Škoda Citigo: auto (ne)jen do města

Škoda Citigo: auto (ne)jen do města

Vzhledem k mé již celkem dlouhé době pobytu v redakci bych správně už měl být při testování zcela objektivní. Tudíž bych se na každou „káru“ měl těšit stejně. Před tímto testem vám ale povím, že konkrétně na to dnešní auto netrpělivě čekám už několik týdnů. Možná si teď lehce klepete na čelo. Jistě víte, že jsem měl možnost testovat i hodně kvalitní vozy z prémiového segmentu či atraktivní kousky z lidovější třídy. Proč by právě obyčejné městské vozítko mělo býtmým vyvoleným? Je jiné. Dle mého zjišťování na oficiálních stránkách Škodovky si můžete nakonfigurovat až 8 specifikací. Od třídveřového základu až po pětidveřového ve verzi Monte Carlo. Co dnes od testu očekávám? Tento týden se vidím jako mladá holčina, která touží po svém prvním autě. Možná i jako postarší pán, jenž hledá malé vozítko na popojíždění do města s nízkou spotřebou. Jsme ovšem portál směřující spíše k mladým odvážlivcům, kteří rádi testují vozidla na svých hranicích, proto se pokusím zjistit, zda si dokážu s (možná) na oko nudným autem užít nějaký adrenalin. Je to jen můj sen nebo i realita? Auto je připravené, jdeme na to.

 

Vzhled: šmoula jak se patří

Hned při pohledu na testovaný exemplář mě popadají myšlenky, že se možná tento týden nebude jednat o mladou holčinu či staršího zákazníka, nýbrž o dětské zážitky na čtyřech kolech. Říká se, že první dojem je nejdůležitější a mé první střetnutí s lakem vozu připomíná mladší časy, které jsem trávil u televize při sledování pohádky o Šmoulech. Jestli je barva vozidla špatná či moc extravagantní k naší „káře“, musíte posoudit vy. Já jsem odlišný, a proto si vytvářím první dojem vskutku dobrý, protože chci, abych byl jiný. Jedná se o třídveřové citigo, které působí líbivým dojmem hlavně v interiéru. Při otevírání dveří mě překvapila jejich délka táhnoucí se pomalu až na východ. U dveří si můžeme všimnout zajímavě řešeného vzhledu právě díky pokračování modré barvy v interiéru. Dokonce se musím přiznat, že netypický vzhled přístrojové desky a rozmístění budíků u mě vytváří dojem „sportovního kousku“. Možná mě napadá myšlenka, že by nebylo na škodu pohrát si s budíky i u ostatních modelů, ale to je otázka jinam. Jednoduše řešený interiér rozhodně nic nezkazí, ale ani nikterak více nezaujme, proto hodnotím pozitivně hlavně budíky, které mi i s vzhledem vozidla zvenku mi přitakávají, že tento týden bude hlavně o dětských zážitcích s dobrým příběhem. Pomalu tedy vyrazíme na naše cesty. Ještě předtím se ale musím zmínit, že mě mrzí jedna drobnost. Volant lze totiž nastavovatpouze dolu či nahoru. Bohužel si jej nemůžete přitáhnout k sobě či od sebe. Menší palec dolu, ty můj šmoulo, tak se pojď ukázat na silnice. Už se těším.

 

Na silnicích je to rozhodně taťka šmoula

Pořádný chlap chce rozhodně i pořádný motor, ale jak jsem říkal na začátku, se Citigem se setkáváme také s jinou klientelou, proto pod kapotou neočekávejte žádného hrubého burana.. My jsme otestovali 1.0 MPI v silnější variantě s 55 kW. Co tedy očekávat? Nejspíše doufat v co nejnižší spotřebu. Úkol splněn? Musím se přiznat, že na začátku testování jsem se přiblížil k hranici 4,2 l/100 km, ale to jsem měl opravdu lehkou nohu a auto tlačil pomocí vůle. Později jsem se dostal ke kombinované spotřebě okolo 5 litrů, což podle mého stylu jízdy a hravosti hodnotím velmi pozitivně. Co jiného motor nabídne? Rozhodně majitelům nebudu závidět zvuk motorů, který není příliš příznivý a zní tak nějak hrubě. Na druhou stranu si slečna bude moci dopřát poměrně kvalitní zvuk hudby ze svého mobilu či z poslechu radia. Když jsem byl u té hravosti, za zmínku stojí, že jsme testovali auto s motorem doplněným o pěti-stupňovou manuální převodovku. Ta má sice delší dráhy, za to poměrně přesné. Tedy až na tu zpátečku. Jak jistě víte, u modelů Škodovky se s ní setkáte především v pozici pod jedničkou.. Zde je R (čili zpátečka) nezvykle místo šestky a mnohdy jsem měl velké problémy zařadit právě tento stupeň. Citigo k tomu všemu mělo poměrně dlouhé zpřevodování, takže jsme mohli jet na dvojku klidně i 95 km/h. Jak dopadla vlastně ta rychlá jízda? No, abych pravdu řekl, „sportovní“ jízdu jsem si velmi užil. Auto v zatáčkách drželo a díky kvalitním brzdám jsem se cítil chvílemi jako opravdový závodník. Rozhodně si za tímto účelem nikdo takové auto nekoupí, proto tento můj adrenalinový zážitek berte jen jako vsuvku.

 

Dvoupatrový ….

Kufr přeci. Možná budou budoucí zákazníci při prvním otevření zavazadlového prostoru cítit opravdu nepříjemný pocity z velikosti kufru, ale není vše ztraceno. Máte možnost z jednopatrového kufru udělat patra dvě či jeden poměrně velký prostor. Samozřejmě jde sklopit i sedačky, takže není rozhodně všem dnům konec a víkendové a možná i týdenní nákupy by se i sem vešly. Pro představivost jsem využil jedno patro a uskladnil zde svůj batoh, několik knížek, dvoje boty a menší batůžek, k čemuž by sesem  dívkám určitě vešla i nějaká líčidla, ale těžko říct. Takhle důkladně jsem problematiku kufru nezkoušel.

 

Citigo… Auto pro (ne)vyvolené

V závěru docházím k přesvědčení, že jsem si svůj týdenní test ve „vysněném“ voze opravdu užil. Městská jízda byla příjemná, a to i díky možnosti zaparkovat na místech, o kterýchby se ostatním vozům mohlo jen zdát. Hodnotím velmi pozitivně jeho praktičnost, jelikož město je pro něj třešnička na dortu a na dálnici vám za koupi Citiga poděkuje vaše peněženka. Teda alespoň do té doby, dokud nebudete chtít překračovat rychlostní limity. Nakonec ale docházím k rozuzlení cílových skupin v tom směru, že mi dnes testované auto auto jde spíš k mladším dívkám, jenž se bojí řídit a chtějí začínat s něčím zajímavým, a nebo ke staršímu páru, který potřebuje auto na popojíždění po městě. Citigo rozhodně svůj účel splní a možná i nadchne při týdenním testu.

 

Petr Bahenský

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.