Škoda CITIGOe iV: ta „správná“ městská myš

Škoda CITIGOe iV: ta „správná“ městská myš

Autor: Autohled.cz, Michal Holub · Fotografie: Jan Novotný

Elektromobilita hřímá světem a dá se očekávat, že ani koronavirus na tom nic nezmění. Všechny automobilky tak pomalu představují své elektrické vozy. My jsme si tak v (ne)poslední řadě posvítili na ten pro Čechy dost možná nejdůležitější, nejdiskutovanější, avšak nejméně revoluční, a to od mladoboleslavské Škody Auto. Je jím CitigoE iV, první, plně elektrické auto s okřídleným šípem ve znaku. A jak se jim povedlo? Je vlastně rozumně nastavená cenovka tím pravým receptem k úspěchu nebo jsou takřka nulové investice do technologické výbavy (a systémů palubní zábavy) závažnou překážkou? To vše a mnohem více jsme chtěli zjistit…

Elektromobil předurčený k úspěchu nebo záhubě?

Ačkoliv jsem byl zatím k elektromobilitě spíše skeptický, tak tohle autíčko mě již od počátku zajímalo. Pokud mi totiž někde elektrické vozy dávají smysl, tak ve městě a tam by CitigoE mělo být jako doma! Škoda CitigoE iV patří do třídy malých vozů. Koncepčně vychází z koncernového bratříčka VW E-up! a mimo jiné i z konvenční verze modelu Citigo, jenž se spalovacím motorem už jako nové nepořídíte. Přesto si neodpustím pár technických údajů, a to především v souvislosti s uvedenými inovacemi resp. především s velmi vítaným zvětšením baterie a tím pádem i dojezdu. O pohon se stará elektromotor o výkonu 61 kW, který čerpá energii z lithium-iontové baterie o kapacitě 36,8 kWh. Ta je uložena jak jinak, než v podvozku. Zrychlení 0-100 km/h zvládne za 12,5 s a maximální rychlost je omezena na 130 km/h. Maximální dojezd na jedno nabití udává výrobce podle WLTP až 263 km. Dynamické hodnoty tak na papíře nevypadají úplně ideálně, nicméně na městský vůz jej vynahrazuje na elektromobil celkem vysoký dojezd a samozřejmě i agilita elektromotoru, jehož výkon je k dispozici od nuly až po maximální rychlost.

 

první dojmy: povětšinou při starém, vadí to ale někomu?

Popisovat design CitogoE vám tu rozhodně nebudu. O tom, jak vypadá, už bylo napsáno mnoho a jeho konvenční verzi viděl myslím každý. Ta elektrická (a v současnosti i do budoucna jediná dostupná) se od ní totiž příliš neliší. Snad jen vypíchnu pár změn. Jiná je přední maska a nárazník, které dosáhly přizpůsobení současné šabloně designu elekrtomobilů a působí uhlazeně. Standardem je LED denní svícení. Na zadních dveřích pak najdeme po vzoru nového designového jazyka automobilky nápis ŠKODA místo klasického znaku. Jinak je vše tak, jak známe. V interieru se taky nějaká ta změna odehrála. Díky dekoru přístrojové desky došlo k zlepšení estetického efektu. Jelikož je CitigoE dostupné pouze ve variantě Style, působí interier relativně pěkně a hlavně svěže, i přes absenci sofistikovanějšího provedení systémů palubní zábavy.

Samozřejmě převažují tvrdé plasty, ale kdo by se za ně zlobil v městském vozítku. Středová část je shodná se spalovacími verzemi, držák na telefon působí “humpolácky”, ale když do něj své zařízení vložíte, vypadá vše hned lépe a hlavně nedáte dopustit na jeho funkcionalitu, kterou jen tak někdo nenabízí. Kokpitu dominuje analogová kaplička s menším displejem. Zde se dozvíme aktuální rychlost, spotřebu, dojezd, průměrnou spotřebu, informace o nabití baterie a tak podobně. A tohle vám bude úplně stačit. Celkově má CitigoE výbavu relativně bohatou, samozřejmě disponuje i dnes už skoro povinným asistentem jízdy v pruzích, který bych ale radši vyměnil za sledování mrtvého úhlu nebo systém nouzového brzdění. To už je ale moje subjektivní poznání. Na druhou stranu je ale v interiéru vše “po starém”. Zmíněný palubní počítač se ovládá klasicky tlačítky na páčce stěračů, ta od blinkrů pak slouží k tempomatu. Displej je pak dvobarevný a na “barevnost” musíte zapomenout i v případě infotainmentu, který má sice 2DIN displej, ale třeba pomocí USB k němu telefon nepřipojíte (musí stačit Bluetooth), slot na SD karty pak považuji spíše za přežitek (nikdy jsem jej nevyužil). 

V sedadlech se mi sedělo příjemně, pozici za volantem jsem si našel hned a při mých 184 cm jsem pocity stísněnosti rozhodně netrpěl. Prostor nejde CitigoE vyčítat, byť má na délku skoro 3,6 m, výšku 1,48 m a šířku necelých 1,65 m, uvnitř je místa na tuto třídu přímo královsky. V druhé řadě jsou pouze dvě místa, ale upřímně, stejně by se tu 3 zbytečně tlačili. Toto zjištění nebo spíše veřejné tajemství chcete-li – velmi dobré řešení vnitřního prostoru, které nabídne prostoru dostatek po všech směrech, je dost možná tím nejpříjemnějším překvapení, jaké může městské vozítko nabídnout. Co potěší každého rodiče, obě zadní místa jsou vybavena Isofixem. Kufr má objem 250 litrů, a to na auto do města více snad ani nepotřebujete, v pohodě pojme nákup i nějaký ten batoh či tašku. 

 

Ticho, ticho a pak „HUKOT“

Po usednutí za volant startuji auto. To se děje klasicky klíčem, což je mezi novinářskými vozy už trochu nezvyklé. Dneska má totiž každé moderní auto startovací tlačítko, v kombinaci s mechanickou ruční brzdou pak řešení v Citigo působí lehce archaicky. O tom, že je “škodovčička” připravená, vás informuje jednoduchý dvojtón. Toť vše, na palubě je ticho. Klasickým voličem automatu volím D a jedeme. Reakce na plyn je bryskní, do 50 km/h auto zrychlí ihned, navíc stále za uplné tichosti. Tomu říkám paráda a hned bych dodal, že 61 kW výkonu bych pod kapotou vzhledem k jasným charakteristikám elektromotoru (dostupnosti výkonu v širokém spektru otáček i rychlostí) netipoval, subjektivně by to bylo tak o polovinu více. Dále do zhruba 80 km/h je auto stále velmi agilní, potom už uvadá. Navíc od cca 70 km/h se přidává celkem výrazně aerodynamický hluk. Jízda nad 110 km/h už mě nebavila. Ale CitigoE je malé auto, tak se s tím smířím snadno. Navíc proti nepříjemnému hluku je zde hudba. Audiosystém v CitigoE, ač jsem si již postesknul po dotykovém displeji, hodnotím po funkční stránce za 1, málo mini vozů má takový. K úplné spokojenosti mi schází jen CarPlay. Aplikace Move&Fun, nahrazující chybějící infotainment displejem telefonu, mě nepřesvědčila a raději jsem používal samotný mobilní telefon, třeba pomocí hlasového ovládání. 

Zrychlení a obratnost auta vám při rozjezdu ze semaforu dává pocit, jako byste řidili hothatch. A tady pozor! CitigoE totiž není městská šelma ani sporťák, velmi brzo se vzhledem k vyšší hmotnosti projevuje nedotáčivost, navíc při ostré jízdě podvozek ani řízení moc pocitu jistoty neposkytují. Řízení je hodně umělé, s nulovou zpětnou vazbou a podvozek hraje na pohodovou notu. A to CitigoE na druhou stranu umí skvěle. Když jedete rozumně, překvapí vás, jak je jeho naladění pohodlné. Ani na rozbitých silnicích, či kostkách vás nechce proklepat, žádné pazvuky z interiéru či podvozu se taky nešíří. Z auta je super výhled, takže se navíc vejdete do každé mezery a parkování je tak hračkou – nechybí ani parkovací čidla, která u tak malého auta skoro nejsou potřeba. Zkrátka CitigoE si na nic nehraje a dělá perfektně to, k čemu je určené. 

 

Kdo šetří má za 3×4

Samozřejmostí elektromobilů je spoření energie a rekuperace. CitigoE má 3 jízdní módy a 4 režimy rekuperace. Základem je režim Normal, kde máte k dispozici vše, co auto nabízí. V režimu Eco poklesne výkon na 50 kW a sníží se výkon klimatizace, v Eco+ motor dává 40 kW a klimatizace se úplně vypne (náhražkou je jednoduché foukání vzduchu z výdechů). Rekuperaci volíte pákou automatu, pohybem do stran, tedy tak, jak se ještě nedávno volili rychlosti v automatech značky Mercedes. Poslední režim (B) pak aktivujeme pohybem dozadu. To hodnotím velice kladně. První  úroveň je spíše plachtění, za to 4 je schopna auto až zastavit. Mně se v městě osvědčilo právě B, zato mimo město je ideál přepínat mezi 2 a 3. Jezdil jsem jen na režim normal, eko režimy mi přijdou skoro zbytečné. Náš celodenní test, kdy jsme auto proháněli po městě, okreskách a i dálnici, jsme zakončili s průměrnou spotřebou 11,9 kWh/100 km, a tomu říkám skvělý výsledek. Pokud bychom pak počítali s využitelnou kapacitou baterie 32,3 kWh, hodně bychom se přiblížili hranici dojezdu 300 km (cca. 270 km), a to už pro druhé auto do rodiny nebo vůz dovážkové služby, jakým se dnes testovaný elektromobil snaží být především, stačí obstojně. 

 

A jak je to s tím proklatým nabíjením? Oříšek a kámen úrazu nebo.?

Velmi často diskutovaným tématem snad u každého elektromobilu je i nabíjení. Prostě a jednoduše, když se jednou musíte spolehnout i na druhé auto (nebo pokud jste eko-fanatik na to jediné) pro delší cestu a potřebujete tak “rozumně” prodloužit jeho dojezd tak, jako byste s konvenčním vozem dojeli na čerpací stanici, budete odkázáni na veřejnou dobíjecí síť. V souvislosti s tím se sluší u Citigo zastavit ještě o trochu více, než  v případě konkurence. Dost možná se sluší zmínit především jeho cena, která vám v případě, že ji uslyšíte poprvé, vyrazí dech. Škoda svůj první elektromobil uvedla za cenu 449.900 Kč vč. DPH. Ano, po uvedení první zhruba 500kusové série došlo k drobnému zdražení a teď se tak budete pohybovat na hranici půl milionu. Ale ano, slyšíte správně. Bavíme se o elektromobilu s reálným dojezdem přes 250 km a cenou okolo půl milionu s daní. To, co bylo ještě před pár lety naprosto nemyslitelné, je dnes realitou. Zlí jazykové tvrdí, že se Škodovka pustila do dumpingových cen a na každém e IV v tuto chvíli prodělává jen kvůli tomu, aby nemusela platit EU pokuty za překročení flotilových emisí. Do této spekulace se pouštět nechci, ale pokud bychom diskutovali, zda elektromobilita dává či nedává smysl, s těmihle čísly je k tomu reálně nejblíže. Teď ale čekáte nějaký háček, už před testem jsme o jednom tušili. A zmiňuji jej právě ve chvíli, kdy jsme v kapitole nabíjení. Stejně jako každý elektromobil (řekněme každý smysluplný elektromobil) nabízí i Škoda v podstatě tři úrovně nabíjení. V té první, kterou v různých provedeních budete zřejmě používat nejčastěji (bavme se třeba o domácím wallboxu), je limitem výkon palubní nabíječky, z klasické zásuvky to zvládnete za max. 3,7 kW, což vychází na +- 10 hodin (tedy o fous přes noc). Střední cestou jsou nabíjecí stanice AC s využitím konektorů Typ 2 (Mennekes), z nichž Citigo umí využít “jen” lehce přes 5 kW. Sama Škodovka zde udává hodnotu 4h a 8 min. z 0 na 80 %, čemuž se i dá věřit. Největší úskalí ale představuje rychlonabíjení (DC / CCS), u něhož čeští poskytovatelé nejčastěji dodávají výkon 50 kW – Citigo by tak mělo být nabité do 1 h. Realitou je však bohužel výkon někde mezi 20 a 25 kW, díky čemuž se doba strávená na nabíjecí stanice výrazně prodlužuje, z 0 na 80 % se podle našich zkušeností dostanete za zhruba hodinu a čtvrt, což jednak není vůbec málo a druhak třeba v porovnání s nedávno testovaným Mini SE o podobné kapacitě akumulátorů (samozřejmě s přihlédnutím k cenovému rozdílu mezi oběma vozy) je to až dvojnásobná doba. Bohužel. Vracíme se ale zpět k podstatě věci – elektromobil jako takový dává největší smysl ve městě a tam je CitigoE iV králem. Opravdovým králem. Chová se dospěle, klidně, neodskakuje na nerovnostech (jak tomu u elektromobilů s vyšší hmotností bývá zvykem) a má i velmi rozumný dojezd. To vše za příjemnou cenu. Horší možnosti pro delší vzdálenosti jsou pak v tomto kontextu už jen malou pihou na kráse.    

Verdikt: jestli elektromobilita někdy dávala nebo má dávat smysl, pak…

Škoda CitigoE iV mě nezklamala. Takhle si totiž představuji elektromobil. Má to být taková myška, proběhne město křížem krážem, všude se vejde a nakonec toho ani moc nesežere. Citigo je minimalistické auto, nestříkají z něj emoce, ale jeho trumfy jsou praktičnost, obratnost a nakonec to nejdůležitější, a to finance. Za perfektní cenu dostanu auto, které vyžaduje minimální servis, jezdí za pár korun, zaparkuju jej skoro kdekoliv a dálniční známku taky neřeším. Když o něm tak přemýšlím, dokažu si ho představit jako druhé auto do rodiny. Za mě má tedy 95 % a jako bonus moji změnu v přístupu k elektromobilům. Bravo ŠKODA!

 

TECHNICKÁ DATA A DALŠÍ UŽITEČNÉ RADY NALEZNETE NA PORTÁLU AUTOHLED.CZ:

 

Michal Holub

#AUTOHLED.cz – porovnání a recenze aut.

 

TEST: Renault Zoe R135: velmi blízko elektrizující budoucnosti

Sdílet: