Yamaha Super Tenere Raid edition: motorka s rodokmenem

Yamaha Super Tenere Raid edition: motorka s rodokmenem

Trenére, Afrika, Transalp, to jsou jména, které zná každý fanda motorek. Tyto motorky skutečně psaly historii. První Yamaha Tenere se objevila v roce 1983, v té době pod označením Yamaha XT600Z Tenere. Motocykly s Tenere v názvu se od počátku inspirovaly závody rallye Paříž Dakar. Na Yamaze v té době v závodě vítězil Cyril Neveu s týmem Yamaha Motor France. V roce 1989 se objevila první Super Tenere – Yamaha XTZ750. Závodní speciály s označením 750 a následně 850 vyhrály na Rallye Paříž Dakar celkem šestkrát a velmi úspěšný model se vyráběl až do roku 1996. To už byla motorka kategorie adventure. Skvělá na dlouhé expedice na všech typech cest. Jak se u většiny strojů této kategorie stalo téměř pravidlem, postupem času se i Super Tenere nafoukla, trochu přibrala na váze, dostala spoustu elektroniky, narostl objem motoru a výkon. Aktuální verze tak spadá do nejvyšší kategorie cestovních endur. S motorem o objemu 1199 cm³, výkonem 82,4 kW a provozní hmotností 266 kg je tahle motorka pořádný drobeček a konkuruje tomu nejlepšímu, co je v současné době na trhu adventure motocyklů dostupné.

A právě nejnovější model tohoto legendárního stroje pod označením Super Tenere 1200 Raid Edition jsem měl možnost otestovat před pár týdny. Cestou k salonu ve Štěrboholech se mi honilo hlavou, jak asi vypadá poslední generace. Je to pořád ten skvělý stroj na cestování cestou necestou? Jak se na motorce podepsal nárůst výkonu, hmotnosti, hromada elektroniky a dalších úprav nutných k záchraně planety a splnění euro norem? Je to pořád ještě ta skvělá, robustní a spolehlivá motorka na dlouhé expedice? 

První seznámení

Super Tenere vypadá přesně tak, jak chcete. Jako by zrovna přijela ze závodu. Jen je čistá, což se o ní po několika dnech, kdy jsem se s ní proháněl všude, kde zrovna nebyl zákaz vjezdu, rozhodně nedá říct. Na první pohled zaujme výrazná maska s dvojicí předních světel a v raid edition ještě dvojicí přídavných světel. Ty v noci svítí do šířky přes tři pruhy a osvětlují vše, co potřebujete vidět. Nad tím vším máte vysoký štít s bočními deflektory vzduchu a přední kolo s bezdušovou pneumatikou určenou na silnici i do terénu. Modro-černá barevná kombinace s perfektní grafikou, bílými nápisy a karbonovými bočními panely se vyloženě povedla. Za předním štítkem je pracovní prostor řidiče. Ten má k dispozici široká řídítka nad velkou nádrží o objemu 23 litrů, což při spotřebě lehce pod 6 litrů dává úctyhodný dojezd přes 400 km. K zobrazení všech důležitých údajů jsou určeny 2 displeje. Levý (větší) zobrazuje informace o jízdě jako je rychlost, otáčky, nastavení trakce a motoru. Pravý (menší) slouží k nastavování podvozku, tlumičů, ujeté kilometry, provozní teplotu atd. Nad displejem se tyčí hrazda na navigaci a na pravé straně je pro ni rovnou připravená dobře přístupná zásuvka. 

Hned na první pohled mi bylo jasné, že s touhle mašinou nezůstanu jen na silnici. Kryt motoru, pneumatiky, posez, odpružení stupačky, široká řídítka, stojánky, stupačky, to vše jasně ukazuje, že tahle motorka se terénu rozhodně nebojí. V raid edition k štítku a mlhovkám dostanete ještě hliníkové kufry s objemem 74 litrů, na které je navíc možné upevnit další zavazadla, takže máte vše, co potřebujete na dlouhou cestu. Stačí jen nastartovat. 

Po otočení klíčku naskočí systém, rozsvítí se dva LCD displeje a motorka je připravena. Stačí zmáčknout startér a dvouválec o objemu 1 199 cm3 s výkonem 112 koňských sil začne dunivě bublat. Motor je uložen v robustním a velmi pevném ocelovém páteřovém rámu. Jeho výkon je přes šestistupňovou převodovku přenášen na zadní kolo kardanem. Velkým překvapením pro mě bylo, jak pohodlně se na motorce sedí. Při své výšce 180 cm jsem ze sedla pohodlně dosáhl na zem, nohy jsem měl dokonce lehce pokrčené a navíc je možné sedlo ještě výškově nastavit. Na takhle velkou mašinu opravdu nečekaný komfort. Bezešvá sedačka, která vypadá celkem obyčejně, je skvěle tvarovaná, příjemně měkká a v sedle se dá vydržet spoustu hodin, aniž byste měli pocit, že vás zrovna někdo nakopal do zadních partií. Uvelebím se v sedačce, zařadim jedničku a je čas zkusit, co tahle kráska dokáže…

 

Skvělá na silnici, úžasná mimo ně 

Prvních přibližně 250 km se držím na asfaltových silnicích. I když má motorka provozní hmotnost 266 kilo, takže to není žádný drobeček, těžiště je až překvapivě nízko a váhu motorky skoro nevnímáte. Je skvěle ovladatelná a s hmotností se neperete ani v ostrých utažených zatáčkách, ani v koloně mezi plechovkama. I tady se dá celkem snadno proplétat i s nasazenými kufry. Jako na celé motorce je i na nich vidět, že u Yamahy někdo přemýšlel a celková šířka s kufry je tak přibližně stejná jako šířka řídítek. Takže když projede předek, projede i zadek motorky a s přesahujícím kufrem nic neočešete. Aby se vám pohodlně jezdilo za každého počasí a v každém terénu, máte k dispozici vyhřívané gripy, elektronicky nastavitelné odpružení se zdvihem 190 mm, nastavitelné sedlo, výškově nastavitelný štítek, nebo spíše štít, kontrolu trakce (TCS), ABS, tempomat a systém Yamaha D-MODE. Na cestování je tahle motorka prostě stvořená. Kilometry polykáte ani nevíte jak. Jen posloucháte, jak motor nádherně bublá a užíváte si jízdu. 

Na rovinkách i v serpentinách oceňuji skvěle odstupňovanou převodovku, přesné řazení a silný motor. Ten má zátah už od spodních otáček. Jak otáčíte plynem, motor zaburácí a všech 112 koní zabere hned od spodu. Výkon plynule narůstá až do 4000 otáček a pak ožije ještě o trochu víc. Do 6,5 tisíce otáček je pak nárůst výkonu úžasným zážitkem a motorka vystřelí kupředu. Perfektně odstupňovaná převodovka vás při přeřazení nahoru vrátí na cca 5000 otáček, takže zábava plynule pokračuje. Žádný propad výkonu, žádný kopanec od kardanu a díky dobře dimenzovaným brzdám, výborně fungujícímu štítu a skvělé ovladatelnosti budete mít strach jen o řidičské oprávnění. Motorka jede tak lehce, že vás to až překvapí. Když se podíváte na tachometr, zjistíte, že na šestku řadíte ve 150 km v hodině a při 6000 otáčkách už jedete přes 170 km/h a pomalu se blížíte k maximální rychlosti, a to samozřejmě nenabádám k jejímu atakování.  

 

Tenere patří do terenu.

Po prvním seznamovacím dni a jízdě na asfaltových silnicích jsem vyrazil do terénu. Část cesty jsem absolvoval s kufry a část bez nich. Za zmínku stojí i jejich samotné sundání. Vše je řešeno na stejný klíček jako startování, na dvě cvaknutí. Jednoduché funkční a praktické. Mezi jízdou na silnici a v terénu je jeden podstatný rozdíl. Na silnici je motorka perfektní, ale mimo asfalt je to ještě mnohem větší zábava. 

Nejsem sice žádný offroadový specialista, ale když máte motorku s takovým rodokmenem, není možné zůstat jen na asfaltu. Pro jízdu v terénu měním nastavení tlumičů a vypínám kontrolu trakce. Vše je řízeno elektronicky, stačí jen palcem levé ruky zvolit nastavení, které vám vyhovuje. Informace se zobrazují na pravém displeji a ovládání pomocí tlačítek na řídítkách je jednoduché, intuitivní a tlačítka jsou bez problému dosažitelná palcem levé ruky. Jediné, co Super Tenere nemá, je možnost vypnout ABS, pokud nechcete vyndavat pojistky, ale i bez toho se dá v terénu užít spoustu zábavy. 

Na polní cestě, v lese, na šotolině i písku cítíte, jak je motorka silná, jak se kolo lehce protáčí “sliduje” do zatáček a metá kamínky a bahno na metry daleko, ale pořád drží směr. Díky nízko umístěnému těžišti a relativně subtilnímu průřezu se dá projet i těžší terén. Motorka je skvěle ovladatelná, poslouchá perfektně a plyn brzda i spojka reagují přesně tak, jak čekáte. Projíždění zatáček, hlubokých kaluží, bahna a klouzání po šotolinových cestách mě tak nadchlo, že se mi ani nechtělo vracet na asfalt.

 

Závěr – dokonalá evoluce.

Yamaha Super Tenere raid edition 2019 je úžasným pokračovatelem úspěšné řady motorek stejného jména. Pořád v sobě má to kouzlo dakarských speciálů a evolucí je vyšlechtěná k dokonalosti. Na motorce je spousta dobře promyšlených vychytávek a je vidět, že u Yamahy byl při návrhu jezdec na prvním místě. To spolu s výborným motorem a precizním zpracováním dělá z téhle motorky skvělého univerzála. Na téhle mašině můžete jet ráno do práce, v poledne na nákup, odpoledne do terénu, nebo jednoho rána vyrazíte objet celý svět. Tenhle týden jsem si hodně užil a vám mohu doporučit při nejmenším její vyzkoušení…

 

Jirka Babický

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..