takový povinný bonus navíc. Co mě dále překvapilo, byla cena, která, i když chápu, že se jedná o prémiový vůz, je velmi vysoká. Námi testovaný kousek se dostal k hranici 2,5 milionu korun. Cenu částečně vystřelil i onen zmíněný šestiválec a nespočet příplatkové výbavy. Kdyby šlo o SQ5 či jinak výrazněji vyčnívalo z řady standardní Q5, která v ceníku začíná lehce nad 1 milionem korun, mělo více odkládacích prostor a nebylo na první pohled tak miniaturní, přimhouřila bych oči a cenovku bych odsouhlasila. I když v několika drobnostech pokulhává, je to od Audi skvěle propracovaný a povedený kousek. Po dobu testování jsem si s autem užila spoustu zábavy a pohodlí. Holt, jak se říká, kdo chce opičku, musí mít i na banánky.

 

Lucie Přádová

Sdílet: