Renault Kadjar Blue dCi 150 4×4: skvělý motor i pár přeslapů

Renault Kadjar Blue dCi 150 4×4: skvělý motor i pár přeslapů

Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme v době „SUVéčkové“ a tyto vozy jsou momentálně alfou i omegou celého trhu. Samozřejmě ani Renault nezůstal pozadu a omladil jednoho ze svých zástupců v této třídě. Renault Kadjar obdržel nový přední a zadní nárazník, pozměnila se maska chladiče a zapracovalo se i na předních světlometech, které dostaly novou grafiku nebo za příplatek i LED technologii, oproti tomu se v interiéru pracovalo jen na detailech. Renault sází hlavně na kultivovanost, úsporu a pohodlí. Jaký tedy doopravdy je a má dost ostré lokty na to, aby se probojoval mezi své Evropské konkurenty?

DECENTNÍ BRATR Z FRANCIE

Pokud se díváme na exteriér nového Kadjaru, už na první pohled nás napadají slova jako decentní a kultivovaný. Tento francouzský zástupce segmentu C-SUV nejeví známky nějaké výstřednosti a designových výstřelků, jak jsme byli kdysi u Renaultu zvyklí. Ačkoliv jsme fanoušci moderních pohledů na nové vozy, tak se nebojíme uznat, že exteriér Kadjaru na nás působí velice sympaticky a svoje fanoušky si najde hlavně u starších generací. Námi testovaná verze obsahovala chromované lišty a doplňky, které k prolisům karoserie skvěle ladily. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na povedené 18″ disky z lehkých slitin, které designerům sedly k celkovému vzhledu vozu.
Jak jistě víte, Renault Kadjar je sourozenec Nissanu Qashqai, takže přímo vychází z jeho platformy. Stručně řečeno, je to Qashqai s evropskou plastikou a hlavně s francouzským srdcem. Právě o tom srdci si něco řekneme…

 

SYMPATICKÝ DIESEL a jízdní vlastnosti

V souvislosti s modernizací Kadjaru byl nejvíc skloňovaný downsizingovaný benzínový motor o objemu 1,3, a to především díky nízké spotřebě ruku v ruce s moderními eko nároky a hlavně kvůli spolupráci s firmou Daimler, kde se motor bude častěji objevovat v menších vozech značky Mercedes. My si na náš test zvolili obrácenou stranu mince, a to podstatně větší dieselový motor o objemu 1749 cm3, výkonu 110 kW v kombinaci s manuální převodovkou a pohonem všech kol. I když, jak už jsme v dnešní době zvyklí, s tím pohonem všech kol to není tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dnes už se stává skoro pravidlem, že si kupujete v podstatě předokolku, která vám v případě nouze pomůže připojením zadních kol. Na obranu Renaultu, systém v Kadjaru dává trochu větší smysl a možnosti. Pokud využíváte funkci AUTO na rozdělení točivého momentu mezi nápravy, tak ano, vaše auto bude sice primárně předokolka, ale z našich zkušeností v testu se točivý moment přidává na zadní nápravu kdykoliv se změní podmínky na cestě. Například převýšení, které přesune víc hmotnosti na zadní nápravu a díky reakci pohonného ústrojí a přenosu výkonu taktéž směrem dozadu – nemusíte řešit žádné korekce prokluzu předních kol plynem. Podstatnou změnu poznáte i pokud auto naložíte, jako my, čtyřmi dospělými a plným kufrem. Stručně řečeno, aktivní a rychlý přenos točivého momentu dělal jízdu příjemně plynulou a přitom jsme během testu nepřesáhli hranici spotřeby 6 l/100 km. I pro milovníky čtyřkolek máme dobrou zprávu – je tu magické otočení jízdního režimu do polohy LOCK, která vám z Renaultu Kadjar konečně udělá čistou čtyřkolku, a to ale jen do 50 km/h, tedy zřejmě jen pro náročnější terén nebo sníh.
Když už jsme u toho podvozku, pokud budete jezdit po dobrém asfaltu a slušných cestách, věřím, že v porovnání s konkurenty v segmentu nezaznamenáte u Kadjaru problém. Ostatně i naše výprava na Moravu byla velice pohodlná a pokud s autem nehodláte „závodit“, tak si cestu, až na pár maličkostí, budete příjemně užívat jako my. K tomu bych rád něco dodal – na můj vkus a v kombinaci s tím, jak Kadjar vystupuje, bych čekal ještě o trošku vyladěnější podvozek (rozuměj komfortnější), protože, co se týče nerovných povrchů, Renault se moc jistě necítil. S ohledem na to, že jde o „SUV“, působí na mě tento jev jako zbytečný nedostatek. V neposlední řadě musíme zmínit manuální převodovku, která nám na chvilku zamotala hlavu. Dráhy řazení byly poměrně dlouhé a ne-úplně přesné. Pokud člověk řadil s citem, měl pocit, že nestrká páku tam, kam patří. Naopak nás ale překvapilo odstupňování rychlostí, které se ve finále ukázalo jako překvapivě chytré. Jednička a dvojka byla extrémně krátká oproti například trojce, která byla už o „parník“ jinde. Tomuhle rozestavení jsme přišli na chuť hned při prvním průjezdu terénem s podporou všech kol.

 

HEZKÉ, ALE občas trochu NEDOTAŽENÉ v interiéru

Konečně se dostáváme do interiéru, kde se sice moc zásadních změn neudálo, ale za zmínku rozhodně stojí vetší panel multimediálního systému, sympatické ovládání klimatizace a víc prostoru. Co bychom chtěli zvláště vypíchnout, jsou skvělá a pohodlná sedadla, v našem případě v příplatkové světlé šedé kůži, které sice nefandíme, ale v interiéru navodila pocit luxusu. Hodně místa a hlavně pohodlí najdete jak vpředu tak vzadu, kde si mohou dva dospělí lidé (třeba i při těle) užívat pohodlnou jízdu. Prvkem, který je sice za příplatek, ale v našem testovaném modelu byla a my jí milujeme, to je panoramatická střecha, jež Kadjaru moc slušela. Bohužel to by nebyl Renault, aby v interiéru nevymyslel něco, co nedává smyl. Ovládání výhřevu předních sedadel jsme upřímně hledali den, a světe div se našli jsme ho pod loketní opěrkou, nehledě na to, že pokud máte loketku vytaženou, tak na ovládání ani nedosáhnete. Další podivuhodná věc je zapínání tempomatu rovněž na středovém tunelu u loketní opěrky, kde sice chválíme jednoduchost ovládání. Zaráží nás však to, že na pravé straně pod volantem může být klasická „Renaulťácká“ páka na ovládání rádia připomínající svojí velikostí dětskou ruku, ale určitě by všem hrozně vadilo, kdyby nějaké jednoduché ovládání tempomatu bylo také v prostoru volantu. Chvílemi nervózní jsme byli z ovládání infotajnmentu, kde jsme bojovali s pomalejší odezvou a občas i s ovládáním. Trocha logiky a zjednodušení by v tomhle případě neuškodila. Zde shledávám asi hlavní střet zájmů, neboť koncepce Qashqaie zřejmě neumožňuje zástavbu klasického Renaultího R-Link systému, a ten tak zde musel být lehce ošizen, postaven na šířku, a to ještě ke všemu s menší plochou dotykové obrazovky a až nepochopitelně širokými a matně nevzhlednými rámečky okolo displeje. Interiérové plasty – věc, která je spíš otázkou vkusu. Nám osobně vadilo, že jsou palubní deska a další části tvořeny primárně celistvou plochou, určitě bychom ocenili víc designové kreativity, protože ať se vám to líbí nebo ne, velká plastová plocha bude vždycky působit lacině, a to i když se jedná o kvalitnější měkčené materiály.

ROZPAČITOST NA ZÁVĚR

Když si shrneme, co jsme s Kadjarem zažili a vyzkoušeli, vyjde nám otázka k zamyšlení, neb se nemůžeme rozhodnout mezi místy až překvapivým pozitivismem a místy nerozhodným negativismem. Exteriér působí decentně, kultivovaně a autu sluší. Dieselový motor funguje skvěle a jeho jízdní projev v kombinaci se čtyřkolkou nás bavil, byl navíc příjemně úsporný. Naše nároky lehce neuspokojuje interiér, kde jsou sice skvělá a pohodlná sedadla, ale pořád se v něm nachází dost prvků, které by zasloužily dotáhnout. Pokud můžeme Renaultu poradit, tak místo přemýšlení, kam schovat tlačítka tak, aby byla hlavně jinde, než to má konkurence, neuškodilo by víc se soustředit na zpracování a ladění detailů v autě, kde cenovka našeho testovaného modelu atakovala hranici 800 000 Kč, což rozhodně není málo. K zamyšlení pak stojí i cenová hladina konkurence, kde každý má svá pro a proti. Určitým směrem ale Kadjar vyhrává i proti našlapaným medvědům z Boleslavi. Snad jen v porovnání se sesterským Qahsqaiem si nedokážu vynést verdikt, ostatně se stačí podívat na nedávný srovnávací test MOTORVIZE. Konečné rozhodnutí a názor, ty už musí být na vás…

 

Vojta Šrein

#HORIZONTFULL

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..