Nová Škoda Octavia Combi 1.5 TSi: překvapení tak trochu jinak

Jak jste si jistě nemohli nevšimnout, poměrně nedávno přišla na svět již čtvrtá generace mladoboleslavské Octavie a já mám dnes poprvé možnost setkat se s ní tváří v tvář. Informace, že budu novou Škodu Octavii testovat právě já, mne mile překvapila. S ohledem na popularitu tohoto modelu právě v České republice to vnímám jako poměrně zodpovědný úkol, na který se ale těším, jak malý kluk… A příjemná zjištění nekončila. Na test dostanu slušně, ale ne přehnaně, vybavený model ve variantě kombi poháněný inovovaným benzinovým motorem 1.5 TSi s výkonem 110 kW a manuální převodovkou. No řekněte sami, kolik benzinových Octavií okolo sebe „znáte“? Ale trend se mění, tahle varianta může být milým překvapením. Pojďme tedy na to… Jak jezdí? Kolik nabízí místa? A co design – po kontroverzním „čtyřočku?

První dojem: kráska v rudém

Říká se, že první dojem uděláte jen jednou… To je bezesporu pravda a nová Octavia o tom asi ví. Očekával jsem Škodovku, řekněme si upřímně, design není právě stěžejním prvkem značky… Nebo spíš nebyl. Tahle Škodovka na mne navzdory výše zmíněnému velmi zapůsobila. Nové pojetí přední masky výrazně připomíná většího bráchu – ano, mám na mysli Superba. Nelze v tomto směru přehlédnout trend, který se rozmohl napříč automobilkami, a to, že design jednotlivých modelů jedné značky se liší především jejich rozměry. Je tomu tak skoro všude, kam se člověk podívá a Škoda šla v tomto směru trochu proti proudu, což bylo dobře, řekl bych. Ale nový vzhled se dle mého názoru podařil a odlišil vůz od minulé generace natolik, že tento krok nemohu kritizovat. Je to posun logický a v tomto případě i správným směrem. Ať na ni koukám zleva – zprava – je to rozhodně zatím nejhezčí novodobá Octavie, to je bez debat. Přední maska působí dravě a v kombinaci s LED denním svícením Octávka získává luxusnější nádech. Ale to, co mne opravdu zaujalo, je záď auta. Nachází se zde velmi propracované ostré hrany, které bijí do očí ve spojení se světly působí opravdu krásně. Když porovnám předešlou generaci, vidíme ohromný skok. Při prvním pohledu určitě nemohu říci, že se jedná o obyčejnou Škodovku… Tentokrát udělali designéři pořádný krok kupředu.

 

Interiér: jako v bavlnce (a kůži)

Po delším obdivování, než je u mne obvyklé, konečně nastupuji poprvé do Octavie a znovu se nestačím divit, v tom dobrém slova smyslu. Čeká zde doslova luxusní interiér s dvouramenným volantem, ke kterému jsem byl poměrně skeptický, ale naživo působí skvělým dojmem a dobře padne do ruky. Zároveň také ocením odlišení od všech těch Fabií a Rapidů. Konečně trochu originality. Když si vzpomenu, jak vypadá interiér minulé generace, nezbývá než konstatovat a pochválit ohromný skok, který zde vidím. Jedinou vadou na kráse jsou klasicky plasty spodní části palubní desky, středového tunelu a bohužel i třeba madla dveří. V předchozí generaci nebyly lepší, ale v rámci celku nebyl rozdíl asi tak patrný, jako dnes. Interiér šel o takový kus dál, že použití takových materiálů a to i s ohledem na cenu nové Octavie už nemohu nechat bez povšimnutí s konstatováním, že tak se to dělá. Možná ano, ale nemuselo by. To je ale jediná zásadnější výtka v tomto směru. Příjemně zaujala středová obrazovka, která nově pojala v kombinaci se středovými digitálními přístroji kompletní „vládu“ na funkcemi vozu. Je dostatečně rozměrná, ale funkční část zabírá cca 70-80% plochy, zbylých cca 20-30% jí ubírá černý rámeček se dvěma dotykovými tlačítky. Funkční a nápadité je řešení ovládání hlasitosti audia dotykovou – posuvnou lištou přímo před výše zmíněnou obrazovkou. Originální je bezpochyby – tohle ještě v autě nebylo, ale navíc je to intuitivní a funkční, takhle by mohly inovace vypadat. Klimatizace je pro Škodu „neklasicky“ ovládaná přes dotykovou obrazovku, což nepreferuji a asi nemusím znovu připomínat nedostatky z pohledu bezpečnosti a praktičnosti v provozu. Pak asi upřímně ani moc nechápu přítomnost „chytré“ klimatizace, v níž jedním tlačítkem je možno nastavit třeba „zahřátí rukou“ nebo nohou – třeba ale jen nejsem zvyklý a od české Škody Auto jsem takové drastické novinky nečekal.

Už jsem nakousl další modernizaci v podobě kapličky přístrojů před řidičem. Místo klasických budíku nyní naleznete multifunkční displej, jehož ovládání zprvu nebylo zrovna intuitivní, ale po pár hodinách za volantem už palce na věnci volantu přehazovaly potřebné informace podle potřeby. Jak je u těchto nových řešení zvykem, nabízí víc režimů zobrazení a už i ve Škodě si můžete volit vše od zobrazení „analogových“ budíků až po mapu přes celou kapličku, jdeme s dobou. Nejzásadnějším (a v tomto směru i negativním) posunem je ovládání digitální přístrojové desky, které sice není vyloženě špatné, ale za to zcela jiné, než v třetí generaci po modernizaci, která displej i jeho design s novinkou sdílí. Třeba změnu prostřední části displeje, kterou jste dříve prováděli jednoduše jedním kolečkem na volantu, jsem nebyl schopný vykonat – vždy se vám zde zobrazuje aktuální rychlost a třeba takový souhrn aktuální cesty (délka, průměrná spotřeba a rychlost) se mi nepodařilo najít jinde než v infotainmentu – jsem opravdu jediný, komu tahle drobnost vadí? Další novinkou, tentokrát zpříjemňující atmosféru na „palubě“, je ambientní osvětlení palubní desky a prostoru pro nohy posádky. Volit můžete nespočet barev, samozřejmě intenzitu osvětlení, ale co víc, můžete si zvolit různé druhy barev právě v dolní a horní části vozu. Dostala se nám sem tedy i příjemná míra individuality. Rozhodl jsem se vyzkoušet si také místo na zadních sedačkách, kam se často nepodívám a díky prostornosti, kterou nová Octavia nabízí, rád konstatuji, že tady bych se klidně svezl. Sedačky jsou pohodlné s nadprůměrným prostorem pro nohy i hlavu. V lecjakém SUV to takhle dobré není, tady Škoda odvedla dobrou práci a jako rodinný vůz bude sloužit bez výhrad. Místa na nohy je tu opravdu požehnaně, skoro jako v Superbu. Více komfortu na zadních sedačkách už v dané třídě zřejmě nenajdete. Zajímavým a praktickým detailem je vzadu umístěná zásuvka na 220 V, ze které načerpáte energii i třeba pro váš notebook – Simply Clever. Šel jsem na to trochu netypicky odzadu, ale přední místa si zaslouží také svých pár řádků. Sezení v nové Octavii je především pohodlné a přes tento základní parametr vás zvolené sedačky podrží v zatáčkách, když je třeba. Tady není co kritizovat a to je dobře…

 

Technika: dravec nebo rozvážný cestovatel?

První start a pro mě i klasické hledání, kde vypnu automatický start/stop. Bylo to složité, ale podařilo se, po chvilce ježdění a zkoušení jsem našel jednoduchou cestu – a to stažení panelu shora na dotykové obrazovce, kde je přímo políčko na vypnutí této funkce… Již po pár prvních kilometrech se nestačím divit, jak se změnil podvozek, který je jednoduše řečeno úplně jinde, než jsme byli zvyklí. Pobere všechny myslitelné (a časté) nerovnosti našich cest. Místy působí dojmem, že tzv. pluje po silnici. Takový podvozek potěší každého. Vydal jsem se tedy na delší cestu na sever Čech, abych si vyzkoušel, jak se auto chová v různých jízdních režimech a ne jen jako autobus v městském provozu. Jaká je reálná spotřeba a jak funguje ono vypínání půlky válců (dvou). Nebylo třeba spěchat, takže nastavuji příjemných 130 na tempomatu, který je v tomto voze adaptivní. Nabízí navíc funkci úpravy rychlosti podle načtených značek, což vnímám jako plus. Ve spojení s aktivním držením pruhů už trochu chyběl jen ten automat, abych se stal „pasažérem“ a opustil pozici řidiče. Trochu srandy – ale reálně – ty systému fungují opravdu dobře. Snad možná jen až příliš urputně – auto totiž už nevaruje jen, když sundáte ruce z volantu, ale i když nejedete zrovna přesně vprostřed pruhu a… Kruci já přeci vím, jestli chci jet více u levé nebo pravé krajnice nebo.? Spotřeba na mém výletu každopádně klesla i na 5,5 litru na 100 km, a to si myslím, je na velký kombík super hodnota. Podvozek byl většinu času v režimu „comfort“ a řidič, tedy já, si užíval cestu v poklidné atmosféře. Tuto Octavii bych opravdu označil za přelomovou… Podvozek je oproti minulé generaci napřed ve stejném tempu, jako exteriér a interiér vozu. Po přesednutí ze starší generace můžete zažít doslova šok z toho, jak ta nová jezdí a ta starší už vás poté jen tak nepotěší. Konkrétní vůz byl vybavený „nastavitelným“ podvozkem, což možná vyplynulo z nastínění režimu Comfort. Pak přišla chuť i na druhou stranu spektra, zapnul jsem tedy režim Sport a byl v očekávání, co přijde. Následně podvozek ztuhl, volant též a reakce na plyn se zostřila. Tohle všechno je pravda, ale poprosím o pochopení – bavíme se v rámci rodinných vozů. Je to znát a určitě je tužší nastavení ochotnější při prudších manévrech a brždění. Na druhou stranu věřím, že drtivá většina takto vybavených Octávek bude 99 % života trávit v režimech Comfort a Normal. Jistota ovládání je i tak na vysoké úrovni. Průjezdy zatáčkami nezvykle stabilní a poprvé v historii s příjemně sekundující zadní nápravou – kdy nemám pocit, že ji musím do zatáčky přemlouvat, ta tvrdost navíc jednoduše nebude třeba. Snad mě nebudete proklínat, když řeknu, že nejpozitivnější revolucí, kterou nová Octavia ztělesňuje, je právě podvozek, jenž samozřejmě potěší komfortem, ale především jistotou a odezvou, kterou předchůdkyně neposkytovaly ani z daleka. Opravdu – klobouk dolů, tohle už má i komunikativní řízení a pokud dříve měla být Škoda jen autem pro přemístění z bodu A do bodu B, teď už nabídne i relativně příjemné svezení.

 

Zlatý benzínový střed v podobě inovované 1.5 TSi?

Jak si s podvozkem rozumí nová 1.5 TSi v kombinaci s manuální převodovkou? Být Octavia vybavena výkonnějším motorem, který dokáže táhnout v širokém spektru otáček, tak by s ní mohla být docela i zábava. Nechci tím říct, že je auto nudné, ale místy mu prostě chybí výkon. Jednapětkových 110 kW se hodí pro klidnou jízdu, dá se s nimi i předjet, ale ne nějak rychle. Na druhou stranu je motor příkladně kultivovaný, tichý a s lineárním zátahem (byť z počátku poněkud pod očekáváním) – svoje maximum odevzdává logicky až v horní části otáčkoměru. Díky poměrně dobré světlé výšce jsem byl schopen projet i nějaké ty větší nerovnosti mimo vozovku, takže na chatu Octavii vlastně 150 benzínových koní stačí, já bych si však od daného výkonu představoval o něco dravější projev a nutno podotknout, že v této oblasti jsou někteří konkurenti dále. Když už jsme ale u té klidné jízdy, zmiňované vypínání válců je zajímavou záležitostí, kterou dříve nabízeli mnohem větší a potentnější motory – ale i zde funguje, jak má. Při nízké zátěži a ustálené rychlosti přepne na dva válce. Ve voze kromě nápisu o aktivaci tohoto režimu nic nezaznamenáte a při potřebě zrychlit se vše vrací do normálu bez mrknutí oka. Přínosem je možnost dosáhnout opravdu nízkých hodnot spotřeby paliva, i když nutno podotknout, že příliš často na 2 válce jezdit nebudete. Po rovině jsem byl schopen režim udržet v rychlostech okolo 90 km/h, při dálničních 130 pak uvidíte ikonku „ECO“ jen z mírné kopečka, i tak je ale spotřeba spíše příjemným překvapením, byť výsledek nelze primárně přisuzovat dvouválcovému režimu. Nyní bych rád napsal něco málo k převodovce. Mnoho zákazníků nyní volí spíš automatické skříně, což je s ohledem i na výbavu konkrétního vozu, který nabízí adaptivní tempomat a umí se udržet v pruhu celkem pochopitelné. Manuální převodovka osazená v našem kousku je ale dotažená takřka k dokonalosti. Rychlosti tam padají lehce a ladně, spojka je velmi také příjemná. Takže já bych měl jasno – MANUÁL!

 

Závěr: Být či nebýt… Koupit či nekoupit… Toť otázka…

Přemýšlím o tom zleva, zprava a stále nemohu najít zásadní chybu, která by byla nové Octávce ku škodě. Mezi drobné neduhy patřily třeba výpadky zvuku audio systému, což se dá připisovat předprodukční verzi vozu, který jsme dostali jako jedni z prvních na test. Přiznám se, že jsme si navíc v redakci na nový infotainment zvykali a někteří z nás si stále nezvykli. Snad mimo jiné v momentě, kdy jsem si pohrával s konfigurátorem a padaly na mě sumy okolo 900.000 ,- Kč vč. DPH, jsem trochu začal pochybovat. Ale to se bavíme o kusu s všeobecně velmi bohatou výbavou. Kdybych jej platil ze svého, určitě bych se uskromnil. Srovnatelně vybavené vozy minulé generace jsou nyní o cca 120.000,- Kč levnější. Touto optikou – že připlatím 120 000,- a budu mít tu novou – bych po týdnu za volantem neváhal ani vteřinu. Na druhou stranu ale musíte vzít v úvahu konkurenci a otázkou pak zůstává, kdo jí je. Je-li Octavia stále v nižší střední třídě, pak boj nebude mít lehký, nejeden konkurent by totiž byl o sto, možná i dvě či tři sta tisíc levnější… Nová Octavia je ale opravdu nová a to v mnoha ohledech a směle se může postavit konkurentům nejen ve své třídě. Nyní pro ni už nebude hovořit jen „víc místa“ a „praktická stránka“. Uvidíme, jak se s konkurencí Octavie popere. Určitě doporučuji jít na testovací jízdu, já jsem poměrně náročný a i tak jsem byl mile překvapený.

 

Lukáš Jeřábek a Petr Jakušev