Nissan Qashqai 1.6 DIG-T: modré překvapení

Nissan Qashqai 1.6 DIG-T: modré překvapení

Dnes se společně podíváme na jeden z nejúspěšnějších modelů automobilky Nissan. Jedná se o již druhou řadu výborně prodávaného a uživatelsky oblíbeného Qashqaie. S první generací přišel na svět úplně první městský crossover. Toho jsme měli možnost zahlédnout na pařížském autosalonu v roce 2006. Evropské showroomy se s průkopníkem seznámily začátkem roku 2007. V tomto segmentu se na špičce prodejnosti udržel dodnes. My si ale rozebereme druhou generaci úspěšného vozu, který měl premiéru na ženevském autosalonu v březnu 2013. Nyní je tedy již zaběhlou a zákazníky vnímanou součástí nabídky vozů Nissan, ale i silným konkurentem ve své třídě crossoverů. Jak s nim budeme spokojeni právě my? Pomohl mu facelift nebo mu snad chybí něco důležitého?

 

PRVNÍ SEZNÁMENÍ: zaujme na první pohled

První setkání s vozem mi vytvořilo úsměv na tváři. Ráno v den přebírání vozu jsem se probudil s vědomím, že dnes máme na testování právě Qashqaie, který je bohužel často označován jako šedá myška v provozu. Opak byl ale pravdou. Před autosalonem na nás čekal krásný „Kaškaj“ v zářivě modré barvě, která tomuto vozu náramně sluší. Od prvního momentu jsem věděl, že zde na mě nečeká žádná šedá myška, ale velké modré překvapení. Tudíž jsem hned řekl kolegovi, že by si zasloužil nějaké oslovení. Začal jsem mu říkat „Kašík“. Na první pohled mě zaujaly ostré rysy auta. Druhá generace po modernizaci získala sportovnější a dynamičtější look. Kašík nám narostl o 5 cm do délky, ale zároveň se i rozšířil a o kousek se přiblížil rozkopanému asfaltu v Kobylisích na Praze 8.  Přední masce dominují velké moderní LED světlomety s denním svícením. LEDky zároveň zajišťují i funkci směrovek. Plynule na ně navazují jasně agresivní hrany podtrhující celý výraz automobilu. Naopak zadní část auta působí klidněji, elegantně a věřím, že tak všem uživatelům dělá radost zvednout páté dveře i přes absenci bezdotykového otevírání.

 

INTERIÉR: jako v obýváku

Při otevření dveří na mě dýchla vůně nového vozu spojená s nadmíru příjemným pohledem do interiéru. Hned na první dobrou vás oslní použité materiály a celkové zpracování. Máte pocit, že sedíte v autě minimálně o půl třídy výše. Posed za multifunkčním volantem je pohodlný, sedačky mají výborné boční vedení a i přes vyšší posed máte skvělý pohled na budíky. Na druhou stranu v rámci materiálů jednu skulinku přeci jen najdete. Lehce nepříjemný, a to hlavně na delší cesty, je o plastový díl středového panelu zmenšený prostor pro pravé koleno. Díky zmíněnému vyššímu posedu získáváte příjemný výhled na předek i okolí vozu, zároveň pocit většího bezpečí a jistoty za volantem. Celá palubní deska působí moderním dojmem v hlavní roli s lesklým rámováním palubního počítače, který sdílí se svým větším bráškou X-Trailem společně s madly dveří a tlačítky ovládání elektrických oken. Ta bohužel působí levně a jejich chod je poněkud „plastový“, avšak samotné vyjíždění a zajíždění oken je rychlé a příjemně tiché. Výborně řešené jsou odkládací prostory, kterých je tu opravdu dostatek. Do dveřních přihrádek se bezproblémově vejde i větší nádoba s pitím a pod ovládáním klimatizace najdeme dostatek prostoru i pro dva velké smartphony. Jelikož jsem zastánce fyzických, mechanických „čudlíků a točítek“, které při jízdě nemusíte složitě hledat kdesi v nastavení softwaru, musím dát Kašíkovi pár bodů navíc za řešení ovládání klimatizace a infotainmentu. Nechybí ani přihrádka nad koleny spolujezdce a úložný prostor pod loketní opěrkou, jež je šikovně řešený do dvoupatrového systému. Před ním jsou navíc ještě dvě pozice na láhve s pitím. Důležitým aspektem pro segment zákazníků, na které Nissan s Kašíkem útočí, je bezesporu i dostatek místa na zadních sedadlech. S autem jsme měli možnost projezdit velkou část jižních Čech, kdy po celou dobu jízdy byli na zadních sedadlech dva urostlí kolegové. Oba si pohodlí i prostor vzadu chválili. Zavazadlový prostor se svými 410 litry neohromí, ale je plně dostačující.

 

Technologie: VYMOŽENOSTI 21. STOLETÍ

Auto je na danou kategorii poměrně dost prošpikované technologiemi. Začínaje systémem START-STOP, který je volitelně vypínatelný, konče asistentem jízdních pruhů. V dnešním moderním světě chceme od auta co nejvíce pohodlí, bezpečí a jistoty. K těmto prvkům je bezpochyby potřebná velká spousta elektroniky, senzorů a šikovných systémů. Jedním z nich je zde i asistent rozjezdu do kopce, který vždy při zastavení vozu aktivuje ruční brzdu, při rozjetí se sama deaktivuje – velmi šikovné řešení pro čerstvé, či méně zdatné řidiče a řidičky. Nechybí ani systém sledování jízdních pruhů, který sice funguje z principu výborně, avšak jediné znamení znějící při přejetí jízdního pruhu nebo krajnice je malá oranžově blikající ikona uprostřed palubního počítače společně s tichým tónem. Varování tak při poslechu hlasité hudby snadno přeslechnete či přehlédnete. I základní audio souprava totiž hraje poměrně slušně a příjemně potěší. Software palubního počítače je přehledný a snadno ovladatelný, avšak jeho grafika je spíše zastaralá a připomíná dojem z „dvojkové oktávy“. Zároveň nenabízí velké množství technických informací o autě. Navigace je poměrně spolehlivá, s předinstalovanou češtinou. Její dabérka vyslovuje koncovky silnic hovorově, což navzdory očekávání na dlouhých dálničních cestách pobaví a zpříjemní cestu. Dalším bezpečnostním dílkem jsou senzory všude okolo auta a parkovací kamera vedle madla kufru. Senzory ale čas od času blbnou a i přes absenci bližší překážky začnou pípat ze všech reproduktorů audiosoustavy. Kamera má dostačující rozlišení a aplikace při couvání nabízí i 3D pohled shora. Samozřejmostí je systém rozpoznání dopravních značek, který zpravidla funguje dobře, i když trošku pomaleji, než bychom si přáli.

 

Na silnici: ZÁVOĎÁK TO NENÍ

Námi testovaný kousek byl poháněn zážehovou přeplňovanou „šestnáctistovkou“ pod označením 1.6 DIG-T 160, která disponuje výkonem 163 koní při 5600 ot/min. Naprosto logicky vybraný motor pro našeho Kašíka. Plně dostačující na běžný městský provoz po městě, či tuzemské cestování, i když sprint ze semaforu nevyhraje. Převodové stupně jsou logicky spíše dále odsazené a mají kladný vliv na spotřebu paliva. Na hodnoty udávané výrobcem je téměř nemožně se dostat, avšak auto „žere“ to, co bychom od něj očekávali. Dlouhodobá kombinovaná spotřeba poskakuje okolo sedmi litrů na sto kilometrů. Při dálniční rychlosti 130km/h motor točí příjemných 2700 otáček/min. Turbodmychadlo citelně zabírá až od přibližně 2000 ot/min. Do té doby je Kašík naprosto gumový. Chod motoru je kultivovaný, tichý, ale jeho projev je až „atmosferický“ – ve smyslu pružnosti. Pokud chcete předjíždět, či si pouze užít rychlejší jízdu, tak vás benzínový agregát podpoří přibližně až od hranice 3500 ot/min. Naštěstí neztrácí dech ve vysokých otáčkách a je v nich překvapivě pružný. Velký mínus musím připsat na vrub převodovky. Ta je opravdu velmi nepřesná, a to do takové míry, že se vám může povést zařazení jiného převodového stupně, než vámi zamýšleného. Řadící páka sice příjemně sedne do ruky, ale dráhy řazení jsou nepřesné a celkový dojem působí klepavě a nekvalitně. Naopak brzdy si zaslouží pochvalu za jejich příjemné naladění. Při jemném doteku se nezakousnou, naopak vám dovolí pohodlnou práci s brzdovým pedálem. Stejně tak dobře naladěný je i podvozek, který až na občasné odskakování při přejíždění příčných nerovností velmi plynuje kopíruje české silnice a nezalekne se před jen tak nějakou nerovností. Odhlučnění však není na nejvyšší úrovni. Na námi testovaných „osmnáctkách“ se do kabiny přesouvá nejen hluk od pneumatik ale i od menších nerovností. Když si vyberete cestu po dlažebních kostkách, tak v kabině neuslyšíte ani spolujezdce. Ale ať podvozek pouze nehaním, jeho vlastnosti při rychlejší jízdě v zatáčkách jsou výborné. Kašík sedí pribitý tak, jak byste na SUV opravdu nečekali.

 

CO DODAT: oblíbenost podložena.

Nissan Qashqai je výbornou volbou pro menší rodiny, které mají chatu za lesem, k níž vede polní cesta. Potěší příjemnou spotřebou paliva, kvalitou zpracování interiéru a vlastnostmi při sportovnější jízdě. Své majitele osloví působivým designem a atraktivní cenou. Záporů moc není, ale tím největším je nepřesnost a pocitově nekvalitní řazení. Infotainment mohl být dotažený trochu více do konce a komfort při jízdě mírně kazí hůře odhlučněný a odskakující podvozek. I přes všechny nedostatky je tento Nissan velmi povedené auto za rozumné peníze, a věřím, že bude i nadále oblíbeným a úspěšně prodávaným vozem automobilky, jež právě na něm staví své největší úspěchy.

 

 

Ondřej Holík

Sdílet:

Zanechat odpověď

Musíte být přihlášen pro vložení komentáře.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..